Kozák šedozelený

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKozák šedozelený
alternativní popis obrázku chybí
Kozák šedozelený
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Pododdělení Agaricomycotina
Třída Agaricomycetes
Řád hřibotvaré (Boletales)
Čeleď hřibovité (Boletaceae)
Rod kozák (Leccinum)
Binomické jméno
Leccinum variicolor
Watling 1969
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kozák šedozelený na lüneburském vřesovišti

Kozák šedozelený, též kozák barvoměnný (Leccinum variicolor Watling 1969) je jedlá stopkovýtrusá houba z čeledi hřibovitých (Boletaceae), rostoucí od června do října pod břízami.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Leccinum thalassinum (Pilat & Dermek)
  • Boletus thalassinus (Pilát & Dermek) Hlaváček 1988
  • Boletus variicolor (Watling) Hlaváček 1989
  • Krombholziella thalassina (Pilat & Dermek) Alessio 1985
  • Krombholziella variicolor (Watling) Šutara 1982
české názvy
  • kozák barvoměnný
  • kozák měnlivý
  • kozák pestrý
  • kozák šedý
  • kozák zelenající

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Makroskopický[editovat | editovat zdroj]

Klobouk je v průměru 5–15 (18)[1] cm velký, kuželovitý až polštářovitý s hrbolem uprostřed.[2] Většinou matně šedý (s nádechem do zelena nebo do hnědočervena) a melírovaný světlejšími krémovými až šedavými skvrnami.

Na omak je hladký, suchý, plstnatý, za vlhka lepkavý, často hrbolkatý.[2] Ve stáří přechází povrch klobouku ze sametového na olysalý[1]. Pokožka přesahuje okraje klobouku a je šedohnědá až šedočerná, někdy s nádechem do zelena. Dužnina klobouku v řezu má narůžovělou barvu.[1]

Rourky a póry jsou bělavé, později krémové až šedé. Volné rourky dosahují délky 1–2,5 cm.[2] Vystavené vzduchu nemění barvu a snadno se od klobouku oddělují. Póry tmavnou, jsou-li vystaveny tlaku.[2]

Třeň je vysoký 6–20 cm a široký 1,5–4 cm[3], válcovitého nebo kyjovitého tvaru s prohnutím.[1] U země zelený až modrozelený pokrytý tmavými šedými až černými šupinkami.[1] Zářezy a jiné ranky se postupně zbarvují do zelena.[2] Chutí nevýrazný, ale s typickou houbovou vůní. Dužnina je bílá, na bázi s nádechem do zelené, na řezu postupně růžoví.

Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]

Výtrusy jsou zelenohnědé až hnědé, válcovitě vřetenovité, bez výstupků, veliké 14–22 x 5–7 µm.[3]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste jednotlivě nebo ve skupinách na vlhkých a podmáčených lokalitách a rašeliništích u kořenů bříz bělokorých[3], preferuje kyselé půdy.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav; BIELICH, Antonín. Přehled Hub Střední Evropy. 1. vyd. Praha : Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 586.  
  2. a b c d e HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír. Houby. 2. vyd. Praha : Aventium. 416 s. ISBN 80-7151-131-5.  
  3. a b c ANTONÍN, Vladimír. Encyklopedie Hub A Lišejníků. 1. vyd. Praha : Libri & Academia, 2006. 472 s. ISBN 20-7277-164-7.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]