Přeskočit na obsah

Borovná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Borovná
Kaple Panny Marie
Kaple Panny Marie
Znak obce BorovnáVlajka obce Borovná
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTelč
Obec s rozšířenou působnostíTelč
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel83 (2024)[1]
Rozloha5,20 km²[2]
Katastrální územíBorovná
Nadmořská výška552 m n. m.
PSČ588 56
Počet domů37 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBorovná 30
588 56 Telč
ouborovna@volny.cz
StarostaJaroslav Šalanda
Úřední web: www.uredni-deska.info/videt_obec.php?obec=1544&zobraz=uvod
Borovná
Borovná
Další údaje
Kód obce587184
Kód části obce7790
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Borovná (německy Borowna, Borowne) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Leží v průměrné výšce 552 metrů nad mořem. Žije zde 83[1] obyvatel. Celková katastrální plocha obce je 519 ha, z toho orná půda zabírá pouze 27 procent. Asi jedna třetina katastru obce je porostlá lesem. Menší část plochy obce zabírají také louky (méně než jednu třetinu).

Název se vyvíjel od varianty Borowna (1365), Borowne (1417, 1446), Borowna (1547, 1678, 1718, 1720, 1751, 1846) až ke konečné podobě Borovná v roce 1872. Místní jméno je odvozeno od adjektiva borovná, tedy místo porostlé borem.[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365. V Borovné byl odedávna svobodný dvůr. Majitelé se velmi často střídali, až v roce 1721 statek Borovnou koupil František Antonín hr. Lichtenštejn-Kastelkorn a od té doby sdílela Borovná osudy telčského panství až do roku 1849, ale jako oddělený a samostatně zdaněný statek. Z Borovné se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Borovné 169 obyvatel ve 24 domech a 36 domácnostech.

Od 1. dubna 1980 do 31. prosince 1991 byla vesnice místní částí Telče, od 1. ledna 1992 je opět samostatná.[5] Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený městský úřad v Telči.

Hospodářský vývoj obce do současnosti

[editovat | editovat zdroj]

Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 470 ha. Živnosti roku 1911: 1 kolář, 1 kovář, 2 obchodníci lahvovým pivem. Rok 1924: dvůr a lesní revír velkostatku Telč Podstatských-Lichtenštejnů, živnosti: 1 hostinský, 1 kovář, 11 hosp. rolníků. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1947. Po roce 1948 byla zdejší půda obdělávaná státními statky, v 80. letech 20. století ji převzalo JZD Telč. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, v obci Autorenova, chov a výkrm vepřů. Po roce 1945 postaveno: přestavba školy na prodejnu a kancelář obecního úřadu s jídelnou pro důchodce.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Borovná leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 4,5 km jihozápadně od Telče. Geomorfologicky je oblast součástí Javořické vrchoviny a jejího podcelku Jihlavské vrchy, v jejichž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Mrákotínská sníženina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 552 metrů.[7] Nejvyšší bod, Borovenský (671 m n. m.), leží severozápadně od obce. Severně od Borovné se nachází Březová hora (588 m n. m.). Obcí protéká bezejmenný potok, na němž se rozkládá řada rybníků – Nový rybník, Dvouhrázní rybník, Šilhan a největší z nich, Smíchov.[8] Na území obce se nachází přírodní památka a evropsky významná lokalita U Borovné s rybníky s vegetací letněných rybníků, vlhkými loukami, mokřadními biotopy, zvláště chráněnými rostlinnými a živočišnými druhy.[9]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 34 domech 199 obyvatel. 198 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 199 římských katolíků.[10]

Rok Počet domů Počet obyvatel
1880 31 191
1900 31 195
1921 33 202
1930 34 199
1947 34 143
1950 38 139
1970 33 129
1982 31 112
2010 40 84

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Jaroslav Šalanda. Borovná je členem Mikroregionu Telčsko a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 75 82,67 7 7 SNK Borovná Josef Babor
2006–2010 74 74,32 7 7 SNK obce Borovná Josef Babor
2010–2014 68 83,82 7 7 SNK obce Borovná Jaroslav Šalanda
2014–2018 65 89,23 7 7 SNK Jaroslav Šalanda

Hospodářství a doprava

[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firmy Zemědělské družstvo Mysletice a Myslivecké sdružení Podlesí – Borovná.[11] Dvůr v Borovné nabízí ubytování, chová hospodářská zvířata a provozuje palírnu. Obcí prochází silnice III. třídy č. 40612 do Horní Myslové. Dopravní obslužnost zajišťuje dopravci ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech na Dačice, Mysletice a Telč.[12] Západně od obce prochází modře značená turistická trasa z Dobré Vody do Olší a přímo Borovnou vede cyklistická trasa č. 5261 z Dobré Vody do Dolní Myslové.

Školství, kultura a sport

[editovat | editovat zdroj]

Obec byla původně přiškolena do Mrákotína, avšak pro obtížnost cesty pro žactvo bylo požádáno roku 1869 o vyškolení. Nejprve zde byla zřízena v roce 1874 expozitura mrákotínské školy, teprve když byla roku 1882 přiškolena obec Olší, škola se osamostatnila. Škola s 1. až 5. ročníkem působila v obci do roku 1972, kdy byla zrušena a žactvo převedeno do Telče.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Tvrz Borovná stávala na místě pozdější školy a její zbytky byly zasypány roku 1874 při stavbě školy.
  • Pomník padlým v první světové válce
  • Kaple Panny Marie pochází z roku 2001. Obdélníková stavba je zakončena neodsazeným polokruhově zakončeným presbytářem. Z průčelí vyčnívá neomítnutá věž.[13]
  • U Borovné zaniklá ves Vojkov.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 96. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 50. 
  6. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  7. Borovná [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  8. Borovná [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  9. U Borovné [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 24. 
  11. Borovná [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
  12. Borovná [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
  13. DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Borovná, s. 18. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 825–828. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]