Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006
| Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006 | ||
|---|---|---|
 | ||
| Stát |  Česko | |
| Druh voleb | parlamentní | |
| Volební termín | 2.–3. června 2006 | |
| Předchozí volby | 2002 | |
| Následující volby | 2009 (zrušené soudem) 2010 (realizované) | |
| Volební účast | 64,47 % | |
| Počet kand. stran | 26 | |
| Výsledky | ||
| Předseda vlády | ||
| Před volbami | Jiří Paroubek (ČSSD) | |
| Po volbách | Mirek Topolánek (ODS) | |
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 se konaly v pátek 2. června a sobotu 3. června. Volební účast dosáhla 64,47 %.[1] Kromě čtyř klasických parlamentních stran se do sněmovny poprvé dostala Strana zelených (naopak US-DEU podle očekávání propadla). Výsledek ukázal disproporční prvky, vnesené do volebního zákona opozičněsmluvními reformami, a dopadl patem – oba bloky vzniklé ve sněmovně (ČSSD a KSČM proti ODS, KDU-ČSL a SZ) získaly po 100 poslancích. Následovalo bezprecedentní období vládní krize a nikam nevedoucích vyjednávání, trvající až do ledna 2007.
Výsledky
[editovat | editovat zdroj]
| ODS | ČSSD | KSČM | KDU-ČSL | SZ | |
|---|---|---|---|---|---|
| Volební lídr |  Mirek Topolánek |
 Jiří Paroubek |
.JPG) Vojtěch Filip |
 Miroslav Kalousek |
 Martin Bursík |
| Hlasů | 1 892 475 | 1 728 827 | 685 328 | 386 706 | 336 487 |
| Procent | 35,38 % ▲ | 32,32 % ▲ | 12,81 % ▼ | 7,22 % ▼ | 6,29 % ▲ |
| Mandátů | 81 | 74 | 26 | 13 | 6 |
| Předchozí volby (2002) | 24,47 % (58) | 30,20 % (70) | 18,51 % (41) | 14,27 % (31) v koalici s US-DEU |
2,36 % (0) |
Celkové výsledky
[editovat | editovat zdroj]Podrobné výsledky
[editovat | editovat zdroj]Zvolení poslanci podle politické příslušnosti[2]
[editovat | editovat zdroj]| Politický subjekt | Počet poslanců |
|---|---|
| Občanská demokratická strana | 81 |
| Česká strana sociálně demokratická | 72 |
| Komunistická strana Čech a Moravy | 25 |
| Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová | 13 |
| Strana zelených | 6 |
| nestraníci | 3 |
Výsledky podle krajů (v procentech)
[editovat | editovat zdroj]| ODS | ČSSD | KSČM | KDU-ČSL | SZ | SNK ED | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Praha | 48,32 | 23,29 | 7,90 | 4,84 | 9,19 | 3,56 |
| Středočeský kraj | 39,19 | 30,74 | 12,89 | 4,87 | 6,00 | 2,10 |
| Jihočeský kraj | 36,69 | 30,47 | 13,36 | 8,18 | 5,90 | 1,94 |
| Plzeňský kraj | 36,46 | 31,69 | 14,03 | 5,65 | 5,91 | 2,04 |
| Karlovarský kraj | 35,87 | 32,73 | 14,82 | 3,44 | 6,71 | 1,68 |
| Ústecký kraj | 34,78 | 35,46 | 16,05 | 2,23 | 6,03 | 1,43 |
| Liberecký kraj | 38,81 | 29,31 | 11,51 | 4,23 | 9,58 | 1,99 |
| Královéhradecký kraj | 37,66 | 30,14 | 11,52 | 6,72 | 6,69 | 3,08 |
| Pardubický kraj | 33,26 | 32,95 | 12,39 | 8,77 | 6,26 | 2,42 |
| Kraj Vysočina | 27,67 | 35,35 | 14,66 | 12,16 | 4,89 | 2,00 |
| Jihomoravský kraj | 30,67 | 32,95 | 13,74 | 11,14 | 6,20 | 1,20 |
| Olomoucký kraj | 30,29 | 35,44 | 14,86 | 8,26 | 5,51 | 1,14 |
| Zlínský kraj | 31,68 | 33,28 | 11,25 | 13,02 | 5,07 | 1,99 |
| Moravskoslezský kraj | 28,11 | 40,54 | 13,96 | 7,18 | 4,34 | 1,96 |
| Česká republika | 35,38 | 32,32 | 12,81 | 7,22 | 6,29 | 2,08 |
Rozdělení mandátů podle krajů[3]
[editovat | editovat zdroj]| Mandáty | ODS | ČSSD | KSČM | KDU-ČSL | SZ | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Praha | 25 | 14 | 6 | 2 | 1 | 2 |
| Středočeský kraj | 23 | 10 | 8 | 3 | 1 | 1 |
| Jihočeský kraj | 13 | 6 | 4 | 2 | 1 | 0 |
| Plzeňský kraj | 11 | 5 | 4 | 2 | 0 | 0 |
| Karlovarský kraj | 5 | 2 | 2 | 1 | 0 | 0 |
| Ústecký kraj | 14 | 5 | 6 | 2 | 0 | 1 |
| Liberecký kraj | 8 | 4 | 3 | 1 | 0 | 0 |
| Královéhradecký kraj | 11 | 5 | 4 | 1 | 1 | 0 |
| Pardubický kraj | 10 | 4 | 4 | 1 | 1 | 0 |
| Kraj Vysočina | 10 | 3 | 4 | 2 | 1 | 0 |
| Jihomoravský kraj | 23 | 8 | 8 | 3 | 3 | 1 |
| Olomoucký kraj | 12 | 4 | 5 | 2 | 1 | 0 |
| Zlínský kraj | 12 | 4 | 5 | 1 | 2 | 0 |
| Moravskoslezský kraj | 23 | 7 | 11 | 3 | 1 | 1 |
| Česká republika | 200 | 81 | 74 | 26 | 13 | 6 |
- Mapy výsledků pěti subjektů, které se dostaly do nové sněmovny
-
-
-
-
-
Předvolební kampaň
[editovat | editovat zdroj]
Předvolební kampaň byla komentátory často[zdroj?] označována jako dosud nejtvrdší a také nejšpinavější v samostatné České republice. Zásadními rysy kampaně bylo mj. odmítání Ministerstva financí (ministr Bohuslav Sobotka, ČSSD) vyplatit příspěvek za úspěch v komunálních volbách v Praze v roce 2002 straně SNK Evropští demokraté, vzestup preferencí Strany zelených, kolísání preferencí KDU-ČSL a negativní kampaně proti ODS, KDU-ČSL, ČSSD a KSČM. Předvolební význam mělo rovněž schválení zákona o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví, o něž usiloval premiér Jiří Paroubek.[zdroj?]
Koncem ledna 2006 překročily volební preference Strany zelených pětiprocentní kvórum, což vyvolalo značnou pozornost médií. ČSSD a její lídr Paroubek na to zareagovali důraznějším upozorňováním na své programové cíle týkající se životního prostředí, růst zelených zároveň vyvolal dohady o možných větších komplikacích při vytváření stabilní vlády.[zdroj?]
Dalším výrazným prvkem byla kampaň recesisticko-protestní Balbínovy poetické strany, která prostřednictvím billboardů zesměšňovala a dehonestovala KDU-ČSL, resp. Miroslava Kalouska osobně. Podle lidovců a některých dalších politiků nezískala Balbínova poetická strana prostředky dary svých příznivců, jak uvádí, nýbrž sloužila jako zástěrka nějakého jiného „neznámého útočníka“ s vlastními politickými zájmy. Podobně billboardy ČSSD s heslem „ODS Minus“ parafrázovaly volební hesla ODS v jednoznačně negativním smyslu. ČSSD si pro tento účel dokonce zaregistrovala volební symbol ODS – modrou turistickou značku. Obě kampaně byly komentátory často vnímány jako nový fenomén svým jednostranně negativním zaměřením vůči konkurenci.
Další zvláštností byl extrémní rozptyl preferencí KDU-ČSL, které prakticky současně prováděné průzkumy dávaly výsledky jak odpovídající dřívějším volbám (9,5 % podle průzkumu CVVM z 20. dubna 2006), tak kolem pětiprocentní hranice pro vstup do sněmovny (4,9 % podle STEM z 19. dubna 2006). Toto kolísání a rozdíly mezi výsledky jednotlivých agentur posílilo spekulace o možné manipulaci veřejným míněním a snaze znejistit voliče lidovců.[zdroj?]
Několik dnů před počátkem voleb se v médiích objevila přísně tajná zpráva policisty Jana Kubiceho pro branně bezpečnostní výbor sněmovny, ve které informoval o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. Jednalo se o kopii poslance za KDU-ČSL Pavla Severy,[4] který novinářům umožnil získat svůj výtisk a za tento čin později zaplatil pokutu 25 tisíc korun.[5] Kubiceho zpráva obsahovala mimo jiné informace získané při domovní prohlídce u podnikatele Tomáše Pitra, například materiály o spojení vraždy podnikatele Mrázka se špičkami ČSSD nebo o tom, že Jiří Paroubek „měl k dispozici“ nezletilou dceru podnikatele Ďurička. Paroubek to označil za nepřípustné ovlivňování voleb.
25. května z voleb odstoupila Česká pravice, která vyzvala své příznivce (ve volbách 2002 získala 2041 hlasů – 0,04 %), ať volí ODS; přesto jí bylo odevzdáno celkem 395 platných hlasů (třetí nejnižší výsledek). Prohlášení o odstoupení s výzvou nevolit levici vydala i strana Helax – Ostrava se baví, na rozdíl od ČP ovšem její zmocněnec oficiálně nestáhl kandidátky [1]. Získala pak 1375 hlasů (ve volbách do EP 3366).
Byl zaznamenán jeden případ pokusu o manipulaci voleb. V obci Všestudy členka volební komise za ODS Alena Nedbalová rozdávala v domově důchodců obálky, jež obsahovaly jen kandidátku ODS.[6]
Agitace soukromých subjektů
[editovat | editovat zdroj]Podnikatel Ivan Bičiště vyvěsil u své továrny na Zlíchově padesátimetrovou plachtu s textem Po vítězství KSČSSD prodám ihned a levně: 3000 m² + kanceláře + pozemek + 60 zaměstnanců. E-mail: volby1946@seznam.cz. Na internetové doméně Volby1946.cz dále zveřejnil prohlášení Klementa Gottwalda v tehdejších Živnostenských novinách.
Majitel olomouckého klubu Vertigo čepoval lidem pivo zdarma výměnou za tři lístky KSČM; nasbíral 700. Obchody se sportovním zbožím Rockpoint nabízely 20% slevu za volební lístek KSČM nebo ČSSD. Kavárna na pražských Vinohradech nabízela za volební lístky ČSSD a KSČM kávu zdarma. Dva a půl tisíce volebních lístků KSČM nasbírali organizátoři iniciativy Trikem proti komunismu v rámci soutěže, jejíž výherce získá trička s protikomunistickými motivy.
Objevily se rovněž internetové stránky a kampaně určené pro posílení volební účasti zejména u mladých lidí; implicitním důsledkem a někdy explicitně přiznávaným cílem je snížit výsledky KSČM. Kampaň s názvem Rozhodněte to aneb jít volit je sexy tvořily tři reklamní spoty renomovaných režisérů, vysílané v televizi Óčko, regionálních stanicích a promítané v multikinech; Česká televize je odmítla. Další podobné webové stránky jsou Hodtotam.cz, Pujduvolit.cz, Kohovolit.eu umožňující porovnat vlastní politické preference s hlasováním poslanců v uplynulém volebním období a Hele vol! se soutěží o vymýšlení textů do komiksových bublin od předních českých karikaturistů.
Kandidující subjekty
[editovat | editovat zdroj]Do Poslanecké sněmovny kandidovaly tyto subjekty, podle abecedy:[7]
.jpg)
.jpg)
_Logo.svg){kind=logo}
Bezprostřední reakce na výsledky voleb
[editovat | editovat zdroj]Předseda ČSSD Jiří Paroubek v projevu po půl deváté, kdy se ještě domníval, že ČSSD bude mít spolu s KSČM 101 mandátů (rozhodlo až v pozdních hodinách sečtení pravicově volících občanů v zahraničí, jejichž hlasy byly připočítávány k výsledku Jihočeského kraje) odmítl uznat výsledky voleb[8], napadl ODS a její „agenty přisluhovače“ pro manipulaci voleb, některá média (včetně veřejnoprávních) pracující „v žoldu“ ODS a opět obvinil Jana Kubiceho ze lží a ovlivnění voleb. Oznámil, že zváží podání žaloby na regulérnost voleb u Nejvyššího správního soudu. Současný vývoj v Česku přirovnal k únoru 1948. KSČM toto stanovisko ústy svého předsedy nejprve podpořila[9], posléze od této podpory ale ustoupila a prohlásila, že akceptuje výsledek voleb. Sám Paroubek se později za své vystoupení omluvil.[10]
Představitelé jiných stran obvinění odsoudili. Místopředseda ODS Petr Nečas řekl: „Byla to vzteklá slova poraženého člověka, který se bojí a má panickou hrůzu z toho, že přijde o moc.“ Martin Bursík ze Strany zelených označil za neuvěřitelné, že podobný projev slyšel od vrcholného politika v demokratickém státě, a řekl, že slova agent nebo přisluhovač slyšel naposledy ráno v dokumentu o politickém soudním procesu s Miladou Horákovou; prohlásil, že SZ odmítá s ČSSD jednat („nebudeme jim zvedat telefony“).
Klaus na další mimořádné konferenci po desáté večer odsoudil Paroubkovo srovnání situace s komunistickým převratem a zopakoval, že v pondělí bude jednat s předsedou ODS Mirkem Topolánkem.
Krajský lídr Strany zelených Petr Pávek podal stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu; metoda přepočítání hlasů na mandáty byla podle něj neústavní a znevýhodňovala malé strany.[11] Celkem bylo podáno 60 stížnosti.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ https://www.volby.cz/pls/ps2006/ps2?xjazyk=CZ
- ↑ https://volby.cz/pls/ps2006/ps111?xjazyk=CZ&xkraj=0&xstrana=0&xv=2&xt=1
- ↑ http://volby.cz/pls/ps2006/ps53?xjazyk=CZ
- ↑ rep, Kubiceho zprávu vynesl Severa, míní policie, Mladá Fronta DNES, 2007-08-09
- ↑ ČTK, Pokuta za únik Kubiceho zprávy, Mladá Fronta DNES, 2008-04-25
- ↑ ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. Soud nepotrestal ženu za manipulaci s volebními lístky. Radio Prague International [online]. Český rozhlas, 2006-07-27 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online.
- ↑ https://web.archive.org/web/20060704090203/http://www.mvcr.cz/rady/strany/index.html
- ↑ Archivovaná kopie. aktualne.centrum.cz [online]. [cit. 2006-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-06-14.
- ↑ http://www.novinky.cz/domaci/87104-cssd-zvazuje-zpochybneni-voleb--klaus-je-sokovan [nedostupný zdroj]
- ↑ Omlouvám se za projev, vzkázal Paroubek z Hradu. iDNES.cz [online]. 2006-06-08. Dostupné online.
- ↑ a b Soud posoudí šedesát stížností na volby. Lidové noviny [online]. 16. června 2006 [cit. 2010-05-25]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Parlamentní volby 2006 a česká politika. Příprava vydání Břetislav Dančák, Vít Hloušek. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 2006. ISBN 80-210-4161-7. S. 276. (česky, anglicky)
- TOMÁŠ LEBEDA, Tomáš Lebeda, et al. Voliči a volby 2006. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2007. ISBN 978-80-7330-126-2. S. 234.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006 na Wikimedia Commons - KRUPA, David. Parlamentní volby 2006 v ČR. Brno, 2007. 73 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.
- Volební zákon platný pro volby PSP ČR v roce 2006 Archivováno 7. 9. 2006 na Wayback Machine., formát PDF (formát HTML Archivováno 17. 6. 2006 na Wayback Machine.)
- Volební server ČSÚ (oficiální výsledky, kandidátky apod.). Archivováno 6. 7. 2017 na Wayback Machine.
- Důležité volební odkazy na webu ČT24
- Analýza výsledků a přepočtu hlasů na mandáty – jaká změna počtu hlasů by způsobila jaký rozdíl ve výsledcích
