Přeskočit na obsah

Vakcína Oxford–AstraZeneca proti covidu-19

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
vakcína Oxford-AstraZeneca proti covidu-19
Schéma chemické struktury
Kódy
Číslo CAS2420395-83-9
Farmakologie
Cesty podánínitrosvalová aplikace
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vakcína Oxford–AstraZeneca proti covidu-19 také známá jako vakcína Oxford-AstraZeneca, nebo zkráceně vakcína od AstraZeneca,[1] obchodní jméno Vaxzevria,[2] kódové jméno AZD1222, je vakcína proti covidu-19 vyvinutá ve spolupráci Oxfordské univerzity a britské společnosti AstraZeneca, která se podává nitrosvalovou aplikací a jako nosič používá modifikovaný šimpanzí adenovirus ChAdOx1.[3][4][5][6] Obsahuje tedy GMO.[7] Jeden dávkovací režim vykazoval 90% účinnost pro symptomatické případy, pokud po podané polovině dávky následovala plná dávka s odstupem alespoň jednoho měsíce[8] pro lidi pouze do věku 55 let.[9] Další dávkovací režim (s již i staršími účastníky) vykázal 62% účinnost, pokud byla podána ve dvou plných dávkách s odstupem alespoň jednoho měsíce.[8] Četnost pozitivity (nosičství nezávisle na symptomech) prokázaná pomoci PCR testu byla po druhem očkování o 49 % nižší (po jedné dávce o 76 % nižší).[10] Podle předběžných výsledků je vakcína prakticky neúčinná proti jihoafrické mutaci viru označované B.1.351, když s vakcínou onemocnělo 19 ze 748 lidí, kdežto s placebem 20 ze 714 (účinnost tedy jen 9 %).[11]

Výzkum provádějí Jennerův institut na Oxfordské univerzitě a Oxford Vaccine Group ze stejné univerzity. Tým vedou Sarah Gilbert, Adrian Hill, Andrew Pollard, Teresa Lambe, Sandy Douglas a Catherine Green.[12][13]

Dne 30. prosince 2020 byla vakcína schválena pro použití[14] ve Spojeném království a první očkování bylo podáno dne 4. ledna 2021.[15] V Evropské unii vakcínu schválila Evropská komise 29. ledna 2021 na doporučení Evropské lékové agentury.[16]

Vakcína se již nevyrábí vzhledem k ústupu pandemie covidu-19 a dostupnosti vylepšených dalších vakcín. Společnost AstraZeneca stáhla registraci vakcíny z evropského trhu v březnu 2024[17] a z celosvětového trhu k 7. květnu 2024.[18]

Základ vakcíny

[editovat | editovat zdroj]

Vakcína AZD1222 je vektorová a jako nosič využívá opičí adenovirus neschopný replikace, který obsahuje kódující sekvenci spike proteinu koronaviru SARS-CoV-2[19] s plnou délkou kodonu spolu s vedoucí sekvencí aktivátoru tkáňového plazminogenového aktivátoru (tPA).[20] Vědci použili genom SARS-CoV-2, který byl přečten ve Wu-chanu. Modifikovaný šimpanzí adenovirus se nemůže replikovat, takže nezpůsobuje další infekci a místo toho působí jako nosič pro přenos spike proteinu SARS-CoV-2.[21] Spike protein S1 je vnější protein, který umožňuje koronaviru typu SARS vstoupit do buněk prostřednictvím enzymatické domény ACE2.[22] Po očkování se tvoří tento spike protein a podporuje imunitní systém, aby napadl koronavirus, pokud později infikuje tělo.[23]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2020 se Jennerův institut dohodl na spolupráci s italskou společností Advent Srl při výrobě první šarže vakcínového kandidáta pro klinické studie.[24]

V červnu 2020 Americký národní institut pro alergie a infekční choroby (NIAID) potvrdil, že třetí fáze testování potenciální vakcíny vyvinuté Oxfordskou univerzitou a společností AstraZeneca začne v červenci 2020.[25]

V červenci 2020 AstraZeneca uzavřela partnerství se společností IQVIA za účelem urychlení amerických klinických studií.[26]

Společnost AstraZeneca obdržela 336 milionů EUR z veřejných peněz EU na zajištění vakcín.[27][28]

Dne 31. srpna 2020 společnost AstraZeneca oznámila, že začala přijímat dospělé na studii v pozdní fázi (III. fáze), která byla financována z USA (NIAID a BARDA) a zahrnovala 30 000 osob.[29]

Dne 8. září 2020 společnost AstraZeneca oznámila globální zastavení testů s vakcínou, po dobu, co byla vyšetřována možná nežádoucí reakce u účastníka ve Velké Británii.[30][31][32] Dne 13. září společnost AstraZeneca a Oxfordská univerzita obnovily klinické studie ve Velké Británii poté, co regulační orgány dospěly k závěru, že je to bezpečné.[33] Společnost AstraZeneca byla kritizována za bezpečnost vakcín po obavách odborníků, kteří si všimli odmítnutí společnosti poskytnout podrobnosti o závažných neurologických onemocněních u dvou účastníků, kteří dostali experimentální vakcínu v Británii.[34] Zatímco studie pokračovala ve Velké Británii, Brazílii, Jižní Africe, Japonsku[35] a Indii, v USA zůstala pozastavena do 23. října 2020,[36] zatímco americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv vyšetřoval nemoc pacienta, která zavinila zastavení klinických testů.[37]

Dne 15. října 2020 zemřel João Pedro R. Feitosa, 28letý lékař z brazilského Ria de Janeira, který v klinické studii AZD1222 místo testované vakcíny dostal placebo, na komplikace s nemocí covid-19.[38][39][40] Brazilský zdravotnický úřad Anvisa oznámil, že testování bude v Brazílii pokračovat.[41]

Dne 23. listopadu 2020 Oxfordská univerzita a AstraZeneca oznámily průběžné výsledky probíhajících klinických studií III. fáze vakcíny.[8] Ve zprávě byla kritika metod, které kombinovaly výsledky 62% a 90% účinnosti z různých skupin testovaných symptomatických subjektů, kterým byly podávány různé dávky, aby se dospělo k číslu 70 %.[42][43][44] Společnost AstraZeneca uvedla, že provede další zkoušku pro více zemí s použitím nižší dávky, která vedla k tvrzení o 90% účinností.[45] Testy s nižší první dávkou probíhaly pouze do 10. června 2020, kdežto s plnou standardní dávkou (méně účinné) od 9. června 2020, což mohlo ovlivnit tyto nesrovnatelné výsledky. Úplné zveřejnění těchto průběžných výsledků ze čtyř probíhajících zaslepených, znáhodněných a kontrolovaných studií dne 8. prosince 2020 tyto zprávy objasnilo.[46] Ve skupině, která dostala první dávku aktivní vakcíny před více než 21 dny, nedošlo k žádným hospitalizacím nebo závažným onemocněním, na rozdíl od těch, kteří dostávali kontrolní vakcínu. Závažné nežádoucí účinky byly ve studiích vyváženy napříč aktivní a kontrolní skupinou, tj. aktivní vakcína nebyla považována za příčinu dalších závažných nežádoucích účinků. Případ transverzální myelitidy (TM) byl hlášen 14 dní po přeočkování jako případný vztah k očkování, přičemž nezávislá neurologická komise zvážila nejpravděpodobnější diagnózu idiopatické demyelinizace míchy krátkého segmentu. Další dva případy TM, jeden ve skupině s vakcínou a druhý v kontrolní skupině, byly považovány za nesouvisející s očkováním.[46] Ukázalo se zde[46] však, že u asymptomatických (bezpříznakových) případů je účinnost vakcíny jen 7 %, tedy zcela nedostatečná, protože ke schválení se běžně požaduje účinnost alespoň 50 %. Účinnost vakcíny pro asymptomatické šíření je u poloviční dávky jen 4 % a u plné dávky 27 %.[47]

Dne 11. prosince 2020 společnost AstraZeneca oznámila, že bude společně s ruským Gamalejovým institutem testovat, zda by bylo možné kombinovat dvě vakcíny na bázi adenoviru, AZD1222 a ruský Gam-COVID-Vac, aby se dosáhlo lepší úrovně ochrany. Očekávalo se, že klinické testy začnou v Rusku do konce roku 2020.[48][49]

Výkonný ředitel společnosti AstraZeneca, Pascal Soriot v prosinci 2020 uvedl, že věří, že vědci našli „vítězný vzorec“ v podobě vakcíny od Oxford-AstraZeneca proti covidu-19, kde byly použity dvě dávky.[50]

Dne 4. ledna 2021 se osmdesátidvouletý Brian Pinker stal prvním člověkem, který dostal vakcínu Oxford-AstraZeneca mimo klinické studie.[15]

Australská společnost pro imunologii a Australská virologická společnosti žádala 12. ledna pozastavení očkování touto vakcínou z důvodu její malé účinnosti.[51] Australská virologická společnosti ten samý den požadavek odvolala a na pozastavení očkování již netrvala.[52]

V Evropské unii vakcínu ji podmínečně schválila Evropská komise 29. ledna 2021 na doporučení Evropské lékové agentury ze stejného dne. Může se tak volně používat v celém Evropském hospodářském prostoru pro osoby starší 18 let.[16][53] Švédsko a Francie dříve nedoporučovali její použití nad věk 65 let,[54][55] tak jako dříve nedoporučilo i Německo.[56] Francie na začátku března 2021 změnila názor a vakcína bude pro osoby až do 75 let.[57] Dále vakcínu pro seniory nedoporučily státy jako Belgie, Polsko a Rakousko.[58] Švýcarsko 2. února odložilo schválení vakcíny, požadovalo více údajů o účinnosti a kvalitě.[59]

Dne 8. února 2021 Jihoafrická republika upustila od plošného očkování zdravotníků touto vakcínou z důvodů její nízké účinnosti proti místní variantě viru SARS-CoV-2.[60][61][62]

V České republice byla počáteční nedůvěra k vakcíně AstraZeneca vylepšena na začátku března 2021 vystoupeními předních lékařů a vakcinologů, kteří poukazovali na to, že vakcína spolehlivě brání hospitalizaci (a tím i těžkým následkům nebo smrti).[63] Vakcínou byli očkováni přednostně učitelé a pedagogičtí pracovníci, využívají ji praktičtí lékaři, ale přesto byla (k tomuto datu) využitá ze všech vakcín nejméně (29 %).[63]

Schválení

[editovat | editovat zdroj]

Dne 27. listopadu 2020 vláda Spojeného království požádala Regulační agenturu pro léčivé přípravky a zdravotnické výrobky, aby posoudila dočasnou dodávku vakcíny AZD1222;[64] její použití bylo schváleno dne 30. prosince 2020 jako jejich druhá vakcína pro použití v zemi.[65]

Dne 29. prosince zástupce výkonného ředitele Evropské lékové agentury (ELA) Noel Wathion uvedl, že regulační orgán EU nebude s největší pravděpodobností schopen schválit vakcínu dříve než v únoru. V rozhovoru uvedl: „Zatím si u nás ještě nepodali přihlášku.“[66] K 12. lednu Evropská léková agentura obdržela oficiální žádost o registraci a schválila ji 29. ledna 2021.[67] Maďarsko vakcínu schválilo vakcínu separátně spolu se schválením vakcíny Sputnik V ještě před schválením v EU.[68]

Vakcínu schválily také regulační orgány v Argentině,[69] Bahrajnu, Bangladéši,[70] Brazílii,[68] Dominikánské republice,[71] Egyptě,[72] Ekvádoru, Indii,[73][74] Iráku,[75] Mexiku,[76] Nepálu, Pákistánu,[77] Saúdské Arábii,[78] Salvadoru, na Srí Lance,[79] v Thajsku[80] a na Ukrajině[81] všude pro nouzové použití v příslušných zemích a v Austrálii[82] a Jižní Koreji[83] pro plné použití.

Některé země, například Bulharsko,[84] Dánsko,[85] Francie,[86] Island,[87] Itálie,[88] Německo,[89] Nizozemsko,[90] Norsko,[91] Rumunsko,[92] Švédsko[93] či Thajsko[94] v březnu 2021 pozastavily očkování touto vakcínou kvůli obavám o bezpečnost.[95] Firma AstraZeneca dne 14. března prohlásila, že po naočkování 17 miliónů se přímá spojitost neprokázala se zvýšeným rizikem plicní embolie (22 hlášených případů), hluboké žilní trombózy (15 hlášených případů) či sníženého množství krevních destiček v jakékoli věkové skupině. Podle firmy je u očkovaných dokonce méně těchto případů než ve stejně velké populaci.[96] I Evropská léková agentura ji ale označila jako bezpečnou a uvedla, že její používání nezvyšuje riziko vzniku krevních sraženin.[97][98] Samotné onemocnění je větším zdrojem sraženin.[99]

Výroba a dodávky

[editovat | editovat zdroj]

Vakcína je stabilní při teplotách v chladničce (+2 až +8 °C) a stojí přibližně 3 až 4 dolary za dávku.[100] Dne 17. prosince belgická ministryně financí odhalila, že Evropská unie zaplatí za jednu dávku 1,78 EUR (cca 46 Kč).[101]

Podle viceprezidentky společnosti AstraZeneca pro provoz a informační technologie Pam Cheng měla mít společnost do konce roku 2020 celosvětově připraveno přibližně 200 milionů dávek a po zvýšení produkce bude schopna vyrábět 100 až 200 milionů dávek měsíčně.[42]

V červnu 2020 po zajištění 100 milionů dávek pro britskou NHS pro jejich očkovací program[102] AstraZeneca a americká firma Emergent BioSolutions podepsaly dohodu s částkou 87 miliónu amerických dolarů o výrobě dávek vakcíny speciálně pro americký trh. Dohoda byla součástí iniciativy administrativy Donalda Trumpa Operation Warp Speed, jejímž cílem bylo vyvinout a rychle rozšířit výrobu cílených vakcín do konce roku 2020.[103] Americká společnost Catalent měla být odpovědná za dokončovací a balicí proces.[104] Bylo plánováno, že většina výrobních prací bude provedena ve Velké Británii.

Dne 4. června 2020 program COVAX Světové zdravotnické organizace provedl počáteční nákup 300 milionů dávek od výrobce pro země s nízkými a středními příjmy.[105] Společnosti AstraZeneca a Serum Institute of India rovněž udělaly licenční smlouvu na dodávku jedné miliardy dávek vakcíny Oxfordské univerzity do zemí se středními a nízkými příjmy, včetně Indie.[106][107] Dne 29. září 2020 grant od Nadace Billa a Melindy Gatesových umožnil programu COVAX zajistit dalších 100 milionů dávek vakcíny proti covidu-19 buď od společnosti AstraZeneca nebo Novavax za cenu 3 americké dolary za dávku.[108]

Dne 13. června 2020 podepsala společnost AstraZeneca smlouvu s evropskou aliancí Inclusive Vaccines Alliance, skupinou tvořenou Francií, Německem, Itálií a Nizozemskem, na dodávku až 400 milionů dávek do všech členských států Evropské unie.[109][110][111]

V srpnu 2020 společnost AstraZeneca souhlasila s poskytnutím 300 milionů dávek Spojeným státům americkým za cenu 1,2 miliardy amerických dolarů, z čehož vyplývá cena 4 USD za dávku. Mluvčí AstraZeneca uvedl, že financování zahrnuje také vývoj a klinické testování.[112]

V září 2020 společnost AstraZeneca souhlasila s poskytnutím 20 milionů dávek Kanadě.[113][114]

V říjnu 2020 podepsalo Švýcarsko dohodu s AstraZeneca o předobjednání až 5,3 milionu dávek.[115][116]

V listopadu 2020 si Thajsko objednalo 26 milionů dávek vakcíny od společnosti AstraZeneca, která uváděla 70% celkovou účinnost.[117] Vyžaduje 2 dávky vakcíny na osobu, takže objednané množství by pokrylo pouze 13 milionů lidí.[118] Prajutchova vláda později schválila objednávku dalších 35 milionů dávek v lednu 2021.[119] Siam Bioscience, společnost vlastněná společností Vajiralongkorn, obdrží transfer technologií (technologický převod) pro společné investice.[120]

V prosinci 2020 podepsala Jižní Korea se společností AstraZeneca smlouvu na zajištění 20 milionů dávek vakcíny, přičemž první zásilka se očekává již v lednu. V lednu 2021 vakcína zůstávala pod kontrolou jihokorejské agentury pro kontrolu a prevenci nemocí.[121][122]

Dne 7. ledna 2021 jihoafrická vláda oznámila, že zajistila počáteční milión dávek od Serum Institute of India, po kterém bude v únoru následovat dalších 500 000 dávek.[123]

Dne 22. ledna 2021 společnost AstraZeneca oznámila, že pokud Evropská unie schválí vakcínu, tak kvůli problémům s výrobou v belgickém závodě Novasepu budou počáteční dodávky nižší, než se očekávalo (na konci ledna byl předpoklad 40 milionů, v březnu 30 milionů dávek za 1. čtvrtletí 2021) z původně předpokládaných 80 miliónů za 1. čtvrtletí 2021 pro Evropskou unii.[124][125][126] Na 2. čtvrtletí je plán dodávek v objemu 180 milionů dávek.[126] Při jednáních EU s vedením společnosti se ukázalo, že smlouva společnosti AstraZeneca s Velkou Británií obsahuje klauzuli, že z tamních závodů lze zásobovat jiné země (tedy i EU) až po splnění dodávek Velké Británii.[28] EU uzavřela dohodu se společností AstraZeneca až o 3 měsíce později než Velká Británie.[28]

Dne 6. února 2021 do České republiky dorazilo prvních 19 200 dávek této vakcíny.[127][128] K 12. březnu 2021 bylo v ČR distribuováno přes 180 tisíc dávek této vakcíny.[129]

Dne 24. února díky programu COVAX dorazilo 600 tisíc dávek této vakcíny do Ghany a stala se tak první zemí, která obdržela vakcíny díky tomuto programu.[130]

Složení

[editovat | editovat zdroj]

Vakcína kromě geneticky modifikovaného šimpanzího adenoviru obsahuje:[19]

Složení je tedy velmi podobné složení ruské vakcíny Sputnik V, která místo histidinu obsahuje tris a místo šimpanzího adenoviru obsahuje lidské adenoviry. V prosinci 2020 média psala, že vědci britští a ruští vědci testují kombinaci obou vakcín, která by mohla poskytnout lepší ochranu proti covidu-19.[131]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku AZD1222 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Covidová vakcína od AstraZeneca vyvolává imunitní reakci i u starších. Vedlejší účinky jsou u nich slabší. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-10-26 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ Vaxzevria (COVID-19 Vaccine AstraZeneca): Měsíční aktualizace k bezpečnosti vakcíny, Státní ústav pro kontrolu léčiv. www.sukl.cz [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ WALSH, Nick; SHELLEY, Jo; DUWE, Eduardo; BONNETT, William. The world's hopes for a coronavirus vaccine may run in these health care workers' veins. CNN. São Paulo: 27 July 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 August 2020. (anglicky) 
  4. ↑ Investigating a Vaccine Against COVID-19 [online]. United States National Library of Medicine, 26 May 2020 [cit. 2020-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 October 2020. NCT04400838. (anglicky) 
  5. ↑ A Phase 2/3 study to determine the efficacy, safety and immunogenicity of the candidate Coronavirus Disease (COVID-19) vaccine ChAdOx1 nCoV-19 [online]. European Union, 21 April 2020 [cit. 2020-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 October 2020. EudraCT 2020-001228-32. (anglicky) 
  6. ↑ A Phase III study to investigate a vaccine against COVID-19.Chybí název periodika! 26 May 2020. DOI 10.1186/ISRCTN89951424. ISRCTN89951424. (anglicky) 
  7. ↑ https://www.gov.uk/government/publications/regulatory-approval-of-covid-19-vaccine-astrazeneca/summary-of-the-public-assessment-report-for-astrazeneca-covid-19-vaccine - Summary of the Public Assessment Report for AstraZeneca COVID-19 vaccine
  8. ↑ a b c AZD1222 vaccine met primary efficacy endpoint in preventing COVID-19 [online]. AstraZeneca, November 23, 2020 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ https://www.precisionvaccinations.com/vaccines/astrazeneca-covid-19-vaccine-azd1222 - AstraZeneca COVID-19 Vaccine (AZD1222)
  10. ↑ VOYSEY, Merryn; COSTA CLEMENS, Sue Ann; MADHI, Shabir A.; WECKX, Lily Yin; FOLEGATTI, Pedro M.; ALEY, Parvinder K.; ANGUS, Brian John. Single Dose Administration, And The Influence Of The Timing Of The Booster Dose On Immunogenicity and Efficacy Of ChAdOx1 nCoV-19 (AZD1222) Vaccine. SSRN Electronic Journal [online]. 2021 [cit. 2021-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-26. DOI 10.2139/ssrn.3777268. (anglicky) 
  11. ↑ https://www.nytimes.com/2021/02/07/world/africa/covid-vaccine-astrazeneca-south-africa.html - AstraZeneca’s Vaccine Does Not Work Well Against Virus Variant in South Africa
  12. ↑ COVID-19 Vaccine Trials | COVID-19 [online]. [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Oxford team to begin novel coronavirus vaccine research [online]. 2020-02-07 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Covid-19: Oxford-AstraZeneca coronavirus vaccine approved for use in UK [online]. BBC, 30 December 2020 [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ a b Covid: Brian Pinker, 82, first to get Oxford-AstraZeneca vaccine [online]. BBC, 4 January 2021 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b EU dává zelenou vakcíně AstraZeneca. Boj o dávky pokračuje. Vývoz se bude kontrolovat.. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-01-29]. Dostupné online. 
  17. ↑ Vaxzevria (previously COVID-19 Vaccine AstraZeneca) | European Medicines Agency [online]. [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ AstraZeneca to withdraw COVID-19 vaccine globally, Telegraph reports [online]. 2024-05-07. Dostupné online. 
  19. ↑ a b https://www.gov.uk/government/publications/regulatory-approval-of-covid-19-vaccine-astrazeneca/information-for-uk-recipients-on-covid-19-vaccine-astrazeneca#contents-of-the-pack-and-other-information - Contents of the pack and other information
  20. ↑ Severe acute respiratory syndrome-coronavirus-2 spike (S) protein based vaccine candidates: State of the art and future prospects. Reviews in Medical Virology. 2020, roč. n/a, čís. n/a, s. e2183. DOI 10.1002/rmv.2183. (anglicky) 
  21. ↑ Exeter Fellow Dr Catherine Green leads the production of a potential COVID-19 vaccine in Oxford [online]. 6 April 2020 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ SARS coronavirus entry into host cells through a novel clathrin- and caveolae-independent endocytic pathway. Cell Research. February 2008, roč. 18, čís. 2, s. 290–301. DOI 10.1038/cr.2008.15. PMID 18227861. (anglicky) 
  23. ↑ AZD1222 vaccine met primary efficacy endpoint in preventing COVID-19 [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Oxford team to begin novel coronavirus vaccine research [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ COLEMAN, Justine. Final testing stage for potential coronavirus vaccine set to begin in July [online]. 10 June 2020 [cit. 2020-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ AZN, IQV Team Up To Accelerate COVID-19 Vaccine Work, RIGL's ITP Drug Repurposed, IMV On Watch [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ https://www.reuters.com/article/uk-health-coronavirus-eu-vaccine-price/eu-pays-336-million-euros-to-secure-astrazenecas-potential-covid-19-vaccine-idUKKBN25N25J - EU pays 336 million euros to secure AstraZeneca's potential COVID-19 vaccine
  28. ↑ a b c KUČEROVÁ, Daniela. EU v pasti. AstraZeneca dostala unijní peníze, vakcíny však Britové. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-01-28 [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 
  29. ↑ Phase 3 Clinical Testing in the US of AstraZeneca COVID-19 Vaccine Candidate Begins [online]. 30 August 2020 [cit. 2020-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ AstraZeneca Covid-19 vaccine study is put on hold [online]. 8 September 2020 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ AstraZeneca Covid-19 vaccine study is put on hold [online]. 8 September 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ WU, Katherine J.; THOMAS, Katie. AstraZeneca Pauses Vaccine Trial for Safety Review. The New York Times. 8 September 2020. Dostupné online [cit. 10 September 2020]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  33. ↑ LOFTUS, Peter. AstraZeneca Covid-19 Vaccine Trials Resume in U.K.. Wall Street Journal. 13 September 2020. Dostupné online [cit. 13 September 2020]. ISSN 0099-9660. (anglicky) 
  34. ↑ GRADY, Denise; WU, Katherine J.; LAFRANIERE, Sharon. AstraZeneca, Under Fire for Vaccine Safety, Releases Trial Blueprints. The New York Times. 19 September 2020. Dostupné online [cit. 22 September 2020]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  35. ↑ AstraZeneca resumes vaccine trial in talks with US [online]. Japan Today, 3 October 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ FDA authorises restart of the COVID-19 AZD1222 vaccine US Phase III trial [online]. [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Reuters Staff. U.S. health secretary says AstraZeneca trial in United States remains on hold: CNBC. Reuters. 23 September 2020. Dostupné online [cit. 24 September 2020]. (anglicky)  Archivováno 24. 9. 2020 na Wayback Machine.
  38. ↑ 'What's the deal?' Researchers in paused vaccine trial search for answers. [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Volunteer in AstraZeneca Covid-19 vaccine trial dies in Brazil [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Voluntário brasileiro que participava dos testes da vacina de Oxford e morreu com a Covid era médico e ex-aluno da UFRJ, Globo
  41. ↑ SIMÕES, Eduardo; BURGER, Ludwig. AstraZeneca COVID-19 vaccine trial Brazil volunteer dies, trial to continue. Reuters. 22 October 2020. Dostupné online [cit. 22 October 2020]. (anglicky) 
  42. ↑ a b Why Oxford's positive COVID vaccine results are puzzling scientists. Nature. 23 November 2020, roč. 588, čís. 7836, s. 16–18. Dostupné online. DOI 10.1038/d41586-020-03326-w. PMID 33230278. S2CID 227156970. (anglicky) 
  43. ↑ Oxford/AstraZeneca Covid vaccine 'dose error' explained. BBC News. 27 November 2020. Dostupné online [cit. 27 November 2020]. (anglicky) 
  44. ↑ ROBBINS, Rebecca; MUELLER, Benjamin. After Admitting Mistake, AstraZeneca Faces Difficult Questions About Its Vaccine. The New York Times. 25 November 2020. Dostupné online [cit. 27 November 2020]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  45. ↑ BOSELEY, Sarah. Oxford/AstraZeneca vaccine to undergo new global trial [online]. 26 November 2020 [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ a b c Safety and efficacy of the ChAdOx1 nCoV-19 vaccine (AZD1222) against SARS-CoV-2: an interim analysis of four randomised controlled trials in Brazil, South Africa, and the UK - The Lancet [online]. [cit. 2020-12-09]. Dostupné online. (anglicky) Šablona:CC-notice
  47. ↑ https://www.cidrap.umn.edu/news-perspective/2020/12/phase-3-trials-show-astrazeneca-covid-vaccine-has-90-efficacy - Phase 3 trials show AstraZeneca COVID vaccine has up to 90% efficacy
  48. ↑ Covid: Trials to test combination of Oxford and Sputnik vaccines. BBC News. 11 December 2020. Dostupné online [cit. 11 December 2020]. (anglicky) 
  49. ↑ OSBORN, Andrew; ARIPAKA, Pushkala. AstraZeneca hitches ride with Russia's Sputnik in vaccine race. www.reuters.com. Reuters, 11 December 2020. Dostupné online [cit. 11 December 2020]. (anglicky) 
  50. ↑ Oxford vaccine researchers have found 'winning formula', AstraZeneca chief says [online]. [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ https://cnn.iprima.cz/vedci-volaji-po-zastaveni-ockovani-vakcinou-astrazeneca-nevytvori-kolektivni-imunitu-17080 - Neočkujte vakcínou AstraZeneca, žádají australští vědci. Nelíbí se jim účinnost
  52. ↑ DOW, Liam Mannix, Aisha. Scientists call for pause on AstraZeneca vaccine rollout. The Sydney Morning Herald [online]. 2021-01-12 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ EU doporučila vakcínu AstraZeneca k použití u všech dospělých. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-01-29]. Dostupné online. 
  54. ↑ https://medicalxpress.com/news/2021-02-sweden-astrazeneca-covid-jab-65s.html - Sweden targets AstraZeneca COVID-19 jab for under 65s
  55. ↑ https://medicalxpress.com/news/2021-02-france-astrazeneca-vaccine-people.html - France recommends AstraZeneca vaccine only for people up to 65
  56. ↑ https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/nemecko-komise-pro-ockovani-seniori-astrazeneca_2101281603_dok Německá komise nedoporučila vakcínu AstraZeneca pro malou účinnost seniorům. ‚Nepravdivé,’ říká firma
  57. ↑ Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. 
  58. ↑ https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/dalsi-zeme-eu-nedoporucuji-vakcinu-astrazeneca-pro-seniory-40349830 - Další země EU nedoporučují vakcínu AstraZeneca pro seniory
  59. ↑ MILLER, John. Swiss delay AstraZeneca COVID vaccine approval, order more shots from others. Reuters. 2021-02-03. Dostupné online [cit. 2021-02-04]. (anglicky) 
  60. ↑ Jižní Afrika pozastavuje očkování vakcínou AstraZeneca, vědci možná kvůli odolným variantám změní strategii. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. 
  61. ↑ AstraZeneca před jihoafrickou mutací ochrání minimálně, u těžkých případů to není jisté. JAR zastavila distribuci. Lidovky.cz [online]. 2021-02-08 [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. 
  62. ↑ V JAR stáhli vakcínu od AstraZeneky. Na mírný průběh prý účinkuje jen omezeně. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. 
  63. ↑ a b BOČEK, Jan. Studie: Vakcína AstraZeneca není neúčinná. V klíčových parametrech je stejně dobrá jako Pfizer. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-03-05 [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 
  64. ↑ Government asks regulator to approve supply of Oxford/AstraZeneca vaccine [online]. Department of Health and Social Care, 27 October 2020 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ Oxford University/AstraZeneca vaccine authorised by UK medicines regulator [online]. Department of Health and Social Care, 30 December 2020 [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ AstraZeneca vaccine not ready for quick European approval, watchdog official says [online]. Reuters, 30 December 2020 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ Další vakcína pro EU? Evropská léková agentura dostala žádost o registraci vakcíny firmy AstraZeneca. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. 
  68. ↑ a b Hungarian regulators approve AstraZeneca, Sputnik V vaccines. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ LAING, Aislinn. Argentine regulator approves AstraZeneca/Oxford COVID-19 vaccine -AstraZeneca. Reuters. 30 December 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ Oxford University-Astrazeneca vaccine: Bangladesh okays it for emergency use. The Daily Star. 4 January 2021. Dostupné online [cit. 7 January 2021]. (anglicky) 
  71. ↑ STAFF, Agencia EFE. La República Dominicana aprueba la vacuna de AstraZeneca contra la covid-19. Agencia EFE. 31 December 2020. Dostupné online. (španělsky)  Archivováno 24. 1. 2021 na Wayback Machine.
  72. ↑ COVID-19: Egypt authorises Sputnik V, AstraZeneca virus jabs. gulfnews.com [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ AHMED, Krishna N. Das, Aftab. India approves AstraZeneca and local COVID vaccines, roll out seen soon. Reuters. 2021-01-03. Dostupné online [cit. 2021-01-29]. (anglicky) 
  74. ↑ SCHMALL, Emily; YASIR, Sameer. India Approves Oxford-AstraZeneca Covid-19 Vaccine and 1 Other. The New York Times. 2021-01-03. Dostupné online [cit. 2021-03-16]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  75. ↑ https://www.bignewsnetwork.com/news/267583081/iraq-approves-sinopharm-astrazeneca-vaccines
  76. ↑ SANITARIOS, Comisión Federal para la Protección contra Riesgos. AUTORIZACIÓN PARA USO DE EMERGENCIA A VACUNA ASTRAZENECA COVID-19. gob.mx. Dostupné online [cit. 7 January 2021]. (španělsky) 
  77. ↑ Astrazeneca’s vaccine allowed in Pakistan. www.thenews.com.pk [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ AstraZeneca and Moderna vaccines to be administered in Saudi Arabia [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ Sri Lanka approves vaccine amid warnings of virus spread [online]. 2021-01-22 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  80. ↑ MAIL, Pattaya. Pattaya Mail [online]. 2021-01-23 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ Наказ МОЗ України від 22.02.2021 № 308 "Про державну реєстрацію лікарського засобу (медичного імунобіологічного препарату) для екстреного медичного застосування". moz.gov.ua [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. 
  82. ↑ AstraZeneca COVID-19 vaccine approved for use in Australia. www.abc.net.au [online]. 2021-02-16 [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ (LEAD) S. Korea approves AstraZeneca's COVID-19 vaccine for all adults. Yonhap News Agency [online]. 2021-02-10 [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ Po AstraZenece hrozí silné alergie, uvádí EMA. Očkování přerušily další státy. iDNES.cz [online]. 2021-03-12 [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  85. ↑ Denmark, Norway suspend AstraZeneca vaccine over blood clot fears. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ Německo, Francie a Itálie naráz stoply AstraZeneku. V ČR není důvod, tvrdí Blatný. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  87. ↑ STAFF, Reuters. Denmark, Norway and Iceland suspend AstraZeneca COVID shots after blood clot reports. Reuters. 2021-03-11. Dostupné online [cit. 2021-03-14]. (anglicky) 
  88. ↑ Pandemie ve světě: Britský úřad brání vakcínu AstraZeneca, v Německu, Francii a Itálii pozastavili očkování. ČT24 [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  89. ↑ Vakcínu od firmy AstraZeneca preventivně vysadilo po dalších zemích také Německo. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-03-15 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  90. ↑ Nizozemsko pozastavilo očkování vakcínou od AstraZeneky. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  91. ↑ Dánsko a Norsko zastavily očkování vakcínou AstraZeneca. Důvodem jsou případy krevních sraženin. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  92. ↑ STAFF, Reuters. Romania pauses use of AstraZeneca COVID-19 vaccine batch. Reuters. 2021-03-11. Dostupné online [cit. 2021-03-14]. (anglicky) 
  93. ↑ Problémy vakcíny AstraZeneca ve světě? Česko očkování nepřeruší, Blatný ujistil Babiše o bezpečnosti látky. Lidovky.cz [online]. 2021-03-16 [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. 
  94. ↑ Thailand follows Denmark in suspending AstraZeneca's COVID-19 vaccine, pending an investigation into possible side effects. news.yahoo.com [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. ↑ Why are countries suspending AstraZeneca vaccine rollouts?. The Independent [online]. 2021-03-14 [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. ↑ AstraZeneca nenašla spojitost mezi svými vakcínami a tvorbou krevních sraženin. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-03-15 [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. 
  97. ↑ Vakcína AstraZeneca je bezpečná a efektivní, tvrdí EMA. ČT24 [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. 
  98. ↑ Evropská léková agentura označila AstraZeneku za bezpečnou. Souvislost se sraženinami se neprokázala. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. 
  99. ↑ https://medicalxpress.com/news/2021-08-covid-vaccination-biggest-blood-clot.html - COVID-19, not vaccination, presents biggest blood clot risks: study
  100. ↑ BELLUZ, Julia. Why the AstraZeneca-Oxford Covid-19 vaccine is different [online]. 23 November 2020 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. ↑ STEVIS-GRIDNEFF, Matina; SANGER-KATZ, Margot; WEILAND, Noah. A European Official Reveals a Secret: The U.S. Is Paying More for Coronavirus Vaccines. The New York Times. 18 December 2020. Dostupné online [cit. 2020-12-19]. (anglicky) 
  102. ↑ AstraZeneca to begin making vaccine [online]. BBC, 5 June 2020 [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. ↑ AstraZeneca, Emergent BioSolutions sign $87M deal to produce U.S. supply of COVID-19 vaccine [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. ↑ AstraZeneca taps Catalent for COVID-19 vaccine finishing, packaging at Italian plant [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. ↑ SO, Anthony D; WOO, Joshua, 2020. Reserving coronavirus disease 2019 vaccines for global access: cross sectional analysis. BMJ. December 2020, s. 3. ISSN 1756-1833. DOI 10.1136/bmj.m4750. (anglicky)  cited AstraZeneca: Agreements with CEPI and Gavi and the Serum Institute of India will bring vaccine to low and middle-income countries and beyond, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  106. ↑ RAJAGOPAL, Divya. AstraZeneca & Serum Institute of India sign licensing deal for 1 billion doses of Oxford vaccine. The Economic Times. 4 June 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ KUMAR, Mayank. Covid-19 vaccine: Serum Institute signs up for 100 million doses of vaccines for India, low and middle-income countries. The Financial Express. 7 August 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  108. ↑ Šablona:Harvp cited Gavi, the Vaccine Alliance: New collaboration makes further 100 million doses of COVID-19 vaccine available to low- and middle- income countries, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.[nedostupný zdroj]
  109. ↑ Covid-19: France, Italy, Germany and Netherlands sign vaccine deal for Europe [online]. 13 June 2020 [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. ↑ AstraZeneca agrees to supply Europe with 400 mil doses of COVID-19 vaccine [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  111. ↑ CALATAYUD, Adria. AstraZeneca to supply Europe with Covid-19 vaccine [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  112. ↑ ROLAND, Denise. U.S. to Invest $1.2 Billion to Secure Potential Coronavirus Vaccine From AstraZeneca, Oxford University. Wall Street Journal. 21 May 2020. Dostupné online [cit. 6 August 2020]. ISSN 0099-9660. (anglicky) 
  113. ↑ https://www.cbc.ca/news/politics/covid19-briefing-trudeau-tam-1.5738503
  114. ↑ HEALTH CANADA. Health Canada begins first authorization review of a COVID-19 vaccine submission [online]. Oct 2, 2020 [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  115. ↑ Swiss sign next vaccine agreement with AstraZeneca [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  116. ↑ COVID-19 vaccine: Swiss federal government signs agreement with AstraZeneca [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  117. ↑ เรื่องน่ารู้ของวัคซีนโควิด-19 ที่ไทยสั่งซื้อ. BBC ไทย. Dostupné online [cit. 5 January 2021]. (thajsky) 
  118. ↑ ทำความรู้จัก ออกซ์ฟอร์ด-แอสทราเซเนกา วัคซีนที่ไทยเลือก. มติชนออนไลน์. 2 January 2021. Dostupné online [cit. 5 January 2021]. (thajsky) 
  119. ↑ ครม.ไฟเขียวงบซื้อวัคซีนโควิดเพิ่ม35ล้านโดส ฉีดให้คนไทย66ล้าน. โพสต์ทูเดย์. Dostupné online [cit. 5 January 2021]. (thajsky) 
  120. ↑ นายกฯ สำนึกในพระมหากรุณาธิคุณ ร.10 ทรงให้ "สยามไบโอไซเอนซ์" รองรับวัคซีนโควิด-19. BBC ไทย. 27 November 2020. Dostupné online [cit. 5 January 2021]. (thajsky) 
  121. ↑ SHIN, Hyonhee. South Korea reaches deal to buy AstraZeneca's COVID-19 vaccine candidate: media. Reuters. 2020-12-03. Dostupné online [cit. 2021-01-05]. (anglicky) 
  122. ↑ CHA, Sangmi. S.Korea reviews AstraZeneca COVID-19 vaccine, expands ban on gatherings. Reuters. 2021-01-04. Dostupné online [cit. 2021-01-05]. (anglicky) 
  123. ↑ FELIX, Jason. SA will get 1 million doses of Covid-19 vaccine from India this month. News24.com. 7 January 2021. Dostupné online [cit. 7 January 2021]. (anglicky) 
  124. ↑ AGENCIES. Covid: Oxford/AstraZeneca vaccine delivery to EU to be cut by 60%. the Guardian [online]. 2021-01-22 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  125. ↑ ZADRAŽILOVÁ, Jitka. Zlý sen? Další výrobce zřejmě zkrátí Evropě dodávky vakcín. Novinky.cz [online]. Borgisz, 2021-03-09 [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 
  126. ↑ a b ČTK. AstraZeneca znovu snižuje dodávky vakcíny pro EU. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-03-12 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. 
  127. ↑ Do Česka dorazily vakcíny AstraZeneca. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. 
  128. ↑ Do Říčan dorazily dávky AstraZeneca, rozvážet se začnou v pondělí | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. 
  129. ↑ Onemocnění aktuálně. onemocneni-aktualne.mzcr.cz [online]. MZČR [cit. 2021-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-03. 
  130. ↑ Pandemie ve světě: Francie má nejvíc nakažených od listopadu, rakouská obec jde do izolace. ČT24 [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. 
  131. ↑ https://www.bbc.com/news/health-55273907 - Covid: Trials to test combination of Oxford and Sputnik vaccines

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pandemie covidu-19
Covid-19 (onemocnění) • SARS-CoV-2 (virus)
Průběh
Lokace
Asie
Evropa
Ostatní
Dopady
Instituce
Střediska pro kontrolu nemocí
Nemocnice
Organizace
Problémy
Problémy a reakce
Léčba
  • testování nemoci
  • vakcína (tozinameran [BioNTech a Pfizer], Spikevax [Moderna], AZD1222 [Oxford a AstraZeneca], Sputnik V, Janssen [Johnson & Johnson], Nuvaxovid [Novavax])
  • remdesivir
    		•
    Lidé
    Lékaři a oznamovatelé
    Politici a úředníci
  • Tedros Adhanom Ghebreyesus (generální ředitel WHO)
  • Michael Joseph Ryan (výkonný ředitel programu WHO pro mimořádné události v oblasti zdraví)
    • Čína
    Itálie
  • Giuseppe Conte (premiér Itálie)
  • Roberto Speranza (ministr zdravotnictví)
  • Gaetano Manfredi (ministr univerzit a výzkumu)
    		•
    Ostatní
    Údaje a statistiky
    Celosvětové
    Asie
    Evropa
    kategorie • nemoc X
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vakcína_Oxford–AstraZeneca_proti_covidu-19&oldid=24303535“