Hřib hnědočervený
 Hřib hnědočervený | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Řád | hřibotvaré (Boletales) |
| Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
| Rod | suchohřib (Xerocomus) |
| Binomické jméno | |
| Xerocomus badiorufus | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hřib hnědočervený (Xerocomus badiorufus) neboli suchohřib hnědočervený (nikoli suchohřib červenohnědý, což je synonymum pro hřib osmahlý) je vzácná jedlá hřibovitá houba ze skupiny suchohřibů.
Synonyma
[editovat | editovat zdroj]Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Hřib hnědočervený považují někteří mykologové za samostatný druh, jiní jej řadí k (sucho)hřibu hnědému a název vnímají jako synonymum.
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Makroskopický
[editovat | editovat zdroj]Klobouk pravidelně polokulovitý, větší než u hřibu hnědého. Povrch tmavě špinavě červenohnědý, okraj dlouho podvinutý.[1]
Rourky velmi nízké, krátce sbíhající, nažloutlé. Póry bělavé, po poraněné neměnné.[1]
Třeň jemně zrnitý, světle okrový až červenohnědý.[1]
Dužnina oproti hřibu hnědému téměř nemodrá, vůně ovocná s pestercovou složkou.[1]
Mikroskopický
[editovat | editovat zdroj]Spóry jsou výrazně menší než u hřibu hnědého.[1]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Hřib hnědočervený se vyskytuje vzácně v listnatých (méně často jehličnatých) lesích a na vřesovištích, pod duby, buky, kaštanovníkem setým a borovicemi,[1] a to především na kyselých půdách. Fruktifikuje od srpna do října.[1]
Záměna
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Houby. Praha: Aventinum, 2005. 416 s. Kapitola Suchohřib hnědočervený, s. 365.