Hřib žlutonachový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxHřib žlutonachový
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Pododdělení Agaricomycotina
Třída Agaricomycetes
Řád hřibotvaré (Boletales)
Čeleď hřibovité (Boletaceae)
Rod hřib (Imperator)
Binomické jméno
Imperator rhodopurpureus f. xanthopurpureus
(Smotl.) Mikšík 2015
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřib žlutonachový (Imperator rhodopurpureus f. xanthopurpureus (Smotl.) Mikšík 2015) je velmi vzácná jedovatá [1] houba z čeledi hřibovitých. Tento barevný hřib, dříve řazený do sekce Luridi, se vyznačuje žlutým zbarvením a velmi intenzivním modráním poraněných míst. Je xantoidní formou hřibu rudonachového.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • hřib rudonachový žlutonachový[3]
  • hřib žlutonachový

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Pojetí hřibu žlutonachového se mezi různými autory mírně liší. Smotlacha jej v roce 1952 popsal jako formu hřibu rudonachového, Hlaváček jej roku 1986 posunul na úroveň druhu. Aktuální mykologická literatura jej opět uvádí jako formu.[3][4]

Smotlacha na základě návštěvy u Kallenbacha v roce 1929 předpokládal, že Kallenbachův Boletus pseudosulphureus (xanthoidní varieta hřibu kováře) je houba totožná s jeho hřibem žlutonachovým - přesto spatřoval určitou nesrovnalost mezi proporcemi plodnic obou hub.[2]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Tvar i mikroznaky jsou totožné s hřibem rudonachovým, liší se zabarvení. Plodnice jsou převážně žluté[2], především póry postrádají červené barvivo a jsou žluté nebo lehce naoranžovělé. Povrch plodnice může nést drobné červené nebo červenohnědé skvrny.[4]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Hřib žlutonachový se vyskytuje vzácně na stanovištích hřibu rudonachového, tedy pod duby, převážně v dubových a dubohabrových lesích, v České republice také na zalesněných okrajích a hrázích rybníků.[5] Mykolog Františed Smotlacha se domníval, že žluté zbarvení této formy souvisí s vývojem plodnic na stanovištích s nedostatkem světla (silný stín v podrostu, růst v půdě).[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. 256 s. Kapitola Hríb vínovočervený, s. 163. (slovensky) 
  2. a b c d SMOTLACHA, František. I. Sluneční hřiby (Boleti solares). In: František Smotlacha. Mykologický sborník (ČČSH) 1-3. Praha: ČMS, 1952. S. 29-33.
  3. a b c BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. Kapitola Hřib rudonachový, s. 576. 
  4. a b ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. S. 188. 
  5. HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]