Přeskočit na obsah

Manchester City FC

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Manchester City
NázevManchester City Football Club
Přezdívka„Citizens“
„Sky Blues“
„City“
„Blues“
„Blue Moon“
„MCFC“
ZeměSpojené království Anglie (Spojené království)
MěstoManchester
Založen1880
AsociaceAnglie Football Association
Barvymodrá a bílá
Domácí dres
Venkovní dres
Alternativní
SoutěžSpojené království Premier League
2023/241. místo
StadionEtihad Stadium, Manchester
Kapacita55 097 diváků
Vedení
VlastníkAnglie Spojené arabské emiráty City Football Group
PředsedaSpojené arabské emiráty Khaldoon Al Mubarak
TrenérŠpanělsko Josep Guardiola
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly10× Mistr Anglie
Domácí trofeje7× FA Cup
8× EFL Cup
7× Community Shield
Mezinárodní trofeje1× Liga mistrů UEFA
1× Pohár vítězů pohárů
1× Superpohár UEFA
1× MS ve fotbale klubů
Premier League 2024/2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Manchester City FC (celým názvem: Manchester City Football Club) je anglický fotbalový klub, který sídlí v Manchesteru ve stejnojmenném metropolitním hrabství Greater Manchester. Založen byl v roce 1880 pod názvem St. Mark's (West Gorton) FC. Od sezóny 2002/03 působí v Premier League (nejvyšší soutěž v Anglii). Klubové barvy jsou nebeská modrá a bílá.

Své domácí zápasy odehrává na Etihad Stadium (přejmenováno v červenci 2011[1] z City of Manchester Stadium) s kapacitou 55 097 diváků.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Založen byl již roku 1880 pod názvem St. Mark's (West Gorton) a ten současný získal v roce 1894. Jedno z nejúspěšnější období se datuje na přelom 60. a 70. let. kdy klub vyhrál nejen všechny tři dlouhodobě se hrající domácí soutěže (+ superpohár), ale triumfoval i v Pohár vítězů pohárů (1970). Celkem pak má z domácích trofejí na kontě devět anglických titulů (1937, 1968, 2012, 2014, 2018, 2019, 2021, 2022, 2023), sedmkrát triumfoval v FA Cupu (1904, 1934, 1956, 1969, 2011, 2019, 2023), osmkrát v Ligovém poháru (1970, 1976, 2014, 2016, 2018, 2019, 2020, 2021) a šestkrát v Community Shield.

Na konci ročníku anglické ligy 1973/74 se v posledním kole Citizens představili na půdě svého rivala United, který potřeboval nutně zvítězit a vyhnout se tak sestupu. V mužstvu nastoupil k poslednímu zápasu v kariéře mimo jiné útočník Denis Law, více než 10 let fotbalista Manchesteru United, který s ním před sezónou už spolupráci neprodloužil. Law se tak vrátil do klubu, ve kterém začínal. Šest minut před koncem byl stav 0:0, ale protiútok City vedený „Frannym“ Leem dostal balón k 34letému Lawovi a ten vstřelil rozhodující branku. Zatímco příznivci United se začali bouřit, aby vzápětí vtrhli na hřiště, což přimělo rozhodčí zápas ukončit, Law branku neslavil a odešel do útrob stadionu Old Trafford.[2]

V ročníku 2011/12 si klub vybojoval první účast v novodobé podobě Ligy mistrů, kam dokráčel pod vedením manažera Citizens Roberta Manciniho. Tento bývalý manažer Fiorentiny, či Interu Milán v prosinci roku 2009 nahradil ve funkci manažera klubu Marka Hughese.[3] V létě 2013 přišel do klubu nový manažer Manuel Pellegrini, který přišel ze španělské Málagy.[4] Vlastníkem je miliardářská společnost sídlící ve Spojených arabských emirátech Abu Dhabi United Group patřící Sulaiman Al-Fahimu a Khaldoon Al Mubarakovi.

Éra Manuela Pellegriniho (2013–2016)

[editovat | editovat zdroj]
Manuel Pellegrini během oslav mistrovského titulu
Záložník, tvůrce hry a španělský reprezentant David Silva v prosinci 2013 proti Crystal Palace

Během letních měsíců v roce 2013 se stal trenérem Manuel Pellegrini. Naplňování ambicí mělo podpořit utrácení za posily dosahující už srpnu 2013 částky 90 milionů anglických liber.[5] Za vynaložené peníze dorazili brazilský defenzivní záložník Fernandinho, španělský křídelník Jesús Navas a dva útočníci: další Španěl Álvaro Negredo a Stevan Jovetić z Černé Hory. Tato dvojice měla zastoupit odchozí dvojici útočníků, kterými byli Carlos Tévez a Mario Balotelli.[5] O obránce Kompanyho projevily zájem další velkokluby (Barcelona, PSG), hráč a opora obrany však v klubu zůstal. Bohatý klub stále čekal na výraznější úspěch na evropském poli, úsilí mělo být vynaloženo rovněž na zisk mistrovského titulu. Obdobně jako u City i konkurenční Manchester United a Chelsea obsadili pozici trenéra novou tváří (v případě Chelsea staronovou).[5]

Situace na vrcholu tabulky se v průběhu sezóny měnila, nakonec ale Pellegrini druhý titul v rámci novodobé Premier League vybojoval.[6] Mužstvo platilo za jednoho z favoritů, vstřelilo 102 ligových branek a v předposledním 37. kole předskočilo Liverpool, zatímco rival Manchester United se nevyrovnal s odchodem Alexe Fergusona.[6] Prvenství šlo mužstvo naproti v závěru sezóny, když vyhrálo pět závěrečných zápasů včetně zápasu posledního 38. kola doma proti West Ham United 2:0, byť zde stačila i remíza.[7] Úspěšné březnové finále Ligového poháru vyústilo společně s ligovým triumfem v tzv. double.[6] Středopolař Yaya Touré se stal nejlepším střelcem týmu v Premier League, vstřelil 20 branek.[7]

Období letní pauzy klub využil ke sjednání přestupu dvojice obránců: jako volný hráč se City upsal Bacary Sagna schopný hrát ve středu i na kraji obrany. Druhým příchozím obráncem byl Eliaquim Mangala, jehož Manchester City odkoupil za částku okolo 32 milionů liber.[8] Ten se měl stát náhradou za stárnoucího 33letého stopera Martína Demichelise.[9] O pozici brankářské jedničky namísto Joea Harta měl nově usilovat Willy Caballero. Dočasně se City upsal také 36letý záložník Frank Lampard, kterému Chelsea již neprodloužila smlouvu.[8] Utrácení za posily omezovalo FFP zavedené fotbalovou organizací UEFA jako překážka pro „bezhlavé“ utrácení ze strany bohatých klubových majitelů. Právě porušení pravidel FFP připravilo klub o jedno místo na soupisce pro Ligu mistrů.[9]

Po dvou vítězstvích na úvod nového ročníku Premier League se tým střetl na konci srpna doma se Stoke City, tedy týmem, který na stadionu Etihad ještě nikdy nevstřelil branku v rámci nového ligového formátu začínajícího rokem 1992.[10] Domácí vzdor statistikám prohráli 0:1 gólem Dioufa. Útočník Sergio Agüero mužstvo výkonnostně táhl zaznamenajíc 31 gólů za 41 zápasů napříč všemi soutěžemi a City se tak část sezóny drželo v dosahu Chelsea, jíž José Mourinho při svém druhém angažmá vedl k titulu.[11] Prvního dne roku 2015 se Citizens chopili prvního místa vítězstvím 3:2 nad Sunderlandem, toto umístění však záhy ztratili a v průběhu jarní části nezabránili několika porážkám, včetně té na půdě Manchesteru United po výsledku 2:4. Přítomnost Lamparda pokračovala nad plán, záložník zůstal do konce sezóny a zahrál si celkem ve 37 zápasech.[11]

Jelikož předchozí sezóna nepřinesla jedinou trofej a kluboví představitelé se rozhodli vyjednat příchod Pepa Guardioly pro příští rok, mělo jít o Pellegriniho třetí a poslední ročník v roli kouče.[12] Posilou předních řad se stal křídelní útočník Raheem Sterling, za něhož klub zaplatil částku 49 milionů liber. Možnosti kádru dále rozšířil záložník Fabian Delph, odešli naopak angličtí fotbalisté Micah Richards a James Milner.[12] Na úvod vedl chilský trenér Citizens napříč pěti ligovými výhrami za sebou aniž by tým inkasoval, poté však přišla domácí prohra s West Ham United, první z pěti domácích proher v Premier League v sezóně 2015/16.[13] Vzápětí Pellegrini prohrál v Londýně s Tottenhamem 1:4. Podzimní výsledky včetně výher 6:1 nad Newcastle United a 2:1 nad Norwich City posunuly mužstvo nakrátko do čela tabulky. Jenže další podzimní výkony vyúsťující v prohry proti Liverpoolu, Stoke a Arsenalu sesunuly tým níž. V únoru zavítal na Etihad Stadium nečekaný lídr tabulky Leicester a odvezl si odsud tři body, Citizens tak nevyužili možnost znovu se ujmout čela a namísto toho prohráli 1:3.[13] V rámci Ligového poháru (pojmenovaného Capital One Cup) mezitím dokráčeli do finále, kde v penaltovém rozstřelu uspěli proti Liverpoolu a vybojovali jediný pohár v sezóně. Byly to góly Sergia Agüera (celkově 24 v lize) co přispěly k zisku čtvrtého místa zajišťujícího Ligu mistrů a jistotu takového umístění si tým vybojoval až v posledním 38. kole po remíze 1:1 proti Swansea. To se trefil mladý nigerijský útočník Kelechi Iheanacho s 8 ligovými góly celkem.[13] Proti čtveřici na konci nejlépe umístěných mužstev (Leicester, Arsenal, Tottenham a Manchester United) měli Citizens bilanci pěti proher a tří remíz.[13]

Éra Pepa Guardioly (2016–dnes)

[editovat | editovat zdroj]
Trenér Josep Guardiola vede Manchester City FC od léta roku 2016
Sergio Agüero, který již ukončil kariéru - jeden z nejznámějších hráčů Manchesteru City FC

Manchester City v létě 2016 uvítal trenéra Pepa Guardiolu, který měl klubu přinést obdobné úspěchy jako ty zaznamenané v Barceloně a Bayernu Mnichov. Boj o titul měl kouči zkomplikovat příchod jiných renomovaných koučů do Premier League (Klopp v Liverpoolu, Conte v Chelsea, Mourinho v Manchesteru United).[14] Několikaletou zatím nenaplněnou ambicí byl také pokrok v rámci Ligy mistrů UEFA.[14] Ligový start připsal Citizens na konto několik výher za sebou. Začátkem prosince potvrdila své mistrovské ambice Conteho Chelsea, která na Etihad Stadium zvítězila 3:1. Dramatický zápas nikoliv skoupý na kontroverze domácí fotbalisté v závěru nezvládli a Agüero a Fernandinho byli vyloučeni.[15] Ve své první sezóně si Citizens uzurpovali třetí příčku, titul brala Chelsea. Vyššímu umístění nekonzistentní výsledky obzvláště s lepšími týmy jako prosincová porážka na hřišti Leicesteru 2:4 těsně po domácí porážce s Chelsea, lednová porážka 0:4 na Evertonu či březnová domácí remíza s Liverpoolem.[16] Guardiolovo rozhodnutí přivést chilského brankáře Claudia Brava (za částku 17 milionů £) namísto dlouholeté jedničky Joea Harta též sehrálo roli – Bravovy výkony byly zklamáním a dokonce se dočkal ironického potlesku od vlastních fanoušků.[16]

V ročníku 2017/18 se Guardiolovi svěřenci zaskvěli a získali mistrovský titul ziskem 100 bodů (rekord v Premier League od jejího vzniku) a náskokem 19 bodů nad druhými United.[17] Projevila se ofenzivní síla týmu (106 branek – rovněž rekord) stavějící na kvalitách středopolaře Kevina De Bruyneho a tvořivého Davida Silvy. Křídelní prostory představovali hrozbu pro soupeře díky přítomnosti Leroye Saného a Raheema Sterlinga.[18] Od ligového startu zaznamenalo mužstvo řadu 22 zápasů bez porážky, ba řadu 18 vyhraných zápasů v řadě mezi srpnem a prosincem. Přes polovinu zápasů (21 ze 38) nastříleli Agüero a spol. více než tři branky.[18] Již v září se Citizens uvedli výhrou nad obhájcem Chelsea 1:0 na Stamford Bridge.[18] Konečný počet proher čítal dvě – jednak lednovou na Liverpoolu 3:4 a jednak prohru 2:3 doma s městským rivalem United, kdy Citizens neudrželi vedení 2:0 a zmeškali tak příležitost slavit titul před domácími fanoušky a fanoušky úhlavního rivala.[18] Vedle Premier League opanovalo mužstvo Carabao Cup.

Anglické konkurenci se nepodařilo City zastavit ani v sezóně 2018/19, ačkoliv zdatným sokem se ukázal být Liverpool Jürgena Kloppa. Po deseti letech se v anglickém fotbale podařilo mužstvu obhájit titul, pro klub z Manchesteru třetí během šesti let. Mužstvo nedoznalo podstatných změn – posila v podobě tvořivého záložníka Rijáda Mahrize za částku 60 milionů liber byla spíše rozšířením kádru pro boj na několika frontách.[19] Již začátkem srpna 2018 mohli hráči City slavit, když přehráli Chelsea 2:0 v utkání o Community Shield (anglický superpohár). Zde vložil trenér Guardiola důvěru v 18letého talentovaného záložníka Phila Fodena a v průběhu roku mu dal i další příležitosti.[20] Na úvod ligy City vyhráli na stadionu Arsenalu 2:0 a znovu se stali v útoku potentním týmem – v konečné tabulce měli v kolonce 95 nastřílených branek.[21] Mimo tradičních opor jako byli Agüero nebo Sterling se vzedmul Bernardo Silva, jeden z objevů sezóny.[22] Agüero se stal útočníkem s 20 vstřelenými ligovými brankami v páté po sobě jdoucí sezóně.[22] Naproti tomu Liverpool se stal nejlépe bránícím týmem a první střet obou týmů v říjnu na Anfield Road skončilo remízou 0:0, přičemž Mahriz neproměnil penaltu. Během prosince se objevila výsledková krize. Nejprve fotbalisté City nestačili venku na Chelsea vedenou Mauriziem Sarrim 0:2 a později doma prohráli 2:3 s Crystal Palace. Po Crystal Palace přišla porážka 1:2 na půdě Leicesteru City.[21] První příčky se tak ujmul Liverpool, ten ale na začátku roku 2019 prohrál na stadionu City 1:2. Střední obránce City John Stones si připsal klíčový zákrok, když před brankovou čarou zabránil eventuálnímu gólu Liverpoolu na 1:0.[21] Guardiola utrpěl ještě prohru v Newcastlu, ale od této prohry na konci ledna zaznamenali Citizens řadu 14 vítězství do konce sezóny a vybojovali první místo o bod před Liverpoolem se ziskem 98 bodů (o 2 méně než předchozí rok).[21] Vedle Premier League se City zúčastnilo dvou finále anglických pohárů. Nejprve v únoru v penaltovém rozstřelu překonalo Chelsea a získalo ligový pohár neboli EFL Cup (nebo také Carabao Cup) a v květnu vyhrálo 6:0 nad Watfordem, čímž získalo FA Cup. Bylo to poprvé, co se v Anglii podařilo nějakému klubu získat domácí treble.[23] Ziskem FA Cupu se se City rozloučil dlouholetý kapitán Vincent Kompany. V sezoně 2022/2023 se Manchesteru City podařilo vyhrát Premier League, FA Cup a Ligu mistrů, když ve finále v Istanbulu porazil Inter Milán 1:0 gólem Rodriho v 68. minutě a zkompletovali tzv. Treble jako osmý evropský klub v historii. [24][25]

Historické názvy

[editovat | editovat zdroj]

Zdroj: [26][27]

  • 1880 – St. Mark's (West Gorton) FC (St. Mark's (West Gorton) Football Club)
  • 1887 – Ardwick AFC (Ardwick Association Football Club)
  • 1894 – Manchester City FC (Manchester City Football Club)

Získané trofeje

[editovat | editovat zdroj]
Přehled medailí
Liga mistrů
Stříbrná medaile 2020/2021 Manchester City FC
Zlatá medaile 2022/2023 Manchester City FC
Pohár vítězů pohárů
Zlatá medaile 1969/1970 Manchester City FC
First Division / Premier League
Stříbrná medaile 1903/1904 Manchester City FC
Bronzová medaile 1904/1905 Manchester City FC
Bronzová medaile 1907/1908 Manchester City FC
Stříbrná medaile 1920/1921 Manchester City FC
Bronzová medaile 1929/1930 Manchester City FC
Zlatá medaile 1936/1937 Manchester City FC
Zlatá medaile 1967/1968 Manchester City FC
Stříbrná medaile 1976/1977 Manchester City FC
Bronzová medaile 2010/2011 Manchester City FC
Zlatá medaile 2011/2012 Manchester City FC
Stříbrná medaile 2012/2013 Manchester City FC
Zlatá medaile 2013/2014 Manchester City FC
Stříbrná medaile 2014/2015 Manchester City FC
Bronzová medaile 2016/2017 Manchester City FC
Zlatá medaile 2017/2018 Manchester City FC
Zlatá medaile 2018/2019 Manchester City FC
Stříbrná medaile 2019/2020 Manchester City FC
Zlatá medaile 2020/2021 Manchester City FC
Zlatá medaile 2021/2022 Manchester City FC
Zlatá medaile 2022/2023 Manchester City FC
Zlatá medaile 2023/2024 Manchester City FC

Vyhrané domácí soutěže

[editovat | editovat zdroj]
Vitrína trofejí
10× Premier league  7× FA Cup  8x EFL Cup  7x Community Shield  1x Liga mistrů UEFA  1x Pohár vítězů pohárů  1x Superpohár UEFA  1x MS ve fotbale klubů  

Vyhrané mezinárodní soutěže

[editovat | editovat zdroj]

Soupiska

[editovat | editovat zdroj]
Georgi Kinkladze zde hrál v 90. letech
Belgický záložník Kevin De Bruyne patří k oporám mužstva
Dlouholetý obránce a kapitán Vincent Kompany (č. 4) a za ním Bacary Sagna v náběhu do obrany Chelsea

Současná soupiska

[editovat | editovat zdroj]

Aktuální k datu: 4. září 2023[34]

Číslo Pozice Hráč
2 Anglie O Kyle Walker (zástupce kapitána)
3 Portugalsko O Rúben Dias (2. zástupce kapitána)
4 Anglie Z Kalvin Phillips
5 Anglie O John Stones
6 Nizozemsko O Nathan Aké
8 Chorvatsko Z Mateo Kovačić
9 Norsko Ú Erling Haaland
10 Anglie Ú Jack Grealish
11 Belgie Ú Jérémy Doku
16 Španělsko Z Rodri
17 Belgie Z Kevin De Bruyne (kapitán)
Číslo Pozice Hráč
18 Německo B Stefan Ortega
19 Argentina Ú Julián Álvarez
20 Portugalsko Z Bernardo Silva
21 Španělsko O Sergio Gómez
24 Chorvatsko O Joško Gvardiol
25 Švýcarsko O Manuel Akanji
27 Portugalsko Z Matheus Nunes
31 Brazílie B Ederson
33 Anglie B Scott Carson
47 Anglie Z Phil Foden
82 Anglie Z Rico Lewis

Na hostování

[editovat | editovat zdroj]
Číslo Pozice Hráč
Portugalsko O João Cancelo (v Barceloně do konce sezóny 2023/24)

Realizační tým

[editovat | editovat zdroj]
Trenérský tým
Pozice Jméno
Hlavní trenér Španělsko Pep Guardiola
Asistent trenéra Španělsko Juan Manuel Lillo
Anglie Brian Kidd
Španělsko Rodolfo Borrell
Trenér brankářů Španělsko Xabier Mancisidor

Významní hráči

[editovat | editovat zdroj]

Trenéři

[editovat | editovat zdroj]
Trenéři od roku 1980[35]
Období od Období do Trenér
9. října 1980 16. října 1980 Anglie Tony Book
1. listopadu 1980 3. února 1983 Anglie John Bond
3. února 1983 7. června 1983 Skotsko John Benson
30. června 1983 20. září 1986 Skotsko Billy McNeill
21. září 1986 30. června 1987 Skotsko Jimmy Frizzell
1. července 1987 29. listopadu 1989 Anglie Mel Machin
29. listopadu 1989 5. prosince 1989 Anglie Tony Book
6. prosince 1989 5. listopadu 1990 Anglie Howard Kendall
11. listopadu 1990 25. srpna 1993 Anglie Peter Reid
26. srpna 1993 27. srpna 1993 Anglie Tony Book
28. srpna 1993 30. června 1995 Anglie Brian Horton
1. července 1995 26. srpna 1996 Anglie Alan Ball
26. srpna 1996 7. října 1996 Skotsko Asa Hartford
7. října 1996 8. listopadu 1996 Anglie Steve Coppell
9. listopadu 1996 28. prosince 1996 Anglie Phil Neal
29. prosince 1996 17. února 1998 Anglie Frank Clark
18. února 1998 21. května 2001 Anglie Joe Royle
1. července 2001 11. března 2005 Anglie Kevin Keegan
21. března 2005 14. května 2007 Anglie Stuart Pearce
6. července 2007 2. června 2008 Švédsko Sven-Göran Eriksson
1. července 2008 19. prosince 2009 Wales Mark Hughes
20. prosince 2009 13. května 2013 Itálie Roberto Mancini
14. května 2013 24. června 2013 Anglie Brian Kidd (dočasný trenér, od roku 2010 mimo jiné asistent zde od té doby působících trenérů)
24. června 2013 30. června 2016 Chile Manuel Pellegrini
1. července 2016 Španělsko Pep Guardiola

Kapitáni

[editovat | editovat zdroj]
Kapitáni
   

Umístění v jednotlivých sezonách

[editovat | editovat zdroj]
Stručný přehled

Zdroj: [26][27]

Jednotlivé ročníky

Zdroj: [26][27]

Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže

Anglie Anglie (1891 – )
Sezóny Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice
1891/92 Football Alliance – 22 6 6 10 39 51 -12 18 7.
1892/93 Second Division 2 22 9 3 10 45 70 +5 21 5.
1893/94 Second Division 2 28 8 2 18 47 71 -24 18 13.
1894/95 Second Division 2 30 14 3 13 82 72 +30 31 9.
1895/96 Second Division 2 30 21 4 5 63 38 +25 46 2.
1896/97 Second Division 2 30 12 8 10 58 50 +8 32 6.
1897/98 Second Division 2 30 15 9 6 66 36 +30 39 3.
1898/99 Second Division 2 34 23 6 5 92 35 +47 52 1.
1899/00 First Division 1 34 13 8 13 50 44 +6 34 7.
1900/01 First Division 1 34 13 6 15 48 58 -10 32 11.
1901/02 First Division 1 34 11 6 17 42 58 -16 28 18.
1902/03 Second Division 2 34 25 4 5 95 29 +66 54 1.
1903/04 First Division 1 34 19 6 9 71 45 +26 44 2.
1904/05 First Division 1 34 20 6 8 66 37 +29 46 3.
1905/06 First Division 1 38 19 5 14 73 54 +19 43 5.
1906/07 First Division 1 38 10 12 16 53 77 -24 32 17.
1907/08 First Division 1 38 16 11 11 62 54 +8 43 3.
1908/09 First Division 1 38 15 4 19 67 69 -2 34 19.
1909/10 Second Division 2 38 23 8 7 81 40 +41 54 1.
1910/11 First Division 1 38 9 13 16 43 58 -15 31 17.
1911/12 First Division 1 38 13 9 16 56 58 -2 35 15.
1912/13 First Division 1 38 18 8 12 53 37 +16 44 6.
1913/14 First Division 1 38 14 8 16 51 53 -2 36 13.
1914/15 First Division 1 38 15 13 10 49 39 +10 43 5.
V letech 1915 až 1918 se nehrála žádná pravidelná soutěž.
1919/20 First Division 1 42 18 9 15 71 62 +9 45 7.
1920/21 First Division 1 42 24 6 12 70 50 +20 54 2.
1921/22 First Division 1 42 18 9 15 65 70 -5 45 10.
1922/23 First Division 1 42 17 11 14 50 49 +1 45 8.
1923/24 First Division 1 42 15 12 15 54 71 -17 42 11.
1924/25 First Division 1 42 17 9 16 76 68 +8 43 10.
1925/26 First Division 1 42 12 11 19 89 100 -11 35 21.
1926/27 Second Division 2 42 22 10 10 108 61 +47 54 3.
1927/28 Second Division 2 42 25 9 8 100 59 +41 59 1.
1928/29 First Division 1 42 18 9 15 95 86 +9 45 8.
1929/30 First Division 1 42 19 9 14 91 81 +10 47 3.
1930/31 First Division 1 42 18 10 14 75 70 +5 46 8.
1931/32 First Division 1 42 13 12 17 83 73 +10 38 14.
1932/33 First Division 1 42 16 5 21 68 71 -3 37 16.
1933/34 First Division 1 42 17 11 14 65 72 -7 45 4.
1934/35 First Division 1 42 20 8 14 82 67 +15 48 4.
1935/36 First Division 1 42 17 8 17 68 60 +8 42 9.
1936/37 First Division 1 42 22 13 7 107 61 +46 57 1.
1937/38 First Division 1 42 14 8 20 80 77 +3 36 21.
1938/39 Second Division 2 42 21 7 14 96 72 +24 49 5.
V letech 1939 až 1945 se nehrála žádná pravidelná soutěž.
1946/47 Second Division 2 42 26 10 6 78 35 +43 62 1.
1947/48 First Division 1 42 15 12 15 52 47 +5 42 10.
1948/49 First Division 1 42 15 15 12 47 51 -4 45 7.
1949/50 First Division 1 42 8 13 21 36 68 -32 29 21.
1950/51 Second Division 2 42 19 14 9 89 61 +28 52 2.
1951/52 First Division 1 42 13 13 16 58 61 -3 39 15.
1952/53 First Division 1 42 14 7 21 72 87 -15 35 20.
1953/54 First Division 1 42 14 9 19 62 77 -15 37 17.
1954/55 First Division 1 42 18 10 14 76 69 +7 46 7.
1955/56 First Division 1 42 18 10 14 82 69 +13 46 4.
1956/57 First Division 1 42 13 9 20 78 88 -10 35 18.
1957/58 First Division 1 42 22 5 15 104 100 +4 49 5.
1958/59 First Division 1 42 11 9 22 64 95 -31 31 20.
1959/60 First Division 1 42 17 3 22 78 84 -6 37 16.
1960/61 First Division 1 42 13 11 18 79 90 -11 37 13.
1961/62 First Division 1 42 17 7 18 78 81 -3 41 12.
1962/63 First Division 1 42 10 11 21 58 102 -44 31 21.
1963/64 Second Division 2 42 18 10 14 84 66 +18 46 6.
1964/65 Second Division 2 42 16 9 17 63 62 +1 41 11.
1965/66 Second Division 2 42 22 15 5 76 44 +32 59 1.
1966/67 First Division 1 42 12 15 15 43 52 -9 39 15.
1967/68 First Division 1 42 26 6 10 86 43 +43 58 1.
1968/69 First Division 1 42 15 10 17 64 55 +9 40 13.
1969/70 First Division 1 42 16 11 15 55 48 +7 43 10.
1970/71 First Division 1 42 12 17 13 47 42 +5 41 11.
1971/72 First Division 1 42 23 11 8 77 45 +32 57 4.
1972/73 First Division 1 42 15 11 16 57 60 -3 41 11.
1973/74 First Division 1 42 14 12 16 39 46 -7 40 14.
1974/75 First Division 1 42 18 10 14 54 54 0 46 8.
1975/76 First Division 1 42 16 11 15 64 46 +18 43 8.
1976/77 First Division 1 42 21 14 7 60 34 +26 56 2.
1977/78 First Division 1 42 20 12 10 74 51 +23 52 4.
1978/79 First Division 1 42 13 13 16 58 56 +2 39 15.
1979/80 First Division 1 42 12 13 17 43 66 -23 37 17.
1980/81 First Division 1 42 14 11 17 56 59 -3 39 12.
1981/82 First Division 1 42 15 13 14 49 50 -1 58 10.
1982/83 First Division 1 42 13 8 21 47 70 -23 47 20.
1983/84 Second Division 2 42 20 10 12 66 48 +18 70 4.
1984/85 Second Division 2 42 21 11 10 66 40 +26 74 3.
1985/86 First Division 1 42 11 12 19 43 57 -14 45 15.
1986/87 First Division 1 42 8 15 19 36 57 -21 39 21.
1987/88 Second Division 2 44 19 8 17 80 60 +20 65 9.
1988/89 Second Division 2 46 23 13 10 77 53 +24 82 2.
1989/90 First Division 1 38 12 12 14 43 52 -9 48 14.
1990/91 First Division 1 38 17 11 10 64 53 +11 62 5.
1991/92 First Division 1 42 20 10 12 61 48 +13 70 5.
1992/93 Premier League 1 42 15 12 15 56 51 +5 57 9.
1993/94 Premier League 1 42 9 18 15 38 49 -11 45 16.
1994/95 Premier League 1 42 12 13 17 53 64 -11 49 17.
1995/96 Premier League 1 38 9 11 18 33 58 -25 38 18.
1996/97 First Division 2 46 17 10 19 59 60 -1 61 14.
1997/98 First Division 2 46 12 12 22 56 57 -1 48 22.
1998/99 Second Division 3 46 22 16 8 69 33 +36 82 3.
1999/00 First Division 2 46 26 11 9 78 40 +38 89 2.
2000/01 Premier League 1 38 8 10 20 41 65 -24 34 18.
2001/02 First Division 2 46 31 6 9 108 52 +56 99 1.
2002/03 Premier League 1 38 15 6 17 47 54 -7 51 9.
2003/04 Premier League 1 38 9 14 15 55 54 +1 41 16.
2004/05 Premier League 1 38 13 13 12 47 39 +8 52 8.
2005/06 Premier League 1 38 13 4 21 43 48 -5 43 15.
2006/07 Premier League 1 38 11 9 18 29 44 -15 42 14.
2007/08 Premier League 1 38 15 10 13 45 53 -8 55 9.
2008/09 Premier League 1 38 15 5 18 58 50 +8 50 10.
2009/10 Premier League 1 38 18 13 7 73 45 +28 67 5.
2010/11 Premier League 1 38 21 8 9 60 33 +27 71 3.
2011/12 Premier League 1 38 28 5 5 93 29 +64 89 1.
2012/13 Premier League 1 38 23 9 6 66 34 +32 78 2.
2013/14 Premier League 1 38 27 5 6 102 37 +65 86 1.
2014/15 Premier League 1 38 24 7 7 83 38 +45 79 2.
2015/16 Premier League 1 38 19 9 10 71 41 +30 66 4.
2016/17 Premier League 1 38 23 9 6 80 39 +41 78 3.
2017/18 Premier League 1 38 32 4 2 106 27 +79 100 1.
2018/19 Premier League 1 38 32 2 4 95 23 +72 98 1.
2019/20 Premier League 1 38 26 3 9 102 35 +67 81 2.
2020/21 Premier League 1 38 27 5 6 83 32 +51 86 1.
2021/22 Premier League 1 38 29 6 3 99 26 +73 93 1.
2022/23 Premier League 1 38 28 5 5 94 33 +61 89 1.
2023/24 Premier League 1 38 28 7 3 96 34 +62 91 1.
2024/25 Premier League 1 38 ' '

Poznámky:

  • 1891/92: Klub se stal po sezóně členem Football League, respektive její nově založené Second Division.

Účast v evropských pohárech

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: doplnit tabulku výsledků
Ročník Soutěž Kolo Klub Doma Venku Celkem
1968/69 Pohár mistrů evropských zemí 1. kolo Turecko Fenerbahçe 0:0 1:2 1:2
1969/70 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Athletic Bilbao 3:0 3:3 6:3
2. kolo Belgie Lierse SK 5:0 3:0 8:0
Čtvrtfinále Portugalsko Académica de Coimbra 1:0 0:0 1:0
Semifinále Západní Německo FC Schalke 04 5:1 0:1 5:2
Finále Polsko Górnik Zabrze 2:1
1970/71 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Severní Irsko Linfield FC 1:0 1:2 2:2
2. kolo Maďarsko Budapest Honvéd FC 2:0 1:0 3:0
Čtvrtfinále Polsko Górnik Zabrze 2:0 0:2 2:2
Semifinále Anglie Chelsea FC 0:1 0:1 0:2
1972/73 Pohár UEFA 1. kolo Valencia CF 2:2 1:2 3:4
1976/77 Pohár UEFA 1. kolo Itálie Juventus FC 1:0 0:2 1:2
1977/78 Pohár UEFA 1. kolo Polsko Widzew Łódź 2:2 0:0 2:2
1978/79 Pohár UEFA 1. kolo Nizozemsko FC Twente 3:2 1:1 4:3
2. kolo Belgie Standard Liège 4:0 0:2 4:2
3. kolo Itálie AC Milan 3:0 2:2 5:2
Čtvrtfinále Západní Německo Borussia Mönchengladbach 2:2 1:3 3:5
2003/04 Pohár UEFA Předkolo Wales Total Network Solutions 5:0 2:0 7:0
2. kolo Belgie KSC Lokeren 3:2 1:0 4:2
3. kolo Polsko KS Dyskobolia Grodzisk Wielkopolski 1:1 0:0 1:1
2008/09 Pohár UEFA 1. předkolo Faerské ostrovy EB/Streymur 2:0 2:0 4:0
2. předkolo Dánsko FC Midtjylland 0:1 1:0 1:1
1. kolo Kypr AC Omonia 2:1 2:1 4:2
Základní skupina A Nizozemsko FC Twente 3:2 1. místo
Německo FC Schalke 04 2:0
Francie Paris Saint-Germain FC 0:0
Německo Racing de Santander 0:2
Šestnáctifinále Dánsko FC København 2:1 2:2 4:3
Osmifinále Dánsko Aalborg BK 2:0 0:2 2:2
Čtvrtfinále Německo Hamburger SV 2:1 1:3 3:4
2010/11 Evropská liga UEFA 4. předkolo Rumunsko FC Timişoara 2:0 1:0 3:0
Základní skupina A Rakousko FC Red Bull Salzburg 3:0 2:0 1. místo
Itálie Juventus FC 1:1 1:1
Polsko KKS Lech Poznań 3:1 1:3
Šestnáctifinále Řecko Aris Soluň 3:0 0:0 3:0
Osmifinále Ukrajina FK Dynamo Kyjev 1:0 0:2 1:2
2011/12 Liga mistrů UEFA Základní skupina A Itálie SSC Napoli 1:1 1:2 3. místo
Německo FC Bayern Mnichov 2:0 0:2
Španělsko Villarreal CF 2:1 3:0
2011/12 Evropská liga UEFA Šestnáctifinále Portugalsko FC Porto 4:0 2:1 6:1
Osmifinále Portugalsko Sporting CP 3:2 0:1 3:3
2012/13 Liga mistrů UEFA Základní skupina D Španělsko Real Madrid CF 1:1 2:3 4. místo
Německo Borussia Dortmund 1:1 0:1
Nizozemsko AFC Ajax 2:2 1:3
2013/14 Liga mistrů UEFA Základní skupina D Česko FC Viktoria Plzeň 4:2 3:0 2. místo
Německo FC Bayern Mnichov 1:3 3:2
Rusko PFK CSKA Moskva 5:2 2:1
Osmifinále Španělsko FC Barcelona 0:2 1:2 1:4
2014/15 Liga mistrů UEFA Základní skupina E Německo FC Bayern Mnichov 3:2 0:1 2. místo
Rusko PFK CSKA Moskva 1:2 2:2
Itálie AS Roma 1:1 2:0
Osmifinále Španělsko FC Barcelona 1:2 0:1 1:3
2015/16 Liga mistrů UEFA Základní skupina D Itálie Juventus FC 1:2 0:1 1. místo
Německo Borussia Mönchengladbach 4:2 2:1
Španělsko Sevilla FC 2:1 3:1
Osmifinále Ukrajina FK Dynamo Kyjev 0:0 3:1 3:1
Čtvrtfinále Francie Paris Saint-Germain FC 1:0 2:2 3:2
Semifinále Španělsko Real Madrid 0:0 0:1 0:1
2016/17 Liga mistrů UEFA Základní skupina C Německo Borussia Mönchengladbach 4:0 1:1 2. místo
Skotsko Celtic FC 1:1 3:3
Španělsko FC Barcelona 3:1 0:4
Osmifinále Francie AS Monaco FC 5:3 1:3 6:6 (v)
2017/18 Liga mistrů UEFA Základní skupina F Nizozemsko Feyenoord 1:0 4:0 1. místo
Ukrajina FK Šachtar Doněck 2:0 1:2
Itálie SSC Neapol 2:1 4:2
Osmifinále Švýcarsko FC Basel 1:2 4:0 5:2
Čtvrtfinále Anglie Liverpool FC 1:2 0:3 1:5
2018/19 Liga mistrů UEFA Základní skupina F Francie Olympique Lyonnais 1:2 2:2 1. místo
Německo TSG 1899 Hoffenheim 2:1 2:1
Ukrajina FK Šachtar Doněck 6:0 3:0
Osmifinále Německo FC Schalke 04 7:0 3:2 10:2
Čtvrtfinále Anglie Tottenham Hotspur FC 4:3 0:1 4:4 (v)
2019/20 Liga mistrů UEFA Základní skupina C Ukrajina FK Šachtar Doněck 1:1 3:0 1. místo
Chorvatsko GNK Dinamo Zagreb 2:0 4:1
Itálie Atalanta BC 5:1 1:1
Osmifinále Španělsko Real Madrid 2:1 2:1 4:2
Čtvrtfinále Francie Olympique Lyonnais 1:3
2020/21 Liga mistrů UEFA Základní skupina C Portugalsko FC Porto 3:1 0:0 1. místo
Řecko Olympiakos Pireus 3:0 1:0
Francie Olympique Marseille 3:0 3:0
Osmifinále Německo Borussia Mönchengladbach 2:0 2:0 4:0
Čtvrtfinále Německo Borussia Dortmund 2:1 2:1 4:2
Semifinále Francie Paris Saint-Germain FC 2:1 2:0 4:1
Finále Anglie Chelsea FC 1:2
2021/22 Liga mistrů UEFA Základní skupina A Francie Paris Saint-Germain FC 2:1 0:2 1. místo
Německo RB Leipzig 6:3 1:2
Belgie Club Brugge KV 4:1 5:1
Osmifinále Portugalsko Sporting CP 5:0 0:0 5:0
Čtvrtfinále Španělsko Atlético Madrid 1:0 0:0 1:0
Semifinále Španělsko Real Madrid 4:3 1:3 5:6

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Manchester City strike deal to rename Eastlands [online]. bbc.co.uk, 2011-7-8 [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Manchester Derby: Classic Clashes. FIFA.com [online]. 2011-10-22 [cit. 2020-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-01. (anglicky) 
  3. ↑ Mark Hughes sacked as Man City appoint Mancini manager [online]. bbc.co.uk, 2009-12-19 [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Novým trenérem Citizens se stal Manuel Pellegrini [online]. fotbalportal.cz, 2013-6-15 [cit. 2013-08-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c WILSON, Paul. Premier League preview No10: Manchester City. The Guardian [online]. 2013-08-09 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c 2013/14 Season Review. premierleague.com [online]. [cit. 2020-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-06. (anglicky) 
  7. ↑ a b TWEEDALE, Alistair. Premier League 2013-14 season: the statistical review. The Guardian [online]. 2014-05-14 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b MCNULTY, Phil. Premier League 2014-15: Who will finish where?. BBC [online]. 2014-08-13 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b JACKSON, Jamie. Premier League 2014-15 preview No10: Manchester City. The Guardian [online]. 2014-08-08 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ KEEGAN, Mike. Manchester City 0-1 Stoke City. BBC [online]. 2014-08-30 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ a b KEEGAN, Mike. Premier League 2014-15 season review: Manchester City end up trophyless after title challenge fizzles out too early. Daily Mail [online]. 2015-05-25 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b MCNULTY, Phil. Premier League 2015-16: Who will finish where?. BBC [online]. 2015-08-05 [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b c d BATE, Adam. Manchester City 2015/16 Premier League season review. Sky Sports [online]. 2016-05-15 [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ a b WILSON, Paul. Premier League 2016-17 preview No10: Manchester City. The Guardian [online]. 2016-08-05 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ TAYLOR, Daniel. Chelsea surge past Manchester City as Agüero and Fernandinho see red. The Guardian [online]. 2016-12-03 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b Premier League 2016-17 season review: our writers’ best and worst. The Guardian [online]. 22 May 017-05-22 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ MCNULTY, Phil. Phil McNulty's Premier League end-of-season report and manager ratings. BBC [online]. 2018-05-13 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ a b c d THOMPSON, Phil. Manchester City 2017/18 Premier League season review. Sky Sports [online]. 2018-05-14 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ AMES, Nick. Premier League 2018-19 preview No 13: Manchester City. The Guardian [online]. 2018-08-07 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ STEINBERG, Jacob. Manchester City’s Phil Foden excels in role earmarked for Jorginho. The Guardian [online]. 2018-08-05 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ a b c d 2018/19 Season Review. premierleague.com [online]. 2019-05-29 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ a b Premier League 2018-19 season review: our writers’ best and worst. The Guardian [online]. 2019-05-14 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ BULLIN, Matt. Man City win treble - how impressive is that achievement?. BBC [online]. 2019-05-18 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Manchester City - Inter 1:0, Rodriho trefa finále Ligy mistrů rozhodla! Citizens mají treble, Italové do třetice poraženi. Sport.cz [online]. 2023-06-10 [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. 
  25. ↑ Guardiola je génius, zní z kabiny Citizens. Nejlepší zápas to ale prý nebyl. Sport.cz [online]. 2023-06-11 [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b c "ARDWICK" [online]. fchd.info [cit. 2015-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ a b c "MANCHESTER CITY" [online]. fchd.info [cit. 2015-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Man City Crowned Champions, BBC Sport, citováno 11. 5. 2014 (anglicky)
  29. ↑ Anglie má nového mistra. Manchester City slaví po nečekané porážce United, iDnes.cz, citováno 16. 4. 2018 (česky)
  30. ↑ "Manchester City win Premier League title" [online]. mancity.com, 12.05.2019 [cit. 2019-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ "Man City win Carabao Cup on penalties after Arrizabalaga refuses to be subbed" [online]. bbc.com, 24.02.2019 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ "Man City edge Liverpool on penalties in entertaining Community Shield" [online]. bbc.com, 04.08.2019 [cit. 2019-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ James M. Ross. European Competitions 1969-70 [online]. RSSSF, rev. 2015-06-04 [cit. 2020-05-27]. Kapitola Cup Winners' Cup 1969-70. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ "Players" [online]. mcfc.co.uk [cit. 2015-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-13. (anglicky) 
  35. ↑ Manchester City – Manager history [online]. World Football [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Premier League – anglická nejvyšší soutěž ve fotbale (ročníky, týmy, ocenění, atd.)
Kluby 2024/2025
(20 mužstev)
Sezóny
Football League: 1888/89 • 1889/90 • 1890/91 • 1891/92
FL First Division: 1892/93 • 1893/94 • 1894/95 • 1895/96 • 1896/97 • 1897/98 • 1898/99 • 1899/00 • 1900/01 • 1901/02 • 1902/03 • 1903/04 • 1904/05 • 1905/06 • 1906/07 • 1907/08 • 1908/09 • 1909/10 • 1910/11 • 1911/12 • 1912/13 • 1913/14 • 1914/15 • 1915/16 • 1916/17 • 1917/18 • 1918/19 • 1919/20 • 1920/21 • 1921/22 • 1922/23 • 1923/24 • 1924/25 • 1925/26 • 1926/27 • 1927/28 • 1928/29 • 1929/30 • 1930/31 • 1931/32 • 1932/33 • 1933/34 • 1934/35 • 1935/36 • 1936/37 • 1937/38 • 1938/39 • 1939/40 • 1940/41 • 1941/42 • 1942/43 • 1943/44 • 1944/45 • 1945/46 • 1946/47 • 1947/48 • 1948/49 • 1949/50 • 1950/51 • 1951/52 • 1952/53 • 1953/54 • 1954/55 • 1955/56 • 1956/57 • 1957/58 • 1958/59 • 1959/60 • 1960/61 • 1961/62 • 1962/63• 1963/64 • 1964/65 • 1965/66 • 1966/67 • 1967/68 • 1968/69 • 1969/70 • 1970/71 • 1971/72 • 1972/73 • 1973/74 • 1974/75 • 1975/76 • 1976/77 • 1977/78 • 1978/79 • 1979/80 • 1980/81 • 1981/82 • 1982/83 • 1983/84 • 1984/85 • 1985/86 • 1986/87 • 1987/88 • 1988/89 • 1989/90 • 1990/91 • 1991/92
Premier League: 1992/93 • 1993/94 • 1994/95 • 1995/96 • 1996/97 • 1997/98 • 1998/99 • 1999/00 • 2000/01 • 2001/02 • 2002/03 • 2003/04 • 2004/05 • 2005/06 • 2006/07 • 2007/08 • 2008/09 • 2009/10 • 2010/11 • 2011/12 • 2012/13 • 2013/14 • 2014/15 • 2015/16 • 2016/17 • 2017/18 • 2018/19 • 2019/20 • 2020/21 • 2021/22 • 2022/23 • 2023/24 • 2024/25
Dřívější účastníci
(poslední sezóna)
Accrington FC (1892/93) • Darwen FC (1893/94) • Glossop North End AFC (1899/00) • Bradford Park Avenue AFC (1920/21) • Bury FC (1928/29) • Grimsby Town FC (1947/48) • Preston North End FC (1960/61) • Leyton Orient FC (1962/63) • Northampton Town FC (1965/66) • Carlisle United FC (1974/75) • Bristol City FC (1979/80) • Oxford United FC (1987/88) • Millwall FC (1989/90) • Notts County FC (1991/92) • Oldham Athletic AFC (1993/94) • Swindon Town FC (1993/94) • Barnsley FC (1997/98) • Wimbledon FC (1999/00) • Bradford City AFC (2000/01) • Coventry City FC (2000/01) • Charlton Athletic FC (2006/07) • Derby County FC (2007/08) • Portsmouth FC (2009/10) • Birmingham City FC (2010/11) • Blackpool FC (2010/11) • Blackburn Rovers FC (2011/12) • Bolton Wanderers FC (2011/12) • Wigan Athletic FC (2012/13) • Reading FC (2012/13) • Queens Park Rangers FC (2014/15) • Hull City AFC (2016/17) • Middlesbrough FC (2016/17) • Sunderland AFC (2016/17) • Stoke City FC (2017/18) • Wales Swansea City AFC (2017/18) • Wales Cardiff City FC (2018/19) • Huddersfield Town AFC (2018/19) • West Bromwich Albion FC (2020/21) • Watford FC (2021/22) • Norwich City FC (2021/22) • Leeds United FC (2022/23) • Sheffield United FC (2023/24) • Burnley FC (2023/24) • Luton Town FC (2023/24)
Trofeje a ocenění
Jiné odkazy
Fotbal ženy : FA Women's Super League • FA Women's Cup • FA Women's League Cup • FA Women's Community Shield • Anglická ženská fotbalová reprezentace
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Manchester_City_FC&oldid=24402808“