Přeskočit na obsah

Orlík nad Vltavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Orlík nad Vltavou
Znak obce Orlík nad VltavouVlajka obce Orlík nad Vltavou
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMirovice
Obec s rozšířenou působnostíPísek
(správní obvod)
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel290 (2024)[1]
Rozloha9,04 km²[2]
Katastrální územíOrlík nad Vltavou
Nadmořská výška390 m n. m.
PSČ398 07
Počet domů172 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduStaré Sedlo 28
398 07 Orlík nad Vltavou
obec@orliknadvltavou.cz
StarostaJan Mára
Oficiální web: www.orliknadvltavou.cz
Orlík nad Vltavou
Orlík nad Vltavou
Další údaje
Kód obce549681
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orlík nad Vltavou (lidově pouze „Orlík") je obec ležící v Jihočeském kraji na severu okresu Písek na levém břehu řeky Vltavy. Jméno Orlík obec převzala od zámku, který je dnes součástí obce a stojí na skalním útesu nad jezerem orlické přehrady.

Obec tvoří dvě části, původní Orlík nad Vltavou okolo zámku a Staré Sedlo (včetně osady Višňovka, která je od Starého Sedla oddělena křižovatkou). Celkem v nich žije 290[1] obyvatel. Vesnice Staré Sedlo je zmiňována již koncem 13. století jako farní obec s kostelem. V současné době je Orlík nad Vltavou důležitým střediskem letní turistické sezóny.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Obec Orlík nad Vltavou se skládá ze dvou částí, které leží v katastrálním území Orlík nad Vltavou:[4]

Turistické zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Hlavním lákadlem pro turisty je zámek Orlík. Do roku 1961 se tyčil na vysoké skále nad řekou Vltavou, ovšem po vybudování orlické přehrady se dostal téměř na stejnou úroveň jako hladina přehradního jezera. První zmínky o tomto původně raně gotickém hradu pocházejí ze 13. století. Na zámek byl přestavěn v 18. století. Za dobu své existence vystřídal více majitelů, posledními byli Schwarzenbergové až do znárodnění v roce 1948. V roce 1992 byl zámek v restituci Schwarzenbergům vrácen. Současným majitelem je Jan Schwarzenberg, kterému ho předal jeho otec Karel. V sezóně (duben až říjen) je přístupný veřejnosti, mimo sezónu je možné se dohodnout se správou zámku.

Zámecký park

[editovat | editovat zdroj]

Rozlehlý park v anglickém stylu byl založen na začátku 19. století, jeho budování trvalo zhruba 100 let a na jeho území byla vysázena spousta vzácných dřevin. Až do roku 1948 byla péči o park věnována velká pozornost, ale po znárodnění došlo k velkému zanedbání celé plochy a po zatopení údolí orlickým jezerem došlo i k zatopení části území parku. Od počátku roku 1993 je park opět v péči rodiny Schwarzenbergů a každoročně je možné pozorovat nové a nové úpravy. Na rekonstrukci bylo využito i fondů EU. V parku je možno absolvovat několik vyhlídkových tras nebo naučnou stezku.

Zámecký park

Schwarzenberská hrobka

[editovat | editovat zdroj]
Schwarzenberská hrobka po rekonstrukci

Nedaleko zámku v severní části parku stojí novogotická rodinná hrobka, která byla postavena v polovině 19. století.

Kostel svatého Prokopa

[editovat | editovat zdroj]

Na náměstí stojí původně gotický kostel svatého Prokopa postavený ve 14. století. Byl dvakrát přestavován, do dnešní zbarokizované podoby byl převeden v polovině 18. stol.

Budova fary se nachází v těsném sousedství kostela na náměstí a je vedená v Seznamu kulturních památek v okrese Písek. Mezi farou a kostelem svatého Prokopa se nachází dřevěný kříž s Kristem malovaným na plechu.

Před farou, na severovýchodním rohu budovy, je k vidění historický kamenný pranýř. Pranýř jevedený v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.

Výklenkové kaple

[editovat | editovat zdroj]

První výklenková kaple svatého Vojtěcha se nachází vpravo u staré cesty ze vsi do zámku.[5]

Další kaple je zasvěcená svatého Jana Nepomuckého a nachází se přímo u parkoviště k zámku, poblíž domu čp. 125.[5] Jde o výklenkovou kapli, která je na Seznamu kulturních památek v okrese Písek. Kaple Nanebevzetí Panny Marie se nachází u komunikace z obce ve směru na Kožlí.[5]

Boží muka

[editovat | editovat zdroj]

Zděná boží muka zasvěcená svatému Divišovi jsou u komunikace z Orlíka na Probulov. Ve výklenku je nápis: „S radostí vzhůru se sv. Divišem“.[6] Tato boží muka jsou také vedená v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.

Zděná čtverhranná boží muka jsou poblíž křižovatky na Orlík – LetyKožlí.[7]

Socha svatého Prokopa se nalézá před budovou fary a kostelem svatého Prokopa na náměstí. Socha je vedená v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.

Proti budově fary se v parčíku nachází pomník padlého Jana Ramajzla. Pomník byl na toto místo přesunutý ze zatopené vesnice Žďákov.

Pomník padlým spoluobčanům v první světové válce se nachází na místním hřbitově. Veliký kamenný památník tvoří dominantu místního hřbitova.

Vedle drobné sakrální stavby božích muk zasvěcených svatému Divišovi, která jsou u komunikace z Orlíka na Probulov, se nachází pomník padlým v druhé světové válce.

V seznamu kulturních památek v okrese Písek je vedená usedlost čp. 21, která se nachází na náměstí.

Žďákovský most

Žďákovský most

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Žďákovský most.

Ocelový most na silnici Plzeň-Tábor je jeden z nejdelších jednoobloukových mostů v Evropě. Výška středu mostu nad orlickým jezerem je přibližně 50 m, délka mostu je 541 m. Roku 2016 byl znovu uveden po rekonstrukci do provozu pro automobily.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Obec Orlík nad Vltavou: podrobné informace [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2017-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-05. 
  5. a b c HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 58. 
  6. Hladký, str. 34.
  7. Hladký, str. 32.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]