Přeskočit na obsah

Hřib malinový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHřib malinový
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
TřídaAgaricomycetes
Řádhřibotvaré (Boletales)
Čeleďhřibovité (Boletaceae)
Rodhřib (Chalciporus)
Binomické jméno
Chalciporus pseudorubinus
(Thirring) Pilát et Dermek 1974
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Typickým znakem hřibu malinového je zarůžovělé zbarvení pórů

Hřib malinový neboli růžopórý (Chalciporus pseudorubinus (Thirring) Pilát et Dermek 1974 resp. Chalciporus amarellus (Quél.) Bataille 1908) je vzácná houba z čeledi hřibovitých.

české názvy
  • hřib nahořklý
  • hřib malinový[2]
  • hřib růžopórý[3]
  • klouzek nahořklý[4]

Zařazení, název i pozice tohoto taxonu jsou značně nejednotné. Bližší pozornost této problematice věnoval rakouský mykolog Wolfgang Klofac v roce 2006. Upozornil, že odborný název Chalciporus pseudorubinus je neplatný, neboť jde o kombinaci založenou na basionymu Boletus pseudorubinus, který byl popsaný jako ad int., tedy prozatímně. Používá proto název Chalciporus amarellus, který je sice nepřesný (postavený na Knappově pojetí, nikoli na přístupu originálního autora), ale formálně platný.[1]

Makroskopický

[editovat | editovat zdroj]

Klobouk dosahuje 10 - 22 milimetrů, nejprve je klenutý, později poduškovitě rozprostřený, za suchého počasí suchý, nelepkavý a lesklý, povrch plavý až rezavožlutý.[2]

Rourky 2 - 3 milimetry dlouhé, zprvu růžovočervenavé, později rezavě červené. Póry jsou výrazně malinově červené.[2]

Třeň dosahuje délky 20 - 40 milimetrů při průměru 2,5 - 5 milimetrů. Je plný, válcovitý, může být zprohýbaný nebo v dolní polovině ztloustlý. Zbarvený je podobně jako klobouk, vrchol a báze spíš do žlutava, střední část rezavočervená až hnědá.[2]

Dužnina je v klobouku bledě krémová až světle žlutá, nad rourkami s malinovým nádechem, ve třeni sytě žlutá, v bázi červenohnědá. Chuť má mírně štiplavou, vůně je nevýrazná.[2]

Mikroskopický

[editovat | editovat zdroj]

Výtrusný prach je světle hnědocihlový, spory podlouhle elipsovité až vřetenovité, hladké, bledě medově žluté až medově okrové, dosahují 10 - 14 × 4 - 6 μm.[2]

Přinejmenším do roku 1974 byly zaznamenány nálezy pouze pod borovicí černou.[2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1974 byly známé nálezy pouze z Rakouska a Československa (Slovensko).[2] Na území České republiky nebyl dosud (2009) nalezen.[3]

  • hřib rubínový (Chalciporus rubinus) - roste v teplých nížinách pod duby, třeň bývá růžový
  • hřib peprný (Chalciporus piperatus) - postrádá růžové tóny, póry rezavohnědé
  • hřib maličký (Chalciporus hypochryseus) - postrádá růžové tóny, póry žlutavé
  • hřib červený (Xerocomellus rubellus) - klobouk červený až načervenalý, póry žluté, při poškození modrá
  1. a b c d e f KLOFAC, Wolfgang; KRISAI-GREILHUBER, Irmgard. Die Gattung Chalciporus, ein weltweiter Überblick / The genus Chalciporus, a world-wide survey. In: Dr. Irmgard Krisai-Greilhuber. Österreichische Zeitschrift fur Pilzkunde. Vídeň: [s.n.], 2006. Sešit 15. S. 31–65. (německy)
  2. a b c d e f g h DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. 256 s. Kapitola Meďovec rubínový, s. 143. (slovensky) 
  3. a b ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. S. 92. 
  4. KUNC, Květomír; WICHANSKÝ, Evžen. Hřib rubínový. In: HLAVÁČEK, Jiří. Časopis československých houbařů. Praha: Československá mykologická společnost, 1965. S. 34.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]