Blackburn Shark

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Blackburn Shark
Určení torpédový bombardér
průzkumný letoun
Výrobce Blackburn Aircraft Limited
První let 24. srpen 1933
Zařazeno 1934
Vyřazeno 1945
Uživatel Fleet Air Arm
Royal Canadian Air Force, Portugalské námořnictvo
Výroba 19371939
Vyrobeno kusů 269

Blackburn Shark byl britský palubní torpédový bombardér, stavěný v druhé polovině 30. let 20. století. Byl používán britským námořním letectvem, kanadským letectvem a portugalským námořnictvem. Už v roce 1937 byl považován za zastaralý a později byl ve službě nahrazen typem Fairey Swordfish.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Blackburn Shark byl nejprve vyvíjen jako soukromá iniciativa společnosti Blackburn. Firma reagovala na specifikace S.15/33 na vývoj průzkumného a torpédového bombardovacího letounu s tříčlennou posádkou. V přední kabině seděl pilot, v zadní pozorovatel a střelec. Kabina byla otevřená u verze Mk I a u verze Mk III uzavřená průhledným překrytem. Výzbroj se skládala z pevného kulometu 7,7 mm, pohyblivého kulometu umístěného na oběžném kruhu a podvěšeného torpéda či odpovídajícího nákladu pum.

První prototyp s motorem Armstrong Siddeley Tiger IV o výkonu 700 k poprvé vzlétl 24. srpna 1933 a jeho testy začaly v listopadu téhož roku. Palubní zkoušky na letadlové lodi HMS Courageous byly úspěšné a Blackburn Shark se stal vítězem soutěže. Sériová výroba byla objednána v srpnu 1934 a znovu v lednu 1937.

První prototyp byl později vybaven plováky a v dubnu 1935 absolvoval řadu dalších testů. Celkem bylo pro britské námořní letectvo postaveno 238 letounů Blackburn Shark. Dalších šest letounů verze Mk IIA bylo dodáno Portugalsku.

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

RAF[editovat | editovat zdroj]

Sériová výroba dala celkem 16 kusů varianty Mk I (s motorem Tiger IV), 126 kusů varianty Mk II (s výkonnějším motorem Tiger VI o 760 hp) a 95 kusů varianty Mk III (krytá kabina, motor Bristol Pegasus III o výkonu 800 hp).

Na přelomu 1937/1938 bylo 22 strojů upraveno pro vlekání cílů a sloužily k výcviku až do roku 1942. V době vypuknutí druhé světové války, operovalo menší množství Sharků v Singapuru. Poté, co Japonsko vstoupilo do války, byly tyto Sharky nasazení proti japonské invazi.

Royal Canadian Air Force[editovat | editovat zdroj]

RCAF si od FAA zapůjčilo sedm kusů varianty Mk II. Stroje byly používány od roku 1936 při pobřežním hlídkování. V roce 1939 byly zapůjčeny další dva kusy Mk III, kreté následovalo 17 identických strojů vyrobených v kanadské licenci firmou Boeing Aircraft of Canada ve Vancouveru. Ty měly silnější motor Bristol Pegasus IX o výkonu 840 hp. Sharky sloužící v RCAF létaly (často s plováky) do srpna 1944. Pět z nich bylo poté přesunuto na Trinidad, kde sloužily v letecké škole pro pozorovatele.

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Blackburn Shark[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 3
  • Rozpětí: 14,02 m
  • Délka: 10,75 m
  • Výška: 3,68 m
  • Nosná plocha: 45 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 1836 kg
  • Vzletová hmotnost: 3687 kg
  • Pohonná jednotka: 1× čtyřdobý zážehový vzduchem chlazený dvouhvězdicový čtrnáctiválec Armstrong Siddeley Tiger VI
    • Výkon motoru: 760 hp (567 kW)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 242 km/h
  • Cestovní rychlost: 190 km/h
  • Dostup: 4760 m
  • Stoupavost: 4,55 m/s
  • Dolet: 1006 km
  • Vytrvalost: 4,9 hodin
  • Plošné zatížení: 81,9 kg/m²

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • 2× 7,7mm kulomet (pevný a pohyblivý pro střelce)
  • 1× 18palcové torpédo, nebo 727 kg (1600 lb) pum