Oxid dusnatý: Porovnání verzí
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
značky: školní IP editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 124: | Řádek 124: | ||
Oxid dusnatý, respektive sloučeniny, při jejichž rozkladu se oxid dusnatý uvolňuje, našly využití v lékařství jako látky uvolňující hladkou svalovinu při křečích nebo astmatu. Při větších dávkách těchto látek (aplikuje se inhalačně nebo intramuskulárně) může ovšem dojít k chvilkové srdeční slabosti. |
Oxid dusnatý, respektive sloučeniny, při jejichž rozkladu se oxid dusnatý uvolňuje, našly využití v lékařství jako látky uvolňující hladkou svalovinu při křečích nebo astmatu. Při větších dávkách těchto látek (aplikuje se inhalačně nebo intramuskulárně) může ovšem dojít k chvilkové srdeční slabosti. |
||
NO je důležitým meziproduktem při výrobě [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] a je používán také v [[potravinářský průmysl|potravinářském průmyslu]], ale i při výrobě [[airbag]]ů, [[polovodič]]ů a paliv, které zvyšují výkon [[motor]]ů závodních aut.<ref name="uxl">{{citace monografie| titul = The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances| jméno=Barbara C. |příjmení=Bigelow| jméno2=Kathleen J. |příjmení2=Edgar| vydavatel=Thomson-Gale| isbn = 1-4144-0444-1| rok=2006}}</ref> |
NO je důležitým meziproduktem při výrobě [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] a je používán také v [[potravinářský průmysl|potravinářském průmyslu]], ale i při výrobě [[airbag]]ů, [[polovodič]]ů a paliv, které vznikají při kolizi s autem soupeře a zvyšují výkon [[motor]]ů závodních aut.<ref name="uxl">{{citace monografie| titul = The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances| jméno=Barbara C. |příjmení=Bigelow| jméno2=Kathleen J. |příjmení2=Edgar| vydavatel=Thomson-Gale| isbn = 1-4144-0444-1| rok=2006}}</ref> |
||
== Biologický význam == |
== Biologický význam == |
Verze z 12. 3. 2018, 12:46
Oxid dusnatý | |
---|---|
2D schéma molekuly NO | |
3D model molekuly NO | |
Obecné | |
Systematický název | Oxid dusnatý |
Anglický název | Nitric oxide |
Německý název | Stickstoffmonoxid |
Sumární vzorec | NO |
Vzhled | Bezbarvý plyn |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 10102-43-9 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 233-271-0 |
PubChem | 145068 |
ChEBI | CHEBI:16480 |
UN kód | 1660 |
Číslo RTECS | QX0525000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 30,006 1 g/mol |
Teplota tání | -163,6 °C (109,6 K) |
Teplota varu | -151,7 °C (121,4 K) |
Hustota | 1,269 g/cm³ (-150 °C) 0,001 340 2 g/cm³ (0 °C) |
Index lomu | nD= 1,000 294 7 (0 °C) nD= 1,330 (-90 °C) |
Kritická teplota Tk | -93 °C (180 K) |
Kritický tlak pk | 6 485 kPa |
Rozpustnost ve vodě | 7,34 ml/100 g (0 °C) 2,37 ml/100 g (60 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | alkoholy |
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | sirouhlík |
Relativní permitivita εr | 1,000 593 |
Měrná magnetická susceptibilita | 0,765 3×10−6 cm3g-1 |
Ionizační energie | 9,25 eV |
Struktura | |
Tvar molekuly | rovinná |
Dipólový moment | 0,15 D |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | 90,29 kJ/mol 87,7 kJ/mol (kapalný) |
Entalpie tání ΔHt | 76,6 J/g |
Standardní molární entropie S° | 210,75 J/mol·K |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | 86,61 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,995 1 JK-1g-1 |
Bezpečnost | |
H-věty | H270, H280, H314, H330 |
P-věty | P220, P244, P260, P264, P271, P280, P284, P301+330+331, P303+361+353, P304+340, P305+351+338, P310, P320, P321, P363, P370+376, P403+233, P405, P410+403, P501 |
R-věty | R8, R23, R24, R25, R34, R44 |
S-věty | S9, S17, S23, S26, S28, S36/37/39, S45 |
NFPA 704 | 0
3
2
OX
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oxid dusnatý (NO) je jedním z pěti oxidů dusíku. Je to za normální teploty bezbarvý, paramagnetický plyn, pro člověka jedovatý a za přítomnosti vlhkosti leptající. Zajímavostí je, že má poměrně významnou biologickou roli v organismu.
Výroba
Průmyslově se vyrábí katalytickou oxidací amoniaku (jako katalyzátor se používá platinová čerň dopovaná 10% rhodia), což je zároveň i první krok při výrobě kyseliny dusičné:
Příprava oxidu dusnatého přímou oxidací dusíku kyslíkem je velmi obtížná, neboť je to reakce zvratná a je za normální teploty posunuta zcela vlevo, protože je silně endotermická. Teprve při teplotě kolem 3000 °C je v reakční směsi kolem 10 % oxidu dusnatého.
Přesto se touto metodou, zvanou Birkelandova, v minulosti NO vyráběl vedením proudu vzduchu elektrickým obloukem, který vzduch zahřál na teplotu kolem 2000 °C. Směs se rychle ochladila a tím se zabránilo zpětnému rozkladu NO na původní prvky. Výtěžnost reakce byla kolem 2 %. Stejnou cestou vzniká oxid dusnatý i v motorech automobilů a uvolňuje se do ovzduší ve výfukových plynech, kde působí jako součást kyselých dešťů.
Laboratorně lze oxid dusnatý připravit redukcí zředěné kyseliny dusičné mědí:
- Kyselina dusičná reaguje s mědí za vzniku oxidu dusnatého, dusičnanu měďnatého a vody.
Případně redukcí oxidem siřičitým:
- Kyselina dusičná reaguje s oxidem siřičitým a vodou za vzniku oxidu dusnatého a kyseliny sírové.
Jinou metodou je redukce dusičnanů v kyselém prostředí železnatými solemi, např. chloridem železnatým za přítomnosti kyseliny chlorovodíkové (solné)
- Dusičnan sodný reaguje s chloridem železnatým a kyselinou chlorovodíkovou za vzniku oxidu dusnatého, chloridu železitého, chloridu sodného a vody.
nebo také redukcí kyseliny dusičné oxidem uhelnatým
- Kyselina dusičná reaguje s oxidem uhelnatým za vzniku oxidu dusnatého, oxidu uhličitého, vody a kyslíku.
Chemické vlastnosti
Přestože molekula NO má jeden volný nepárový elektron (má tedy radikálovou povahu), podobně jako oxid dusičitý, za normální teploty nevytváří dimer. Ten vzniká teprve za velmi nízkých teplot v kapalné fázi
- ,
čímž se vysvětluje skutečnost, že bod varu oxidu dusnatého je přibližně o 30 °C vyšší, než u látek s podobnými molekulami.
S vodou NO nereaguje, pouze se v ní mírně rozpouští.
Po chemické stránce je silným oxidovadlem, reagujícím s kovy, organickými látkami a řadou jiných chemických sloučenin. Snadno se oxiduje volným kyslíkem na oxid dusičitý (tato reakce je zároveň druhý krok při výrobě kyseliny dusičné):
- .
Reakcí s halogeny poskytuje halogenidy nitrosylu NOX (kde X je halogen).
- Chlorid dusitý reaguje s oxidem dusnatým za vzniku nitrosyl chloridu, oxidu dusného a chloru.
- Fluorid xenonatý reaguje s oxidem dusnatým za vzniku nitrosyl fluoridu a xenonu.
Reakcí s hydroxidy alkalických kovů vzniká dusitan, voda a podle koncentrace hydroxidu oxid dusný nebo dusík:
Skupina NO také vystupuje jako nitrosylový ligand v mnoha komplexních sloučeninách. Např. v kvalitativní analytické chemii (a též jako léčivo[1]) se používá nitroprussid sodný Na2[Fe(CN)5NO]·2 H2O (dihydrát pentakyano-nitrosylželezitanu sodného). Většina nitrosylových komplexů má intenzivní rudou, hnědou nebo černou barvu.
Použití
Oxid dusnatý, respektive sloučeniny, při jejichž rozkladu se oxid dusnatý uvolňuje, našly využití v lékařství jako látky uvolňující hladkou svalovinu při křečích nebo astmatu. Při větších dávkách těchto látek (aplikuje se inhalačně nebo intramuskulárně) může ovšem dojít k chvilkové srdeční slabosti.
NO je důležitým meziproduktem při výrobě kyseliny dusičné a je používán také v potravinářském průmyslu, ale i při výrobě airbagů, polovodičů a paliv, které vznikají při kolizi s autem soupeře a zvyšují výkon motorů závodních aut.[2]
Biologický význam
Role v organismu
Oxid dusnatý má mnoho rolí v těle organizmů včetně člověka. Konkrétně způsobuje účinkem na hladké svalstvo cévy tzv. vazodilataci (rozšíření cév), dále erekci penisu a také uvolnění svalstva v trávicí soustavě, což hraje roli ve schopnosti střev posunovat potravu dále. Mimo to dochází k tvorbě oxidu dusnatého i v samotné centrální nervové soustavě, kde má zřejmě jistou roli v učení a vzniku paměti; každopádně zde má NO funkci neurotransmiteru. Mimoto byl oxid dusnatý identifikován i v dalších tkáních, jako je srdeční i kosterní svalovina.[3]
Oxid dusnatý se v těle vyrábí prostřednictvím syntáz oxidu dusnatého čili NO syntáz (NOS).
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu oxid dusnatý na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo oxid dusnatý ve Wikislovníku
Reference
- ↑ NIPRUSS - Databáze léčiv - kompendiální článek
- ↑ BIGELOW, Barbara C.; EDGAR, Kathleen J. The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. [s.l.]: Thomson-Gale, 2006. ISBN 1-4144-0444-1.
- ↑ Michael A. Marletta. ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4. Příprava vydání Lennarz,W.J., Lane, M.D.. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Nitric Oxide Signaling.
Využití výzkumu Oxidu dusnatého v praxi
Kyäni - Kyäni Science
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
- IGNARRO, Louis J. Program Ano NO. 1. vyd. Praha: PRÁH ISBN 80-7252-113-6.