Kyanatan draselný: Porovnání verzí
odkaz |
m Úprava parametrů infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox |
{{Infobox - chemická sloučenina |
||
| |
| název = Kyanatan draselný |
||
| |
| obrázek = <!-- Prosím, nepřidávejte soubor: KNCO.png , je to obrázek isokyanatanu draselného, ne kyanatanu --> |
||
| |
| systematický název = Kyanatan draselný |
||
| |
| triviální název = |
||
| |
| anglický název = Potassium cyanate |
||
| |
| německý název = Kaliumcyanat |
||
| |
| sumární vzorec = KOCN |
||
| |
| vzhled = bílá [[krystal]]ická nebo práškovitá látka |
||
| |
| číslo CAS = 590-28-3 |
||
| PubChem = 11378442 |
| PubChem = 11378442 |
||
| |
| číslo RTECS = GS6825000 |
||
| |
| molární hmotnost = 81,115 1 g/mol |
||
| |
| molární koncentrace = 9,246 mol/l (''nasycený roztok'') |
||
| |
| teplota tání = 315 °C |
||
| |
| teplota varu = ~ 700 °C (''rozklad'') |
||
| |
| hustota = 2,056 g/cm<sup>3</sup> |
||
| |
| dynamický viskozitní koeficient = |
||
| |
| kinematický viskozitní koeficient = |
||
| |
| index lomu = |
||
| |
| rozpustnost = 75 g/100 ml (''20 °C'') |
||
| |
| rozpustnost polární = [[ethanol]] (''velmi slabě rozpustný'') |
||
| |
| relativní permitivita = |
||
| |
| měrná magnetická susceptibilita = |
||
| |
| povrchové napětí = |
||
| |
| struktura = |
||
| |
| krystalová struktura = [[Krystalografická soustava#Čtverečná (tetragonální)|tetragonální]] |
||
| |
| termodynamické vlastnosti = |
||
| |
| standardní slučovací entalpie = |
||
| |
| entalpie tání = |
||
| |
| entalpie rozpouštění = |
||
| |
| standardní molární entropie = |
||
| |
| standardní slučovací Gibbsova energie = |
||
| |
| izobarické měrné teplo = |
||
| |
| bezpečnost = |
||
| |
| symboly nebezpečí = {{dráždivý}} |
||
| R-věty = {{R|22}} |
| R-věty = {{R|22}} |
||
| S-věty = {{S|24}}, {{S|25}} |
| S-věty = {{S|24}}, {{S|25}} |
||
Řádek 43: | Řádek 43: | ||
== Struktura a vazby == |
== Struktura a vazby == |
||
Kyanatan draselný je [[ion]]tová sůl. Struktura kyanatanového anionu je lineární, vzdálenost [[Uhlík|C]] - [[Dusík|N]] je 121 pm, což je asi o 5 pm více, než v [[Kyanidy|kyanidu]]<ref>Greenwood, N. N.; Earnshaw, A. (1997). Chemistry of the Elements (2nd ed.). Butterworth–Heinemann. ISBN |
Kyanatan draselný je [[ion]]tová sůl. Struktura kyanatanového anionu je lineární, vzdálenost [[Uhlík|C]] - [[Dusík|N]] je 121 pm, což je asi o 5 pm více, než v [[Kyanidy|kyanidu]]<ref>Greenwood, N. N.; Earnshaw, A. (1997). Chemistry of the Elements (2nd ed.). Butterworth–Heinemann. ISBN 0-08-037941-9</ref><ref>Jursík, F. (2001). Anorganická chemie nekovů (1. vydání). VŠCHT Praha. ISBN 80-7080-417-3</ref> |
||
== Použití == |
== Použití == |
||
Řádek 49: | Řádek 49: | ||
== Terapeutické použití == |
== Terapeutické použití == |
||
Kyanatan draselný se dříve používal k redukci srpkovitě deformovaných [[erytrocyt]]ů při [[Srpkovitá anémie|srpkovité anémii]] (vedlejší účinky!). Také ve veterinární medicíně se používal při [[Parazitismus| |
Kyanatan draselný se dříve používal k redukci srpkovitě deformovaných [[erytrocyt]]ů při [[Srpkovitá anémie|srpkovité anémii]] (vedlejší účinky!). Také ve veterinární medicíně se používal při [[Parazitismus|parazitárních]] onemocněních [[ptáci|ptáků]] i [[savci|savců]]. |
||
== Příprava == |
== Příprava == |
||
Kyanatan draselný se připravuje zahříváním [[Močovina|močoviny]] s [[Uhličitan draselný|uhličitanem draselným]] při 400 °C: |
Kyanatan draselný se připravuje zahříváním [[Močovina|močoviny]] s [[Uhličitan draselný|uhličitanem draselným]] při 400 °C: |
||
:2 [[Močovina|OC(NH<sub>2</sub>)<sub>2</sub>]] |
:2 [[Močovina|OC(NH<sub>2</sub>)<sub>2</sub>]] + [[Uhličitan draselný|K<sub>2</sub>CO<sub>3</sub>]] → 2 KOCN + [[Uhličitan amonný|(NH<sub>4</sub>)<sub>2</sub>CO<sub>3</sub>]] |
||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 30. 8. 2015, 19:35
Kyanatan draselný | |
---|---|
Systematický název | Kyanatan draselný |
Anglický název | Potassium cyanate |
Německý název | Kaliumcyanat |
Sumární vzorec | KOCN |
Vzhled | bílá krystalická nebo práškovitá látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 590-28-3 |
PubChem | 11378442 |
Číslo RTECS | GS6825000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 81,115 1 g/mol |
Molární koncentrace cM | 9,246 mol/l (nasycený roztok) |
Teplota tání | 315 °C |
Teplota varu | ~ 700 °C (rozklad) |
Hustota | 2,056 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | 75 g/100 ml (20 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | ethanol (velmi slabě rozpustný) |
Struktura | |
Krystalová struktura | tetragonální |
Bezpečnost | |
R-věty | R22 |
S-věty | S24, S25 |
NFPA 704 | LD50 = 567 mg/kg (p.o. krysa) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyanatan draselný je bezbarvá pevná anorganická látka, jejíž vzorec je KOCN. Je používána k výrobě mnoha jiných sloučenin, včetně některých herbicidů. Světová výroba kyanatanu draselného a sodného v roce 2006 činila celkem 20 000 tun.
Struktura a vazby
Kyanatan draselný je iontová sůl. Struktura kyanatanového anionu je lineární, vzdálenost C - N je 121 pm, což je asi o 5 pm více, než v kyanidu[1][2]
Použití
Pro většinu použití jsou sodná a draselná sůl vzájemně zaměnitelné. Draselné soli bývá dávána přednost pro její lepší rozpustnost ve vodě a lepší dostupnost v čisté formě. Kyanatan draselný je základní surovina pro výroby různých látek, jako například deriváty močoviny, semikarbazidy, karbamáty, organické isokyanáty, účinné herbicidy a jiné. Jedním z příkladů je použití při výrobě hydroxyurey. Používá se také při metodách tepelného zušlechťování kovů (nitrokarburizace železa - povrchová úprava (kalení) ocelí k zabránění koroze, zvýšení odolnosti proti oděru a únavě).
Terapeutické použití
Kyanatan draselný se dříve používal k redukci srpkovitě deformovaných erytrocytů při srpkovité anémii (vedlejší účinky!). Také ve veterinární medicíně se používal při parazitárních onemocněních ptáků i savců.
Příprava
Kyanatan draselný se připravuje zahříváním močoviny s uhličitanem draselným při 400 °C:
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Potassium cyanate na anglické Wikipedii.
- ↑ Greenwood, N. N.; Earnshaw, A. (1997). Chemistry of the Elements (2nd ed.). Butterworth–Heinemann. ISBN 0-08-037941-9
- ↑ Jursík, F. (2001). Anorganická chemie nekovů (1. vydání). VŠCHT Praha. ISBN 80-7080-417-3