Národní strana (2002)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
znak Národní strany
Národní strana
Datum založení 2002
Datum rozpuštění 2013
Sídlo Senovážné nám. 23
110 00, Praha 1
Ideologie Národní konzervatismus
Patriotismus
Euroskepticismus
Antikomunismus
Islamofobie
Evropská strana žádná
Politická skupina EP žádná
Stranické noviny Národní politika
Barvy modrá, červená, bílá
Volební výsledek 0,27 % (EP 2009)

Národní strana (NS) byla českou stranou, většinou považovanou za krajně pravicovou,[1][2][3] hlásící se k národně-konzervativní

orientaci a euroskepticismu.[4] Hlásila se k Národní straně vedené Palackým a Riegrem (tzv. Staročeši), ale právně nebyla její pokračovatelkou.[5] Národní strana vydávala periodikum Národní politika a provozovala internetové stránky,[6] v roce 2010 již byla neaktivní. Její předsedkyní byla v letech 2002–2009 Petra Edelmannová,[7] mluvčím Národní strany, šéfredaktorem Národní politiky a organizátorem jejích akcí byl Pavel Sedláček.

Dne 17. srpna 2011 její činnost na návrh vlády pozastavil Nejvyšší správní soud[8] a 15. května 2013 ji definitivně rozpustil.[9]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Národní strana se registrovala u Ministerstva vnitra ČR v roce 2002. Ministerstvo vnitra ji nejprve opakovaně odmítlo zaregistrovat, ale následně tak muselo učinit na základě rozsudku Nejvyššího soudu ČR, který judikoval, že důvody ministerstva pro odmítnutí registrace neměly žádnou oporu v zákonech.

V roce 2004 strana kandidovala do Evropského parlamentu jako Národní koalice spolu s ČSNS; získala 0,12 %. V lednu 2005 se NS spojila v tzv. Národní pětku (Národní strana, Republikáni Miroslava Sládka, Národní sjednocení, Dělnická strana a České hnutí za národní jednotu). Koalice se však rozpadla kvůli sporům s DS(Ač je NS řazena mezi krajně pravicové strany, neonacismus odmítá). Národní strana šla do voleb sama, podpořena Sládkovými republikány a řadou členů Českého hnutí za národní jednotu. Celkem získala 9 341 (0,17 %) hlasů.

Do parlamentních voleb roku 2006 kandidovala Národní strana ve všech 14 krajích, ale se ziskem 0,17 % hlasů se nedostala do Poslanecké sněmovny.[10] Volebním lídrem v kraji Vysočina byl tehdy Ladislav Bátora, pozdější poradce a personální ředitel na MŠMT.[11]

V komunálních volbách v roce 2006 Národní strana obsadila sedm zastupitelských křesel, z čehož dvě ve Frýdlantu a pět v Třemešné na Bruntálsku, kde se stal člen Národní strany Jindřich Galda starostou. Jindřich Galda byl starostou Třemešné již minulé období, avšak coby člen ČSNS. Krátce před komunálními volbami přešel do Národní strany.

V krajských volbách v roce 2008 postavila NS své kandidátky pouze ve dvou krajích, v Moravskoslezském a Středočeském, a získala dohromady 2711 hlasů.

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby do Poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby
Počet hlasů % Počet mandátů
2006
9 341
0,17
0

Volby do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Volby
Počet hlasů % Počet mandátů Koalice
2004
2 944
0,12
0
Ve spojení s ČSNS jako Národní koalice
2009
6 263
0,26
0

Politický program[editovat | editovat zdroj]

Národní strana striktně odmítala členství v Evropské unii, kterou považovala za největší nebezpečí pro občanské svobody od dob zániku Sovětského svazu a požadovala okamžité vystoupení České republiky z této instituce. Národní strana usilovala o obnovení plné státní suverenity - národní stát a minimalizaci vlivu zahraničních politicko-ekonomických subjektů na chod českého státu. Národní strana vystupovala proti přistěhovalecké politice České republiky. Odmítavý postoj zaujímala rovněž k NATO (např. k plánované výstavbě pozemního radaru v oblasti Brd) a požadovala neutralitu země. Distancovala se od nacismu, komunismu, byla nepřátelská vůči sudetským Němcům a islamismu.

Kritika Národní strany[editovat | editovat zdroj]

Měsíčník Národní politika a články na internetových stránkách strany hodnotil Český helsinský výbor tak, že v nich „dochází k hanobení etnické skupiny a kultury některých našich spoluobčanů (příslušníků romského etnika) a rasy (osob černé barvy pleti), přičemž z projevu výše uvedených článků lze současně usuzovat i na podněcování k nenávisti vůči těmto skupinám osob“.[12] I podle novinářů České televize další „mediální teoretici a experti upozorňují na to, že měsíčník Národní strany, Národní politika, obsahuje z velké části rasistické texty“, které se pohybují na hraně zákona. BIS sledovala Národní stranu jakožto extremistickou ultranacionalistickou stranu.[13]

Před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 byl z vysílání České televize stažen předvolební spot NS s odůvodněním: „Česká televize se nemůže jakýmkoliv způsobem podílet na rasismu a xenofobii.“. Česká televize rovněž podala na Národní stranu trestní oznámení pro propagaci nesnášenlivosti. Podobným způsoben na volební spoty Dělnické a národní strany reagoval i Český rozhlas.[14]

Předvolebním klipem Národní stany se cítila poškozena také finská metalová skupina Apocalyptica, jejíž skladbu Path Národní strana ve spotu použila bez předchozího souhlasu skupiny respektive hudebního vydavatelství Universal Music,[15] Národní strana však svalovala veškerou odpovědnost na tvůrce klipu.[16]

Akce národní strany[editovat | editovat zdroj]

Pozornost médií vyvolalo umístění kamene, který je podle Národní strany „Památníkem obětí druhé světové války“, na místo bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. Tento čin vyvolal vlnu odporu ze strany romských organizací a obránců lidských práv.[17] Kámen nakonec vlastním nákladem odstranila obec Lety.[18]

V roce 2006 Národní strana umístila na svůj web tzv. populační kalkulačku. Zde je možné si u některých států vybrat majoritní skupinu obyvatel a na daném území žijící menšinu a kalkulačka mechanickým dosazením současných údajů ukáže počet obyvatel obou skupin například za sto let. Populační kalkulačka byla zpochybněna demografkou Jitkou Rychtaříkovou jako rádoby vědecká manipulace, jelikož podle ní zcela mechanicky promítá do budoucnosti současná fakta, což je postup, kterému se demografie rozhodně vyhýbá.[19] Pavel Čižinský, právník z Poradny pro občanská a lidská práva pro kalkulačku použil termín demografická panika.[19] Poskytovatel webhostingu následně Populační kalkulačku smazal a Národní strana, i nadále tvrdící, že její nástroj nemá žádné emocionální zabarvení, ji byla nucena přesunout na jiný server.[20]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Martin Bastl, Miroslav Mareš, Josef Smolík, Petra Vejvodová (2011): Krajní pravice a krajní levice v ČR. Praha: Grada Publishing.
  • Josef Smolík (2013): Národní strana v kontextu krajní pravice: 2003-2013., Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. [1].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Miroslav Mareš, Pravicový extremismus v české politice, CEVRO, 10/2008
  2. Josef Smolík, Česká krajní pravice ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 Rexter.cz, 3. května 2010
  3. Jan Vaca, Extremistická Národní strana se topí v dluzích. Hrozí jí i zánik, idnes.cz, 15. června 2009
  4. Lukáš Petřík, Hájek k Bátorovi: Nečas se zbaběle přidal k novinářské hilsneriádě, parlamentnilisty.cz, 28. února 2011
  5. PAVEL, Cibulka. František Palacký historik a politik [online]. Vyškov: Historický ústav, AV, ČR, 2006-6-25 [cit. 2009-12-29]. Dostupné online. 
  6. http://www.narodni-strana.cz
  7. Edelmannová odstoupila z vedení Národní strany. iHNed.cz [online]. 2009-10-08 [cit. 2010-09-10]. Dostupné online. 
  8. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. srpna 2011, č. j. Pst 30/2011-25
  9. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. května 2013, č. j. Pst 7/2013-27
  10. SMOLÍK, Josef; Michal Pink, Ph.D. Komunální volby a krajně pravicové politické strany v České republice v roce 2006 [online]. Masarykova univerzita Brno: Středoevropské politické studie, MPÚ, 2007 [cit. 2009-12-29]. Dostupné online. 
  11. http://zpravy.ihned.cz/c1-52289550-batora-kandidoval-za-nacionalisty-ted-se-stane-spickou-ministerstva-skolstvi
  12. Mgr. Jan Špaček. Monitoring internetového serveru Národní strana. [helsinský výbor] [online]. 11.1.2008 [cit. 2009-12-29]. Dostupné online. 
  13. Bezpečnostní informační služba: Výroční zpráva 2008 [online]. Bezpečnostní informační služba, 31. 8. 2009 [cit. 2009-12-29]. Dostupné online. 
  14. ČT24. ČT nebude vysílat spot Národní strany a podá trestní oznámení. ČT24 [online]. 20. 5. 2009 [cit. 20. 5. 2009]. Dostupné online. 
  15. Stanislav Dvořák. Apocalyptica protestuje proti Národní straně, která zneužila jejich píseň. Novinky.cz [online]. 2009-6-25 [cit. 2009-12-29]. Dostupné online. 
  16. Luděk Fiala. Národní strana ve svém klipu použila hudbu Apocalyptiky načerno. Novinky.cz [online]. 2009-6-21 [cit. 2009-12-29]. Dostupné online. 
  17. Jana Zemanová, Milan Kopp. Národní strana považuje kámen v Letech u Písku za Památník obětem. [Český rozhlas] [online]. 16. 1. 2006 [cit. 2009-12-29]. Dostupné online. 
  18. Jana Zemanová, Milan Kopp. Obec Lety nechala odstranit kámen instalovaný Národní stranou. [Český rozhlas] [online]. 16. 1. 2006 [cit. 2009-12-29]. Dostupné online. 
  19. a b NEJEZCHLEBOVÁ, Jitka. Menšiny nás převálcují, straší nacionalisté „vědecky“ [online]. Česká republika: iDnes.cz, 2006-09-20 [cit. 2008-01-20]. Dostupné online. (česky) 
  20. Populační kalkulačka [online]. Česká republika: Národní strana [cit. 2008-01-20]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]