J. Hans D. Jensen
| J. Hans D. Jensen | |
|---|---|
.jpg) | |
| Rodné jméno | Hans Daniel Jensen |
| Narození | 25. června 1907 Hamburk |
| Úmrtí | 11. února 1973 (ve věku 65 let) Heidelberg |
| Alma mater | Hamburská univerzita Kielská univerzita |
| Povolání | fyzik, vysokoškolský učitel a jaderný fyzik |
| Zaměstnavatelé | Univerzita Heidelberg Univerzita Hannover |
| Ocenění | Nobelova cena za fyziku (1963) záslužný velkokříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1965) |
| Politická strana | Národně socialistická německá dělnická strana |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johannes Hans Daniel Jensen (25. června 1907 – 11. února 1973) byl německý jaderný fyzik. Během druhé světové války pracoval na německém jaderném projektu a přispěl k dělení izotopů uranu. Po válce pracoval jako profesor např. na California Institute of Technology. V roce 1963 získal spolu s Marií Göppert-Mayer polovinu Nobelovy ceny za fyziku "za objevy týkající se orbitalů v atomových jádrech".
Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1926 a 1931 studoval fyziku, matematiku, fyzikální chemii a filosofii na Freiburské univerzitě a Hamburské univerzitě, kde v roce 1932 získal doktorát a kde si v roce 1936 udělal habilitaci.[1][2]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1937 se stal neplaceným přednášejícím na Hamburské univerzitě a začal spolupracovat s Paulem Harteckem, ředitelem fyzikálně-chemického oddělení. Harteck začal 1. září 1939 pracovat na německém jaderném projektu a přivedl do něho i Jensena. Ten výrazně přispěl k dělení uranu. Jensen a Harteck vytvořili dvojitou centrifugu, aby usnadnili efekt dělení.[1][3][4]
V roce 1946 se stal profesorem teoretické fyziky na dnešní Hannoverské univerzitě a v roce 1949 na Heidelberské univerzitě.
V roce 1963 získal s Marií Göppert-Mayer polovinu Nobelovy ceny za fyziku za návrh modelu struktury atomových jader; druhou polovinu ceny získal Eugene Wigner za nesouvisející práci v teorii atomového jádra a elementárních částic, zejména za objev a aplikaci fundamentálních principů symetrie.
Jensenovy knihy
[editovat | editovat zdroj]- (německy)Konrad Beyerle, Wilhelm Groth, Paul Harteck a Johannes Jensen: Über Gaszentrifugen: Anreicherung der Xenon-, Krypton- und der Selen-Isotope nach dem Zentrifugenverfahren (Chemie, 1950); cited in Walker, 1993, 278.
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- (anglicky) Beyerchen, Alan D. Scientists Under Hitler: Politics and the Physics Community in the Third Reich (Yale, 1977) ISBN 0-300-01830-4
- (anglicky) Hentschel, Klaus, editor and Ann M. Hentschel, editorial assistant and Translator Physics and National Socialism: An Anthology of Primary Sources (Birkhäuser, 1996) ISBN 0-8176-5312-0
- (anglicky) Hoffmann, Dieter Between Autonomy and Accommodation: The German Physical Society during the Third Reich, Physics in Perspective 7(3) 293-329 (2005)
- (anglicky) Jensen, J. Hans D. Glimpses at the History of the Nuclear Structure Theory, The Nobel Prize in Physics 1963 (12 December 1963)
- (anglicky) Stech, Berthold J.H.D. Jensen: Personal recollection University of Heidelberg
- (anglicky) Walker, Mark German National Socialism and the Quest for Nuclear Power 1939–1949 (Cambridge, 1993) ISBN 0-521-43804-7
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku J. Hans D. Jensen na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu J. Hans D. Jensen na Wikimedia Commons - (anglicky) J. Hans D. Jensen na Nobelprize.org
