Hřib horský
Hřib horský | |
---|---|
Hřib horský | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | Agaricomycetes |
Řád | hřibotvaré (Boletales) |
Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
Rod | hřib (Butyriboletus) |
Binomické jméno | |
Butyriboletus subappendiculatus (Dermek, Lazebníček et Veselský) D. Arora et J. L. Frank 2014 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hřib horský (Butyriboletus subappendiculatus (Dermek, Lazebníček et Veselský) D. Arora et J. L. Frank 2014) je vzácná houba z čeledi hřibovitých, která roste převážně v horských smrčinách.[1]
Synonyma
[editovat | editovat zdroj]- Boletus fuscoroseus Smotlacha 1911 sensu Wichanský et. Veselský 1963 (non orig.)[2] – sensu Dermek et Veselský non al.
- Boletus subappendiculatus Dermek, Lazebníček et. Veselský 1979[2]
- hřib podhorský
- hřib panický
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]V roce 2014 provedli američtí mykologové David Arora a Jonathan L. Frank na základě biomolekulárních analýz přesunutí řady druhů z rodu Boletus včetně hřibu horského do nově vzniklého rodu Butyriboletus (zhruba odpovídá původnímu pojetí sekce Appendiculati).[3]
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Makroskopický
[editovat | editovat zdroj]Klobouk dosahuje 60 – 120 milimetrů, povrch je matný, plstnatý, stářím olysává, může být i šupinkatý. V mládí je zbarvený žluookrově až okrově, později hnědookrově, obvykle však ve světlých odstínech.[1]
Rourky i póry mají žluté až živě žluté zabarvení, na otlacích maximálně lehce (modro)zelenají.[1]
Třeň je světle až živě žlutý, směrem k bázi někdy narezavělý až nahnědlý, krytý je síťkou zbarvenou v podobných odstínech[1]
Dužnina je bělavá, v oblasti klobouku a povrchu třeně až světle žlutá. Po rozkrojení nemodrá, výjimečně se objevují slabší namodralé skvrny. Zhruba hodinu po rozkrojení se dužina v dolní polovině třeně barví dorůžova s načervenalým až purpurovým odstínem. Podobně se barví i chodbičky od larev hmyzu.[1]
Mikroskopický
[editovat | editovat zdroj]Výtrusy dosahují (11,5) 12 – 17 × (3,5) 4 – 5 μm, jsou hladké, protáhle elipsoidně vřetenovité. Při bočním pohledu je patrná suprahilární deprese.[1] 3 – 7 μm široké trichodermové hyfy, které kryjí povrch klobouku, mají ve stáří tendenci kolabovat.[1]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Hřib horský preferuje vyšší polohy, v pahorkatinách se objevuje výjimečně. Roste v jehličnatých (méně často smíšených) lesích pod smrky, případně pod jedlemi. Předpokládá se, že upřednostňuje nevápnité půdy.[1]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Roste v Evropě, potvrzený je v České republice, Bulharsku a na Slovensku, holotyp sbíral Aurel Dermek 17. srpna 1974 ve Vysokých Tatrách v oblasti Račkova dolina.[2] Dále je uváděn v Černé Hoře, Francii, Itálii, Německu, Norsku, Polsku, Rakousku, Řecku, Slovinsku, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku a Velké Británii – některé údaje o výskytu v některých z těchto zemí ale vyžadují vyjasnění.[4]
V rámci chráněných území České republiky byl v minulosti publikován výskyt hřibu horského mimo jiné na následujících lokalitách:
Záměna
[editovat | editovat zdroj]Hřib horský se nejvíce podobá hřibu přívěskatému, který ale preferuje teplé nížiny a roste pod listnáči.[1] Dále je příbuzný s hřibem královským, hřibem Fechtnerovým a hřibem růžovníkem.
- hřib přívěskatý (Butyriboletus appendiculatus) – dužina slabě modrá, odlišné stanoviště, tmavší klobouk, dužina ve spodní části nerůžoví[1]
- hřib medotrpký (Caloboletus radicans) – modrající dužnina, odlišné stanoviště, hořká dužina při zasychání páchnoucí
- hřib plavý (Hemileccinum impolitum) – chybí síťka, páchne po karbolu, roste v teplých nížinách pod listnáči
Ochrana
[editovat | editovat zdroj]Ačkoli je jedlý, neměl by se pro svoji vzácnost sbírat ke kuchyňskému upotřebení[1] – jde o ohrožený druh (EN) vedený v Červeném seznamu hub České republiky.[5] Nález je vhodné oznámit příslušnému mykologickému pracovišti.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k l ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib horský, s. 123.
- ↑ a b c DERMEK, Aurel. Fungorum rariorum icones coloratae. [s.l.]: J. Cramer, 1979. 34 s. ISBN 3-7682-0415-4. Kapitola Boletus subappendiculatus, s. 13–15. (anglicky, latinsky)
- ↑ ARORA, David; FRANK, Jonathan L. Clarifying the butter Boletes: a new genus, Butyriboletus, is established to accommodate Boletus sect. Appendiculati, and six new species are described. In: [s.l.]: [s.n.], 2014. DOI 10.3852/13-052. Ročník / číslo 106 / 3. S. 464–480. (anglicky)
- ↑ ASSYOV, Boris. Revision of Boletus section Appendiculati (Boletaceae) in Bulgaria with a key to the Balkan species. [s.l.]: [s.n.] 12 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. (anglicky) Archivováno 14. 7. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ a b c d HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006 [cit. 2012-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-09.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu hřib horský na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo horský ve Wikislovníku
- Taxon Boletus subappendiculatus ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Butyriboletus subappendiculatus (hřib horský) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.