Parazitismus: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 2. 10. 2015, 17:44

Parazitismus je vztah dvou organismů, z něhož jeden organismus (parazit čili cizopasník) má zisk a druhý na něj doplácí (hostitel). Parazit se může živit buďto tkáněmi samotného hostitele (aniž by se ho snažil zabít), nebo se přiživovat na jeho potravě či jinak profitovat z hostitelova organismu nebo jeho činnosti a snižovat přitom jeho fitness (zdatnost).

Podle parazitologa profesora Juliuse Lukeše někteří parazité do jisté míry s lidským organismem spolupracovali (bylo na ně uvyklé) a jejich vymýcení z lidské populace způsobuje, že se náš imunitní systém chová nepřirozeně.^[1]

Počet parazitických druhů

Podle některých odhadů představují parazité až čtyři pětiny všech druhů. Každý biologický druh má obvykle alespoň jednoho parazita, a tito parazité obvykle mají své další parazity.^[2]

Množství eukaryotických organismů se vyznačuje parazitickým způsobem života, a to často bez ohledu na jejich vzájemnou nepříbuznost. Zejména jednobuněční parazité člověka jsou v centru zájmu vědců. Z říše Excavata patří mezi parazity mnoho diplomonád (Diplomonadida, např. Giardia intestinalis) a trichomonád (Trichomonadida, např. Trichomonas vaginalis), dále trypanozomy (Trypanosomatida, zejména rody Trypanosoma a Leishmania, původci některých významných lidských onemocnění) či někteří zástupci třídy Heterolobosea (např. Naegleria fowleri). Z říše Chromalveolata jsou známi někteří parazitičtí nálevníci (Ciliophora) a dále zejména mnozí výtrusovci (Apicomplexa), jako kokcidie (Coccidea, včetně Toxoplasmy) a krvinkovky (Haematozoea, např. rod Plasmodium, původce malárie). Z říše Rhizaria se vyznačují parazitickým způsobem života například nádorovky (Phytomyxea) či haplosporidie (Haplosporidia). Z říše Amoebozoa mezi cizopasníky patří namátkou Acanthamoeba, Entamoeba histolytica a další. Známe i mnohé parazitické rostliny, konkrétně jednobuněčné řasy rodu Prototheca, ale i mnohé vyšší rostliny, jako kokotice (Cuscuta) či poloparazitické jmelí (Viscum). Z větve směřující k živočichům a houbám (Opisthokonta) jsou známy rovněž mnozí parazité: například plísňovky (Mesomycetozoa) a rybomorky (Myxozoa). Z říše houby (Fungi) parazitují mikrosporidie (Microspora), různé plísně (např. rody Aspergillus, Penicillium) a kvasinky (např. Candida albicans). Z živočichů (Metazoa) parazitují mnozí zástupci kmene ploštěnců (Platyhelminthes), jako ploštěnky (Turbellaria), tasemnice (Cestoda), jednorodí (Monogenea) a motolice (Trematoda). Dále jsou paraziti mezi kmeny vrtejši (Acanthocephala), kroužkovci (Annelida, zejména pijavice, Hirudinea) a též v rámci kmene hlístice (Nematoda) a strunovci (Nematomorpha). Existují však i parazitičtí členovci (Arthropoda) i strunatci (Chordata).^[4]

Formy parazitismu

Vztahy mezi cizopasníkem a hostitelem se dělí dle různých vztahů. Dle biologické povahy organismu dělíme parazitismus:

Obligátní parazitismus (typický, pravý) – je u každého parazita, u něhož alespoň jedna fáze ontogonetického vývoje probíhá na úkor jiného organismu
Fakultativní parazitismus (podmíněný, příležitostný) – u organismů žijících volně v přírodě, které při náhodném vniknutí do hostitele mohou žít parazitickým způsobem

Dle prostorových vztahů dělíme cizopasníky na ektoparazity, kteří žijí mimo hostitele či na jeho povrchu (např. komár, pijavice), a endoparazity, kteří žijí uvnitř hostitele, v jeho útrobách, tkáních či buňkách (toxoplasma, tasemnice).

Podle časového vztahu k hostiteli se dělí obligátní parazité na dočasné, stálé a periodické. Zvláštním případem parazitismu je hnízdní parazitismus, dobře známý například u kukačky.

U rostlin můžeme parazity dělit podle přítomnosti chlorofylu na dvě skupiny:

Hemiparazité (poloparazité) – zelené rostliny, jež z hostitele přijímají jen vodu a minerální látky, příkladem může být jmelí (Viscum) nebo ochmet (Loranthus).
Holoparazité – nezelené rostliny, jež ze svého hostitele přijímají i asimiláty, například záraza (Orobanche) nebo podbílek (Lathraea).

Možnosti prevence a léčby

Komplexní vyšetření na přítomnost nežádoucích parazitů v těle je komplikované. Některé parazity či jejich larvy je možné prokázat opakovaným odběrem stolice a krve. Jedná se především o parazity kmene Nematoda a Platyhelmintes. Další kmeny se však daří diagnostikovat pouze vyšetřením daného orgánu některou ze zobrazovacích metod. Léčba následně probíhá Na konkrétní kmeny existují ve mnoha případech konkrétní medikamenty. V lékárnách a u veterinářů lze také využít aktivně obranné doplňky stravy, které působí více širokospektrálně. Huminové kyseliny se k odčervení chovných zvířat a domácích mazlíčků používají dlouhodobě. Tyto vysoce účinné látky jsou obsaženy v doplňcích stravy řady Wurm-Ex. Extrakty z ořešáku a z kurkumy dlouhé jsou v lidovém léčitelství vysoce ceněny pro své antiparazitální a protinádorové účinky.

Odkazy

Reference

↑ NEZVALOVÁ, Miroslava. Paraziti jsou naši přátelé, říká vědec, který snědl vajíčka tasemnice. iDNES.cz [online]. 14. prosince 2014 11:08. Dostupné online.
↑ ZIMMER, Carl. Vládce parazit. [s.l.]: nakl. Paseka, z anglického originálu, 2005. S. 262.
↑ ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. [s.l.]: Scientia, 2003. S. 797.
↑ VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu parazitismus na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem jsou parazitické organismy
Proč nevyhubit parazity a proč legalizovat drogy

[1] NEZVALOVÁ, Miroslava. Paraziti jsou naši přátelé, říká vědec, který snědl vajíčka tasemnice. iDNES.cz [online]. 14. prosince 2014 11:08. Dostupné online.

[2] ZIMMER, Carl. Vládce parazit. [s.l.]: nakl. Paseka, z anglického originálu, 2005. S. 262.

[rosypal-3] ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. [s.l.]: Scientia, 2003. S. 797.

[paraziti-4] VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318.

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 == Počet parazitických druhů ==
+Podle některých odhadů představují parazité až čtyři pětiny všech druhů. Každý biologický druh má obvykle alespoň jednoho parazita, a tito parazité obvykle mají své další parazity.<ref>{{citace monografie
-== Podle některých odhadů představují parazité až čtyři pětiny všech druhů. Každý biologický druh má obvykle alespoň jednoho parazita, a tito parazité obvykle mají své další parazity.<ref>{{citace monografie
 | příjmení =Zimmer
 | jméno = Carl
@@ Řádek 33: / Řádek 32: @@
 | vydavatel = nakl. Paseka, z anglického originálu
 | strany = 262
-}}</ref> ==
+}}</ref>
 [[Soubor:Trypanosoma sp. PHIL 613 lores.jpg|thumb|left|Parazitická ''[[Trypanosoma]]'' je původcem několika závažných onemocnění postihujících i&nbsp;člověka; na obrázku tmavě růžově proti světlejším [[červená krvinka|červeným krvinkám]]. Velikost parazitární buňky je asi 20&nbsp;µm<ref name="rosypal">{{citace monografie | příjmení = Rosypal | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Rosypal | titul = Nový přehled biologie | rok = 2003 | vydavatel = Scientia | strany = 797}}</ref><br />([[světelný mikroskop]])]]
 Množství eukaryotických organismů se vyznačuje parazitickým způsobem života, a to často bez ohledu na jejich vzájemnou nepříbuznost. Zejména jednobuněční parazité člověka jsou v&nbsp;centru zájmu vědců. Z&nbsp;říše [[Excavata]] patří mezi parazity mnoho [[diplomonády|diplomonád]] (Diplomonadida, např. ''[[Lamblie střevní|Giardia intestinalis]]'') a [[trichomonády|trichomonád]] (Trichomonadida, např. ''[[Bičenka poševní|Trichomonas vaginalis]]''), dále [[trypanozomy]] (Trypanosomatida, zejména rody ''[[Trypanosoma]]'' a ''[[Leishmania]]'', původci některých významných lidských onemocnění) či někteří zástupci třídy [[Heterolobosea]] (např. ''[[Naegleria fowleri]]''). Z&nbsp;říše [[Chromalveolata]] jsou známi někteří parazitičtí [[nálevníci]] (Ciliophora) a dále zejména mnozí [[výtrusovci]] (Apicomplexa), jako [[kokcidie]] (Coccidea, včetně ''[[Toxoplasma gondii|Toxoplasmy]]'') a [[krvinkovky]] (Haematozoea, např. rod ''[[Plasmodium]]'', původce [[malárie]]). Z&nbsp;říše [[Rhizaria]] se vyznačují parazitickým způsobem života například [[nádorovky]] (Phytomyxea) či [[haplosporidie]] (Haplosporidia). Z&nbsp;říše [[Amoebozoa]] mezi cizopasníky patří namátkou ''[[Acanthamoeba]]'', ''[[Měňavka úplavičná|Entamoeba histolytica]]'' a další. Známe i&nbsp;mnohé parazitické [[rostliny]], konkrétně jednobuněčné řasy rodu ''[[Prototheca]]'', ale i&nbsp;mnohé [[vyšší rostliny]], jako [[kokotice]] (''Cuscuta'') či [[Poloparazitismus|poloparazitické]] [[jmelí]] (''Viscum''). Z&nbsp;větve směřující k&nbsp;[[živočichové|živočichům]] a [[houby|houbám]] (Opisthokonta) jsou známy rovněž mnozí parazité: například [[Mesomycetozoa|plísňovky]] (Mesomycetozoa) a [[Výtrusenky|rybomorky]] (Myxozoa). Z&nbsp;říše houby (Fungi) parazitují [[mikrosporidie]] (Microspora), různé [[Plíseň|plísně]] (např. rody ''[[Aspergillus]]'', ''[[Štětičkovec|Penicillium]]'') a [[kvasinky]] (např. ''[[Candida albicans]]''). Z&nbsp;živočichů (Metazoa) parazitují mnozí zástupci kmene [[ploštěnci|ploštěnců]] (Platyhelminthes), jako [[ploštěnky]] (Turbellaria), [[tasemnice]] (Cestoda), [[jednorodí]] (Monogenea) a [[motolice]] (Trematoda). Dále jsou paraziti mezi kmeny [[vrtejši]] (Acanthocephala), [[kroužkovci]] (Annelida, zejména [[pijavice]], Hirudinea) a též v&nbsp;rámci kmene [[hlístice]] (Nematoda) a [[strunovci]] (Nematomorpha). Existují však i&nbsp;parazitičtí [[členovci]] (Arthropoda) i&nbsp;[[strunatci]] (Chordata).<ref name="paraziti">{{Citace monografie| edice = Vyd. 1| vydavatel = Triton| isbn = 978-80-7387-008-9| strany = 318| příjmení = Volf | jméno= Petr| příjmení2 = Horák | jméno2 = Petr | titul = Paraziti a jejich biologie| místo = Praha| rok = 2007}}</ref>