Přelouč: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Průmysl: odstavce, specifičtější odkaz 2x
→‎Průmysl: +1 foto továrny Radiotechna Přelouč
 
(Není zobrazeno 61 mezilehlých verzí od 42 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - česká obec
{{Infobox - česká obec
| název = Přelouč
| název = Přelouč
| znak = Znak města Přelouč.jpg
| obrázek = Občanská Záložna Přelouč.jpg
| popisek = Masarykovo náměstí, základní škola a bývalá občanská záložna
| obrázek = Občanská záložna v Přelouči.jpg
| popisek = Budova Občanské záložny v Přelouči
| mapa =
| mapa =
| vlajka = Flag of Prelouc.svg
| status = město
| status = město
| nuts5 = 575500
| kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]]
| kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]]
| nuts3 = CZ053
| NUTS3 = CZ053
| okres = Pardubice
| okres = Pardubice
| nuts4 = CZ0532
| obec s rozšířenou působností = Přelouč
| obec s rozšířenou působností = Přelouč
| pověřená obec = Přelouč
| pověřená obec = Přelouč
| země = [[Čechy]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 30,47
| PSČ = 535 01
| nadmořská výška = 212
| počet ZSJ = 15
| psč = 535 01
| počet částí obce = 8
| počet zsj = 15
| počet částí = 8
| počet katastrálních území = 8
| počet katastrálních území = 8
| adresa = Městský úřad Přelouč, Československé armády 1665, 535 33 Přelouč
| adresa = Československé armády 1665<br>535 33 Přelouč
| web = http://www.mestoprelouc.cz/
| web = http://www.mestoprelouc.cz/
| úřední web = http://www.mestoprelouc.cz/
| e-mail = podatelna@mestoprelouc.cz
| starosta = Martin Šmíd
| email = podatelna@mestoprelouc.cz
| starosta = Bc. Irena Burešová
| starosta aktuální k = 2022
| infoaktual = 2014
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=right |lat_deg=50 |lat_min=2 |lat_sec=22 |lon_deg=15 |lon_min=33 |lon_sec=38 |float=center |caption= |label=Přelouč}}
}}
}}
'''Přelouč''' se nachází asi 13 [[kilometr]]ů západně od [[krajské město (Česko)|krajského města]] [[Pardubice]]. Město s jádrem na levém břehu řeky [[Labe]] se skládá z osmi místních částí – Přelouč, [[Klenovka]], [[Lhota (Přelouč)|Lhota]], [[Lohenice (Přelouč)|Lohenice]], [[Mělice]], [[Škudly]], [[Štěpánov (Přelouč)|Štěpánov]] a [[Tupesy (Přelouč)|Tupesy]]. Žije zde {{Počet obyvatel}}&nbsp;obyvatel.
'''Přelouč''' ([[Němčina|německy]]: ''Prelauc'', též ''Pritzland, Pschelautsch'') je město v [[okres Pardubice|okrese Pardubice]], nacházející se asi 13 kilometrů západně od [[Pardubice|Pardubic]]. Město s jádrem na levém břehu řeky [[Labe]] se skládá z osmi místních částí – Přelouč, [[Klenovka]], [[Lhota (Přelouč)|Lhota]], [[Lohenice (Přelouč)|Lohenice]], [[Mělice]], [[Škudly]], [[Štěpánov (Přelouč)|Štěpánov]] a [[Tupesy (Přelouč)|Tupesy]]. Žije zde {{Počet obyvatel}}&nbsp;obyvatel.


== Historie ==
== Historie ==
[[Soubor:Beschreibende Darstellung 25 Przelautsch.jpg|náhled|vlevo|Pohled na Přelouč ze železniční trati v roce 1845.]]
[[Soubor:Beschreibende Darstellung 25 Przelautsch.jpg|náhled|vlevo|Pohled na Přelouč ze železniční trati v roce 1845]]
Přelouč je jedním z nejstarších historicky doložených míst regionu. Ve svém znaku má černý [[Rošt (součást topeniště)|rošt]] ve zlatém poli, který je atributem [[Svatý Vavřinec|sv. Vavřince]], patrona [[opatovický klášter|opatovického kláštera]], kterému byla v roce [[1086]] králem [[Vratislav I.|Vratislavem I.]] věnována. K tomuto roku se vztahuje i první písemná zmínka o osadě s [[chmelnice|chmelnicí]]. Od té doby se význam Přelouče výrazně měnil. Dne 8. září roku [[1261]] byla původní [[osada]] povýšena [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] na město a bylo jí uděleno [[Magdeburské právo|magdeburské soudní právo]]. Správa náležela zvláštní [[rychta|rychtě]]. Mezi jejími držiteli byl například i [[Jiří z Poděbrad]]. Ještě ve [[13. století]] se město stalo významným strategickým tranzitním místem při labském brodu na spojnici [[Hradec Králové|Hradce Králové]] a [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. Roku [[1421]] byla Přelouč údajně dobyta a zničena katolickým vojskem [[Jan Městecký z Opočna|Jana Městeckého z Opočna]].
Přelouč je jedním z nejstarších historicky doložených míst regionu. Ve svém znaku má černý [[Rošt (součást topeniště)|rošt]] ve zlatém poli, který je atributem [[Svatý Vavřinec|sv. Vavřince]], patrona [[opatovický klášter|opatovického kláštera]], kterému byla v roce [[1086]] králem [[Vratislav II.|Vratislavem I.]] věnována. K tomuto roku se vztahuje i první písemná zmínka o osadě s [[chmelnice|chmelnicí]]. Od té doby se význam Přelouče výrazně měnil. Dne 8. září roku 1261 byla původní osada povýšena [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] na město a bylo jí uděleno [[Magdeburské právo|magdeburské soudní právo]]. Správa náležela zvláštní [[Rychta (území)|rychtě]]. Mezi jejími držiteli byl například i [[Jiří z Poděbrad]]. Ještě ve 13. století se město stalo významným strategickým tranzitním místem při labském brodu na spojnici [[Hradec Králové|Hradce Králové]] a [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. Roku 1421 byla Přelouč údajně dobyta a zničena katolickým vojskem [[Jan Městecký z Opočna|Jana Městeckého z Opočna]].


Roku [[1518]] připojil Přelouč [[Vilém II. z Pernštejna|Vilém z Pernštejna]] k [[panství]] [[Pardubice]]. V druhé polovině [[16. století]] dostala [[renesance|renesanční]] podobu a roku [[1580]] se stala královským [[komorní město|komorním městem]], když tato privilegia potvrdil [[Rudolf II.]]. Zároveň byl městu udělen [[městský znak]] s roštem sv. Vavřince. Za dob [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byla ale znovu poničena a rozkvět městu přinesla až stavba [[Železniční trať Kolín - Česká Třebová|železnice]] a císařské silnice v 1. pol. [[19. století]]. Díky těmto stavbám se Přelouč stala po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem regionu. V letech [[1949]] až [[1960]] byla městem okresním. V celém městě je v současnosti registrováno celkem 3563 domů a bytů a žije zde 9193 obyvatel.
Roku 1518 připojil Přelouč [[Vilém II. z Pernštejna|Vilém z Pernštejna]] k panství Pardubice. V druhé polovině 16. století dostala [[renesance|renesanční]] podobu a roku 1580 se stala královským [[komorní město|komorním městem]], když tato privilegia potvrdil [[Rudolf II.]] Zároveň byl městu udělen městský znak s roštem sv. Vavřince. Za dob [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byla ale znovu poničena. V roce 1635 bylo město zasaženo ničivým požárem a v okolí operovalo nepřátelské saské vojsko, které zničilo labský most na hlavní spojnici mezi Slezskem a centrální částí Království českého. Od roku 1639 bylo město opakovaně poškozováno nepřátelskými i císařskými regimenty. Další požár zasáhl město v roce 1641.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Siglová, Tereza.
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Soudové zisku nenesou : spory obyvatel městeček pardubického panství v 16. a 17. století
| url = https://www.worldcat.org/oclc/822730830
| vydání = Vyd. 1
| vydavatel = Matice moravská
| místo = Brno
| rok vydání =
| počet stran = 385
| strany = 74
| isbn = 978-80-86488-80-6
| isbn2 = 80-86488-80-2
| oclc = 822730830
}}</ref> Rozkvět městu přinesla až stavba [[Železniční trať Kolín - Česká Třebová|železnice]] a císařské silnice v 1. pol. 19. století. Díky těmto stavbám se Přelouč stala po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem regionu. V letech 1949 až 1960 byla městem okresním. V celém městě je v současnosti registrováno celkem 3563 domů a bytů a žije zde 9193 obyvatel.

17. dubna roku 1571 v místním špitále zemřel poslední [[Slezští Piastovci|slezský panovník]] se sídlem na území dnešní [[Česká republika (1990–1992)|České republiky]], kníže [[Fridrich Kazimír Frýštatský|Fridrich Kazimír]], potomek českých králů z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]] a také potomek krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Jeho smrtí zanikla poslední česká panovnická dynastie. Kníže byl následně pochován v rodové hrobce [[Pernštejnové|Pernštejnů]] v kostele [[Kostel svatého Bartoloměje (Pardubice)|svatého Bartoloměje]] v [[Pardubice|Pardubicích]], kde má dodnes vystavený renesanční náhrobek.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Lindner
| jméno = Roman
| titul = Fryštát - Slezské Hradčany
| periodikum = www.hrad-frystat.cz
| vydavatel = Roman Lindner
| url = https://www.hrad-frystat.cz/
| datum vydání = 2020
| url archivu = https://web.archive.org/web/20210301061837/https://www.hrad-frystat.cz/
| datum přístupu = 2020-12-31
| datum archivace = 2021-03-01
}}</ref>


== Etymologie ==
== Etymologie ==
První písemná zmínka o&nbsp;Přelouči, kladená do sklonku [[11. století]] je nejstarším pramenným dokladem o&nbsp;její existenci. Jedná se o&nbsp;[[zakládací listina|zakládací listinu]] [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] [[Opatovický klášter|kláštera]] v&nbsp;[[Opatovice nad Labem|Opatovicích nad Labem]], v níž je jako součást panovnické donace nově založené církevní instituce jmenována i osada Přelúčie. Dochovaná listina, jejímž vydavatelem měl být král [[Vratislav II.|Vratislav]], je sice padělkem, vyrobeným asi až v&nbsp;polovině [[12. století]], nicméně její obsah lze do značné míry považovat za autentický.
První písemná zmínka o&nbsp;Přelouči, kladená do sklonku 11. století je nejstarším pramenným dokladem o&nbsp;její existenci. Jedná se o&nbsp;zakládací listinu benediktinského [[Opatovický klášter|kláštera v&nbsp;Opatovicích nad Labem]], v níž je jako součást panovnické donace nově založené církevní instituce jmenována i osada Přelúčie. Dochovaná listina, jejímž vydavatelem měl být král [[Vratislav II.|Vratislav]], je sice padělkem, vyrobeným asi až v&nbsp;polovině 12. století, nicméně její obsah lze do značné míry považovat za autentický.


Podle latinského textu listiny získal klášter ''„… Priluche villam cum hospitibus et omulum et quosque campi ipsius ville protendetur, villam Mocossin cum hospitibus, villam quosque inter Mocossin et Priluche Opatouici dictam…“,'' tedy Přelouč, [[Mokošín]] a ves Opatovice, ležící tehdy mezi Mokošínem a Přeloučí. Středověká [[latina]] neměla zvláštní znaky pro rozlišení tehdejší staročeské výslovnosti, a tudíž se lze domnívat, že zapsaný tvar „Priluche“ se tehdy četl [prilučje], tedy [[osada]], ležící „při [[Louka|lukách]]“, resp. „před lukami“.
Podle latinského textu listiny získal klášter ''„… Priluche villam cum hospitibus et omulum et quosque campi ipsius ville protendetur, villam Mocossin cum hospitibus, villam quosque inter Mocossin et Priluche Opatouici dictam…“,'' tedy Přelouč, [[Mokošín]] a ves Opatovice, ležící tehdy mezi Mokošínem a Přeloučí. Středověká [[latina]] neměla zvláštní znaky pro rozlišení tehdejší staročeské výslovnosti, a tudíž se lze domnívat, že zapsaný tvar „Priluche“ se tehdy četl [prilučje], tedy [[osada]], ležící „při lukách“, resp. „před lukami“.


Další písemný doklad o&nbsp;Přelouči pochází až z&nbsp;doby o&nbsp;půldruhého století mladší. V&nbsp;listině z&nbsp;roku [[1229]] [[Seznam představitelů českého státu#Čeští králové|český král]] [[Přemysl Otakar I.]] potvrdil opatovickému klášteru držbu Přelouče. Text listiny je v&nbsp;případě Přelouče formulován, jako by šlo o&nbsp;darování vsi ''Přelúčie'' do majetku kláštera: ''„… Przelluccssie cum appendiis suis…“''.
Další písemný doklad o&nbsp;Přelouči pochází až z&nbsp;doby o&nbsp;půldruhého století mladší. V&nbsp;listině z&nbsp;roku 1229 český král [[Přemysl Otakar I.]] potvrdil opatovickému klášteru držbu Přelouče. Text listiny je v&nbsp;případě Přelouče formulován, jako by šlo o&nbsp;darování vsi ''Přelúčie'' do majetku kláštera: ''„… Przelluccssie cum appendiis suis…“''.


Na základě rozboru fonetického vývoje předložky „pře-“ se dává přednost vysvětlení vzniku jména jako místa, ležícího ''před'' loukou či lukami. Nejvýznamnějším argumentem pro tuto variantu je tvar jména Přelouče v zakládající listině města z&nbsp;roku [[1261]], a to jako ''„Predlutzs“''.
Na základě rozboru fonetického vývoje předložky „pře-“ se dává přednost vysvětlení vzniku jména jako místa, ležícího ''před'' loukou či lukami. Nejvýznamnějším argumentem pro tuto variantu je tvar jména Přelouče v zakládající listině města z&nbsp;roku 1261, a to jako ''„Predlutzs“''.


Úvaha o&nbsp;vzniku jména Přelouče podle toho, že se k&nbsp;ní chodilo „přes louky“, nemá jazykové ani pramenné opodstatnění.
Úvaha o&nbsp;vzniku jména Přelouče podle toho, že se k&nbsp;ní chodilo „přes louky“, nemá jazykové ani pramenné opodstatnění.


Až do [[18. století]] se jméno města užívalo výhradně ve středním rodu, tj. „to Přeloučí“. Ženský rod „ta Přelouč“ převládl až v&nbsp;průběhu [[19. století]].
Až do 18. století se jméno města užívalo výhradně ve středním rodu, tj. „to Přeloučí“. Ženský rod „ta Přelouč“ převládl až v&nbsp;průběhu 19. století.


== Významné stavby ==
== Pamětihodnosti ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Přelouči}}
Od konce [[13. století]] bylo budováno městské [[opevnění]]. Mělo dvě hlavní [[brány]], Horskou na západě (též Pražskou) a na východě Pardubickou a dvě [[fortny]], na severní straně Semínská, na jižní Benešovická. Obě brány byly zbourány po požáru v roce [[1809]].
Od konce 13. století bylo budováno městské opevnění. Mělo dvě hlavní brány, Horskou na západě (též Pražskou) a na východě Pardubickou a dvě fortny, na severní straně Semínská, na jižní Benešovická. Obě brány byly zbourány po požáru v roce 1809.


První [[radnice]] je doložena z roku [[1562]], zbořena byla roku [[1852]]. Nová radnice s chlapeckou a dívčí školou v [[novorenesance|novorenesančním]] stylu byla vystavěna v roce [[1882]]. Ve stejném [[stavební sloh|stavebním slohu]] byla v letech 1899–1901 vybudována [[Občanská záložna]], kostel [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Přelouči|evangelického sboru]] [[1905]] a Divišova vila, vše dle plánů architekta [[Rudolf Kříženecký|Rudolfa Kříženeckého]]. Vila sloužila pro účely městského [[muzeum|muzea]], pak jako pečovatelský dům Církve českobratrské evandelické, nyní je zprivatizována a upravena.
První radnice je doložena z roku 1562, zbořena byla roku 1852. Nová radnice s chlapeckou a dívčí školou v [[novorenesance|novorenesančním]] stylu byla vystavěna v roce 1882. Ve stejném stavebním slohu byla v letech 1899–1901 vybudována [[Občanská záložna v Přelouči|Občanská záložna]], kostel [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Přelouči|evangelického sboru]] 1905 a [[Divišova vila]], vše dle plánů architekta [[Rudolf Kříženecký|Rudolfa Kříženeckého]]. Vila sloužila pro účely městského muzea, pak jako pečovatelský dům Církve českobratrské evangelické, nyní je zprivatizována a upravena.


Římskokatolický [[Kostel svatého Jakuba Většího (Přelouč)|kostel svatého Jakuba Většího]], původně románský, barokně přestavěn v roce [[1646]] po požáru v roce [[1621]], barokní [[varhany]] pocházejí z roku [[1692]]. Hřbitovní [[kaple]] [[Navštívení Panny Marie]] byla postavena v letech 1682–84 v souvislosti s pověstí o zázračné moci [[mariánský obraz|mariánského obrazu]]. Sloup [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] pochází z roku [[1704]].
Římskokatolický [[Kostel svatého Jakuba Většího (Přelouč)|kostel svatého Jakuba Většího]], původně románský, barokně přestavěn v roce 1646 po požáru v roce 1621, barokní varhany pocházejí z roku 1692. Hřbitovní kaple [[Navštívení Panny Marie]] byla postavena v letech 1682–84 v souvislosti s pověstí o zázračné moci [[mariánský obraz|mariánského obrazu]]. Sloup sv. [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] pochází z roku 1704.


Novorománská [[synagoga]] z roku [[1861]] byla roku [[1937]] pronajata [[Církev československá husitská|Církvi československé]], v letech 1949–1952 zmodernizována na sbor [[Tůma Přeloučský|Tůmy Přeloučského]].
Novorománská synagoga z roku 1861 byla roku 1937 pronajata [[Církev československá husitská|Církvi československé]], v letech 1949–1952 zmodernizována na sbor [[Tůma Přeloučský|Tůmy Přeloučského]].


== Průmysl ==
== Průmysl ==
[[Soubor:Radiotechna Prelouc Telefunken.jpg|náhled|vpravo|Budova továrny ''Radiotechna Přelouč'' před druhou světovou válkou]]
Na počátku [[16. století]] vybudoval [[Štěpán Anděl]] z Ronovce [[vodovod]], rozvádějící vodu z labského [[mlýn]]a do dvou [[pivovar]]ů a [[kašna|kašny]] na náměstí. Zároveň nechal postavit [[most]] přes řeku [[Labe]].
Na počátku 16. století vybudoval [[Štěpán Anděl]] z Ronovce vodovod, rozvádějící vodu z labského mlýna do dvou pivovarů a kašny na náměstí. Zároveň nechal postavit most přes řeku [[Labe]].


Roku [[1923]] byla zřízena [[čokoládovna Ego]], zrušena v roce [[1957]], kdy budovy převzala [[Tesla Přelouč]]. Tato továrna, původně firma Radiozávody Přelouč – J.V.Myslík-Hyršovský a spol., později Radio Zenit Přelouč, byla v letech 1928–45 ve vlastnictví firmy [[Siemens AG|Siemens]]-Halske a od roku [[1948]] se jmenovala Tesla Přelouč. Podnik zrušen v roce [[1989]].
Roku 1923 byla zřízena [[čokoládovna Ego]], zrušena v roce 1957, kdy budovy převzala [[Tesla Přelouč]]. Tato továrna, původně firma Radiozávody Přelouč – J. V. Myslík-Hyršovský a spol., později Radio Zenit Přelouč, byla v letech 1928–45 ve vlastnictví firmy [[Siemens AG|Siemens]]-Halske a od roku 1948 se jmenovala Tesla Přelouč. Podnik zrušen v roce 1992.


V letech 1922–3 vznikla [[filiálka]] [[Chlumecké strojírny|Chlumeckých strojíren]], kterou roku [[1928]] koupila vojenská správa a zřídila zde opravárenský závod.
V letech 1922–1923 vznikla filiálka [[Chlumecké strojírny|Chlumeckých strojíren]], kterou roku 1928 koupila vojenská správa a zřídila zde opravárenský závod.


V roce [[1845]] byla Přelouč napojena na [[Železniční trať Praha – Česká Třebová|železniční trať z Olomouce do Prahy]], v roce [[1882]] vystavěna [[Železniční trať Přelouč–Prachovice|odbočka do Vápenného Podola]].
V roce 1845 byla Přelouč napojena na [[Železniční trať Praha – Česká Třebová|železniční trať z Olomouce do Prahy]], v roce 1882 vystavěna [[Železniční trať Přelouč–Prachovice|odbočka do Vápenného Podola]].


Na budově [[Malá vodní elektrárna Přelouč|malé vodní elektrárny]] byla v r. 2009 zprovozněna fotovoltaická elektrárna s instalovaným [[výkon]]em 21 kW.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |odkaz na autora =|titul = Vodní elektrárny ČEZ, Přelouč|url = http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/prelouc.html|datum vydání = |datum aktualizace =|datum přístupu =2011-03-05|vydavatel = ČEZ|místo = Praha|jazyk =}}</ref>
Na budově [[Malá vodní elektrárna Přelouč|malé vodní elektrárny]] byla v r. 2009 zprovozněna fotovoltaická elektrárna s instalovaným [[výkon]]em 21 kW.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |odkaz na autora =|titul = Vodní elektrárny ČEZ, Přelouč|url = http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/prelouc.html|datum vydání = |datum aktualizace =|datum přístupu =2011-03-05|vydavatel = ČEZ|místo = Praha|jazyk =}}</ref>
Řádek 78: Řádek 101:
|}
|}


== Osobnosti města ==
== Osobnosti ==
* [[Tůma Přeloučský]] (cca [[1435]]–[[1518]]), biskup Jednoty bratrské, literárně velmi činný
* [[Tůma Přeloučský]] (cca 1435 – 1518), biskup Jednoty bratrské a literát
* Jan Reinwetter (cca 1600 – 1662), primátor v Přelouči, veterán třicetileté války, vlivný měšťan
* [[Josef Pardus]] ([[7. únor]]a [[1801]] Přelouč – [[1893]] [[Kameničky]]), vzorný vlastenec, jeho život se stal základem knihy "Západ" (postava faráře Kalouse), napsal K. V. Rais
* [[Josef Pardus]] (1801–1893), vlastenec, jeho život se stal základem knihy "Západ" (postava faráře Kalouse) K. V. Raise
* [[Jan Dítě]] ([[30. květen|30. května]] [[1812]] Přelouč – [[2. červen|2. června]] [[1892]] Přelouč), čestný měšťan v Přelouči, zakladatel Občanské záložny, městského parku aj.
* [[Jan Dítě]] (1812–1892), čestný měšťan v Přelouči, zakladatel Občanské záložny, městského parku aj.
* [[Jan Slavík r.1842|Jan Slavík]] ([[29. listopad]]u [[1842]] Přelouč – [[2. srpen|2. srpna]] [[1906]] Praha), matematik a filosof, organizátor českého středního školství na Moravě
* [[Jan Slavík r.1842|Jan Slavík]] (1842–1906), matematik a filosof, organizátor českého středního školství na Moravě
* [[Ladislav Quis]] ([[7. únor]]a [[1846]] [[Čáslav]] – [[1. září]] [[1913]] [[Černošice]]), básník a spisovatel
* [[Ladislav Quis]] (1846–1913), básník a spisovatel
* [[Josef Topič]] ([[30. březen|30. března]] [[1848]] Přelouč – [[27. květen|27. května]] [[1932]] na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]]), český cestovatel a lovec
* [[František Filipovský (skladatel)|František Filipovský]] (1845–1919), ředitel kůru, kapelník a učitel zpěvu na měšťanské škole v Přelouči, hudební skladatel
* [[Alois Topič]] ([[3. březen|3. března]] [[1852]] Přelouč – [[10. červen|10. června]] [[1927]] [[Nový Bydžov]]), český cestovatel
* [[Josef Topič]] (1848–1932), cestovatel a lovec
* [[Rudolf Wolkan]] ([[21. červenec|21. července]] [[1860]] Přelouč – [[16. květen|16. května]] [[1927]] [[Vídeň]]), rakouský literární historik a vysokoškolský pedagog, ředitel vídeňské univerzitní knihovny
* [[Jan Vincenc Diviš]] (1848–1923), cukrovarník, vynálezce, básník a spisovatel, v letech 1914–1919 starosta Přelouče
* [[František Dvořák (Brunner)|František Dvořák]], vlastní jménem František Brunner – český akademický malíř, autor žánrových obrazů a podobizen ([[1862]]–[[1927]])
* [[Alois Topič]] (1852–1927), cestovatel
* [[František Flos]] ([[27. červenec|27. července]] [[1864]] Přelouč – [[8. leden|8. ledna]] [[1961]] Praha), učitel, dramatik, překladatel a spisovatel
* [[Rudolf Wolkan]] (1860–1927), rakouský literární historik a vysokoškolský pedagog, ředitel vídeňské univerzitní knihovny
* [[Rudolf Bruner-Dvořák|Rudolf Brunner-Dvořák]] ([[17. červenec|17. července]] [[1864]] Přelouč – [[30. leden|30. ledna]] [[1921]] Přelouč), fotograf, zakladatel žurnalistické fotografie a průkopník fotografické reportáže v českých zemích, dvorní fotograf arcivévody Ferdinanda d'Este
* [[František Dvořák (Brunner)|František Dvořák]] (1862–1927), malíř
* [[Jan Vincenc Diviš]] (1848–1923), český cukrovarník, vynálezce, básník a spisovatel, překladatel, c. a k. konzervátor, v letech 1914–1919 starosta města Přelouče.
* [[František Flos]] (1864–1961), učitel, dramatik, překladatel a spisovatel
* [[Rudolf Neuhöfer]] ([[6. březen|6. března]] [[1876]] Přelouč – [[5. prosinec|5. prosince]] [[1945]] [[Praha]]), středoškolský profesor, klasický filolog a překladatel
* [[Rudolf Bruner-Dvořák|Rudolf Brunner-Dvořák]] (1864–1921), fotograf, průkopník žurnalistické fotografie a fotografické reportáže
* [[Jiří Diviš]] ([[4. květen|4. května]] [[1886]] Přelouč – [[2. červenec|2. července]] [[1959]] [[Praha]]), chirurg, v r. 1923 provedl první transfuzi krve v ČSR, držitel světového prvenství v léčbě plicních metastáz
* [[Rudolf Neuhöfer]] (1876–1945), středoškolský profesor, klasický filolog a překladatel
* [[František Filipovský starší|František Filipovský]] ([[9. březen|9. března]] [[1845]] [[Rožmitál pod Třemšínem]] – [[11. říjen|11. října]] [[1919]] Přelouč), ředitel kůru, kapelník a učitel zpěvu na měšťanské škole v Přelouči, hudební skladatel, otec Františka Filipovského ml.
* [[Jiří Diviš]] (1886–1959), chirurg
* [[František Filipovský]] ([[23. září]] [[1907]] Přelouč – [[26. říjen|26. října]] [[1993]] [[Praha]]), herec a dabér
* [[František Filipovský]] (1907–1993), herec
* [[František Emler]] ([[26. červenec|26. července]] [[1912]] Přelouč – [[25. květen|25. května]] [[1992]] [[Praha]]), malíř
* [[František Emler]] (1912–1992), malíř
* [[Miroslav Brotánek]] ([[4. prosinec|4. prosince]] [[1916]] Přelouč – [[10. listopad]]u [[1987]] [[Praha]]), malíř
* [[Miloš Svoboda]] (1913–1996), žokej, dvojnásobný vítěz Velké pardubické
* [[Jindřich Mahelka]] ([[15. červenec|15. července]][[1919]] Přelouč – [[3. březen|3. března]] [[1991]] [[Praha]]), malíř, grafik a ilustrátor
* [[Miroslav Brotánek]] (1916–1987), malíř
* [[Jiří Novák (sochař)]] ([[6. leden|6. ledna]] [[1922]] Přelouč – [[19. únor]]a [[2010]] [[Turnov]]), akademický sochař
* [[Jindřich Mahelka]] (1919–1991), malíř, grafik a ilustrátor
* [[Jiřina Petrovická]] ([[30. leden|30. ledna]] [[1923]] [[Pardubice]] – [[10. říjen|10. října]] [[2008]] [[Praha]]), herečka
* [[Jiří Novák (sochař)]] (1922–2010), akademický sochař
* [[Stanislav Brebera]] ([[10. srpen|10. srpna]] [[1925]] Přelouč – [[11. květen|11. května]] [[2012]] [[Pardubice]]), chemik, vyvinul plastickou trhavinu Semtex
* [[Jiřina Petrovická]] (1923–2008), herečka
* Ladislav Kudláček ([[16. srpen|16. srpna]] [[1932]] – [[20. prosinec|20. prosince]][[1999]] Pardubice), prof. Ing. CSc., první rektor University Pardubice
* [[Stanislav Brebera]] (1925–2012), chemik, vyvinul plastickou trhavinu Semtex
* [[Ladislav Kudláček]] (1932–1999), prof. Ing. CSc., první rektor Univerzity Pardubice


== Galerie ==
== Galerie ==
{{clear}}
{{clear}}
<gallery>
<gallery>
Soubor:Kostel Svatého Jakuba v Přelouči.jpg|Původně románský kostel Svatého Jakuba v Přelouči, přestavěn barokně
Kostel Svatého Jakuba v Přelouči.jpg|Kostel Svatého Jakuba Většího
Soubor:Evangelický kostel v Přelouči.jpg|Novorenesanční budova evangelického kostela z roku [[1904]] v Přelouči
Evangelický kostel v Přelouči.jpg|Evangelický kostel
Soubor:Hřbitovní kostel Navšívení Panny Marie v Přelouči.jpg|Hřbitovní kostel Navštívení Panny Marie v Přelouči
Hřbitovní kostel Navšívení Panny Marie v Přelouči.jpg|Hřbitovní kostel Navštívení Panny Marie
Soubor:Vodní elektrárna s mostem (Přelouč) 06.JPG|Vodní elektrárna
Vodní elektrárna s mostem (Přelouč) 06.JPG|Vodní elektrárna
Soubor:Prelouc CZ old school 01.jpg|Základní škola na Masarykově náměstí
Prelouc CZ old school 01.jpg|Základní škola na Masarykově náměstí
File:Přelouč nádražní budova.JPG|Nádraží
Přelouč nádražní budova.JPG|Nádraží
</gallery>
</gallery>


Řádek 119: Řádek 144:


=== Literatura ===
=== Literatura ===
* VOREL, Petr. ''Dějiny města Přelouče I. 1086–1618''. Přelouč : Městský úřad, 1999. 223&nbsp;s. ISBN 80-238-4119-X.
* VOREL, Petr. ''Dějiny města Přelouče I. 1086–1618''. Přelouč : Městský úřad, 1999. 223&nbsp;s. {{ISBN|80-238-4119-X}}.
* VOREL, Petr. ''Dějiny města Přelouče II. 1618–1848''. Přelouč : Městský úřad, 2002. 278&nbsp;s. ISBN 80-238-8800-5.
* VOREL, Petr. ''Dějiny města Přelouče II. 1618–1848''. Přelouč : Městský úřad, 2002. 278&nbsp;s. {{ISBN|80-238-8800-5}}.
* LEDR, Josef. ''Dějiny města Přelouče nad Labem''. Knihtiskárna Otakara Ludvíka v Přelouči. 1926
* LEDR, Josef. ''Dějiny města Přelouče nad Labem''. Knihtiskárna Otakara Ludvíka v Přelouči. 1926


Řádek 130: Řádek 155:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat|Přelouč}}
* {{commonscat|Přelouč}}
* {{Otto|heslo=Přelouč}}

* {{RÚIAN}}


{{Části české obce}}
{{Části české obce}}
Řádek 138: Řádek 164:
[[Kategorie:Přelouč| ]]
[[Kategorie:Přelouč| ]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Města v okrese Pardubice]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce v okrese Pardubice]]
[[Kategorie:Obce v okrese Pardubice]]
[[Kategorie:Podhůří Železných hor]]
[[Kategorie:Sídla na Labi]]
[[Kategorie:Města v okrese Pardubice]]
[[Kategorie:Sídla ve Svitavské pahorkatině]]
[[Kategorie:Sídla ve Svitavské pahorkatině]]
[[Kategorie:Sídla ve Východolabské tabuli]]
[[Kategorie:Sídla ve Východolabské tabuli]]
[[Kategorie:Sídla na Labi]]
[[Kategorie:Krajinná památková zóna Kladrubské Polabí]]
[[Kategorie:Podhůří Železných hor]]

Aktuální verze z 1. 5. 2024, 10:31

Přelouč
Masarykovo náměstí, základní škola a bývalá občanská záložna
Masarykovo náměstí, základní škola a bývalá občanská záložna
Znak města PřeloučVlajka města Přelouč
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecPřelouč
Obec s rozšířenou působnostíPřelouč
(správní obvod)
OkresPardubice
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°2′24″ s. š., 15°33′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel9 971 (2023)[1]
Rozloha30,47 km²[2]
Nadmořská výška212 m n. m.
PSČ535 01
Počet domů1 966 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.8
Počet ZSJ15
Kontakt
Adresa městského úřaduČeskoslovenské armády 1665
535 33 Přelouč
podatelna@mestoprelouc.cz
StarostaMartin Šmíd
Oficiální web: www.mestoprelouc.cz
Přelouč
Přelouč
Další údaje
Kód obce575500
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přelouč (německy: Prelauc, též Pritzland, Pschelautsch) je město v okrese Pardubice, nacházející se asi 13 kilometrů západně od Pardubic. Město s jádrem na levém břehu řeky Labe se skládá z osmi místních částí – Přelouč, Klenovka, Lhota, Lohenice, Mělice, Škudly, Štěpánov a Tupesy. Žije zde přibližně 10 000[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Přelouč ze železniční trati v roce 1845

Přelouč je jedním z nejstarších historicky doložených míst regionu. Ve svém znaku má černý rošt ve zlatém poli, který je atributem sv. Vavřince, patrona opatovického kláštera, kterému byla v roce 1086 králem Vratislavem I. věnována. K tomuto roku se vztahuje i první písemná zmínka o osadě s chmelnicí. Od té doby se význam Přelouče výrazně měnil. Dne 8. září roku 1261 byla původní osada povýšena Přemyslem Otakarem II. na město a bylo jí uděleno magdeburské soudní právo. Správa náležela zvláštní rychtě. Mezi jejími držiteli byl například i Jiří z Poděbrad. Ještě ve 13. století se město stalo významným strategickým tranzitním místem při labském brodu na spojnici Hradce Králové a Kutné Hory. Roku 1421 byla Přelouč údajně dobyta a zničena katolickým vojskem Jana Městeckého z Opočna.

Roku 1518 připojil Přelouč Vilém z Pernštejna k panství Pardubice. V druhé polovině 16. století dostala renesanční podobu a roku 1580 se stala královským komorním městem, když tato privilegia potvrdil Rudolf II. Zároveň byl městu udělen městský znak s roštem sv. Vavřince. Za dob třicetileté války byla ale znovu poničena. V roce 1635 bylo město zasaženo ničivým požárem a v okolí operovalo nepřátelské saské vojsko, které zničilo labský most na hlavní spojnici mezi Slezskem a centrální částí Království českého. Od roku 1639 bylo město opakovaně poškozováno nepřátelskými i císařskými regimenty. Další požár zasáhl město v roce 1641.[4] Rozkvět městu přinesla až stavba železnice a císařské silnice v 1. pol. 19. století. Díky těmto stavbám se Přelouč stala po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem regionu. V letech 1949 až 1960 byla městem okresním. V celém městě je v současnosti registrováno celkem 3563 domů a bytů a žije zde 9193 obyvatel.

17. dubna roku 1571 v místním špitále zemřel poslední slezský panovník se sídlem na území dnešní České republiky, kníže Fridrich Kazimír, potomek českých králů z rodu Přemyslovců a také potomek krále Jiřího z Poděbrad. Jeho smrtí zanikla poslední česká panovnická dynastie. Kníže byl následně pochován v rodové hrobce Pernštejnů v kostele svatého Bartoloměje v Pardubicích, kde má dodnes vystavený renesanční náhrobek.[5]

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Přelouči, kladená do sklonku 11. století je nejstarším pramenným dokladem o její existenci. Jedná se o zakládací listinu benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem, v níž je jako součást panovnické donace nově založené církevní instituce jmenována i osada Přelúčie. Dochovaná listina, jejímž vydavatelem měl být král Vratislav, je sice padělkem, vyrobeným asi až v polovině 12. století, nicméně její obsah lze do značné míry považovat za autentický.

Podle latinského textu listiny získal klášter „… Priluche villam cum hospitibus et omulum et quosque campi ipsius ville protendetur, villam Mocossin cum hospitibus, villam quosque inter Mocossin et Priluche Opatouici dictam…“, tedy Přelouč, Mokošín a ves Opatovice, ležící tehdy mezi Mokošínem a Přeloučí. Středověká latina neměla zvláštní znaky pro rozlišení tehdejší staročeské výslovnosti, a tudíž se lze domnívat, že zapsaný tvar „Priluche“ se tehdy četl [prilučje], tedy osada, ležící „při lukách“, resp. „před lukami“.

Další písemný doklad o Přelouči pochází až z doby o půldruhého století mladší. V listině z roku 1229 český král Přemysl Otakar I. potvrdil opatovickému klášteru držbu Přelouče. Text listiny je v případě Přelouče formulován, jako by šlo o darování vsi Přelúčie do majetku kláštera: „… Przelluccssie cum appendiis suis…“.

Na základě rozboru fonetického vývoje předložky „pře-“ se dává přednost vysvětlení vzniku jména jako místa, ležícího před loukou či lukami. Nejvýznamnějším argumentem pro tuto variantu je tvar jména Přelouče v zakládající listině města z roku 1261, a to jako „Predlutzs“.

Úvaha o vzniku jména Přelouče podle toho, že se k ní chodilo „přes louky“, nemá jazykové ani pramenné opodstatnění.

Až do 18. století se jméno města užívalo výhradně ve středním rodu, tj. „to Přeloučí“. Ženský rod „ta Přelouč“ převládl až v průběhu 19. století.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Přelouči.

Od konce 13. století bylo budováno městské opevnění. Mělo dvě hlavní brány, Horskou na západě (též Pražskou) a na východě Pardubickou a dvě fortny, na severní straně Semínská, na jižní Benešovická. Obě brány byly zbourány po požáru v roce 1809.

První radnice je doložena z roku 1562, zbořena byla roku 1852. Nová radnice s chlapeckou a dívčí školou v novorenesančním stylu byla vystavěna v roce 1882. Ve stejném stavebním slohu byla v letech 1899–1901 vybudována Občanská záložna, kostel evangelického sboru 1905 a Divišova vila, vše dle plánů architekta Rudolfa Kříženeckého. Vila sloužila pro účely městského muzea, pak jako pečovatelský dům Církve českobratrské evangelické, nyní je zprivatizována a upravena.

Římskokatolický kostel svatého Jakuba Většího, původně románský, barokně přestavěn v roce 1646 po požáru v roce 1621, barokní varhany pocházejí z roku 1692. Hřbitovní kaple Navštívení Panny Marie byla postavena v letech 1682–84 v souvislosti s pověstí o zázračné moci mariánského obrazu. Sloup sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1704.

Novorománská synagoga z roku 1861 byla roku 1937 pronajata Církvi československé, v letech 1949–1952 zmodernizována na sbor Tůmy Přeloučského.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Budova továrny Radiotechna Přelouč před druhou světovou válkou

Na počátku 16. století vybudoval Štěpán Anděl z Ronovce vodovod, rozvádějící vodu z labského mlýna do dvou pivovarů a kašny na náměstí. Zároveň nechal postavit most přes řeku Labe.

Roku 1923 byla zřízena čokoládovna Ego, zrušena v roce 1957, kdy budovy převzala Tesla Přelouč. Tato továrna, původně firma Radiozávody Přelouč – J. V. Myslík-Hyršovský a spol., později Radio Zenit Přelouč, byla v letech 1928–45 ve vlastnictví firmy Siemens-Halske a od roku 1948 se jmenovala Tesla Přelouč. Podnik zrušen v roce 1992.

V letech 1922–1923 vznikla filiálka Chlumeckých strojíren, kterou roku 1928 koupila vojenská správa a zřídila zde opravárenský závod.

V roce 1845 byla Přelouč napojena na železniční trať z Olomouce do Prahy, v roce 1882 vystavěna odbočka do Vápenného Podola.

Na budově malé vodní elektrárny byla v r. 2009 zprovozněna fotovoltaická elektrárna s instalovaným výkonem 21 kW.[6]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Přelouče
1620 1843 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
cca 900 1 767 2 718 3 437 3 598 3 457 3 808 3 568 4 191 4 374 5 394 6 279 7 753 8 588 8 199 9 108

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Svatého Jakuba Většího
    Kostel Svatého Jakuba Většího
  • Evangelický kostel
    Evangelický kostel
  • Hřbitovní kostel Navštívení Panny Marie
    Hřbitovní kostel Navštívení Panny Marie
  • Vodní elektrárna
    Vodní elektrárna
  • Základní škola na Masarykově náměstí
    Základní škola na Masarykově náměstí
  • Nádraží
    Nádraží

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ SIGLOVÁ, TEREZA. Soudové zisku nenesou : spory obyvatel městeček pardubického panství v 16. a 17. století. Vyd. 1. vyd. Brno: Matice moravská 385 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86488-80-6, ISBN 80-86488-80-2. OCLC 822730830 S. 74. 
  5. ↑ LINDNER, Roman. Fryštát - Slezské Hradčany. www.hrad-frystat.cz [online]. Roman Lindner, 2020 [cit. 2020-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-01. 
  6. ↑ Vodní elektrárny ČEZ, Přelouč [online]. Praha: ČEZ [cit. 2011-03-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOREL, Petr. Dějiny města Přelouče I. 1086–1618. Přelouč : Městský úřad, 1999. 223 s. ISBN 80-238-4119-X.
  • VOREL, Petr. Dějiny města Přelouče II. 1618–1848. Přelouč : Městský úřad, 2002. 278 s. ISBN 80-238-8800-5.
  • LEDR, Josef. Dějiny města Přelouče nad Labem. Knihtiskárna Otakara Ludvíka v Přelouči. 1926

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části města Přelouč
Části obce
Města, městyse a obce okresu Pardubice
Barchov • Bezděkov • Borek • Brloh • Břehy • Bukovina nad Labem • Bukovina u Přelouče • Bukovka • Býšť • Časy • Čeperka • Čepí • Černá u Bohdanče • Dašice • Dolany • Dolní Roveň • Dolní Ředice • Dříteč • Dubany • Hlavečník • Holice • Holotín • Horní Jelení • Horní Ředice • Hrobice • Choltice • Choteč • Chrtníky • Chvaletice • Chvojenec • Chýšť • Jankovice • Jaroslav • Jedousov • Jeníkovice • Jezbořice • Kasalice • Kladruby nad Labem • Kojice • Kostěnice • Křičeň • Kunětice • Labské Chrčice • Lány u Dašic • Lázně Bohdaneč • Libišany • Lipoltice • Litošice • Malé Výkleky • Mikulovice • Mokošín • Morašice • Moravany • Němčice • Neratov • Opatovice nad Labem • Ostřešany • Ostřetín • Pardubice • Plch • Poběžovice u Holic • Poběžovice u Přelouče • Podůlšany • Pravy • Přelouč • Přelovice • Přepychy • Ráby • Rohovládova Bělá • Rohoznice • Rokytno • Rybitví • Řečany nad Labem • Selmice • Semín • Sezemice • Slepotice • Sopřeč • Sovolusky • Spojil • Srch • Srnojedy • Staré Hradiště • Staré Jesenčany • Staré Ždánice • Starý Mateřov • Stéblová • Stojice • Strašov • Svinčany • Svojšice • Tetov • Trnávka • Trusnov • Třebosice • Turkovice • Uhersko • Úhřetická Lhota • Újezd u Přelouče • Újezd u Sezemic • Urbanice • Valy • Vápno • Veliny • Veselí • Vlčí Habřina • Voleč • Vysoké Chvojno • Vyšehněvice • Zdechovice • Žáravice • Živanice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Přelouč&oldid=23868966“