Hřib Moserův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHřib Moserův
alternativní popis obrázku chybí
Hřib Moserův
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Pododdělení Agaricomycotina
Třída Agaricomycetes
Řád hřibotvaré (Boletales)
Čeleď hřibovité (Boletaceae)
Rod hřib (Rubroboletus)
Binomické jméno
Rubroboletus rubrosanguineus
(Cheype) Kuan Zhao et Zhu L. Yang, 2014
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřib Moserův (Rubroboletus rubrosanguineus (Cheype) Kuan Zhao et Zhu L. Yang, 2014) je velmi vzácná jedovatá houba z čeledi hřibovitých. Dříve byla řazena do sekce Luridi rodu Boletus. Podobá se hřibu satanu či hřibu Le Galové, od nichž se liší především výskytem pod jehličnany ve vyšších polohách. Pojmenován byl po rakouském mykologovi Meinhardu Michaelu Moserovi (1924 - 2002).

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Počátky taxonomické klasifikace hřibu Moserova souvisejí s taxonem hřib satanovitý.[1] Ten popsal roku 1920 (a popis rozšířil r. 1952) český mykolog František Smotlacha jakožto druh, který existuje v několika formách (jež byly ostatními mykology chápané jako samostatné druhy).[4] Krom jiných uváděl Smotlacha formu, která preferuje vápenitý podklad a vyskytuje se pod listnatými i jehličnatými stromy.[4] Tuto později mykologové vyčlenili jako samostatný druh, který dále rozdělili na dva poddruhy: Albert Pilát popsal s listnáči svázaný hřib Le Galové (Boletus splendidus Martin subsp. splendidus syn. Boletus le-galiae (Pilát) Pilát) - Rolf Singer a Jan Kuthan popsali pod jehličnany rostoucí hřib Moserův (Boletus splendidus subsp. moseri Singer et Kuthan syn. Boletus satanoides Smotlacha ss. Moser 1967).[1] V současnosti jsou oba chápány jako samostatné druhy; tento článek se věnuje hřibu Moserově, který se vyskytuje ve vyšších polohách pod jehličnany. V roce 2014 byl na základě biomolekulárních analýz přesunut do nově vymezeného rodu Rubroboletus.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Hřib Moserův, Rakousko, východní Alpy
Hřib Moserův, Slovinsko, jihovýchodní Alpy

Makroskopický[editovat | editovat zdroj]

Klobouk dosahuje 50 - 150 milimetrů, nejprve má polokulovitý, později klenutý tvar. V mládí je světle šedý a bledě šedookrový. Stářím se u okrajů objevují růžové až červenavé odstíny, ve stáří může být růžový až krvavě červený. Povrch je nejprve plstnatý, později bývá lysý. Ve střední části může být pokožka mírně rozpraskaná. Pod povrchovou vrstvou je (na řezu) patrná červená vrstvička dužiny. Otlačená místa hnědnou.[2]

Rourky jsou 5 - 8 (15) milimetrů dlouhé, v mládí žluté, v dospělosti se špinavě žlutoolivovým odstínem. Póry mají zpočátku žluté, později červené zbarvení. Otlaky poměrně silně modrají.[2]

Třeň má soudkovitě břichatý až kyjovitý tvar. Je karmínově až krvavě červený, především horní část je zdobena síťkou, která může v některých případech zdobit celý povrch třeně. Otlaky modrají.[2]

Dužnina má světle žluté zbarvení, na řezu modrá. V bazální části je často červená. Chuť i vůně jsou nenápadné, mírně houbové. Hřib Moserův je některými autory považován za nejedlý, jinými za jedovatý (podobně jako většina druhů z okruhu hřibu satana, nachového a Le Galové)[2]

Související informace naleznete také v článku Otrava hřibem satanem.

Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]

Povrch klobouku kryjí trichodermové vláknité hyfy, které postupně kolabují. Výtrusy dosahují (11) 12 - 14,5 (15) × (4,5) 5 - 5,5 (6) μm, jsou hladké, téměř vřetenovité až elipsoidně vřetenovité, patrná je mělká suprahilární deprese. Výtrusný prach je žlutoolivový.[2]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Podobně jako blízce příbuzné druhy (hřib Le Galové, hřib satan, hřib nachový atp.) preferuje vápenité, případně jiné bazické podloží. Liší se však vazbou na mykorhizní symbionty - neroste pod listnáči, ale pod jehličnany, především smrky a jedlemi ve vyšších polohách.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hřib Moserův se vyskytuje v Evropě, popsán je z České republiky[3], Německa a Rakouska.[5]

V rámci chráněných území České republiky byly publikovány nálezy mimo jiné z následujících lokalit:

Záměna[editovat | editovat zdroj]

  • hřib koloděj (Suillellus luridus) - výraznější síťka na třeni se žlutými oky, chybí karmínové tóny
  • hřib kříšť (Caloboletus calopus) - žluté póry, hořká dužnina
  • hřib nachový (Rubroboletus rhodoxanthus) - odlišné stanoviště (nížiny, pod listnáči), výraznější síťka
  • hřib satan (Rubroboletus satans) - odlišné stanoviště (nížiny, pod listnáči)
  • hřib Le Galové (Rubroboletus legaliae) - odlišné stanoviště (nížiny, pod listnáči), tenčí hyfy pokožky klobouku[6]
  • hřib satanovitý (Boletus satanoides) - odlišné stanoviště (nížiny, pod listnáči)

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Hřib Moserův je velmi vzácná[6] houba vedená v Červeném seznamu hub České republiky jako kriticky ohrožený druh (CR).[3] Nálezy by proto měly být evidovány a dokladovány.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c SINGER, Rolf; KUTHAN, Jan. Notes on Boletes. Česká mykologie. 1976, čís. 30(3-4), s. 143-155. Dostupné online. ISSN 0009-0476.  
  2. a b c d e f g h i ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha : Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib Moserův, s. 184.  
  3. a b c d HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online.  
  4. a b SMOTLACHA, František. Atlas hub jedlých a nejedlých. Praha : Melantrich, 1947. 297 s. Kapitola Hřib neboli modrák satanovitý, s. 185 - 187.  
  5. Boletus rubrosanguineus [online]. Gwannon.com, [cit. 2012-12-27]. Dostupné online.  
  6. a b BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha : Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 576.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]