Přeskočit na obsah

Ponětovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ponětovice
Letecký pohled na obec s rybníkem
Letecký pohled na obec s rybníkem
Znak obce PonětoviceVlajka obce Ponětovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŠlapanice
Obec s rozšířenou působnostíŠlapanice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel448 (2024)[1]
Rozloha2,41 km²[2]
Katastrální územíPonětovice
Nadmořská výška220 m n. m.
PSČ664 51
Počet domů139 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPonětovice 63
664 51 Šlapanice u Brna
ouponetovice@volny.cz
StarostaPavel Vymazal (za KDU-ČSL)
Oficiální web: www.ponetovice.eu
Ponětovice
Ponětovice
Další údaje
Kód obce549738
Kód části obce125644
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ponětovice jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Žije zde 448[1] obyvatel. Rozkládají se v Dyjsko-svrateckém úvalu. Obcí prochází železniční trať BrnoBrumov-Bylnice (Vlárská dráha). Autobusové spojení zajišťuje linka 710 IDS JMK. Na severním okraji obce se nachází Ponětovický rybník, napájený potokem Roketnice, oblíbený mezi sportovními rybáři a v zimě mezi bruslaři.

Na vesnici bylo přeneseno pojmenování jejích obyvatel, které původně znělo Podnietovici a bylo odvozeno od osobního jména Podnieta (v jehož základu bylo sloveso podnietiti). Význam místního jména byl "Podnietovi lidé". Po provedení pravidelné přehlásky ie > í znělo jméno Podnítovice, nářečně zkrácené na Podnitovice, které ukazují všechny písemné doklady od 15. do 17. století. Od 17. století se v písemných dokladech objevuje další nářeční tvar Puntovice (německy Puntowitz). V roce 1924 byla jako úřední podoba názvu ustanovena Ponětovice podle nejstaršího písemného dokladu z roku 1306 (zapsáno zkomoleně jako Poruethouicze), který vznikl také v nářečí z původního Podnietovice.[4]

První písemná zmínka o obci nese datum 23. února 1306 (listina je uložena v Olomouci). V roce 1650 bylo v obci 17 domů (7 osídlených, 10 pustých). Nejstarší stavbou kromě kaple, která byla postavena roku 1824, je pravděpodobně část budovy č. 9 – trakt klenutých chlévů z roku 1838 (tehdy majetek – panský dvůr – hraběte Dietrichsteina). Od roku 1840 přešel do majetku rodiny hrabat Mitrovských (do roku 1919).

První oficiální číslování domů bylo v obci zavedeno v roce 1770, roku 1877 byla založena obecní veřejná knihovna, roku 1879 zachvátil velký požár šest selských usedlostí. V roce 18851887 postavena železniční dráha Brno – Vlárský průsmyk, v roce 1936 započata stavba druhé koleje, roku 1939 na ní byl zahájen provoz.

Roku 1924 proběhla elektrifikace obce. V roce 1937 byla v Ponětovicích první telefonní hovorna. Mezi lety 1976–1990 byly Ponětovice součástí Šlapanic.[5]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[6][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
230 265 272 303 300 343 379 351 372 363 343 313 298 377 419

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Archeologie

[editovat | editovat zdroj]

Na katastru obce v trati „Podíly“ (vymezené na severu železnicí Brno – Veselí nad Moravou, na východě silnicí Ponětovice – Kobylnice a na západě tokem Říčky) prokopal v roce 1936 Josef Poulík keltské pohřebiště ze střední doby laténské z přelomu 3. a 2. století př. n. l. s 35 žárovými hroby; lokalita náleží k nejvýznamnějším svého druhu v Česku.

V Ponětovicích se hraje závodní kulečník. Ponětovice jsou už popáté mistry ČR.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 282, 283.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27. 
  7. Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Obyvatelstvo podle pohlaví a obcí vybraného okresu > Okres Brno-venkov [online]. Czso.cz [cit. 2022-11-23]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]