Přeskočit na obsah

Hlavní strana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dvoudimenzionální znázornění zakřivení prostoročasu
Dvoudimenzionální znázornění zakřivení prostoročasu

Obecná teorie relativity je fyzikální teorie gravitace publikovaná Albertem Einsteinem v roce 1915, která je popisem gravitace užívaným v moderní fyzice. Obecná teorie relativity zobecňuje speciální relativitu a Newtonův gravitační zákon do jednotného popisu gravitace jako geometrické vlastnosti prostoru a času neboli prostoročasu. Především postuluje, že zakřivení prostoročasu přímo závisí na energii a hybnosti dané hmoty nebo záření. Závislost je vyjádřena Einsteinovými rovnicemi gravitačního pole.

Některé předpovědi obecné teorie relativity se významně liší od předpovědí klasické fyziky, zejména pokud jde o plynutí času, geometrii prostoru, pohyb těles při volném pádu a šíření světla. Mezi příklady těchto rozdílů patří gravitační dilatace času, gravitační čočkování, gravitační rudý posuv světla a gravitační časové zpoždění. Všechny doposud provedené pokusy a pozorování předpovědi obecné teorie relativity potvrdily. Přesto zůstávají nezodpovězené otázky, zejména vyřešení rozporů mezi teorií relativity a zákony kvantové fyziky, které by umožnilo obě teorie spojit do jedné úplné a vnitřně konzistentní teorie kvantové gravitace; a jak lze gravitaci sjednotit se třemi negravitačními silami – silnou, slabou a elektromagnetickou.

Z Einsteinovy teorie vyplývá například existence černých děr, oblastí prostoru, ve kterých je prostor a čas zakřiven takovým způsobem, že z nich nic nemůže uniknout, dokonce ani světlo. Obecná relativita také předpověděla existenci gravitačních vln, které byly přímo pozorovány až po sto letech prostřednictvím zařízení LIGO. Obecná teorie relativity je také základem současných kosmologických modelů trvale se rozpínajícího vesmíru.
Wikipedii provozuje nezisková nadace Wikimedia, která spravuje i řadu dalších otevřených mnohojazyčných wiki projektů:
logo Wikimedia Commons
Commons – úložiště médií
logo Wikidata
Wikidata – databáze vědomostí
logo Wikislovník
Wikislovník – výkladový slovník
logo Wikizdroje
Wikizdroje – původní dokumenty
logo Wikicitáty
Wikicitáty – sbírka citátů
logo Wikiknihy
Wikiknihy – knihy a manuály
logo Wikizprávy
Wikizprávy – zpravodajství
logo Wikiverzita
Wikiverzita – vzdělávací nástroje
logo Wikidruhy
Wikidruhy – biologický adresář
logo Wikicesty
Wikicesty – cestovní průvodce
logo Meta-Wiki
Meta-Wiki – koordinace projektů
logo MediaWiki
MediaWiki – wiki software
logo Wikifunctions
Wikifunkce – repozitář kódu
Mikrořasa z monofyletické skupiny obrněnek izolovaná ze sedimentu Amurského zálivu (rastrovací elektronová mikroskopie)
Mikrořasa z monofyletické skupiny obrněnek izolovaná ze sedimentu Amurského zálivu (rastrovací elektronová mikroskopie)

Mikrořasamonofyletické skupiny obrněnek izolovaná ze sedimentu Amurského zálivu (rastrovací elektronová mikroskopie)


21. července – neděle
Spojené státy americké Americký prezident Joe Biden oznámil, že stahuje svou kandidaturu v prezidentských volbách a podpořil kandidaturu viceprezidentky Kamaly Harrisové.
20. července – sobota
IzraelJemen Izraelské vojenské letectvo provedlo, v odvetě za páteční dronový útok v Tel Avivu, nálet na cíle v jemenském přístavním městě Hudajda.
19. července – pátek
Spojené státy americkéEvropská unieNový Zéland Globální výpadek počítačových systémů, způsobený nepovedenou aktualizací společnosti CrowdStrike, vedoucí k BSoD v 8,5 miliónech počítačích Microsoft Windows zasáhl leteckou dopravu, bankovnictví, televizní stanice a další instituce po celém světě.
RuskoUSA Soud v ruském Jekatěrinburgu odsoudil amerického novináře Evana Gershkoviche k 16 letům vězení za špionáž.
18. července – čtvrtek
Evropský parlament schválil nominaci Ursuly von der Leyenové na post předsedkyně Evropské komise.
17. července – středa
ČeskoJižní Korea Vláda rozhodla, že dva nové jaderné bloky v Dukovanech postaví jihokorejská firma KHNP za 400 miliard korun, přičemž první reaktor by se měl začít stavět v roce 2029 a jít do provozu v roce 2036.
16. července – úterý
Evropská unieMalta Maltská europoslankyně Roberta Metsolaová z frakce Evropské lidové strany byla na plenárním zasedání znovuzvolena předsedkyní Evropského parlamentu.