Liboc: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
literatura +1 |
||
Řádek 42: | Řádek 42: | ||
*[[Zeyerova vila]] |
*[[Zeyerova vila]] |
||
*[[Schubertova vila]] |
*[[Schubertova vila]] |
||
==Literatura== |
|||
{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Podlaha |
|||
| jméno = Antonín |
|||
| odkaz na autora = Antonín Podlaha |
|||
| titul = Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5. |
|||
| vydavatel = Dědictví sv. Jana Nepomuckého |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1911 |
|||
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/70789 |
|||
| kapitola = Liboc, fara |
|||
| stránky = 45-58 |
|||
| url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=83630&mcp=&s=jpg&author=Podlaha_Anton%C3%ADn |
|||
}} |
|||
{{Geo cz|50|05|13|14|19|53}} |
{{Geo cz|50|05|13|14|19|53}} |
Verze z 15. 4. 2010, 11:07
Šablona:Infobox katastrální území Prahy
Liboc je část Prahy 6 nedaleko od krajinné oblasti Divoká Šárka a obory Hvězda. Má tak příjemnou polohu v blízkosti přírody a současně dobré spojení s centerm města. Nevýhodou jsou malé možnosti k nákupu i služeb. Do jejího katastru patří stará část obce Dolní a Horní Liboc (Dolní Liboc byla samostatná obec, zatímco Horní Liboc -domy v Libocké ulici počínaje čp 251- patřila k Břevnovu), dále obora Hvězda, bývalé polní tratě V zahradách a U křížku a západní část Divoké Šárky.
Historie
První písemná zmínka o Liboci se nachází ve falzu zakládací listiny břevnovského kláštera z roku 993. Klášteru patřila ves až do husitských válek. Její obyvatelé nebyli povinni vykonávat žádné roboty. Po husitských válkách byla v majetku různých měšťanů ze Starého Města pražského posléze Nejvyššímu pražskému purkrabství. Po roce 1848 patří Liboc k oresu Smíchov Od 19. století se zřetelně projevuje vliv Prahy, Liboc je oblíbeným výletním místem, vznikají zde i reprezentativní vily pražské honorace, obyvatelé nacházejí práci v malovýrobě.
Obcí procházela koňská dráha do Lán, přestavěná v 70. letech 19. století na parostrojní železnici (Buštěhradská dráha). Žel. zastávka byla zrušena roku 1984, v současnoosti se uvažuje o její obnově v souvislosti s plány na modernizaci tratě.
Na začátku 20. století se začíná rozšiřovat zástavba za železniční trať podél ulic Libocká a Špotzova. Roku 1922 obec připojila k Velké praze a ztratila samosprávu. Nejprve patřila pod Prahu XVIII (spolu s Břevnovem a Střešovicemi), roku 1949 byla dokonce rozdělena mezi tehdejší Prahu 5 (Břevnov) a Prahu 6 (Dejvice). Od roku 1960 patří celá k Praze 6. Ve všech těchto administrativních celcích představovala nepatrný kousek.
Ve 20. až 50. letech je zastavěno území mezi tratí a nynější Evropskou ulicí. Od semdesátých let 20. století dochází k demolici něketrých statků a na jejich místě vznikají panelové domy. Po roce 1980 je budováno sídliště Dědina, jehož menší část se nachází na libockém katastrálním území. Nová výstavba probíhá i na počátku 21. století, na dosud volných plochách i na úkor starší zástavby.
Pamětihosnosti
Literatura
PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola Liboc, fara, s. 45-58.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Liboc na Wikimedia Commons Šablona:Pahýl - Praha