Velké Bílovice
| Velké Bílovice | |
|---|---|
 Kostel Narození Panny Marie | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Břeclav |
| Obec s rozšířenou působností | Břeclav (správní obvod) |
| Okres | Břeclav |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°50′58″ s. š., 16°53′32″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 884 (2023)[1] |
| Rozloha | 25,73 km²[2] |
| Katastrální území | Velké Bílovice |
| Nadmořská výška | 176 m n. m. |
| Počet domů | 1 304 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Velké Bílovice nám. Osvoboditelů 570 691 02 Velké Bílovice podatelna |
| Starosta | Marie Vlková |
| Oficiální web: www | |
  Velké Bílovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 584983 |
| Kód části obce | 178675 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velké Bílovice jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 10 km severně od Břeclavi. Žije zde více než 3 800 obyvatel.
Město náleží k mikroregionu Lednicko-valtický areál.[4] První osídlení této lokality je doloženo již z neolitu, první písemná zmínka pochází z roku 1306,[5] na město byly Velké Bílovice povýšeny v roce 2001.[6] Velké Bílovice jsou tradiční vinařskou obcí, což také dokládají vinařské atributy na znaku a vlajce. V současné době jsou se svými více než 730 ha plochy registrovaných vinic vůbec největší vinařskou obcí v České republice.[7]
Příroda a okolí
Především severně a východně od města se rozkládá velké množství vinic a kolem 650 vinných sklepů[8] ve 40 pojmenovaných sklepních uličkách[9] tvořících samostatné vinařské "městečko".[10] Dominantou Velkých Bílovic je kopec Hradištěk s kapličkou, nacházející se severně od města mezi vinicemi. Kaplička na vrcholu kopce je zasvěcena čtyřem svatým: sv. Urbanovi (patron vinařů), sv. Cyrilu a Metodějovi (patroni křesťanství v českých zemích) a sv. Václavu (patron českých zemí).[11][12]
V blízkosti Velkých Bílovic se nachází rybníky Šísary a Velký Bílovec vhodné zejména k rybaření.
Na jihozápad od města, za Podivínem, se nachází Přírodní park Niva Dyje a Lednicko-valtický areál, dále na západ pak CHKO Pálava a Vodní dílo Nové Mlýny.
Název
Velké Bílovice (historicky v němčině Groß Billowitz) jsou velké z toho důvodu, že patřily k největším osadám na bývalém břeclavském panství Lichtenštejnů.[13] Sám název Bílovice pochází buď od jména mýtického zakladatele Biela (Bíla) a znamená ves lidí Bielových[14] anebo název vznikl ze jména prvního písemně doloženého vlastníka obce Siegfrieda Sirotka nesprávným přeložením z němčiny slova Waise - sirotek jako weisse - bílý.[5]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306, když po smrti Siegfrieda Sirotka přešla obec na Tobiáše z Bechyně. Poté se zde vystřídalo mnoho majitelů, mezi nimi i Páni z Kunštátu a Poděbrad. V letech 1416–1524 byla obec poprvé ve vlastnictví Lichtenštejnů.
Od roku 1532 až do Bitvy na Bílé hoře v roce 1620 patřila obec Žerotínům. V této době se v Bílovicích usadili Habáni a členové Jednoty bratrské. Habáni zde svou kolonii založili v roce 1545.[15] Žerotínové dali místní středověkou tvrz přestavět na renesanční zámeček a v roce 1564 postavili kostel pro Jednotu bratrskou. Protože zdejší Žerotínové patřili k jedněm z vůdců českého stavovského povstání proti Habsburkům, museli po Bitvě na Bílé hoře emigrovat a jejich majetek byl zkonfiskován. Habáni a členové Jednoty bratrské byli poté z Moravy vyhnáni na Slovensko.
Od roku 1638 až do roku 1925 jsou Bílovice opět součástí panství Lichtenštejnů. Ti také dali v letech 1764–1765 na místě původního bratrského kostela postavit kostel katolický – nynější kostel Narození Panny Marie.
Začátkem 20. století odchází mnoho místních obyvatel do Spojených států, Kanady a Argentiny. V Argentině v provincii Chaco přistěhovalci z Velkých Bílovic založili tradici pěstování bavlny.
V době socializmu zde vzniká jedno z největších a nejznámějších družstev v Československu – JZD Mír Velké Bílovice, které sloužilo představitelům státu i jako ukázka fungujícího družstevnictví v ČSSR. Z tohoto důvodu sem také zajížděly významné státní návštěvy. Po Sametové revoluci se družstvo rozpadlo, z toho je vidět, že zde myšlenka družstevnictví hluboké kořeny nezapustila. Vše se vrátilo zpět k soukromému zemědělství [5].
Památky
- Habánské sklepy – Největší z nich, který byl postaven kolem roku 1614 Habány, najdeme směrem na Čejkovice v blízkosti rybníku Velký Bílovec. V současné době je ve vlastnictví společnosti Habánské sklepy s.r.o., zabývající se výrobou vína.[16]
- Tvrz – Poprvé se uvádí až v roce 1417, ale jako již válkami poničená. Později byla obnovena a v polovině 16. století renesančně přestavěna Žerotíny. V 18. století byla tvrz upravena pro hospodářské účely. V současné době je veřejnosti nepřístupná.[17][18]
- Kostel Narození Panny Marie – Postaven v letech 1764–1765 v barokním stylu.[19]
- Městské vlastivědné muzeum – Zde je možné prohlédnout si místní archeologické nálezy, místní kroje, staré zemědělské nástroje a další zajímavosti spojené s historií města.[20]
Pověsti
O Velkých Bílovicích je známo těchto šest pověstí, uvedených v knize Kde modrý plamének hoří [21][22]:
- Polednice
- Pidimužík
- Žerotínova deska
- Toufarské strašidlo
- Akáty u kříže
- Šafránová paní
Kultura a slavnosti
- Tradiční krojované hody – Vůbec největší lidová slavnost ve Velkých Bílovicích. Hody začínají vždy první neděli po svátku Narození Panny Marie (8. září), patronky místního kostela, a pokračují až do úterý. V sobotu před hody se ručně staví hodová mája.[23] Úterní večer má maškarní pojetí. Hlavní slavnost probíhá v hodovou neděli, kdy mnoho návštěvníků i z daleka přijíždí obdivovat zejména krojovaný průvod, kterého se každoročně účastní více než 70 krojovaných párů (přes 150 krojovaných). Na hodovém sóle v centru města hraje každý hodový den až do noci dechová hudba k tanci i poslechu. Součástí hodové slavnosti je také spousta kolotočů, stánků a atrakcí. V roce 2017 se hody konají od 10. září do 12. září.[24][25]
- Ze sklepa do sklepa – Tradiční putování za vínem, kdy více než 50 místních vinařů otevře v jeden den své sklepy pro návštěvníky. Je zajištěna autobusová doprava mezi sklepy a doprovodný program s dechovou a cimbálovou muzikou. Koná se v sobotu na přelomu března a dubna. V roce 2017 se akce koná 1. dubna.[26][27]
- Za vinařem do Velkých Bílovic – Další putování za vínem, ale tentokrát trvající celých 19 týdnů. Začíná koncem dubna a trvá až do začátku září (v roce 2017 od 27. dubna do 6. září[24]). Od čtvrtka do středy mají otevřeno 3 různá vinařství prvních 9 týdnů konání akce (vedlejší sezóna) a potom 5 vinařství dalších 10 týdnů (hlavní sezóna). Postupně tak otevře své sklepy návštěvníkům až 50 různých místních vinařství.[28]
- Výstava vín – Ochutnávka vín nejen místních vinařů, ale také vinařů z blízkého i vzdáleného okolí Velkých Bílovic. Koná se v místním Kulturním domě v sobotu na přelomu dubna a května. V roce 2017 se koná 6. května.[24][29]
- Svatomartinská slavnost – Slavnost spojená s příjezdem sv. Martina na koni a následnou ochutnávkou mladých a Svatomartinských vín letošního ročníku. V rámci kulturního programu zahraje dechová i cimbálová muzika a zazpívají mužácké sbory. Obvykle se koná nejbližší sobotu po 11. listopadu (svátek sv. Martina). V roce 2017 se koná přímo 11. listopadu.[24][30]
- Soutěž ve vaření zelňačky – Více než 30 soutěžních družstev, místních i přespolních, soutěží o to, kdo uvaří nejlepší zelňačku. Zároveň se soutěží se koná také adventní jarmark. Soutěž se koná v sobotu, 1 nebo 2 týdny po Svatomartinské slavnosti. V roce 2017 se koná 25. listopadu.[24]
Sportovní akce
Vinařský maraton – Běžecký závod pro všechny pořádaný spolkem Báječné ženy v běhu. Běží se maraton i půlmaraton. Trasa vede mezi vinnými sklepy a vinicemi, převážně po cyklostezkách, mezi obcemi Velké Bílovice, Čejkovice a Vrbice. Dále se běží nesoutěžní rodinný běh s 1,5 km dlouhou trasou. Závod se koná poslední sobotu v říjnu. V roce 2017 se koná 28. října.[31]
Doprava
Jihozápadně od města probíhá trasa dálnice D2 s výjezdem na 41. kilometru na Velké Bílovice a Podivín.
Nejbližší železniční stanice se nachází ve 3 km vzdáleném Podivíně.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
Místní samospráva
Od roku 2006 je starostkou Marie Vlková (Sdružení nestraníků).[32][33]
Osobnosti
- Libor Zapletal (1920–1944), voják a příslušník výsadku Bivouac, popraven v Mauthausenu
- Martin Hrdina (* 1978), interiérový architekt a grafický designér
Partnerské obce a města
Velké Bílovice ve filmu
Velké Bílovice jsou již dlouho oblíbeným místem filmařů k natáčení filmů s tematikou víno. Natáčela se zde velká část trilogie "Víno": Bouřlivé víno (1976),[35] Zralé víno (1981)[36] a Mladé víno (1986).[37] Natáčelo se zde také mnoho scének filmu Bobule (2008).[38]
Fotogalerie
-
Pohled na Velké Bílovice od severovýchodu -
Cesta mezi vinicemi směrem ke kapličce -
Cesta ke kapličce, pohled směrem na sever. V dáli je vidět obec Vrbice
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Mikroregion Lednicko-valtický areál - Velké Bílovice
- ↑ a b c Oficiální stránky města - Dějiny Velkých Bílovic
- ↑ Denik.cz - Patnáct let jsou vinařské Velké Bílovice městem. Vesnický ráz ale zůstává.
- ↑ Situační a výhledová zpráva - réva vinná a víno - říjen 2015
- ↑ Oficiální stránky města Velké Bílovice - Město - Obecné údaje
- ↑ Spolek Velkobílovičtí vinaři - Sklepní uličky
- ↑ Naučně-poznávací stezka mezi vinicemi Velkých Bílovic
- ↑ Kudyznudy.cz - Kaplička na Hradišťku ve Velkých Bílovicích
- ↑ Oficiální stránky města - Kaplička na Hradišťku
- ↑ KORDIOVSKÝ, Emil; DANIHELKA, Jiří. Brána do kraje : Průvodce obcemi okresu Břeclav. 1. vyd. Mikulov: Regionální muzeum Mikulov, 1999. 255 s. ISBN 80-85088-08-8.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. O rodné obci dávné i současné: Čejkovice, Velké Bílovice, Kobylí.. 1. vyd. Čejkovice: Obec Čejkovice, 2003. 63 s. ISBN 80-239-2572-5.
- ↑ Billowitz Hutterite Colony (Moravia) (anglicky)
- ↑ Oficiální stránky města - Habánské sklepy
- ↑ Hrady.cz - tvrz Velké Bílovice
- ↑ Soupis památek - tvrz Velké Bílovice
- ↑ Oficiální stránky města - Farní kostel
- ↑ Městské vlastivědné muzeum
- ↑ Kde modrý plamének hoří: Pověsti z kraje pod Lopeníkem, Buchlovem a Pálavou - O knize
- ↑ BARTOŠÍKOVÁ, Alena et al. Kde modrý plamének hoří: Pověsti z kraje pod Lopeníkem, Buchlovem a Pálavou. Břeclav: Moraviapress, 1998. ISBN 80-86181-12-X. S. 182.
- ↑ Novinky.cz - Známou vinařskou obec ozdobila třicetimetrová májka
- ↑ a b c d e Oficiální stránky města - Kulturní kalendář
- ↑ Oficiální stránky města - Slavnosti ve Velkých Bílovicích
- ↑ Kudyznudy.cz - Ze sklepa do sklepa Velké Bílovice
- ↑ Ze sklepa do sklepa 2017
- ↑ Za vinařem do Velkých Bílovic 2016
- ↑ Výstava vín 2016
- ↑ Svatomartinská slavnost na Púrynkách 2016
- ↑ Vinařský maraton
- ↑ Starostové pro jižní Moravu - Marie Vlková
- ↑ IVÁNEK, Lukáš. Vlková i Machovský zůstali. Jistotu má Průdek. Břeclavský deník [online]. 2014-11-11 [cit. 2014-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Oficiální stránky města - Town Twinning
- ↑ Bouřlivé víno (1976) - Filmová místa
- ↑ Zralé víno (1981) - Filmová místa
- ↑ Mladé víno (1986) - Filmová místa
- ↑ Bobule (2008) - Filmová místa
