Bristol Beaufort
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje doplnit či upravit bibliografii, tj. literární citace (reference). Můžete Wikipedii pomoci tím, že na konec článku přidáte (resp. upravíte) sekci „Literatura“, kde uvedete knihy, ze kterých lze o daném tématu čerpat více informací. Ideální formát údajů naleznete v článku Citace, návod pak na příslušné dokumentační stránce k šabloně užívané pro citace. Přidávejte knihy s rozmyslem – jak do kvantity (aby bibliografie nebyla nepřiměřeně dlouhá), tak do kvality (přidávejte jen knihy, které dané téma skutečně postihují).
| Bristol Beaufort | |
|---|---|
 |
|
| Bristol Beaufort | |
| Typ: | bombardér |
| Výrobce: | Bristol Aeroplane Company |
| První let: | 15. října 1938 |
| Zaveden: | 1939 |
| Vyřazen: | 1944 |
| Hlavní uživatel: | Royal Australian Air Force RAF Coastal Command Fleet Air Arm |
| Vyrobeno: | 2080 ks |
Bristol Beaufort byl britský dvoumotorový torpédový bombardér užívaný za druhé světové války. Vznik typu lze vystopovat až do roku 1935, kdy byly vypsány specifikace M.15/35 na rychlý dvoumotorový torpédový jednoplošník, schopný nést jedno osmnáctipalcové letecké torpédo, a G.24/35 na námořní průzkumný letoun, v obou případech měl operovat z pozemních základen. O rok později byly nahrazeny specifikacemi 10/36, slučující požadavky do jediného čtyřmístného stroje. Soutěže se svými projekty zúčastnily firmy Bristol, Blackburn a Avro. Poslední odpadla již ve fázi projektu, Blackburn realizovala projekt B-26 (později neúspěšný typ Blackburn Botha) a firma Bristol uspěla s typem 152. Bristol i Blackburn v roce 1936 získaly zakázku na výrobu sériových letounů, a to bez stavby a zkoušek prototypu, jen na podkladě rozpracovaných projektů (!!), firma Bristol měla dodat 78 letounů (dostaly přidělena sériová čísla L4441-L4518). Zde se začal projevovat stále zřetelnější fakt, že se stále rychleji začíná schylovat k novému válečnému konfliktu a času najednou nebylo nazbyt (toto by nebyl jediný příklad, který bychom mohli nalézt). S prvními pěti kusy se počítalo ke zkouškám. První sériový Beaufort, stroj sériového čísla L4441, prvně vzlétl 15. října 1938 (poháněly jej motory Taurus II). Zde se projevily následky horečného vývoje a urychleného zavedení typu do sériové výroby, takže byl nutný nějaký čas k odstranění závad nevyzrálé konstrukce.
Typ byl nasazen nejen v Evropě, resp. v Atlantiku, ale též v Pacifiku. Mezi nejznámější akce tohoto stroje patří útoky na německé válečné lodě Scharnhorst a Gneisenau.
Výroba:
1015 kusů Mk.I
415 kusů Mk.II
[editovat] Technická data typu Beaufort Mk.I
- Pohonná jednotka: dva vzduchem chlazené dvouhvězdicové čtrnáctiválce s šoupátkovým rozvodem Bristol Taurus XVI
- Výkon motoru: 1130 hp (843 kW)
- Rozpětí: 17,628 m
- Délka: 13,462 m
- Výška: 4,343 m
- Plocha křídel: 46,73 m²
- Hmotnost prázdného stroje: 5942 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 9630 kg
- Rychlost max.: 418 km/h v 1524 m
- Operační dostup: 5030 m
- Dolet: 2575 km
- Výzbroj: 4x 7,7mm kulomet; 1x torpédo nebo max. 907 kg bomb
- Osádka: 4
 Vojenské letouny Britského společenství národů druhé světové války |
||
|---|---|---|
| Stíhací letouny | ||
| Firebrand | Roc | Defiant | Beaufighter | Blenheim | Mosquito | Firefly | Fulmar | Meteor | Gladiator | Hurricane | Tempest | Typhoon | Spitfire | Seafire | Whirlwind | Boomerang | ||
| Bombardovací a torpédové letouny | ||
| Battle | Blenheim | Beaufort | Buckingham | Hampden | Whitley | Wellington | Henley | Stirling | Halifax | Manchester | Lancaster | Skua | Barracuda | Albacore | Swordfish | ||
| Transportní letouny a kluzáky | Průzkumné a spojovací letouny | |
| Bombay | Albemarle | York | Hotspur | Hamilcar | Horsa | Sunderland | Lerwick | Walrus | Anson | Botha | Warwick Lysander | Auster | Vincent | Proctor |
|
| Cvičné letouny | Experimentální letouny a prototypy | |
| Tutor | Magister | Tiger Moth | Oxford | E.28/39 | MB 5 | Spearfish | Vampire | Hawker Fury | |
