Přeskočit na obsah

Podolí (okres Brno-venkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Podolí
Pohled na obec
Pohled na obec
Znak obce PodolíVlajka obce Podolí
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŠlapanice
Obec s rozšířenou působnostíŠlapanice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 439 (2024)[1]
Rozloha6,25 km²[2]
Katastrální územíPodolí u Brna
Nadmořská výška238 m n. m.
PSČ664 03
Počet domů484 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPodolí 1
664 03 Podolí u Brna
obec@podoliubrna.cz
StarostaŠtěpán Svoboda
Oficiální web: www.podoliubrna.cz
Podolí
Podolí
Další údaje
Kód obce583634
Kód části obce124257
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podolí (německy Kritschen[4]) je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se na okraji Dyjsko-svrateckého úvalu v katastrálním území Podolí u Brna. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1237, je to listina od papeže Řehoře IX. z 24. září tohoto roku, která byla adresovaná zábrdovickému klášteru. Obec původně tvořily dvě části – Křičeň a Podolí; obě v průběhu 13. a 14. století vystřídaly několik majitelů, z nichž nejvýznamnější byla kapitula sv. Petra, která obě obce získala v roce 1369, téhož roku je spojila a později učinila ústředním sídlem svého panství.

V 16. století byl obci postaven pivovar. 29. srpna 1683 táhlo obcí vojsko polského krále Jana III. Sobieského směrem k Turky obléhané Vídni. Z roku 1644 pochází podolská pečeť s vyobrazením ptáka sedícího na větvi; náleží k nejstarším obecním pečetím na Brněnsku a stala se předlohou pro znak a prapor obce, posvěcený 20. září 2003.

V roce 1805 měla obec 74 domů a 447 obyvatel. V květnu téhož roku požár zničil 28 domů. V roce 1805, nedlouho před bitvou u Slavkova, tábořilo 18. a 19. listopadu u obce ruské vojsko. To bylo 20. listopadu vyhnáno francouzskými vojáky, kteří vyplenili zdejší zámek, pivovar i sýpku. K rabování se posléze přidali místní poddaní. 27.29. listopadu bylo v zámku velitelství francouzské jízdní zálohy maršála Murata a 29. listopadu byla do obce převelena těžká jezdecká divize generála d'Hautpoula. Boje v bitvě u Slavkova se však obci vyhnuly.[5][6]

V současné době je Podolí samostatnou obcí příslušející k pověřenému městskému úřadu Šlapanice. V letech 20062010 zastávala funkci starostky Vlasta Pavlíková, od roku 2010 do 2022 v této pozici působil Ing. Vítězslav Eliáš.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 17. století měla obec 39 domů, v roce 1645 z nich bylo pouze 10 obydlených, v letech 1656 a 1673 jich bylo osídlených 27, roku 1750 opět všech 39. V roce 1790 mělo Podolí 73 domů a 440 obyvatel, roku 1834 99 domů a 606 obyvatel.[7]

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
793 767 1 008 1 035 1 233 1 226 1 358 1 323 1 365 1 299 1 148 1 003 1 010 1 274

Archeologické nálezy

[editovat | editovat zdroj]

Archeologická mapa katastru obce (podobně jako celé Brněnské kotliny) je bohatá a pestrá; mezi ostatními archeologickými lokalitami vynikají především následující dvě:

Přírodní a kulturní pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Podolí (okres Brno-venkov).
Podrobnější informace naleznete v článku Žuráň.

Z návrší Žuráň ležícím na jižním okraji katastru obce, řídil 2. prosince roku 1805 Napoleon Bonaparte tzv. "Bitvu tří císařů"bitvu u Slavkova, v níž bojovala armáda Francouzského císařství pod Napoleonovým velením proti armádě spojenců, Ruska v čele s Alexandrem I. a Rakouska pod velením císaře Františka I.; proti sobě zde bojovalo cca 160 000 mužů, z nichž kolem 35.000 zde padlo. Válečné události obec těžce poznamenaly, podobně jako řadu dalších obcí v širokém okolí. Na památku této bitvy je zde žulový podstavec s původně kovovou deskou znázorňující plán bojiště s vyznačenými přesuny jednotek. (Deska byla původně vyrobena z bronzu, byla však ukradena, časem však byla objevena rozlámaná na kusy ve sběrně kovů; podle ní byla vyrobena deska jiná, z méně cenného materiálu. Původní deska je uložena na Obecním úřadě v Podolí.)

Podrobnější informace naleznete v článku Horka (přírodní památka).

Na západním úbočí Žuráně se nachází malý bývalý štěrkový lom. Od roku 1984 je chráněn jako přírodní památka pro zdejší teplomilnou stepní vegetaci. V předvečer bitvy u Slavkova zde ve svém kočáře přenocoval císař Napoleon.

Další pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Územím obce prochází dálnice D1 a zasahuje sem část Exitu 203 Brno-východ, kde se dálnice kříží se silnicí I/50 z Brna-Slatiny. Dále sem zasahuje silnice II/430 v úseku Brno-Slatina – Rousínov a silnice III. třídy:

  • III/37370 Bedřichovice – Podolí
  • III/3833 ze silnice II/430 na Velatice a Horákov

Partnerská obec

[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 201. 
  5. a b HOCHEL, Marian, a kol. Bojiště Bitvy tří císařů u Slavkova: Průvodce po památkové zóně. 2. vyd. Brno: ČSNS, 2011. ISBN 978-80-254-6229-4. S. 51–56. 
  6. KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009. ISBN 978-80-903881-6-1. S. 123–126. 
  7. SLAVÍK, František A. Brněnský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 392 s. ISBN 978-80-86347-53-0. S. 246. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]