Hřib meruňkový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxHřib meruňkový
alternativní popis obrázku chybí
Hřib meruňkový
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Pododdělení Agaricomycotina
Třída Agaricomycetes
Řád hřibotvaré (Boletales)
Čeleď hřibovité (Boletaceae)
Rod hřib (Xerocomellus)
Binomické jméno
Xerocomellus armeniacus
(Quél.) Šutara 2008
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřib meruňkový (Xerocomellus armeniacus (Quél.) Šutara) neboli suchohřib meruňkový (Xerocomus armeniacus (Quél.) Quél.) je houba z čeledi hřibovitých. Ačkoli je jedlá, kvalitou příliš nevyniká podobně jako většina hřibů ze skupiny babek.[1]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • hřib meruňkový[1]
  • suchohřib meruňkový

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Makroskopický[editovat | editovat zdroj]

Dužina při rozkrojení či poškození lehce modrá

Klobouk o průměru 35 – 60 (80) milimetrů může být zbarvený v mnoha narůžovělý, naoranžovělých nebo načervenalých odstínech – místy může dosahovat až karmínové nebo purpurové. Povrch bývá v mládí sametový, později plstnatí a políčkovitě rozpraskává.[1]

Rourky i póry mají bledě až výrazně žluté zabarvení, ve stáří přechází do žlutoolivova až olivova. Otlaky modrají nebo zelenají.[1]

Třeň je obvykle bez síťky (viz variety) a krytý červenými až hnědočervenými zrníčky na žlutém až načervenalém podkladu.[1]

Dužnina má světle-, místy až sytě žluté zbarvení, u báze třeně bývá naoranžovělá nebo narezavělá. Na řezu mírně modrá. Chuť mírná, vůně nenápadná.[1]

Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]

Povrch klobouk tvoří palisádoderm s hyfami širokými (6) 8 – 18 (21) μm. Výtrusy dosahují (10) 11 – 15 (17) × (4) 4,5 – 5,7 (6,3) μm, jsou hladké, elipsoidně vřetenovité.[1]

Formy[editovat | editovat zdroj]

Hřib meruňkový žlutavý[editovat | editovat zdroj]

Xerocomellus armeniacus var. luteolus (Engel et. Antonín) Šutara. Tato xanthoidní forma se vyznačuje kloboukem i třeněm zbarveným v různých odstínech žluté. Později se může na temeni klobouku objevit naoranžovělý odstín. V rámci České republiky byla tato varieta pozorována zatím (2009) na jediné lokalitě na území jižní Moravy.[1]

Xerocomellus armeniacus var. venosipes[editovat | editovat zdroj]

Oproti běžné formě se liší přítomností síťky na třeni.[1]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste v nížinách a pahorkatinách, v listnatých lesích, někdy na hrázích rybníků.[1] Vázaný je většinou na duby[1], případně borovice[5].[6] Preferuje písčité půdy.[5][6] Rozšíření v rámci České republiky není zcela známé, protože tento druh bývá často zaměňován za jiné příbuzné hřiby rodu Xerocomellus. Objevuje se od června do konce září.[1]

Záměna[editovat | editovat zdroj]

Bývá zaměňován se světleji zbarvenými plodnicemi červených hřibů rodu Xerocomellus[1], rozlišení se provádí mikroskopicky podle pokožky klobouku.

  • hřib mokřadní (Xerocomellus ripariellus)
  • hřib červený (Hortiboletus rubellus)
  • hřib žlutomasý (Xerocomellus chrysenteron) – klobouk v odstínech hnědé až olivově hnědé bez meruňkového zabarvení
  • hřib modračka (Cyaboboletus pulverulentus) – klobouk v odstínech hnědé či růžové, mnohem výrazněji modrá

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib meruňkový, s. 220. 
  2. a b c ŠUTARA, Josef. Xerocomus s. l. in the light of the present state of knowledge. In: HOLEC, Jan. Czech mycology. Praha: Česká mykologická společnost, 2008. Dostupné online. Číslo 60 (1). S. 29-62. (anglicky)
  3. a b PILÁT, Albert. Hribovité hubx. Ilustrace Otto Ušák. Bratislava: Veda, 1974. 207 s. Kapitola Xerocomus armeniacus, s. 87. (slovensky) 
  4. Index Fungorum. databáze Index Fungorum [online]. Index Fungorum [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. 
  5. a b HAGARA, Vladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Houby. Praha: Aventinum, 2005. 416 s. Kapitola Hřib meruňkový, s. 359. 
  6. a b PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav; VLASÁK, Josef. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. opravené vydání. vyd. České Budějovice: tiskárna Josef Posekaný, 2010. 819 s. Kapitola Suchohřib meruňkový, s. 696. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Michal Graca, Vít Balner: Suchohřiby (sgen. Xerocomus) Poodří I., Poodří 3/2002, str. 7-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]