Lupenopórka červenožlutá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxLupenopórka červenožlutá
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Pododdělení Agaricomycotina
Třída Agaricomycetes
Řád hřibotvaré (Boletales)
Čeleď hřibovité (Boletaceae)
Rod Lupenopórka (Phylloporus)
Binomické jméno
Phylloporus pelletieri
(Lév.) Quél.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lupenopórka červenožlutá (Phylloporus pelletieri, syn. Xerocomus pelletieri, Phylloporus rodoxanthus sensu auct. europ.) je nepříliš častá jedlá houba z čeledi hřibovitých. Na rozdíl od většiny druhů této čeledi má hymenofor tvořený lupeny.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Plodnice rostou ze země.

Masitý, jemně plstnatý klobouk s podvinutým okrajem, široký 2–10 cm je u mladých plodnic vyklenutý až polokulovitý, v dospělosti a stáří téměř plochý, nepravidelný, někdy zprohýbaný. Zbarven je červenavě až purpurově hnědě, někdy šedohnědě, později a pomačkáním přechází až do olivově hnědé.

Třeň (3–10 cm vysoký, 0,5–2 cm tlustý) je zhruba válcovitý, často excentrický, příp. zahnutý, dolů ztenčený. Barva podkladu je žlutá, červenohnědě až fialovohnědě jemně vločkatá nebo rýhovaná.

Hymenofor je tvořen tlustými, poměrně řídkými a na třeň trochu sbíhajícími nepravidelnými lupeny jasně žluté barvy, která stářím tmavne. Lupeny jsou dost široké, se zprohýbaným ostřím, nápadné častými příčnými propojkami a větvením.

Dužnina je žluté barvy, bez nápadné chuti nebo vůně. Na řezu nemění barvu.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Plodnice lupenopórky červenožluté se vyskytují poměrně vzácně, jednotlivě, zhruba od června do října, v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích, zejména v bučinách, doubravách a smrčinách, spíše na kyselých půdách. S oblibou pod duby nebo borovicemi, přo okraji lesních cest, na světlinách mezi trávou, na stěnách lesních příkopů atp. Upřednostňuje pahorkatiny.

Užití[editovat | editovat zdroj]

Lupenopórka červenožlutá je jedlá, poměrně nekvalitní houba. Kvůli vzácnému výskytu není vhodná ke sběru.

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Je vhodné houbu nesbírat a na naleziště upozornit fotografií a informací o lokalitě zaslanými např. České mykologické společnosti na Facebook, členu blízkého mykologického kroužku atp.

Podobné druhy[editovat | editovat zdroj]

Na první pohled se může podobat některým druhům tzv. suchohřibů (rod Xerocomus), např. hřibu plstnatému (Boletus subtomentosus). Tyto suchohřiby se však jasně odlišují hymneoforem tvořeným rourkami, nikoli lupeny.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Původně byla popsána jako Agaricus pelletieri, později byla považována za čechratku (Paxillus) či strmělku (Clitocybe).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha : Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2.  
  • ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha : Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8.  
  • KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír. Houby, česká encyklopedie. Praha : Reader's digest Výběr, 2003. ISBN 80-86196-71-2.  
  • SVRČEK, Mirko a VANČURA, Bohumil. Houby. Praha: Artia, 1978, s. 99.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]