Liboc: Porovnání verzí
m Web libocké usedlosti |
m →Pamětihodnosti: + seznam kult. památek |
||
Řádek 40: | Řádek 40: | ||
== Pamětihodnosti == |
== Pamětihodnosti == |
||
{{Podrobně|Seznam kulturních památek v Liboci}} |
|||
* [[Hvězda (letohrádek)|Letohrádek Hvězda]] |
* [[Hvězda (letohrádek)|Letohrádek Hvězda]] |
||
* [[Kostel svatého Fabiána a Šebestiána (Praha)|Kostel sv. Fabiána a Šebestiána]] |
* [[Kostel svatého Fabiána a Šebestiána (Praha)|Kostel sv. Fabiána a Šebestiána]] |
Verze z 27. 8. 2011, 10:03
Šablona:Infobox katastrální území Prahy
Liboc je část Prahy nedaleko od krajinné oblasti Divoká Šárka a obory Hvězda. Má tak příjemnou polohu v blízkosti přírody a současně dobré spojení s centerm města. Nevýhodou jsou malé možnosti k nákupu i služeb.
Do jejího katastru patří stará část obce Dolní a Horní Liboc (Dolní Liboc byla samostatná obec, zatímco Horní Liboc - domy v Libocké ulici počínaje čp. 251 - patřila k Břevnovu), dále obora Hvězda, bývalé polní tratě V zahradách a U křížku a západní část Divoké Šárky.
Historie
První písemná zmínka o Liboci se nachází ve falzu zakládací listiny břevnovského kláštera z roku 993. Klášteru patřila ves až do husitských válek. Její obyvatelé nebyli povinni vykonávat žádné roboty. Po husitských válkách byla v majetku různých měšťanů ze Starého Města Pražského, posléze Nejvyššího pražského purkrabství. Po roce 1848 patří Liboc k okresu Smíchov. Od 19. století se zřetelně projevuje vliv Prahy, Liboc je oblíbeným výletním místem, vznikají zde i reprezentativní vily pražské honorace, obyvatelé nacházejí práci v malovýrobě.
Obcí procházela koňská dráha do Lán, přestavěná v 70. letech 19. století na parostrojní železnici (Buštěhradská dráha). Železniční zastávka byla zrušena roku 1984, v současnosti se uvažuje o její obnově v souvislosti s plány na modernizaci tratě.
Na začátku 20. století se začíná rozšiřovat zástavba za železniční trať podél ulic Libocká a Špotzova. Roku 1922 obec připojila k Velké Praze a ztratila samosprávu. Nejprve patřila pod Prahu XVIII (spolu s Břevnovem a Střešovicemi), roku 1949 byla dokonce rozdělena mezi tehdejší Prahu 5 (Břevnov) a Prahu 6 (Dejvice). Od roku 1960 patří celá k Praze 6. Ve všech těchto administrativních celcích představovala nepatrný kousek.
Ve 20. až 50. letech je zastavěno území mezi tratí a nynější Evropskou ulicí. Od sedmdesátých let 20. století dochází k demolici některých statků a na jejich místě vznikají panelové domy. Po roce 1980 je budováno sídliště Dědina, jehož menší část se nachází na libockém katastrálním území. Nová výstavba probíhá i na počátku 21. století, na dosud volných plochách i na úkor starší zástavby.
Pamětihodnosti
Literatura
PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola Liboc, fara, s. 45-58.
Odkazy
Šablona:Geo cz
Obrázky, zvuky či videa k tématu Liboc na Wikimedia Commons
Šablona:Pahýl - Praha