František Flos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Flos
fotografie před rokem 1923
fotografie před rokem 1923
Narození 27. července 1864
Rakousko-Uhersko Přelouč
Úmrtí 8. ledna 1961 (ve věku 96 let)
Československo Praha
Povolání překladatel, autor sci-fi a spisovatel
Národnost Češi
Významná díla Lovci orchidejí,
Lovci kožišin
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Františka Flose (matrika N 1857-1869 Přelouč (SOA Zámrsk))

František Flos (27. července 1864, Přelouč8. ledna 1961, Praha) byl český učitel, dramatik, překladatel a spisovatel. Používal mnoho pseudonymů – Brabec, F. Konopka, Filip Kos, Pěnkava, Rorejs, F. Strnad a F. Vrabec. Představitel tzv. žánrového realismu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové. Nejprve působil jako učitel na Kolínsku, v roce 1923 se stal okresním školním inspektorem v Pardubicích. Většinu svého života prožil v Týnci nad Labem a v Praze. Byl spisovatelem a řadu děl přeložil z francouzštiny[1].

Spisovatelem[editovat | editovat zdroj]

Literatuře se začal věnovat poměrně pozdě, někdy kolem roku 1900. Od roku 1905 redigoval lidové kalendáře a v roce 1920 založil dětský časopis Úsvit. Proslavil se jako autor dobrodružné literatury pro mládež a je společně s Eduardem Štorchem považován za jejího zakladatele v české literatuře. Přestože nikdy nebyl za hranicemi své vlasti, dokázal na základě vyprávění přátel a odborné literatury vytvořit věrohodný obraz cizích zemí, který spojoval s barvitým a dramatickým dějem obsahujícím kromě napětí i morální poselství. Díky své šíři záběru i použití prvků SF je někdy považován za českého Julese Verna.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Dobrodružné knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Lovci orchidejí I-III (19201922), třídílný dobrodružný román napsaný podle zážitků Jana Satrapy, zámeckého zahradníka v Červených Pečkách. Jednotlivé díly mají tyto názvy:
    • Lovci orchidejí (1920),
    • V pralesích Ecuadoru (1921),
    • Pod sluncem rovníkovým (1922).
  • Strýcův odkaz (1926), dobrodružný román odehrávajícím se z větší části v Mosambiku v době první světové války,
  • Útěk ze zajetí (1929), dobrodružný román líčící příběh dvou slovenských emigrantů, kteří ve vzrušených dobách první světové války padnou na Nové Guineji do německého zajetí,
  • Supové Atlasu (1929), román vyprávějící o rozvoji a vzestupu marockého města Tazy na přelomu 17. a 18. století a o zániku tohoto města nedlouho poté,
  • Vzducholodí do srdce Brazílie (1929), dobrodružný román,
  • Po stopách lupičů (1930), dobrodružný román z Madagaskaru, později vydán pod názvem Za pokladem (1946)
  • Z pralesů Konga (1932), dobrodružný román líčící průzkumnou výpravu pěti mužů do nitra Belgického Konga za nalezišti vzácných kovů,
  • V bažinách argentinských (1933), dobrodružný román ze severní Argentiny,
  • Lovci kožišin (1934), dobrodružný román ze života trapperů a farmářů v Kanadě,
  • Po dobré stopě (1934), druhý díl románu Lovci kožišin,
  • Na Modrém Nilu (1935), dobrodružný román z prostředí Súdánu v době Mahdího povstání v druhé polovině 19. století,
  • Albatros (1935), dobrodružný román líčící cestu kolem světa, kterou na palubě letadla podniká dorůstající chlapec se svým otcem,
  • Nad Tichým oceánem (1938), dobrodružný román volně navazující na knihu Albatros,
  • Taje afrických pralesů (1941), dobrodružný román vyprávějící o českém chlapci, který se po ztroskotání letadla ocitá mezi trpaslíky rovníkové Afriky,
  • Za pokladem (1946), dobrodružný román líčící příběh českého majitele brusírny drahých kamenů, jehož dodavatel kamenů – rovněž Čech – byl na Madagaskaru zabit a jeho žena i syn odvlečeni lupiči.

Další próza[editovat | editovat zdroj]

  • Galerie dobráků (1905), obrázky, povídky, črty, humoresky,
  • Na cestách životem (1907), sbírka humoresek, povídek a veselých črt,
  • Rozvrat a jiné povídky (1910),
  • Probuzští hoši (1913),
  • Sedmikrásy (1913), povídky a obrázky,
  • Přemety a přelety (1915), hrst humoresek a obrázků,
  • Nádvorník Šibraváček (1915), život a dílo samorostlého filosofa z lesů,
  • Šlechetné slunce, Ohně na horách (1917), společné vydání dvou maloměstských románů,
  • Vítězná dráha (1918), kniha pro děti,
  • Poklad v domě (1918), dívčí četba,
  • Vstaň! (1919), román,
  • Plavčík Frantík (1919),
  • Vlast svou v srdci nosíme (1924), povídka z počátku devatenáctého století,
  • Narostla nám křídla (1924), povídka ze života,
  • Štěstí najdeš na ulici (1925), povídka ze života,
  • Polda (1925), povídka ze života chudého chlapce,
  • Pětilístek (1925), povídky,
  • Lusky (1926), hrst humoresek a obrázků,
  • V krvi a v plamenech (1927), povídka z počátku 15. století,
  • Zkažený anděl (1927), studentský román,
  • Rebelie na vsi (1928), historie počestné obce Psotěvsi,
  • Babiččin Šmodrcha (1932), dětský románek,
  • Hynek Muška detektivem a co z toho pošlo (1932),
  • Statečný rod (1939), povídka z minulosti

Dětské divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Vzácný kolovrat (1911), hra pro děti se zpěvy a tanci,
  • Kralevic v zajetí (1912), loutková hra pro děti,
  • Cep a kosa (1915), pohádka,
  • Nanynka z Týnce (1917), hra se zpěvy pro děti,
  • V zajetí skalních mužíků (1918), báchorka se zpěvy,
  • Tajemství lesa (1932), hra se zpěvy pro mládež,
  • Ferda detektiv (1934), hra pro děti,
  • Létající restaurace U deseti haléřů (1936), moderní pohádka se zpěvy.

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • Žena (1904), divadelní hra,
  • Lavina (1905), divadelní hra,
  • V přestávce (1916) , žertovná deklamace pro čtyři dívky,
  • Trojdílná čítanka pro české školy obecné III 1920), třetí díl čítanky určený pro 6., 7. a 8. školní ročník,
  • Konsul z ostrovů (1928), veselohra,
  • Přírodopisná exkurse (1938), fraška ze studentského života.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Flos, František, s. 69. 
  2. http://www.subjektivnik.cz/esej/frantisek-behounek

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]