Hřib satanovitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Hřib satan.
Wikipedie:Jak číst taxoboxHřib satanovitý
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Pododdělení Agaricomycotina
Třída Agaricomycetes
Řád hřibotvaré (Boletales)
Čeleď hřibovité (Boletaceae)
Rod hřib (Boletus)
Sekce Luridi
Binomické jméno
Boletus satanoides
Smotl.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřib satanovitý (Boletus satanoides Smotl. 1920) je vzácná jedovatá houba z čeledi hřibovitých.[1] Patří mezi barevné a modrající hřiby, blízce příbuzný je s hřibem satanem.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

české názvy
  • hřib satanovitý
  • modrák satanovitý[3]

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Hřib satanovitý popsal roku 1920¹) mykolog František Smotlacha. Latinský (vědecký) název Boletus satanoides však použil již v roce 1912 na první veřejné výstavě v Praze, o rok dříve pro něj používal označení Boletus satanas beta.[3]

Smotlacha pod název „hřib satanovitý“ spojil tři houby, které pokládal za formy jednoho druhu,[3] a které byly později odděleny jako druhy samostatné. Ze Smotlachova popisu například roku 1968 český mykolog Albert Pilát vyčlenil samostatný druh hřib Le Galové (Boletus legaliae Pilát et Dermek). Název hřib satanovitý (Boletus satanoides) je proto v některých publikacích uváděn i jako synonymum pro hřib Le Galové (Boletus legaliae).

V současnosti je jako hřib satanovitý (Boletus satanoides) označována původní forma, kterou Smotlacha popsal jako Boletus satanoides, forma (var.) typica. Ta je nyní chápána jako samostatný druh, který je blízce příbuzný hřibu satanu[1], případně jako forma satanu[4].

¹) Ačkoli je v literatuře uváděn rok 1920, zmiňuje Smotlacha, že jej popsal v II. ročníku ČČSH (1921).[3]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Klobouk dosahuje až 150 milimetrů, bývá klenutý až poduškovitý. Mladý má bělavý až bělošedý odstín, mohou být přítomné růžové tóny. Později je bělavě šedý, na temeni zahnědlý.[2]

Rourky jsou žluté až zelenožluté, póry nejprve karmínové, později cihlově červené. Otlaky intenzivně modrají.[2]

Třeň až 150 × 50 milimetrů, tvaru soudkovitého až kyjovitého. V horních partiích je nažloutlý, ve spodní načervenalý a celý jej kryje hustá karmínová síťka.[2]

Dužnina má bělavě žluté zbarvení, na řezu zelenomodrá. Chuť je nasládlá, vůně slabá, připomínající strakoš.[2]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Jde o velmi vzácný druh, který se vyskytuje v listnatých lesích pod duby či buky, popsán byl i na rybniční hrázi.[2]

V rámci chráněných území České republiky byl hřib kovář popsán mimo jiné na následujících lokalitách:

Záměna[editovat | editovat zdroj]

Hřib satan, nachový a Moserův se obvykle nevyskytují na hrázích rybníků. Od satanu se hřib satanovitý liší výrazněji nažloutlou barvou dužniny, drobnějšími plodnicemi a obvykle kyjovitým třeněm, který se směrem nahoru rozšiřuje.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Hřib satanovitý byl vyobrazen Josefem Saskou na poštovní známce z řady Ochrana přírody - Vzácné houby vydané 28. června 2000 nákladem 2 290 000 kusů.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Houby. Praha : Aventinum, 2005. 416 s. Kapitola Hřib satanovitý, s. 347.  
  2. a b c d e f g h PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav; VLASÁK, Josef. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. opravené vydání. vyd. České Budějovice : tiskárna Josef Posekaný, 2010. 819 s. Kapitola Hřib satanovitý (autor Pavel Špinar), s. 730.  
  3. a b c d e f g SMOTLACHA, František. Atlas hub jedlých a nejedlých. Praha : Melantrich, 1947. 297 s. Kapitola Hřib neboli modrák satanovitý, s. 185 - 187.  
  4. ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha : Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib satan, s. 166.  
  5. Filaso.cz. Ochrana přírody - vzácné houby [online]. Filaso.cz, [cit. 2012-10-30]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]