Slivoň myrobalán
 Slivoň myrobalán | |
|---|---|
 Slivoň myrobalán – plody | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
| chybí údaje[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | růžovité (Rosaceae) |
| Rod | slivoň (Prunus) |
| Binomické jméno | |
| Prunus cerasifera Ehrh., 1784 | |
| Synonyma | |
slivoň třešňová | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slivoň myrobalán, též slivoň třešňová či myrobalán třešňový (Prunus cerasifera) je druh slivoně, ovocného stromu. Pěstuje se pro plody i jako podnož vhodná pro téměř všechny druhy slivoní. Pochází z Balkánského poloostrova, Blízkého východu a Střední Asie, v ČR v teplejších oblastech zplaňuje.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Je to opadavý, poměrně vitálně rostoucí, mrazuvzdorný keř nebo strom s vejčitou korunou, dorůstající výšky i šířky 3–10 metrů. Borka kmene je tmavohnědá, podélně rozpukaná, letorosty jsou lysé a lesklé. Listy jsou vejčité, řapíkaté, často načervenale zbarvené. Kvete v dubnu až květnu, květy jsou pravidelně pětičetné, korunní plátky bílé či růžové, zřídka červené. Je samosprašný. Plody (často nesprávně označované jako špendlíky) jsou peckovice dosahující velikosti zhruba 30 milimetrů (větší než mirabelky, v případě nešlechtěných odrůd ale drobnější než slívy či ryngle), obvykle bývají červené, ale podle kultivaru (kterých existuje přes 20) se může barva lišit od žluté až po tmavě červenou či modrofialovou. Dozrávají od srpna do září.
Uvádí se, že plody myrobalánu se od plodů špendlíku nebo mirabelky nejlépe odliší tím, že dužninu lze špatně oddělit od pecky (u mirabelky a špendlíku je to totiž naopak, dužninu lze oddělit snadno).
Sadovnictví
[editovat | editovat zdroj]Myrobalán se používá i jako podnož, pěstuje se ze semen. Hodí se pro všechny druhy slivoní s výjimkou Kirkeho, uplatnění najde v teplejších a sušších polohách. Odrůdy naštěpované na myrobalán dozrávají později, nabízejí ale bohatou úrodu. Mnohé švestky, pološvestky, renklody a slívy však vykazují horší odlučitelnost od pecky.[3]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Habitus -
Bíle kvetoucí keř -
Kvetoucí větévka -
Borka -
Rozpůlené plody
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ PRUNUS CERASIFERA Ehrh. – slivoň myrobalán / slivka višňoplodá | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-01-27]. Dostupné online.
- ↑ ŠROT, Radoslav. 1000 dobrých rad zahrádkářům. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1972. 530 s. 07-045-72. Kapitola 205 Které podnože se používají u peckovin?, s. 119.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu slivoň myrobalán na Wikimedia Commons
