Zelenina: Porovnání verzí
rozšíření, styl |
m typografie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
Zelenina se rozděluje do několika skupin. Některé se prolínají, takže tatáž plodina může být ve více skupinách. |
Zelenina se rozděluje do několika skupin. Některé se prolínají, takže tatáž plodina může být ve více skupinách. |
||
* nejčastěji se dělí podle částí rostliny, pro které je především pěstována: |
* nejčastěji se dělí podle částí rostliny, pro které je především pěstována: |
||
** [[Plodová zelenina]] |
** [[Plodová zelenina]] – tykvovité druhy jako okurky, melouny, lilek |
||
** [[Kořenová zelenina]] |
** [[Kořenová zelenina]] – mrkev, řepa, celer, tuřín, ředkvička, křen |
||
** [[Listová zelenina]] |
** [[Listová zelenina]] – salát, špenát |
||
** [[Lusková zelenina]] |
** [[Lusková zelenina]] – hrách, fazole, čočka, sója |
||
** [[Cibulová zelenina]] |
** [[Cibulová zelenina]] – čeleď liliovitých, cibule, česnek, pórek |
||
** [[Košťálová zelenina]] |
** [[Košťálová zelenina]] – brukvovité druhy, zelí, kapusta, květák, brokolice |
||
** [[Kořeninová zelenina]] |
** [[Kořeninová zelenina]] – řazená i podle názvu mezi koření, patří sem majoránka, kmín, kopr, fenykl |
||
* další skupiny |
* další skupiny |
||
** [[Víceletá zelenina]] |
** [[Víceletá zelenina]] |
||
Řádek 156: | Řádek 156: | ||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* Leon Kott, Jiří Moravec: ''Pěstování a použití méně známých zelenin'', SZN, [[1989]], ilustrace: Zdeňka Krejčová. |
* Leon Kott, Jiří Moravec: ''Pěstování a použití méně známých zelenin'', SZN, [[1989]], ilustrace: Zdeňka Krejčová. |
||
* Zdeněk Březina (Dr.): ''Roste kolem nás'' |
* Zdeněk Březina (Dr.): ''Roste kolem nás'' – nakl. Rena Brno [[1991]], 1. vyd. (66 stran) |
||
* Nico Vermeulen: ''Encyklopedie bylin a koření'', Rebo CZ Čestlice [[2001]], 2. vyd., (322 stran), v originále: ''Encyclopedie van Kruiden'' |
* Nico Vermeulen: ''Encyklopedie bylin a koření'', Rebo CZ Čestlice [[2001]], 2. vyd., (322 stran), v originále: ''Encyclopedie van Kruiden'' – Rebo Int. B.V., Lisse, Nizozemí. |
||
* Haigh Charlote: ''100 NEJ potravin pro imunitu'', Slovart, Praha [[2007]], 1. vyd. (130 stran), v originále: ''The Top 100 Immunity Boosters'', Duncan Baird Publishers Ltd. London [[2005]]. |
* Haigh Charlote: ''100 NEJ potravin pro imunitu'', Slovart, Praha [[2007]], 1. vyd. (130 stran), v originále: ''The Top 100 Immunity Boosters'', Duncan Baird Publishers Ltd. London [[2005]]. |
||
Verze z 21. 1. 2021, 22:37
Zelenina je souhrnný název pro jedlé a většinou pěstované (kulturní) rostliny nebo jejich části, jež tvoří velkou část lidské i živočišné výživy. Jedí se syrové, smažené nebo vařené a jsou chudé na kalorie a tuky, zato důležitým zdrojem vitamínů, minerálních látek, vlákniny a dalších prospěšných látek. Některé její druhy se využívají v gastronomii jako koření nebo ve fytoterapii jako léčivky. Cílené pěstování rostlin jako potravin začalo patrně mezi 10. až 7. tisíciletím př. n. l. a úsilím pěstitelů a šlechtitelů vznikly od té doby tisíce kultivarů, často velmi odlišného vzhledu.
Vymezení
Zelenina není vědecky nýbrž prakticky (gastronomicky) vymezený pojem a tak má i kulturně podmíněné hranice. V některých kulturách a mezi vegetariány se za zeleninu pokládají všechny jedlé rostliny a jejich části (kořeny, stvoly, listy, květy i plody a semena). V běžné české kuchyňské praxi se mezi zeleninu nepočítají obilniny, luštěniny a většina plodů a seme, včetně například ořechů. Dužnaté plody vytrvalých rostlin se většinou počítají mezi ovoce, u některých je to však předmět vleklých sporů (například rajčata, melouny, tykve aj.), někdy se za ovoce pokládají jen plody sladké, kdežto například avokádo, paprika nebo rajče, ačkoli jsou to botanicky plody, se přesto považují za zeleninu.[1]).
Dělení zeleniny
Zelenina se rozděluje do několika skupin. Některé se prolínají, takže tatáž plodina může být ve více skupinách.
- nejčastěji se dělí podle částí rostliny, pro které je především pěstována:
- Plodová zelenina – tykvovité druhy jako okurky, melouny, lilek
- Kořenová zelenina – mrkev, řepa, celer, tuřín, ředkvička, křen
- Listová zelenina – salát, špenát
- Lusková zelenina – hrách, fazole, čočka, sója
- Cibulová zelenina – čeleď liliovitých, cibule, česnek, pórek
- Košťálová zelenina – brukvovité druhy, zelí, kapusta, květák, brokolice
- Kořeninová zelenina – řazená i podle názvu mezi koření, patří sem majoránka, kmín, kopr, fenykl
- další skupiny
- Víceletá zelenina
- Mořská zelenina, upravené mořské řasy, jako jsou aonori, nori
Známé druhy zeleniny
Pěstování zeleniny
Zelenina se ve starší době pěstovala téměř všude, kde žili usedlí lidé (zemědělci), zprvu jen kopaničářským způsobem pro vlastní potřebu v zahrádkách v rámci subsistenčního hospodaření. To v současnosti mizí i ve velmi chudých společnostech a nahrazuje je pěstování pro trh a směnu, zpravidla na větších plochách a s přísnou specializací. Velké pěstitelské podniky si mohou dovolit stále dokonalejší mechanizační prostředky, umělou zálivku a v nepříznivém klimatu kryté nebo i vytápěné skleníky. I když se v současných společnostech zelenina dováží prakticky z celého světa, místní pěstování znamená jednak úspory nákladů i škodlivin, jednak čerstvé plodiny, uzrálé na poli. Současná vlna zájmu o vegetariánskou a veganskou stravu tyto přednosti vysoko cení.
Největší pěstitelé (2010)
Země | Plocha (ha) |
Výnos (lb/akr) |
Produkce (tisíce t) |
---|---|---|---|
Čína | 23,458 | 230 | 539,993 |
Indie | 7,256 | 138 | 100,045 |
Spojené státy | 1,120 | 318 | 35,609 |
Turecko | 1,090 | 238 | 25,901 |
Irán | 767 | 261 | 19,995 |
Egypt | 755 | 251 | 19,487 |
Itálie | 537 | 265 | 14,201 |
Rusko | 759 | 175 | 13,283 |
Španělsko | 348 | 364 | 12,679 |
Mexiko | 681 | 184 | 12,515 |
Nigérie | 1844 | 64 | 11,830 |
Brazílie | 500 | 225 | 11,233 |
Japonsko | 407 | 264 | 10,746 |
Indonézie | 1082 | 90 | 9,780 |
Jižní Korea | 268 | 364 | 9,757 |
Vietnam | 818 | 110 | 8,976 |
Ukraina | 551 | 162 | 8,911 |
Uzbekistan | 220 | 342 | 7,529 |
Filipíny | 718 | 88 | 6,299 |
Francie | 245 | 227 | 5,572 |
Svět | 55,598 | 188 | 1,044,380 |
Odkazy
Reference
- ↑ PŘÍHODOVÁ. Rajčata a melouny: je to ovoce, nebo zelenina? [online]. Vitalia.cz, 2012-10-15 [cit. 2015-01-20]. Dostupné online.
Literatura
- Leon Kott, Jiří Moravec: Pěstování a použití méně známých zelenin, SZN, 1989, ilustrace: Zdeňka Krejčová.
- Zdeněk Březina (Dr.): Roste kolem nás – nakl. Rena Brno 1991, 1. vyd. (66 stran)
- Nico Vermeulen: Encyklopedie bylin a koření, Rebo CZ Čestlice 2001, 2. vyd., (322 stran), v originále: Encyclopedie van Kruiden – Rebo Int. B.V., Lisse, Nizozemí.
- Haigh Charlote: 100 NEJ potravin pro imunitu, Slovart, Praha 2007, 1. vyd. (130 stran), v originále: The Top 100 Immunity Boosters, Duncan Baird Publishers Ltd. London 2005.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zelenina na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo zelenina ve Wikislovníku