Blackburn Skua

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Blackburn B-24 Skua
Blackburn Skua
Blackburn Skua
Určení střemhlavý bombardér
stíhací letoun
Výrobce Blackburn Aircraft
Šéfkonstruktér G. E. Petty
První let 9. února 1937
Zařazeno listopad 1938
Vyřazeno 1941
Uživatel Velká Británie (FAA)
Vyrobeno kusů 192 ks

Blackburn B-24 Skua byl prvním celokovovým dolnoplošníkem na palubách britských letadlových lodí. Jednalo se o pokrokový, nicméně podmotorovaný letoun se slabými výkony. Jeho zastaralá koncepce se začala projevovat prakticky již v době prvního použití.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

První let prototypu Skua I (K5178) provedl F/Lt A. M. „Dasher“ Blake 9. února 1937. Stroj poháněl motor Bristol Mercury IX o výkonu 617 kW, hlavňovou výzbroj tvořily čtyři pevné kulomety Browning Mk.II ráže 7,7 mm v křídle, střelec ovládal kulomet Lewis Mk.III E. Druhý prototyp (K5179) s prodlouženou přídí poprvé vzlétl 4. května 1938.

Sériové stroje Skua II, první (L2867) z nich vzlétl v srpnu 1938, poháněly pro nedostatek motorů Mercury pohonné jednotky Bristol Perseus XII o 654 kW.

Operační historie[editovat | editovat zdroj]

Dne 25. září 1939 bylo sestřelením hydroplánu Dornier Do 18 letounem Skua od 803. squadrony Fleet Air Arm z letadlové lodě HMS Ark Royal dosaženo prvního potvrzeného britského vzdušného vítězství nad Němci ve druhé světové válce. Osádku vítězného letounu tvořil pilot S. B. Even a střelec B. M. Seymoure. Na HMS Ark Royal zároveň sloužila také squadrona č. 800, rovněž s letouny Blackburn Skua, dalšími útvary vyzbrojenými tímto typem byla 801. squadrona na HMS Furious a pozemní 806. squadrona s domovskou základnou v Eastleigh.

Podruhé se zapsaly tyto stroje do historie britského námořního letectva 10. dubna 1940, když se 16 letounům Skua II, které odstartovaly z orknejského letiště Hatston, podařilo potopit poškozený německý křižník Königsberg, kotvící u mola Skoltegrund v Bergenu.

Rovněž v dubnu pak za velkých ztrát kryly letouny Skua boje britských vojsk u Narviku.

V červnu 1940 stroje 801. squadrony ze základny Detling v Kentu podporovaly evakuaci armády u Dunkirku. Z lodi Ark Royal střemhlavě bombardovaly v září 1940 francouzské válečné lodě v přístavu Oran a podílely se na poškození bitevní lodě Richelieu.

Ačkoliv si Skuy vedly poměrně dobře proti nepřátelským bombardérům v Norsku a ve Středomoří, ve střetnutích s moderními stíhačkami Bf 109 utrpěly těžké ztráty a v roce 1941 byly staženy z prvoliniové služby. Skua byl nahrazen stíhačkami Fairey Fulmar v březnu 1941 nejprve u 800. squadrony na lodi Furious, které mohly nést dvojnásobnou výzbroj a také byly o 80 km/h rychlejší. 801. a 803. squadrona přezbrojila z letounů Skua II na stroje Hawker Sea Hurricane v srpnu a květnu 1941. Rovněž 806. squadrona se vzdala typu Skua ve prospěch Fulmarů.

Skua se mohl prosadit jako střemhlavý bombardér, ale velení námořnictva nerozpoznalo jeho potenciál a navíc preferovalo torpédové bombardéry. Skuy byly nadále používány pro výcvik a tahání terčů. Poslední Skua byl vyřazen ze služby v březnu 1945.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

  • Skua Mk I: 2 prototypy
  • Skua Mk II: dvoumístný stíhací/střemhlavý bombardovací letoun pro Royal Navy – 190 kusů postaveno firmou Blackburn v Brough Aerodrome

Specifikace (Skua Mk II)[editovat | editovat zdroj]

Data podle: Fleet Air Arm Archive[1]

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Blackburn Skua L2923
  • Osádka: 2 (pilot, střelec-radista-pozorovatel)
  • Rozpětí: 14,1 m
  • Délka: 10,8 m
  • Výška: 4,3 m
  • Nosná plocha: 29,0 m²
  • Plošné zatížení: 128 kg/m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2490 kg
  • Vzletová hmotnost : 3730 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × hvězdicový vzduchem chlazený devítiválec Bristol Perseus XII
    • Výkon pohonné jednotky: 905 k (675 kW)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 360 km/h ve výšce 2000 m
  • Dostup: 6150 m
  • Stoupavost: m/s
  • Dolet: 1300 km
  • Poměr výkon/hmotnost: 180 W/kg

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • 4 × pevný kulomet Browning ráže 7,7 mm
  • 1 × pohyblivý kulomet Lewis ráže 7,7 mm
  • 1 × 500lb (227kg) puma pod trupem a 8 × 30lb (14kg) pumy pod křídlem

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Blackburn Skua Aircraft Profile [online]. 2000-04-03, [cit. 2007-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • Zbyněk Válka, Stíhací letadla 1939-45/ Velká Británie - Německo

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Blackburn Skua ve Wikimedia Commons