Městský tepelný ostrov: Porovnání verzí
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
+navbox |
||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
* http://www.infojet.cz/ekologie/warming.html |
* http://www.infojet.cz/ekologie/warming.html |
||
* http://www.simopt.cz/energyweb/web/index.php?display_page=2&subitem=1&ee_chapter=1.7.7 |
* http://www.simopt.cz/energyweb/web/index.php?display_page=2&subitem=1&ee_chapter=1.7.7 |
||
{{Globální oteplování}} |
|||
{{Portály|Meteorologie}} |
{{Portály|Meteorologie}} |
||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
Verze z 23. 12. 2017, 15:19
Městský tepelný ostrov (též tepelný ostrov města nebo tepelný ostrůvek) je městská zástavba, která vykazuje znatelně vyšších teplot než její okolí. Teplotní rozdíly jsou větší v noci než ve dne a v zimě než v létě a jsou nejvýraznější při slabém větru či bezvětří. Hlavní příčinou tepelných ostrůvků je překrytí původní plochy vegetace pozemními komunikacemi a budovami. Asfalt a beton, které jsou použity, nemají schopnost přijímané sluneční záření upotřebit a přeměnit na chemickou či jinou energii, jak tomu probíhá u vyšších rostlin; mají též větší tendenci dopadající světelné a tepelné záření absorbovat. V případě térových a asfaltových silnic absorpci prohlubuje tmavá barva těchto komunikací. Druhotným přispěvatelem je vyplýtvaná tepelná energie dodávaná do jednotlivých domů a bytů. Spolu s tím, jak roste přeměna původní krajiny, roste i teplota v centrech tepelných ostrovů.
Měření
Tepelné ostrovy se dají měřit v infračervené části spektra. U největších velkoměst činí rozdíl teploty kolem 10 °C, u menších měst 5 a méně °C. Díky postupnému uvolňování tepla těchto povrchů se největší rozdíl teploty v porovnáním s nezastavěnou krajinou projevuje po západu slunce a v průběhu noci. Důvod tepelných rozdílů v zimě je skutečnost, že sníh (který má schopnost odrážet až 90 % dopadajícího slunečního záření) je v městech (a to i těch menších) během několika hodin po napadení odklizen.
Účinek
Účinek tepelných ostrovů lze výrazně ovlivnit „zelenou zástavbou“; v případové studii u německého Stuttgartu byl v ulicích s vysázenou zelení zaznamenán úbytek tepla o 2-4 °C. Příspěvek ke globálnímu oteplování je u městských ostrovů jen nepatrný a lokálního charakteru. To, co však tepelné ostrovy ovlivňují ve větší míře, jsou tepelné poměry a pochody v atmosféře a množství srážek. Například, měsíční dešťové srážky jsou o 28 % větší směrem po větru k městským částem než proti větru.
Městské tepelné ostrovy mají negativní vliv na lidi, kteří v nich žijí - v horkých letních dnech podporují synergii zdravotních potíží způsobených vedry - přehřátí, dehydratace, apod[1].
Příklad
Příkladem městského tepelného ostrova může být centrum Prahy. Průměrná roční teplota (1961–1990) na meteorologické stanici v Praze-Karlově (261 m n. m.) činila +9,4 °C (leden -0,9 °C, červenec +19,1 °C), zatímco meteorologická stanice Semčice (234 m n. m.) ve srovnatelné nadmořské výšce a zeměpisné poloze vykazovala za stejné období průměrnou roční teplotu +8,7 °C (leden -1,9 °C, červenec +18,3 °C). Nejvýraznější efekt městského tepelného ostrova bývá za jasných, klidných, zimních nocí.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Urban heat island na anglické Wikipedii.
