Fairey Spearfish

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Spearfish
Určení Palubní bombardovací a torpédový
Výrobce Fairey Aviation Co. Ltd
Šéfkonstruktér Herbert E. Chaplin
První let 5. července 1945
Vyrobeno kusů 4 prototypy (+ 1 nedokončený)

Fairey Spearfish byl britský jednomotorový palubní střemhlavý a torpédový bombardér vyvíjený za druhé světové války. Svého času to bylo největší a nejtěžší jednomotorové letadlo postavené ve Velké Británii.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Letoun byl vyvíjen od roku 1943 na základě Specifikace O.5/43 Ministerstva Letectví a Admirality jako nástupce bombardéru Fairey Barracuda, který právě vstupoval do služby. Nový typ měl být schopen střemhlavého bombardování, svrhování torpéd a protiponorkového boje. Své projekty začaly vypracovávat firmy Blackburn (B-47), Cunliffe-Owen, Folland (Fo-119) a také tradiční výrobce palubních letounů Fairey Aviation.

Konstruktér Herbert E. Chaplin se zprvu rozhodoval mezi dvěma řadovými motory Rolls-Royce Merlin, Griffon a Napier Sabre, hvězdicovým Bristol Centaurus a 24 válcovým Rolls-Royce Exe 45, nakonec byla vybrána pohonná jednotka firmy Bristol. Dne 13. srpna 1943 byl projekt Fairey Spearfish vybrán k realizaci a byly objednány prototypy. První (RA356) byl zalétán 5. července 1945 s motorem Centaurus 57. Byly postaveny další tři stroje, pátý prototyp nebyl dokončen a nikdy nevzlétl, neboť po skončení války proti Japonsku byl vývoj přerušen. Postavené stroje byly využity k různým zkouškám, např. s pomocnými startovacími raketami RATOG (Rocked Assisted Take-Off Gear).

Popis konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Fairey Spearfish byl rozměrný dvoumístný celokovový středoplošník. V přídi trupu skořepinové konstrukce byl zabudován dvouhvězdicový vzduchem chlazený osmnáctiválec Bristol Centaurus pohánějící pětilistou vrtuli (prototypy poháněl Centaurus 57 nebo 58, pro sériové stroje byla plánována zástavba motorů Centaurus 58, 59 a 60). Dvoučlenná posádka (pilot a navigátor-radiooperátor-střelec-radarový operátor) seděla v bohatě prosklené kabině nad pumovnicí určenou pro torpédo, 907 kg (2000 lb) bomb nebo přídavnou nádrž o objemu 818 l (180 Imp gal). Sklopné křídlo, v jehož levé polovině byl umístěn chladič oleje, bylo vybaveno Fairey-Youngmanovými klapkami a bylo možno zavěsit pod něj až 16 neřízených raket RP-3. Střelecká výzbroj se měla skládat ze dvou pevných 12,7 mm (0,5 in) kulometů Browning M2 v křídle a dvou stejných zbraní uložených v dálkově ovládané střelecké věži Frazer-Nash FN-95 na hřbetě trupu za kabinou. Na spodní straně trupu za pumovnicí byl instalován výsuvný radar ASV (Air-to-Surface Vessel) Mk. XV. Hlavní nohy podvozku záďového typu se zatahovaly do křídel směrem od trupu, ostruhové kolečko bylo také zatahovací. Přistávací hák byl za letu ukryt v zadní části trupu pod ocasními plochami.

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 2
  • Délka: 13,6 m, se složenými křídly 5,94 m
  • Rozpětí: 18,4 m
  • Výška: 4,9 m
  • Plocha křídel: 49,2 m²
  • Prázdná hmotnost: 5 640 kg
  • Maximální vzletová hmotnost : 10 017 kg
  • Pohonná jednotka: 1× dvouhvězdicový vzduchem chlazený osmnáctiválec Bristol Centaurus 57 pohánějící pětilistou vrtuli
  • Výkon pohonné jednotky: 1 930 kW (2585 k)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 470 km/h ve výšce 4 267 m; 482 ve výšce 4 880 m
  • Dolet: 1 440 km
  • Dostup: 7 200 m
  • Stoupavost: 8,74 m/s
  • Plošné zatížení: 199,37 kg/m²

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • dva pevné 0.50 (12,7 mm) kulomety Browning M2 v křídle, dva stejné kulomety v dálkově ovládané věži Frazer-Nash FN 95 na hřbetě trupu za kabinou
  • v pumovnici torpédo, bomby nebo miny do hmotnosti 2000 lb (907 kg) nebo přídavná nádrž o objemu 180 Imp gal (818 l)
  • pod křídly závěsníky pro až 16 neřízených raket
  • protilodní radar ASV Mk. XV

Reference[editovat | editovat zdroj]