František Zuska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Zuska
Narození 12. června 1887
Svinařov, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 27. ledna 1955 (ve věku 67 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vinohradský hřbitov
Národnost česká
Vzdělání Královská akademie výtvarných umění v Drážďanech
Povolání důstojník čs. armády, výtvarník, výtvarný pedagog
Významná díla Matka Země, pomník Osvobození (více)
Podpis Zuska František signatura.jpg
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Zuska (12. června 1887 Svinařov[1]27. ledna 1955 Praha) byl český malíř, sochař, medailér a výtvarný pedagog.

Osobnost[editovat | editovat zdroj]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Vincence Zusky (1861–1950), obuvníka ve Svinařově a později dlouholetého starosty ve Slabcích, a Kláry roz. Lisnerové (1863–1935) jako druhý ze tří synů. Starší Josef (1886–1968) se stal bankovním úředníkem, nejmladší Antonín (1889–1957) byl rolníkem.

V letech 1903 až 1905 se František Zuska učil dekoračnímu malířství u Josefa Seligera, dekoračního malíře a lakýrníka v Žatci. Po vyučení pracoval až do října 1907 v tomto oboru u různých firem v Curychu, Mnichově, Berlíně, Hamburku, Lübecku a Drážďanech. V té době se rozhodl pro životní dráhu výtvarníka a na radu svého strýce Karla Buriana, který byl v té době hvězdou drážďanské opery, si pro studium vybral právě Drážďany.

Od r. 1907 do r. 1908 navštěvoval soukromou Drážďanskou uměleckou školu (Dresdner Kunstschule). Jeho učiteli byli Guido Richter, majitel a ředitel školy, a dále Wolfgang Müller, Herrmann Dittrich, Franz Hochmann, Karl Höfer a Paul Börner.

V letech 1908–1914 studoval na Královské akademii výtvarných umění v Drážďanech (Königliche Akademie der Bildenden Künste zu Dresden, dnes Vysoká škola výtvarných umění v Drážďanech). Zde studoval u profesorů Richarda Müllera,[2] Oskara Zwintschera a především Otto Gussmanna, jehož akademický mistrovský ateliér navštěvoval od r. 1909 až do r. 1914. Akademii absolvoval velmi úspěšně, během studia získal v r. 1909 prémii,[3] v r. 1911 malou stříbrnou medaili a konečně v r. 1914 za obraz „Matka Země“ velkou zlatou medaili a cestovní stipendium. Obraz byl ještě téhož roku vystaven v Drážďanech a ve výstavní hale Glaspalast v Mnichově.

Během studií podnikl četné studijní cesty po celém Německu a Rakousko-Uhersku, dále Švýcarsku a Francii, opakovaně navštívil tehdejší Ruské Polsko.

Od května 1914 do května 1915 byl zaměstnán u firmy Ing. arch. Ignacy Mişkiewicz a Ing. arch. Józef Kon ve Varšavě, kde se podílel na projektu zahradního města ve varšavské čtvrti Młociny.

Po vypuknutí 1. světové války byl v Čenstochové zatčen německou armádou a deportován na rakousko-uherské území. V červnu 1915 narukoval do Lince k 28. zeměbraneckému pluku (od r. 1917 28. střelecký pluk; sídlíl v Písku, během války byl dislokován v Linci), prošel školou pro záložní důstojníky ve Štýru a poté odešel do pole. Dostal se do Haliče, na Ukrajinu, do Maďarska a na Balkán. K 1. únoru 1917 byl jmenován poručíkem domobrany (Landsturmleutnant).[4][5][6]

I během válečné služby se intenzivně věnoval výtvarné činnosti, vytvořil řadu portrétních i jiných kreseb z vojenského i civilního prostředí. V r. 1917 se navrátil do Lince a také do Písku, kde se seznámil s básníkem Adolfem Heydukem. Nakreslil tužkou několik jeho podobizen, dnes nezvěstných.

Ještě během války vystavoval své obrazy a to na přelomu let 1917 a 1918 v pražském Rudolfinu,[7][8] poté se s velkým úspěchem zúčastnil velkou sérií obrazů výstavy Hornorakouského uměleckého spolku v Linci na jaře roku 1918.[9][10]

Koncem roku 1918 se vrátil do civilního života, ale už v lednu 1919 se stal aktivním důstojníkem československé armády[11]. Služba v armádě mu skýtala uspokojivé materiální zabezpečení a dostatek času na výtvarnou činnost.

Nejprve krátkodobě sloužil u – již československého – 28. střeleckého pluku v Písku. Zde měl příležitost prohloubit své přátelství s Adolfem Heydukem, které pak trvalo až do básníkovy smrti. Ještě v roce 1919 vytvořil dva Heydukovy portréty, z nichž jeden mu věnoval.[12] Byl údajně posledním, kdo ho portrétoval.[13]

Od března 1919 do konce srpna 1921 byl přidělen do Prahy, kde vytvořil mj. svůj největší obraz „Upálení Mistra Jana Husi“, dnes nezvěstný, a zejména se začal intenzivně věnovat sochařské a medailérské tvorbě. Z tohoto období pocházejí jeho první pamětní medaile a plakety a busta Karla Buriana.

Následoval krátkodobý pobyt v Brně. K 1. listopadu 1919 byl povýšen do hodnosti nadporučíka.[14] Dnem 4. února 1922 nastoupil jako intendanční důstojník k Železničnímu pluku v Pardubicích, kde pak setrval až do rozpuštění armády v r. 1939.

Od samého počátku se podílel na společenském, kulturním a spolkovém životě Pardubicka. V rámci pardubické odbočky Svazu čs. důstojnictva se významně účastnil na organizaci reprezentačního plesu Svazu konaného 9. ledna 1923 v Pardubicích, pro který navrhl i nevšední taneční pořádek,[15] i jiných akcí.[16] Aktivně spolupracoval s Družstvem pro postavení pomníku T. G. Masaryka v Pardubicích, které bylo ustaveno již v r. 1921.[17]

V r. 1923 jako externista s úspěchem složil maturitní zkoušku na státní reálce v Rakovníku. K 31. prosinci 1923 byl povýšen do hodnosti kapitána.[18]

V r. 1924 vytvořil další pamětní medaile a také bustu Bedřicha Smetany, dále pak vypracoval pro zmíněné Družstvo formou sádrového modelu a uhlokresby návrh pomníku T. G. Masaryka, který se posléze díky reprodukci kresby na pohlednicích[19] dočkal jisté publicity. K realizaci nedošlo, na pomník byla v roce 1926 vypsána výtvarná soutěž, ve které zvítězil návrh Otakara Španiela.[20]

Karlu Burianovi, který zemřel 25. září 1924, sejmul o dva dny později posmrtnou masku a odlitek pravé ruky. K burianovskému tématu se vrátil ještě téhož roku hlavou Karla Buriana a záhy poté bustami Karla i Emila Buriana.

Dne 15. prosince 1926 se oženil s Martou Wendlovou roz. Trunečkovou (1902–?), s níž měl později syna Karla (1927–2018) a dceru Evu (1930–2018). V té době se také znovu vrátil k olejomalbě, nejprve k portrétní tvorbě, v letech 1928 a 1929 pak ke krajinářství. O rok později znovu začal malovat koně, což bylo téma prolínající se jeho tvorbou od studentských let. Namaloval mj. jezdecké portréty závodníků kpt. Rudolfa Poplera a škpt. Františka Ventury. Též se začal soustavněji věnovat malbě zátiší, která do té doby stála téměř zcela mimo jeho zájem.

Dne 26. června 1930 byl založen Spolek výtvarných umělců východočeských v Pardubicích. František Zuska byl jedním ze zakládajících členů spolku a stal se členem spolkového výboru.[21]

V r. 1932 vytvořil dvojreliéf Karla a Emila Buriana pro památník bratří Burianů v urnovém háji v Rakovníku. Památník, který projektoval architekt František Albert Libra, byl slavnostně dokončen 4. září 1932.

V r. 1934 namaloval František Zuska dvojportrét svých rodičů k příležitosti jejich zlaté svatby a zhotovil i bronzovou plaketu s týmž motivem. Ve stejném roce vytvořil bronzovou pamětní desku Karla Buriana, která byla 5. července 1934 slavnostně instalována na pěvcově rodném domě v Rousínově. Je to jediná realizovaná pamětní deska z jeho ruky, která se zachovala až do dnešních dní.

V tomtéž roce byl dokončen i první z devíti portrétů pardubických starostů, které namaloval pro zasedací síň města Pardubic. Další jsou z následujícího roku, poslední byl domalován až v r. 1939. V r. 1935 též vznikla bronzová pamětní deska prvního ředitele Národního divadla Františka Adolfa Šuberta. Odhalení desky na domě na Smíchově, kde slavný divadelník žil a zemřel, se odehrálo 8. září 1935 a bylo vskutku okázalé. Deska byla později, nejspíše ve válečných letech, sejmuta a už nebyla obnovena.

V první polovině třicátých let vytvořil František Zuska i řadu sportovních trofejí a to pro automobilové a cyklistické závody v Lázních Bohdaneč, dále pro turnaj juniorů tenisového klubu LTC Pardubice (klub je stále aktivní[22] a pořádá Pardubickou juniorku) a také pro těžkoatletický klub TAK Pardubice.

V té době též usiloval o možnost vytvořit pamětní desku Emila Buriana pro jeho rodný dům v Rakovníku. V roce 1936 zhotovil její sádrový model, realizaci desky se však nepodařilo prosadit.[23]

Rok 1936 byl i obratem v osobním životě. Manželství s první ženou, Martou, bylo rozvedeno. V následujícím roce se František Zuska oženil se Štěpánkou roz. Laušmanovou (1910–2001), s níž měl později syny Jana (* 1938) a Milana (1942–1959). Ke dni 1. dubna 1938 byl pak po čtrnácti letech odkladů povýšen do hodnosti štábního kapitána.

V roce 1938 vrcholil významný projekt, který vzešel z iniciativy příslušníků Železničního pluku a vojáci jej také sami a v podstatě vlastníma rukama realizovali. Zpočátku se mu říkalo „Památník příslušníkům železničního pluku padlým za vlast 1918–1919“. Měl připomínat výročí vzniku pluku a zároveň uctít památku jeho padlých příslušníků. Šlo zejména o vojáky 6. roty, kteří v roce 1919 položili své životy při obraně své vlasti v boji proti Maďarům.

Pomník navrhl František Zuska, nalezl pro něj ideální místo na Zborovském náměstí v parku před Masarykovými kasárnami. Vytvořil jej jako žulový monolit s masivním podstavcem ze stejného materiálu a s bronzovými doplňky (znakem republiky, mečem a okřídleným železničním kolem) o výšce asi 8,5 m. Práce začaly již v r. 1937. Realizace představovala organizačně i technicky mimořádně náročný projekt, který byl podrobně sledován veřejností i tiskem. Železniční pluk měl zkušenosti s transportem těžkých břemen, mj. i s někdejší dopravou obelisku na Pražský hrad. Materiál byl získán z bludného balvanu v lese „Na Strakách” u Žumberka. Vlastní monolit byl s obrovským úsilím dopraven do Pardubic ještě v r. 1937, bloky pro podstavec na jaře r. 1938. Koncem září 1937 byl na místě budoucího pomníku vztyčen obrovitý kašírovaný model (ten je vidět na dvou soudobých pohlednicích s motivem pomníku). V neděli 27. března 1938 byl slavnostně položen základní kámen. Vlastní pomník byl pak bez jakékoliv publicity dokončen ještě v průběhu téhož roku. Byla též vydána pamětní medaile Františka Zusky připomínající vznik pluku i jeho padlé.

Po druhé světové válce byly nápisy na pomníku pozměněny a jeho původní poslání potlačeno. Dnes je na něm nápis „Obětem za vlast 1918–1945“ a mylný rok dokončení 1946. Architektonická hodnota díla zůstala nedotčena, pomník byl i poúnorovými úřady akceptován a koncem 50. let 20. století zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.[24][25]

Po rozpuštění československé armády se František Zuska s rodinou přestěhoval do Hořic, kde se stal k 1. září 1939 profesorem výtvarných předmětů na tehdejší Státní průmyslové škole sochařské a kamenické (dnes Střední průmyslová škola kamenická a sochařská v Hořicích). Svou výtvarnou tvorbou se však ještě vrátil do Pardubic. Pro tamější arciděkanský chrám sv. Bartoloměje vytvořil sochu prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Socha z bílého mramoru v nadživotní velikosti, s mozaikou v pozadí, byla slavnostně vysvěcena 25. srpna 1940. Událost byla součástí oslav 600. výročí povýšení Pardubic na město. K této příležitosti navrhl autor sochy i pamětní medaili, kterou v témže roce vydalo město Pardubice v nákladu 500 kusů.

Nepříznivé klima Protektorátu se drasticky odrazilo i na osudu Františka Zusky a jeho rodiny a především příbuzenstva jeho manželky. On sám byl v červenci 1942 z politických důvodů přeložen do trvalé výslužby. Věnoval se pak výhradně umělecké činnosti. V tomto poměrně krátkém údobí vytvořil řadu zajímavých olejomaleb s širokým spektrem námětů.

V září 1945 se do své školy vrátil a začal se kromě malování znovu zabývat i dalšími výtvarnými projekty. V r. 1946 dostal prestižní zakázku od pardubického arciděkana Msgre. Vincence Šetiny na oltářní obraz „Umučení sv. Bartoloměje“. Dílo mělo nahradit původní „německý“ a začernalý obraz od Michaela Willmanna. Ten byl během 2. světové války sňat a ukryt, po válce už nebyl z rozhodnutí arciděkana Šetiny navrácen na původní místo. Ještě téhož roku byl obraz Františka Zusky dokončen a zavěšen nad oltář, ale vzbudilo to velkou nevoli především odborné veřejnosti, které se příčilo odstranění díla ceněného barokního malíře. V roce 1950 byl svěšen, dlouhá léta nezvěstný a teprve nedávno byl znovu objeven. Původní Willmannův obraz byl po restaurování vrácen zpět na své původní místo.

Od roku 1947 František Zuska pravidelně pobýval ve Vítkovicích v západních Krkonoších, kde se s velkým nasazením věnoval krajinomalbě a vytvořil několik desítek obrazů inspirovaných horskými scenériemi.

Po únorovém převratu se však jeho životní i profesní vyhlídky dramaticky zhoršily. Vše se opakovalo. V lednu 1949 byl z podnětu okresního akčního výboru Národní fronty v Hořicích opět penzionován. Nebylo to však jediné příkoří ze strany nového režimu. Zanedlouho následovalo nucené vystěhování z hořického bytu a ateliéru do vsi Chvalina (nyní součást Hořic), drastické snížení důchodu, odebrání potravinových lístků. Nastalo období opravdové hmotné nouze a mnoha strastí, které postihly celou rodinu. Řešil je rozprodáním své vynikající knihovny a hledáním kupců pro své obrazy a to i pro takové, které by za jiných okolností rozhodně neprodal. V roce 1953, již velmi vážně nemocen, se pokusil uniknout z nepřátelského hořického prostředí a svým dětem zajistit možnost studia. S celou rodinou se přestěhoval do domu svého bratra Josefa v Ruzyni.

Teprve teď počal ztrácet tvůrčí elán. Zemřel dva roky poté ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Je pohřben na Vinohradském hřbitově.

Členství v uměleckých spolcích[editovat | editovat zdroj]

Byl zakládajícím členem a členem výboru Spolku výtvarných umělců východočeských,[21] dále členem Syndikátu výtvarníků československých a Spolku podkrkonošských výtvarníků Hořice. V roce 1939 byl jmenován členem Masarykovy galerie plastik Průmyslového musea podkrkonošského v Hořicích.

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Drážďany, 1914

Mnichov, Glaspalast, 1914

Praha, Rudolfinum, 1917/1918[7][8][26]

Die zweite Abteilung der Ausstellung des Oberösterreichischen Kunstvereines, Linec, 26. 5. – 5. 6. 1918[9][10][27][28][29]

Výstava medailí v zemích českých, Praha, Uměleckoprůmyslové muzeum, 15. 5. – 9. 6. 1924[30]

Krajinská výstava východních Čech, Litomyšl, 29. 6. – 28. 7. 1929[31][32][33]

Výstava návrhů plakátu na Výstavu tělesné výchovy a sportu ČSR v Pardubicích, Pardubice, Výstavní síň Husova sboru, 13. – 30. 4. 1930

Členská výstava Spolku výtvarných umělců východočeských, Pardubice, budova měšťanských škol na Novém Městě, 14. 12. 1930 – 6. 1. 1931[34][35]

Členská výstava Spolku výtvarných umělců východočeských, Pardubice, Městské průmyslové museum, 6. 12. 1931 – 1. 2. 1932[36]

Členská výstava Spolku výtvarných umělců východočeských, Lázně Bohdaneč, ?? – 15. 8. 1932[37]

Členská výstava Spolku výtvarných umělců východočeských, Pardubice, Městské průmyslové museum, 20. 11. – 12. 12. 1932[38][39][40][41][42]

Členská výstava Spolku výtvarných umělců východočeských, Plzeň, výstavní síň Obchodní akademie, 9. – 23. 4. 1933[43][44][45][46]

Výstava výtvarníků rakovnické reálky, Rakovník, Masarykova veřejná škola obchodní, 2. – 16. 7. 1933[47][48][49][50][51]

Lázně Bohdaneč, 1933[52]

Členská výstava Spolku výtvarných umělců východočeských, Pardubice, Městské průmyslové museum, 25. 3. – 8. 4. 1934[53][54]

Výstava Bedřicha Smetany v Litomyšli, Litomyšl, zámek, 3. 6. – 30. 9. 1934[55][56][57][58][59][60]

Členská výstava Spolku výtvarných umělců východočeských a Spolku slovenských umelcov, Pardubice, Městské průmyslové museum, 25. 11. – 16. 12. 1934[61]

Členská výstava Spolku výtvarných umělců východočeských, Pardubice, Městské průmyslové museum, 1. – 15. 12. 1935[62]

II. rakovnický salon, Rakovník, Stará pošta, 1. 5. – ?? 1940[63]

Národ svým výtvarným umělcům, Hořice, obecná škola Na Habru, 15. 12. 1940 – 5. 1. 1941[64][65]

Národ svým výtvarným umělcům, Nová Paka, hotel Centrál, 22. 2. – 8. 3. 1942[66]

Výstava výtvarníků z Hořicka, Hořice, obecná škola Na Habru, 5. – 20. 4. 1942[67][68][69]

Členská výstava Svazu výtvarných umělců východočeských, Chrudim, výstavní sál divadla, 29. 11. – 6. 12. 1942[70]

Členská výstava Svazu výtvarných umělců východočeských, Pardubice, hotel Viktoria, 13. – 22. 12. 1942[71]

IV. rakovnický salon, Rakovník, Stará pošta, 13. – 27. 12. 1942[72] a Křivoklát, budova školy, leden 1943

1. litomyšlský výtvarný salon, Litomyšl, Smetanův dům, 17. 10. – 7. 11. 1943[73]

Podkrkonoší v umění výtvarném a ve fotografii, Nová Paka, aula Reálného gymnázia, 5. 12. 1943 – 2. 1. 1944[74]

Členská výstava Spolku výtvarných umělců východočeských, Hradec Králové, Museum, 9. - 30. 4. 1944[75][76]

Hořičtí výtvarníci: výstava pořádaná výtvarnou komisí Okresní rady osvětové v Hořicích, Hořice, Vyšší průmyslová škola sochařská a kamenická, 6. – 31. 7. 1947[77]

I. členská výstava Spolku podkrkonošských výtvarníků, Hořice, 20. 6. – 31. 7. 1948[78]

Výstava členů Spolku podkrkonošských výtvarníků, pořádaná v rámci akce „Hořické jaro“, Hořice, 30. 4. – 13. 5. 1950[79]

Naše písemnictví v numismatických památkách: medaile – plakety – mince, Praha, Památník národního písemnictví, březen – duben 1960[80]

50 let československé medaile kremnické mincovny 1918-1968, Brno, 1969[81]

Medaile, dokument 19. a 20. století. České a slovenské medaile ze sbírek Národního muzea v Praze, Karlovy Vary, Karlovarské muzeum, březen-duben 1985[82]

Medaile, dokument 19. a 20. století. České a slovenské medaile ze sbírek Národního muzea v Praze, Praha, Národní muzeum, 1986[82]

František Zuska 1887 – 1955, retrospektivní výstava, Rakovník, Rabasova galerie, 22. 6. – 3. 9. 2017[83][84][85][86][87][88]

Příbuzenské vztahy[editovat | editovat zdroj]

Vincenc Zuska (1861–1950), starosta ve Slabcích – otec; Jan Zuska (1918–1979), básník a hudebník – synovec; Karel Burian (1870–1924), operní pěvec – strýc; Emil Burian (1876–1926), operní pěvec – strýc; Emil František Burian (1904–1959), hudebník a režisér – bratranec; Bohumil Laušman (1903–1963), politik – švagr.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Obrazy[editovat | editovat zdroj]

Malířská tvorba je dosti rozmanitá a velmi rozsáhlá, čítá zhruba 400 dosud známých položek, obvykle to jsou olejomalby na plátně. Jde většinou o portréty a figurální malbu, krajinomalbu, oblíbenými náměty byli též koně a od začátku 30. let zátiší – květinová, lovecká, houbařská aj.

akvarel (Rabasova galerie, Rakovník[89])
  • Bubeník (1909)
olejomalba
  • Martha Berthold (1911)
portrét pianistky, tempera
  • Belgický kůň s čeledínem (1912)[90]
olejomalba
tempera
  • Dívka s kočičkami (1912)
dívčí hlava, olejomalba
  • Kůň v tůni (1912)[51]
olejomalba
  • Architekt Ignacy Mişkiewicz (1912)[41]
portrét, olejomalba, 50 x 44 cm
portrét, olejomalba (Městské muzeum a Galerie plastik, Hořice)
olejomalba
  • Cikánka s ovocem (1913)[54]
olejomalba
půlakt, olejomalba
  • Mulat se džbánem (1914)
akt, olejomalba
  • Sedící rytíř (1914)
olejomalba (Městské muzeum a Galerie plastik, Hořice)
tempera 225 x 225 cm (Střední průmyslová škola kamenická a sochařská, Hořice)
  • Ležící akt (1917)
olejomalba
malý portrét, olejomalba (Památník Adolfa Heyduka, Písek)
velký portrét, olejomalba
  • Karel Burian (1920)
portrét, olejomalba (Národní muzeum, Praha, divadelní oddělení)
  • Upálení Mistra Jana Husi (1921)
tempera na plátně, 470 x 292 cm
  • Karel a Emil Burianové (1923)
dvojportrét, olejomalba
  • T. G. Masaryk (1926)
portrét, olejomalba
  • Krajina s kupkami sena (1928)
olejomalba
  • Olympijský vítěz škpt. František Ventura (1930)
jezdecký portrét, olejomalba
tempera
  • Klára a Vincenc Zuskovi (1934)
dvojportrét rodičů, olejomalba
  • Generál Ing. Karel Štěpánek (1935)
portrét, olejomalba
olejomalba
  • Gratulanti (1943)
dvojportrét synů Jana a Milana, olejomalba
  • Krajina od Boháňky k Lanžovu (1943)
olejomalba (Městský úřad, Dvůr Králové nad Labem)
oltářní obraz pro chrám sv. Bartoloměje v Pardubicích, olejomalba (Městské muzeum, Přelouč)
olejomalba
  • Pohled na ves Vítkovice v Krkonoších (1953)
olejomalba

Kresby, grafické práce, tisky[editovat | editovat zdroj]

  • Adolf Heyduk (1917)
soubor portrétních kreseb, tužka na papíře
  • VII. všesokolský slet v Praze (1919 nebo 1920)[107]
návrh plakátu, tempera na papíře, 59,5 x 54,5 cm; Národní muzeum v Praze, Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu, inv. č. 16514.
  • První representační ples odbočky Svazu čs. důstojnictva v Pardubicích 1923 (1923)[15]
grafický návrh tanečního pořádku, vytiskla Grafia Praha, barevný ofset na papíře, 12 nečíslovaných stran, 160 x 120 mm
  • Situační kresba pomníku T. G. Masarykovi (1924)[19]
pohlednice, reprodukce uhlokresby z r. 1924, barevný ofset na papíře, 140 x 90 mm, vydáno pro Družstvo pro postavení pomníku T. G. Masaryka v Pardubicích (Východočeské muzeum, Pardubice, fond Pohlednice[108])
  • Spolek výtvarných umělců východočeských v Pardubicích (1930?)
návrh razítka, černá tuš na papíře, asi nerealizováno
  • Výstava tělesné výchovy a sportu Republiky československé v Pardubicích (1931)
návrhy plakátů a nálepek, tempera na papíře
série portrétních perokreseb šachového velmistra s jeho podpisem, inkoust na papíře
2 portrétní perokresby se skladatelovým podpisem, tuš na papíře

Sochy, pomníky, pamětní desky[editovat | editovat zdroj]

poprsí, patinovaná sádra (Národní muzeum, Praha, divadelní oddělení)
hlava, patinovaná sádra
Pomník Osvobození na Zborovském náměstí v Pardubicích (stav v r. 2015)
posmrtná maska a odlitek pravé ruky, sejmuto 27. 9. 1924, sádra (Muzeum T. G. M., Rakovník)
poprsí, patinovaná sádra, odkoupilo a kopie prodávalo hudební nakladatelství M. Urbánek, Praha
  • Karel Burian (1925?)[120]
poprsí, sádra
poprsí, patinovaná sádra
  • T. G. Masaryk (1925)[16]
poprsí, sádra
  • T. G. Masaryk (1925)[20]
návrh pomníku v Pardubicích, sádra
posmrtná maska a odlitek pravé ruky, sádra (Muzeum T. G. M., Rakovník)
  • Kája (1929)
autorův syn Karel, poprsí, patinovaná sádra
reliéf na jejich památníku v urnovém háji v Rakovníku, bronz
poprsí, patinovaná sádra
posmrtná maska, sejmuta v Pardubicích 17. 10. 1932, sádra
posmrtná maska, sejmuta 11. 1. 1933, sádra
na jeho rodném domě v Slabcích – Rousínově čp. 40, bronz
na domě na Smíchově, Nábřeží Legií č. p. 39 (nyní Praha 5, Janáčkovo nábřeží 51), bronz, odhalena 8. září 1935; deska byla sejmuta během 2. světové války a nebyla obnovena
  • Pamětní deska Emila Buriana (1936)[23]
nerealizovaný návrh, sádra
  • Ing. Josef Prokop (1936)
poprsí, sádra
  • Pamětní deska Ing. Josefa Prokopa (1938)[183][184]
pardubického starosty, 220 x 135 cm, bronz; instalována nad vchodem do budovy závodu Josefa Prokopa synové v Pardubicích, slavnostně odhalena 29. 5. 1938, dnes nezvěstná
žulový monolit před Masarykovými kasárnami na Zborovském náměstí v Pardubicích; po 2. světové válce upraven a tehdy opatřen nápisem „Obětem za vlast 1918–1945“ a nepravdivě označen rokem vzniku 1946; od 3. května 1958 zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky coby pomník Osvobození;[24][25] na seznamu vojenských pietních míst je veden jako pomník Obětem válek[207]
socha v nadživotní velikosti, bílý mramor, v pozadí mozaika (kostel sv. Bartoloměje, Pardubice)
poprsí, sádra
  • Matka s kojencem (1948)
stojící figura v životní velikosti, návrh náhrobní plastiky, sádra

Drobné plastiky[editovat | editovat zdroj]

Jedná se především o pamětní medaile,[247] plakety a sportovní ceny či trofeje.

  • Karel Burian (1921)
bronzová plaketa okrouhlá, litá, průměr 306 mm, předloha aversu medaile (Národní muzeum, Praha, divadelní oddělení)
bronzová medaile oboustranná, avers je redukcí předchozí položky, signován „F. ZVSKA“, průměr 50 mm, ražba 100 ks, část ražby stříbro, Mincovna Kremnica (Národní muzeum, Praha, numismatická sbírka; Východočeské muzeum, Pardubice, numismatická podsbírka; Muzeum T. G. M., Rakovník, numismatická sbírka)
bronzová plaketa jednostranná litá, 173 x 113 mm (Národní muzeum, Praha, numismatická sbírka; Prácheňské muzeum, Písek, podsbírka plastiky)
bronzová medaile oboustranná, průměr 50 mm, avers signován „F. ZVSKA“, revers „FZ“ a „Vydal Chavra“, ražba 100 ks, část ražby stříbro, Mincovna Kremnica, vydal K. Chaura, Praha (Národní muzeum, Praha, numismatická sbírka; Národní muzeum, Praha, oddělení starších českých dějin;[261] Archiv hl. m. Prahy, Praha, sbírka medailí;[263] Moravské zemské muzeum, Brno, oddělení dějin divadla, fond „Trofeje“; Muzeum Vysočiny, Havlíčkův Brod;[262] Západočeské muzeum, Plzeň, numismatická sbírka; Muzeum východních Čech, Hradec Králové, numismatická sbírka)
bronzová plaketa ražená oboustranná, 53 x 82 mm, ražba 50 ks, část ražby stříbro, Mincovna Kremnica (Národní muzeum, Praha, numismatická sbírka)
  • Bedřich Smetana (1924)
bronzová plaketa jednostranná, průměr 295 mm, předloha aversu medaile (Východočeská galerie v Pardubicích[267])
bronzová plaketa jednostranná, průměr 295 mm, předloha reversu medaile (Východočeská galerie v Pardubicích[267])
redukce předchozích dvou položek, bronzová medaile oboustranná, průměr 53 mm, ražba 200 ks, I. B. Pichl Praha, vlastním nákladem (Národní muzeum, Praha, numismatická sbírka; Moravské muzeum, Brno, oddělení dějin divadla, fond „Trofeje“; Regionální muzeum, Chrudim; Východočeské muzeum, Pardubice, numismatická podsbírka)
  • Jan Žižka | Pěší pluk 3 Jana Žižky z Trocnova (1924)
návrh medaile, 2 sádrové plakety okrouhlé, průměr 300 mm, avers: Jan Žižka na koni, text „Jan Žižka 1424“; revers: státní znak, před ním ležící meč, text „Pěší pluk 3 Jana Žižky z Trocnova“, na obou stranách signatura „F. Zuska“; nerealizováno
  • Jan Žižka z Trocnova (1924)[271]
bronzová plaketa okrouhlá, jednostranná, litá, průměr 300 mm, na dřevěném stojanu, odlitek aversu předešlé položky
  • Kája (1930)
autorův syn Karel, bronzová plaketa litá, 143 x 222 mm
  • Lázně Bohdaneč (1932)
sportovní cena pro tamější automobilové závody, bronzová plaketa jednostranná, litá, signováno „ZUSKA“, 300 x 250 mm.
  • Lázně Bohdaneč (1932)[257]
redukce předchozí položky, označení pro účastníky tamějších automobilových a cyklistických závodů, bronzová plaketa jednostranná ražená, 50 x 66 mm, 100 ks, ražba I. B. Pichl, Praha; používána (a pravděpodobně i znovu ražena) i v následujících letech (Národní muzeum, Praha, numismatická sbírka; Národní muzeum, Praha, sbírka tělesné výchovy a sportu; Východočeské muzeum, Pardubice, numismatická podsbírka)
  • TAK Pardubice (1933)
sportovní cena pro těžkoatletický klub TAK Pardubice, bronzová plaketa jednostranná, litá, 240 x 200 mm
bronzová plaketa jednostranná, litá, 230 x 184 mm
  • Týden brannosti Pardubice 1934 (1934)
bronzová plaketa jednostranná, litá, 200 x 87 mm, na závěsné mramorové desce 261 x 168 mm, signatura „FZ“, 50 ks
mosazný odznak 40 x 18 mm, redukce předchozí položky, 5000 ks, výroba Karnet a Kyselý Praha
  • Klára a Vincenc Zuskovi (1934)
dvojreliéf rodičů na paměť jejich zlaté svatby, bronzová plaketa jednostranná, litá, 230 x 200 mm, 2 ks
bronzová medaile oboustranná, průměr 60 mm, na obou stranách signováno „F. Zuska“; avers: starosta Pardubic JUDr. Frýba předávající prapor veliteli pluku plk. ing. Pachtovi, revers: znak železničního pluku"; ražba 100 ks, část ražby stříbro, Mincovna Kremnica, vydal Železniční pluk, Pardubice (Národní muzeum, Praha, numismatická sbírka)
sportovní cena pro tenisový klub LTC Pardubice, bronzová plaketa jednostranná, litá, signatura „FZ“, 110 x 80 mm, 100 ks
  • Putovní cena MUDra Rudolfa Martina juniorskému mistru ČSR (1935)[290][291][292]
sportovní cena pro tenisový klub LTC Pardubice, bronzová plaketa jednostanná, litá, zasazená v onyxu, 300 x 150 mm
bronzová medaile oboustranná, avers: president Eduard Beneše předávajícího prapor veliteli pluku plukovníku ing. Josefu Klicperovi, signován „F. Zuska“; průměr 61 mm, ražba 100 ks, Mincovna Kremnica, vydal 6. ženijní pluk, Bratislava (Východočeské muzeum, Pardubice, numismatická podsbírka; Vojenský historický ústav, Praha)
  • 20 let Železničního pluku 1919–1939 | Příslušníkům Železničního pluku padlým za vlast 1918–1919 (1939)[257]
bronzová medaile oboustranná, na obou stranách signovaná „F. ZUSKA“, průměr 60 mm, ražba 100 ks, I. B. Pichl, Praha, vydalo Sdružení pro postavení památníku příslušníkům Železničního pluku padlým za vlast 1918–1919, Pardubice
bronzová medaile oboustranná, průměr 70 mm, ražba 500 ks, Mincovna Kremnica, vydal Přípravný výbor pro pořízení památníku prvnímu arcibiskupu Arnoštu z Pardubic (Národní muzeum, Praha, numismatická sbírka; České muzeum stříbra, Kutná Hora[303])

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Slabce
  2. Galerie Sachsonia : [Richard Müller] [online]. Mnichov: Frank C. Kempe [cit. 2017-12-25]. Kapitola Alphabetische Liste der Schüler Richard Müllers an der Dresdner Akademie von 1900 bis 1934. Seznam žáků profesora drážďanské akademie Richarda Müllera. Dostupné online. (německy) 
  3. Anonym. Preisverteilung an der Kgl. Akademie in Dresden. Prager Tagblatt. 1909-03-29, roč. 33, čís. 88, s. 6. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. (německy) 
  4. Anonym. Februarbeförderung in der Landwehr. (Schluß.). Grazer Tagblatt. 1917-02-22, roč. 27, čís. 52, s. 10. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. (německy) 
  5. Anonym. Februarbeförderungen in der Landwehr. Reichspost. 1917-02-24, roč. 24, čís. 91, s. 3-4 (4). Dostupné online [cit. 2017-11-30]. (německy) 
  6. Wiener Zeitung. 1917-03-29, roč. 1917, čís. 72, s. 5. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. (německy) 
  7. a b Anonym. Obrazová půjčovna v Rudolfinu. Národní listy. 1918-01-05, roč. 58, čís. 5, s. 5. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. ISSN 1214-1240. 
  8. a b Prager Tagblatt. 1917-12-29, roč. 42, čís. 352, s. 3. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. (německy) 
  9. a b Anonym. Frühlingsaustellung des oberösterr. Kunstvereines. (2. Abteilung.). Linzer Volksblatt. 1918-05-29, roč. 50, čís. 121, s. 1. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. (německy) 
  10. a b Šifra „L.“. (Ausstellung des Oberösterreichischen Kunstvereines.). (Linzer) Tages-Post. 1918-06-01, roč. 54, čís. 123, s. 4. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. (německy) 
  11. Osobní věstník čs. ministerstva národní obrany. 1919-07-05, roč. 2, čís. 65, s. 468. Dostupné online [cit. 2019-03-12]. 
  12. a b c Anonym. Nový portret Adolfa Heyduka. Otavan. 1919-04-19, roč. 3 (38), čís. 10-12, s. 143. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  13. Masarykův slovník naučný : lidová encyklopedie všeobecných vědomostí. Svazek 7, Š-Ž. Praha 1925-1933: Československý kompas, 1933. 7 svazků (1089 s.). Dostupné online. S. 1031. 
  14. Osobní věstník čs. ministerstva národní obrany. 1919-10-28, roč. 2, čís. 110, s. 982. Dostupné online [cit. 2019-03-12]. 
  15. a b Železniční pluk : 1918-1931 (1931), s. 181.
  16. a b Šifra „К—a.“. Z Pardubic. Důstojnické listy : čtrnáctidenník Svazu československého důstojnictva. 1924-03-28, roč. 4, čís. 13, s. 7. Dostupné online [cit. 2018-01-08]. ISSN 2336-212X. 
  17. Dnešní výročí 16. 09. 1921 [online]. Krajská knihovna v Pardubicích [cit. 2017-11-30]. Dostupné online. 
  18. Osobní věstník ministerstva národní obrany. 1924-02-23, roč. 7, čís. 19, s. 136. Dostupné online [cit. 2019-03-12]. 
  19. a b Klíč ke sbírkám : Publikační portál muzejních sbírek Pardubického kraje [online]. [cit. 2017-11-30]. Foto pohlednice. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-13. 
  20. a b Anonym (autor dokumentu Josef Sakař). Vzácný dokument k budování pomníku T. G. Masaryka v Pardubicích [online]. Klub přátel Pardubicka, 2009-06-15 [cit. 2017-11-30]. Dostupné online. 
  21. a b Dnešní výročí 26. 06. 1930 [online]. Krajská knihovna v Pardubicích [cit. 2017-11-30]. Dostupné online. 
  22. LTC Pardubice [online]. [cit. 2017-11-30]. Dostupné online. 
  23. a b Smitka (2008), s. 141–142.
  24. a b MonumNet : pomník Osvobození [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-12-24]. Dostupné online. 
  25. a b Památkový katalog : pomník Osvobození [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-12-24]. Podrobný popis a fotografie pomníku. Dostupné online. 
  26. NOVOTNÝ, A. Půjčovna obrazů. Venkov : Ústřední list České strany agrární. 1918-01-09, roč. 13, čís. 8, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-03-12]. ISSN 1805-0905. 
  27. a b Anonym. (Oberösterreichischer Kunstverein in Linz.). (Linzer) Tages-Post. 1918-06-04, roč. 54, čís. 125, s. 3. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. (německy) 
  28. a b Linzer Volksblatt. 1918-06-05, roč. 50, čís. 126, s. 3. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  29. a b Anonym. (Oberösterreichischer Kunstverein.). (Linzer) Tages-Post. 1918-12-19, roč. 54, čís. 291, s. 3. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. (německy) 
  30. Medaile v zemích českých (1924).
  31. Katalog Krajinské výstavy východních Čech v Litomyšli 29. června až 28. července 1929. Redakce Frant[išek] Autrata. Litomyšl: Výstavní výbor, 1929. Tisk: V. Augusta, Litomyšl. 112 s. S. 92. 
  32. Šifra "Dr.". Výtvarné umění na kraj. výstavě vých. Čech v Litomyšli. Národní listy. 1929-05-19, roč. 69, čís. 138, Nedělní kulturní příloha, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-02-22]. 
  33. Anonym. Výtvarné umění na kraj. výstavě vých. Čech v Litomyšli. Východ : List Československé národní demokracie pro východní Čechy. 1929-05-25, roč. 12, čís. 21, s. 7. 
  34. I. výstava SVUV od 14. prosince 1930 do 6. ledna 1931. Katalog výstavy. Pardubice: Spolek výtvarných umělců východočeských v Pardubicích, 1930. 11 nečíslovaných s. 
  35. Anonym. Výstava Spolku výtvarných umělců východočeských. Východ : List Československé národní demokracie pro východní Čechy. 1930-12-31, roč. 13, čís. 53, s. 2. 
  36. XXVII. výstava Měst. prům. musea. II. výstava S.V.U.V. v Pardubicích. 6. XII. 1931 – 1. II. 1932. Katalog výstavy. Pardubice: Městské průmyslové museum v Pardubicích, 1931. 7 nečíslovaných s. 
  37. Východ : list Československé národní demokracie pro východní Čechy. 1932-07-15, roč. 15, čís. 28, s. 4. ISSN 1801-2582. 
  38. XXXIV. výstava Spolku výtvarných umělců východočeských v Pardubicích 1932, od 20. listopadu do 12. prosince. Katalog výstavy. Pardubice: Městské průmyslové museum, 1932. Leporelo, 5 nečíslovaných s. 
  39. Anonym. Zahájení výstavy S. V. U. V. v Pardubicích. Večerní České slovo. 1932-11-21, roč. 14, čís. 264, s. 6. 
  40. LANDER, Fr[antišek]. 34. členská výstava Spolku výtvarných umělců východočeských v Pardubicích. Východ : list Československé národní demokracie pro východní Čechy. 1932-12-09, roč. 15, čís. 49, s. 4. ISSN 1801-2582. 
  41. a b Moravský ilustrovaný zpravodaj. 1932-12-23, roč. 1932, čís. 52, s. 4. Foto obrazu. Dostupné online [cit. 2019-03-11]. 
  42. Kronika města Pardubic, s. 783
  43. XXVI výstava Sdružení výtvarných umělců východočeských v Pardubicích, 9. – 23. dubna 1933 : Seznam prací. Plzeň: Sdružení západočských výtvarných umělců v Plzni, 1933. Tisk: Grafické závody v Plzni. 5 s. 
  44. Anonym. Z plzeňských výstav. Národní osvobození. 1933-04-14, roč. 10, čís. 89, s. 5. Dostupné online [cit. 2018-02-23]. 
  45. Šifra „jč“. Pardubičtí umělci v Plzni. Český deník. 1933-04-23, roč. 22, čís. 112, příloha, s. 2. ISSN 1801-2639. 
  46. a b Šifra „B. P.“. Jarní plzeňské výstavy. I. Nová doba. 1933-04-25, roč. 39, čís. 115, s. 1-2. ISSN 1804-3852 ISSN 1804-3852. 
  47. Sto let rakovnické reálky 1833 – 1933. Naši výtvarníci. Katalog výstavy. Úvod: K. Hradec. Rakovník: vydavatel neuveden, 1933. Tisk: V. Tuček, Rakovník. 45 nečíslovaných s. 
  48. Anonym. Výstava výtvarníků – žáků rakovnické reálky. Národní listy. 1933-07-14, roč. 73, čís. 190, s. 4. Dostupné online [cit. 2018-02-23]. 
  49. Anonym. Výstava výtvarníků - žáků rakovnické reálky. Národní politika. 1933-07-14, roč. 51, čís. 190, s. 8. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  50. Anonym. Výstava výtvarníků - žáků rakovnické reálky. Národní politika. 1933-07-15, roč. 51, čís. 191, s. 7. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  51. a b Pražský ilustrovaný zpravodaj. 1933-33-5, roč. 1933, čís. 33, s. 5. Reprodukce obrazu. 
  52. Pestrý týden. 1933-08-26, roč. 8, čís. 35, s. 3. Reprodukce. ISSN 1801-4429. 
  53. XLV. výstava : + Prof. Josef Petr, ak. malíř : Členská výstava Spolku výtvarných umělců východočeských : 25. března – 8. dubna 1934. Katalog výstavy. Pardubice: Městské průmyslové museum, 1934. Leporelo, 5 nečíslovaných s. 
  54. a b Pražský ilustrovaný zpravodaj. 1934-04, roč. 1934, čís. 16, s. 6. Reprodukce obrazu. 
  55. Výstava Bedřicha Smetany : pořádá Společnost Bedřicha Smetany v Praze a Městská rada v Litomyšli : v sálech zámku od 3.6. do 25.8. 1934. Katalog výstavy. Hlavní autor: Zdeněk Nejedlý. Litomyšl: Výstavní výbor, 1934. 72 s. 
  56. a b Národní politika. 1934-07-26, roč. 52, čís. 203, s. 3. Foto plakety. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. ISSN 1805-2444. 
  57. a b Pestrý týden. 1934-08-11, roč. 9, čís. 32, s. 3. Foto plakety. 
  58. a b Prager Presse. 1934-08-05, roč. 14, čís. 31, s. 2. Foto plakety. (německy) 
  59. a b c ROUČEK, Rudolf. Bedřich Smetana a výtvarné umění. Smetana : hudební věstník Unie českých hudebníků z povolání. 1944-03-15, roč. 37, čís. 3, s. 41-44. S. 44. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  60. a b c MAULE, Václav. Ještě k smetanovské ikonografii. Smetana : hudební věstník Unie českých hudebníků z povolání. 1944-05-15, roč. 37, čís. 5, s. 71-72. S. 72. Plaketa chybně datována (správně: 1934). Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  61. 59. - 60. výstava : Spolok slovenských umelcov. XXX. členská výstava : Spolek výtvarných umělců východočeských : 25. XI. – 16. XII. 1934. Katalog. Redakce Jaroslav Votruba. Pardubice: Městské průmyslové museum, 1934. Tisk: V. Vokolek a syn, Pardubice. 15 s. 
  62. Seznam prací VII. členské výstavy S. V. U. V. v Pardubicích : v Měst. průmyslovém museu od 1. do 15. prosince 1935. Pardubice: vydavatel neuveden, 1935. 1 s. 
  63. II. rakovnický salon : květen 1940, Stará pošta v Rakovníku. Katalog výstavy. Autor úvodního textu: Karel Mejstřík. Rakovník: Společnost přátel umění, 1940. 12 nečíslovaných s. 
  64. Národ svým výtvarným umělcům 1940 : Hořice v P. – Škola na Habru od 15. prosince 1940 do 5. ledna 1941 : Katalog. Hořice: Okresní vedení NS, Okresní náčelnictvo MNS a Okresní osvětový sbor, 1940. Leporelo, 6 nečíslovaných s. 
  65. a b Anonym. Díla zakoupená pro Národní galerii. Uznání hořickým umělcům. Večerní České slovo. 1941-03-05, roč. 23, čís. 54, s. 4. 
  66. Národ svým výtvarným umělcům : Výstava soudobého českého umění péčí kulturní rady N. S. při Národní radě české v Praze, Nová Paka, Hotel Centrál od 22. února do 8. března od 9 – 18 hodin : 1942. Katalog výstavy. Nová Paka: Výstavní výbor, 1942. Tisk: Jaroslav Fabián, Nová Paka. 9 nečíslovaných s. 
  67. Výstava výtvarníků z Hořicka 1942 : Hořice v P. – Škola na Habru od 5. dubna 1942 do 20. dubna 1942 : Katalog. Úvodní text: B. Brejník. Hořice: Okresní vedení NS, Okresní náčelnictvo MNS a Okresní osvětový sbor, 1942, 1942. Leporelo, 6 nečíslovaných s. 
  68. Výstava výtvarníků z Hořicka : Od 5. dubna do 20. dubna 1942. Plakát 63 x 95 cm. Hořice: Okresní vedení NS, Okresní náčelnictvo MNS a Okresní osvětový sbor., 1942. Tisk: Erbert Hořice. (česky a německy) 
  69. a b Pestrý týden. 1942-05-09, roč. 17, čís. 19, s. 17. Foto obrazu. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. ISSN 1801-4429. 
  70. Mitgliedsausstellung in Chrudim : Členská výstava v Chrudimi 29. XI. – 6. XII. 1942. Katalog výstavy. Chrudim: Spolek výtvarných umělců východočeských v Pardubicích, 1942. Tisk: Ant. Kiesl, Chrudim. 3 nečíslované s. (německy a česky) 
  71. Mitgliedsausstellung : Členská výstava 13. – 21. XII. 1942. Katalog výstavy. Pardubice: Spolek výtvarných umělců východočeských v Pardubicích, 1942. Tisk: V. Vokolek a syn, Pardubice. 2 nečíslované s. (německy a česky) 
  72. IV. rakovnický salon. Katalog výstavy. Úvodní text: Josef Vacke. Rakovník: Městský osvětový sbor a Společnost přátel umění Rakovník, 1942. Tisk: Tuček, Rakovník. 9 nečíslovaných s. 
  73. Katalog I. litomyšlského výtvarného salonu. Litomyšl: Správní komise města Litomyšle a Kuratorium Městské galerie, 1943. Tisk: fa. Augusta, Litomyšl. 4 nečíslované s. (česky a německy) 
  74. Výstava „Podkrkonoší v umění výtvarném a ve fotografii“. Katalog výstavy. Nová Paka: Klub českých turistů, odbor Nová Paka, 1943. 5 nečíslovaných s. 
  75. Mitgliederausstellung – Členská výstava. Museum, April / Duben 1944. Katalog výstavy. Hradec Králové: Kulturní úřad města Hradec Králové, 1944. Tisk: Frant. J. Pácha. Leporelo, 6 nečíslovaných s. (německy a česky) 
  76. Členská výstava spolku výtvarných umělců východočeských v r. 1944 [1]
  77. Hořičtí výtvarníci : Katalog k výstavě pořádané výtvarnou komisí Okresní rady osvětové v Hořicích ve dnech 22. června až 31. července 1947 v kreslírně Vyšší průmyslové školy sochařské a kamenické. Hořice: Okresní rada osvětová v Hořicích, 1947. Tisk Erbert Hořice. 4 nečíslované s. 
  78. Katalog I. členské výstavy Spolku podkrkonošských výtvarníků v Hořicích od 20. VI. do 31. VII. 1948. Hořice: Spolek podkrkonošských výtvarníků v Hořicích, 1948. Tisk: Fr. Erbert, Hořice. 4 s. 
  79. Katalog výstavy členů SPV, pořádané v rámci akce „Hořické jaro“ – 30. 4. – 13. V. 50. Hořice: Spolek podkrkonošských výtvarníků, 1950. 2 s. 
  80. POLÍVKA, Eduard; ZÁVODSKÝ, Vladimír. Naše písemnictví v numismatických památkách : Medaile - plakety - mince : Katalog výstavy. Praha: Památník národního písemnictví, 1960. 93 s., 8. (Katalogy Památníku národního písemnictví; sv. 8). S. 61, 65. 
  81. 50 let československé medaile kremnické mincovny 1918-1968 [katalog výstavy]. Brno: Numismatické oddělení Moravského muzea v Brně a Numismatická společnost čs., pobočka v Brně, 1969. 49 s. S. 47. 
  82. a b MÍKOVÁ, Zdeňka. Medaile : dokument 19. a 20. století : české a slovenské medaile ze sbírek Národního muzea v Praze [katalog výstavy]. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum, 1985. 32 nečíslovaných s. S. 28. 
  83. František Zuska 1887 – 1955 (2017).
  84. František Zuska *1887 +1955 (malíř, sochař, medailér, pedagog) [online]. Video z vernisáže. Rabasova galerie Rakovník, 2017-06-22 [cit. 2017-11-30]. Dostupné online. 
  85. Hartlová (2017).
  86. Rabasova galerie Rakovník [online]. Rakovník: Rabasova galerie Rakovník [cit. 2018-03-01]. Kapitola (Výstava:) František Zuska 1887 – 1955. Dostupné online. 
  87. BLAŽEK, Dalibor. Obrazem: Odkaz Františka Zusky. Rakovnický deník.cz [online]. 2017-01-15 [cit. 2018-03-01]. Dostupné online. 
  88. BLAŽEK, Dalibor; KREJČÍ, Jaroslav. Obrazem: Odkaz Františka Zusky. Rakovnický deník.cz [online]. 2017-09-09 [cit. 2018-03-01]. Dostupné online. 
  89. Rabasova galerie Rakovník [online]. Rakovník: Rabasova galerie Rakovník [cit. 2018-03-01]. Kapitola Sbírka Rabasovy galerie Rakovník : František Zuska – Rodný dům Karla Buriana v Rousínově. Dostupné online. 
  90. Zlatá Praha. 1924-08-07, roč. 41, čís. 47-48, s. 466. Reprodukce obrazu. Dostupné online [cit. 2017-12-26]. ISSN 1801-2493. 
  91. Zlatá Praha. 1920-06-02, roč. 37, čís. 37-38, s. 303. Reprodukce obrazu. Dostupné online [cit. 2017-12-26]. ISSN 1801-2493. 
  92. Šifra „Mck.“ [= Antonín Macek]. Naše vyobrazení. Zlatá Praha. Tamtéž, s. 308. Komentář k předchozímu. Dostupné online. 
  93. Zlatá Praha. 1919-05-07, roč. 36, čís. 33-34, s. 269. Reprodukce obrazu. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. ISSN 1801-2493. 
  94. Šifra „Mck.“. Frant. Zuska: Matka Země. Zlatá Praha. Tamtéž, s. 272. Komentář k předchozímu. Dostupné online. 
  95. a b Šifra „F. V. B.“. K portretu Ad. Heyduka. Otavan. 1919-09-02, roč. 4 (39), čís. 3-4, s. 45-46. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  96. Zlatá Praha. 1919-06-04, roč. 36, čís. 37-38, s. 296. Reprodukce obrazu. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. ISSN 1801-2493. 
  97. Šifra „Mck.“. Fr. Zuska: Podobizna básníka Ad. Heyduka. Zlatá Praha. Tamtéž, s. 304. Komentář k předchozímu. Dostupné online. 
  98. Národní politika. 1935-06-02, roč. 53, čís. 152, Nedělní zábavná a poučná příloha Národní politiky, s. 3. Reprodukce. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  99. Jas : rodinný obrázkový týdeník. 1935-06-14, roč. 9, čís. 24, s. 1. Kvalitní reprodukce. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. ISSN 1803-0289. 
  100. Anonym. Umělecké ceny a koupě. České slovo. 1940-07-27, roč. 32, s. 8. 
  101. Anonym. Obraz od našeho malíře. Východočeský kraj. 1940-08-09, roč. 22, čís. 32, s. 3. ISSN 1802-5188. 
  102. Polední list. 1940-07-30, roč. 14, čís. 208, s. 2. 
  103. Anonym. Obraz bývalého pardubického umělce do Národní galerie. Východočeský kraj. 1941-02-14, roč. 23, čís. 7, s. 5. ISSN 1802-5188. 
  104. Anonym. O vzácný obraz v Pardubicích. Právo lidu. 1946-09-27, roč. 49, čís. 222, severovýchodočeské vydání, s. 5. ISSN 0862-5905. 
  105. ŠETINA, Vinc[enc]. Spolek výtvarných umělců v Pardubicích ochráncem německých památek?. Lidová demokracie. 1948-02-15, roč. 4, s. 6. ISSN 0323-1143. 
  106. KLIMPL, Miroslav. Podle signatury na obojku psa poznali autora obrazu [online]. 2008 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  107. SCHŮTOVÁ, Jitka; SAUROVÁ, Vlasta; HAVRÁNKOVÁ, Hana. Signované kresby a obrazy Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea. Praha: Národní muzeum, 2008. 188 s. ISBN 978-80-7036-255-6. S. 156. 
  108. Klíč ke sbírkám : Publikační portál muzejních sbírek Pardubického kraje [online]. [cit. 2017-11-30]. Dostupné online. 
  109. Večerní České slovo. 1935-01-15, roč. 17, čís. 12, s. 8. Reprodukce perokresby. 
  110. Zlatá Praha. 1921-11-02, roč. 38, čís. 35-36, s. 359. Foto busty. Dostupné online [cit. 2018-01-02]. 
  111. Šifra „A. Mck.“ (= Antonín Macek). Výtvarné umění. Zlatá Praha. Tamtéž, s. 368. Komentář k předchozímu. Dostupné online [cit. 2018-01-02]. 
  112. a b Prager Presse. 1924-10-19, roč. 4, čís. 42, s. 2. Foto busty, posmrtné masky a odlitku ruky. Dostupné online [cit. 2018-01-02]. (německy) 
  113. a b c Šifra „KRČ“. Nej, nej, nej.... Rozvoj : orgán okresního výboru KSČ a ONV v Rakovníku. 1987-05-28, roč. 26, čís. 21, s. 3. 
  114. Národní politika. 1944-09-24, roč. 62, čís. 261, vydání pro Prahu, s. 4. Foto hlavy. 
  115. a b Anonym. K dnešnímu převozu uren s popelem Karla a Emila Buriana do Rakovníka. Národní politika. 1931-02-26, roč. 49, čís. 57, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-01-02]. 
  116. a b Letem světem. 1936-10-06, roč. 10, čís. 52, s. 4. Foto posmrtné masky Karla a Emila Buriana. 
  117. a b Světozor. 1924-02-28, roč. 24, čís. 13, s. 325. Foto poprsí a medaile. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  118. a b Šifra „J.“. Výtvarné zpodobení Bedřicha Smetany. Československá samostatnost. 1924-03-02, roč. 1, čís. 30, s. 5. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. ISSN 1804-915X. 
  119. a b HARLAS, F. X. Medaile na pamět 100. narozenin Bedřicha Smetany. Národní politika. 1924-03-07, roč. 42, čís. 66, s. 10. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  120. Prager Presse. 1934-09-23, roč. 14, čís. 38, obrazová příloha Die Welt am Sonntag, s. 5. Foto busty. (německy) 
  121. Venkov. 1944-12-16, roč. 39, čís. 297, s. 1. Foto busty. ISSN 1805-0905. 
  122. ŠUBERT, J. Urnový háj města Rakovníka. Rakovnické noviny. 1932-08-26, roč. 3, čís. 35, s. 1. 
  123. Národní politika. 1932-09-04, roč. 50, čís. 244, s. 3. Foto památníku. Dostupné online [cit. 2018-01-02]. 
  124. České slovo. 1932-09-04, roč. 24, s. 5. Foto památníku. 
  125. Anonym. V Rakovníku byl včera odevzdán veřejnosti urnový háj. Národní politika. 1932-09-05, roč. 50, čís. 245, odpolední vydání, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-01-02]. 
  126. Anonym. Pomník mistrům pěvcům Karlu a Emilu Burianovi. Národní listy. 1932-09-05, roč. 72, čís. 36, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-01-02]. 
  127. Anonym. Otevření urnového háje v Rakovníku a odevzdání pomníku pěvců bratří Buriánů. Národní osvobození. 1932-09-05, roč. 9, čís. 245, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-01-02]. ISSN 1804-9168. 
  128. Anonym. Otevření urnového háje v Rakovníku a odevzdání pomníku pěvců bratří Buriánů. Československá republika. 1932-09-06, roč. 253, čís. 210, s. 6. Dostupné online [cit. 2018-01-02]. ISSN 1803-4853. 
  129. Prager Presse. 1932-09-06, roč. 12, čís. 243, s. 5. (německy) 
  130. Anonym. Nej, nej, nej.... Rozvoj : orgán okresního výboru KSČ a ONV v Rakovníku. 1986-10-09, roč. 25, čís. 41, s. 3. 
  131. Šifra „KRČ“. nej, nej, nej.... Rozvoj : orgán okresního výboru KSČ a ONV v Rakovníku. 1987-09-24, roč. 26, čís. 38, s. 3. 
  132. a b KLEPAL, Boris. Karel Burian [online]. Boris Klepal, 2002 [cit. 2017-12-29]. Foto desky a Památníku. Dostupné online. 
  133. Anonym. Urnový háj byl otevřen před 75 lety. Rakovnický deník.cz [online]. 2007-09-13 [cit. 2018-03-01]. Dostupné online. 
  134. Anonym. Rakovník : Průvodce centrem Rakovníka a jeho nejbližším okolím [online]. Rakovník: Svazek měst a obcí Rakovnicka, 2007 [cit. 2018-01-04]. Dostupné online. 
  135. HARTL, Roman. Po stopách Krále pěvců [online]. Slabce: Městys Slabce, 2010 [cit. 2018-01-04]. Foto pamětní desky a památníku. Dostupné online. 
  136. Městys Slabce [online]. Slabce: Městys Slabce [cit. 2018-01-04]. Foto památníku. Dostupné online. 
  137. Svazek měst a obcí Rakovnicka : Rakovnicko.info [online]. Rakovník: Svazek měst a obcí Rakovnicka [cit. 2018-01-04]. Foto reliéfu; foto celého památníku zde a zde. Dostupné online. 
  138. Národní politika. 1934-01-09, roč. 52, čís. 8, s. 2. Foto. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  139. Anonym. Kpt. Poplerovi sňata posmrtná maska. Národní politika. 1932-10-19, roč. 50, čís. 289, s. 3. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  140. Večerní České slovo. 1932-10-24, roč. 14, čís. 243, s. 6. Foto posmrtné masky. 
  141. Večer. 1932-10-25, roč. 1932, čís. 250, s. 1. Foto posmrtné masky. 
  142. Kronika města Pardubic, s. 780
  143. Východočeský republikán. 1932-11-18, roč. 14, čís. 47, s. 1. ISSN 1802-517X. 
  144. Národní politika. 1933-01-17, roč. 51, čís. 17, s. 3. Foto posmrtné masky. Dostupné online [cit. 2018-01-10]. 
  145. Východočeský republikán. 1933-01-20, roč. 15, čís. 4, s. 5. ISSN 1802-517X. 
  146. Večer. 1933-01-20, roč. 1933, čís. 17, s. 2. Foto posmrtné masky. 
  147. KOTYK, Jiří. Pohřeb generála Jaroslava Červinky [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka, 2009-05-27 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. 
  148. Čech : politický týdenník katolický. 1933-12-09, roč. 58, čís. 49, s. 4. 
  149. Vlastivědný sborník okresu rakovnického (s Křivoklátskem) a kralovického (s Manětínskem). 1934-01, roč. 4, čís. 5, s. 65c. ISSN 1804-8862. 
  150. Anonym. Pamětní deska slavného pěvce Karla Buriána v jeho rodišti. Venkov : ústřední list Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu. 1934-05-16, roč. 29, čís. 113, s. 7. Dostupné online [cit. 2019-03-11]. ISSN 1805-0905. 
  151. Anonym. Ctitelům mistra pěvce K. Buriana. Východ : list Československé národní demokracie pro východní Čechy. 1934-04-13, roč. 17, čís. 15, s. 4. ISSN 1801-2582. 
  152. Prager Presse. 1934-05-30, roč. 14, čís. 145, s. 3. Foto desky. (německy) 
  153. Anonym. Odhalení pamětní desky pěvce Karla Buriana v Rousínově. Národní listy. 1934-06-05, roč. 74, čís. 153, večerní vydání, s. 5. Dostupné online [cit. 2017-12-29]. 
  154. Národní politika. 1934-07-05, roč. 52, čís. 183, s. 3. Foto desky. Dostupné online [cit. 2017-12-29]. 
  155. Radiojournal : autorisované pořady všech slyšitelných stanic evropských. 1934-07-07, roč. 12, čís. 27, s. 8. Foto desky. 
  156. Národní listy. 1934-07-07, roč. 74, čís. 184, s. 3. Dostupné online [cit. 2017-12-29]. ISSN 1214-1240. 
  157. Náš rozhlas. 1940-01-06, roč. 18, čís. 2, s. 8. 
  158. Burianův Rousínov [online]. Slabce - Rousínov: Občanské sdružení Rousínov, 2012 [cit. 2017-12-29]. Kapitola Karel Burian a Rousínov. Foto rodného domu Karla Buriana s pamětní deskou zde. Dostupné online. 
  159. HARTL, Roman. Načpak dlouhá slova, já jsem z Rousínova! Průvodce rodnou vsí Krále pěvců Karla Buriana [online]. Mutějovice: Vlastivědný sbor Rakovnicka s okolím, o. s. [cit. 2017-12-29]. Dostupné online. 
  160. DVOŘÁK, Radomír; HARTL, Roman. Křivoklátsko a Rakovnicko - Kde nebudete vědět kam dřív [online]. [cit. 2017-12-29]. Foto desky; další informace zde nebo zde. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-22. 
  161. Anonym. Deska F. A. Šubrta. Národní listy. 1935-06-28, roč. 75, čís. 177, večerní vydání, s. 5. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  162. Anonym. Pamětní deska řed. Fr. Ad. Šubertovi v Praze. Národní politika. 1935-07-14, roč. 53, čís. 191, s. 4. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  163. Národní politika. 1935-09-01, roč. 53, čís. 240, s. 1. Foto desky. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  164. Ozvěny domova i světa. 1935-09-05, roč. 2, čís. 36, s. 19. Foto desky. 
  165. Šifra „–n“. Pamětní deska Fr. Ad. Šubertovi. Radiojournal : autorisované pořady všech slyšitelných stanic evropských. 1935-09-07, roč. 13, čís. 36, s. 6. Foto desky. 
  166. Národní listy. 1935-09-08, roč. 75, čís. 247, s. 3. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  167. Šifra „A. V.“. Dvacet let od smrti Fr. Ad. Šuberta. Pražské noviny. 1935-09-08, roč. 256, čís. 209, s. 2. Foto desky. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. ISSN 1803-4861 1803-4853, 1803-4861. 
  168. Prager Presse. 1935-09-08, roč. 15, čís. 36, obrazová příloha Die Welt am Sonntag, s. 4-5. Foto desky. ISSN 1213-3744. (německy) 
  169. Anonym. Včerejší oslavná vzpomínka na F. Ad. Šuberta, spojená se slavnostním odhalením pamětní desky. Národní politika. 1935-09-09, roč. 53, čís. 248, odpolední vydání, s. 1. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  170. Šifra „jr.“. Světlé památce Fr. Ad. Šuberta. Národní listy. 1935-09-09, roč. 75, čís. 36, Pondělí Národních listů a Národa, s. 4. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  171. Anonym. Oslavy 20. výročí smrti F. A. Šuberta v Praze. Pražské noviny. 1935-09-10, roč. 256, čís. 210, s. 4. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. ISSN 1803-4861 1803-4853, 1803-4861. 
  172. Právo lidu. 1935-09-10, roč. 44, čís. 211, s. 3. Foto desky. 
  173. Právo lidu. 1935-09-10, roč. 44, čís. 211, příloha Večerník Práva lidu, s. 2. 
  174. Jas : rodinný obrázkový týdeník. 1935-09-13, roč. 9, čís. 37, s. 20. Foto ze slavnostního odhalení desky. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. ISSN 1803-0289. 
  175. Pestrý týden. 1935-09-14, roč. 10, čís. 37, s. 3. Foto ze slavnostního odhalení desky. 
  176. Šifra „ež“. Na pamět Fr. Ant. Šubrta. Čech : politický týdenník katolický. 1935-09-14, roč. 60, čís. 37, s. 4. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  177. Letem světem. 1935-09-17, roč. 9, čís. 49, s. 3. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  178. Anonym (autor hlavního textu František Sekanina). Upomínka na odhalení pamětní desky dramat. spisovateli, novináři a prvnímu řediteli Národního divadla v Praze a Městského divadla na Král. Vinohradech Fr. Ad. Šubertovi v Praze, na Smíchově, nábřeží Legií, č. 8, kde Šubert dne 8. září 1915 zemřel. Praha: Politika, 1935. 14 nečíslovaných s. Foto desky. 
  179. STRÁNSKÝ, P. Památce Fr. Ad. Šuberta. Divadlo ochotnické. 1935, roč. 8, čís. 6-7, s. 67-72. Foto desky na titulní straně a s. 67. 
  180. Zvon : belletristický týdeník. 1936-09-25, roč. 36, čís. 2, s. 28. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  181. Anonym. Secesní činžovní domy na Janáčkově nábřeží [online]. Klub přátel starého Smíchova, 2007-10-19 [cit. 2017-11-30]. Dostupné online. 
  182. Pamětní desky v Praze [online]. [cit. 2017-11-30]. Dostupné online. 
  183. Anonym. Vzpomínková slavnost a odhalení pamětní desky p. továrníku Ing. Prokopovi. Štít : lidový týdeník českého východu. 1938-06-02, roč. 32, čís. 22, s. 6. 
  184. Šifra „r.“. Firma Josefa Prokopa synové v Pardubicích uctívá památku svého velkého budovatele ing. Jos. Prokopa. Východ : orgán Národ. sjednocení pro východ. Čechy. 1938-06-03, roč. 21-22, čís. 22, s. 1. 
  185. Šifra „–akp. –“. Pomník padlým. Národní politika. 1937-02-17, roč. 55, čís. 48, s. 4. Dostupné online [cit. 2017-12-18]. 
  186. Anonym. Po třiceti dnech namáhavé dopravy z hor. Monolit se blíží k Pardubicům. Žulový obr ve váze 280 q pro Památník železničního pluku. Jak se děje jeho doprava. – Model památníku vztýčen. Večerní České slovo. 1937-09-29, roč. 19.. Foto monolitu přepravovaného drážkou. 
  187. Anonym. Pomník padlým příslušníkům železničního pluku. Východočeský obzor. 1937-10-04, roč. 33, čís. 41, s. 3. 
  188. Anonym. Model památníku padlým železničního pluku v Pardubicích. Národní politika. 1937-10-12, roč. 55, čís. 280, příloha k rannímu vydání, s. 1 (příloha nestránkována). Foto kašírovaného modelu. 
  189. Anonym. Pracuje se na pomníku železničářů. Dynamiku do okřídleného kola. Malá oprava vyzvedne celkový dojem. Večerní České slovo. 1937-12-21, roč. 19.. 
  190. Šifra „-ka.“. Železniční pluk v Pardubicích zbuduje pomník. Národní politika. 1938-03-10, roč. 56, čís. 68, s. 4. Dostupné online [cit. 2017-12-18]. 
  191. Šifra „fšf“. Po druhé za monolitem pro Památník. Přes bažiny a lesy s 40 tunovým balvanem. Statečný výkon 40 vojínů železničního a dělostřeleckého pluku. Večerní České slovo. 1938-03-25, roč. 20.. Foto kašírovaného modelu. 
  192. Anonym. Pocta mrtvým železničního pluku. Základní kámen Památníku. Prapory na domech a hromadnou účastí vzdá občanstvo s armádou hold. Večerní České slovo. 1938-03-26, roč. 20.. 
  193. Anonym. Po 10 dnech svízelné dopravy. Monolit je už v kasárnách. Večerní České slovo. 1938-03-30, roč. 20.. 
  194. Východočeská národní politika. 1938-03-30, roč. 1938. 
  195. Nick „Zbyněk“. Zuskův obelisk převáželi vojáci několik měsíců. Vlaky.net [online]. Bratislava: Múzejno dokumentačné centrum, 2007-10-17 [cit. 2017-12-24]. Dostupné online. 
  196. KLIMPL, Miroslav. O třech sloupcích s bronzovými štítky [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka, 2011-06-03 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  197. Nick „morfe_m“. Železniční pluk [online]. Geocaching.com, 2014-02-25 [cit. 2017-12-24]. Dostupné online. 
  198. PALEČEK, Jiří. Parpedie : Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka [cit. 2017-12-07]. Kapitola Obelisk. Dostupné online. 
  199. PALEČEK, Jiří. Parpedie : Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka [cit. 2017-12-07]. Kapitola Pomníky. Dostupné online. 
  200. a b PALEČEK, Jiří. Parpedie : Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka [cit. 2017-12-07]. Kapitola Pardubické plastiky. Dostupné online. 
  201. PALEČEK, Jiří. Parpedie : Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka [cit. 2017-12-07]. Kapitola Železniční pluk. Dostupné online. 
  202. KLICPERA, Jiří. K historii jednoho pomníku v Pardubicích. Novinky.cz [online]. 2015-05-05 [cit. 2017-12-24]. Dostupné online. 
  203. Evidence válečných hrobů: VH: CZE5309-37554 [online]. Praha: Ministerstvo obrany České republiky [cit. 2017-12-24]. 4 fotografie pomníku. Dostupné online. 
  204. Anonym. Kasárna TGM [online]. Pardubice: Retroměstečko, s. r. o. [cit. 2017-12-24]. Dostupné online. 
  205. DUŠEK, Stanislav. Galerie - Pomník obětem světových válek [online]. Mapy.cz [cit. 2017-12-24]. Foto pomníku. Dostupné online. 
  206. Památník padlých příslušníků žel. pluku [online]. Fotohistorie.cz (Ivo Petr) [cit. 2017-12-24]. Dobová pohlednice, na ní kašírovaný model pomníku. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-28. 
  207. Pardubice : Pomník Obětem 1. a 2. světové války [online]. Praha: Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-12-20]. Foto pomníku. Dostupné online. 
  208. Šifra „-ka”. Návrh na památník Arnošta z Pardubic. Národní politika. 1940-03-17, roč. 58, čís. 76, mimopražské vydání, s. 4. 
  209. a b Šifra „fšf.“. Pamětní deska Arnoštu z Pardubic. Večerní České slovo. 1940-04-05, roč. 22, čís. 80, s. 4. 
  210. a b Anonym. Pamětní deska arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Východočeský kraj. 1940-04-05, roč. 22, čís. 14, s. 6. ISSN 1802-5188. 
  211. Šifra „–ec –“. Přípravný výbor pro vybudování památníku arcibiskupu Arnoštu z Pardubic. Národní politika. 1940-04-07, roč. 58, čís. 97, s. 4. Dostupné online [cit. 2017-12-06]. 
  212. Anonym. Sochař F. Zuska provede pomník Arnošta z Pardubic v Pardubicích. (Nedělní) Lidové listy. 1940-04-07, roč. 19 (21), čís. 81, s. 2. 
  213. Anonym. Památník arcibiskupu Arnoštu z Pardubic. Národní listy. 1940-04-07, roč. 80, čís. 95, s. 3. Dostupné online [cit. 2017-12-03]. 
  214. Národní listy. 1940-04-08, roč. 80, čís. 96, Večerník, s. 2. Dostupné online [cit. 2017-12-03]. 
  215. Národní listy. 1940-04-09, roč. 80, čís. 97, Večerník, 1. vydání, s. 2. Dostupné online [cit. 2017-12-03]. 
  216. a b Šifra „ton.“. Pamětní deska Arnoštu z Pardubic. Národní politika. 1940-04-11, roč. 58, čís. 101, s. 4. Foto sochy s mozaikou v pozadí. Dostupné online [cit. 2017-12-03]. 
  217. Šifra „-ka“. Památce arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Národní politika. 1940-04-24, roč. 58, čís. 114, s. 4. Dostupné online [cit. 2017-12-04]. 
  218. a b Šifra „D. V.“. Pamětní medaile k jubileu 600 let města Pardubic. Lidové listy. 1940-05-05, roč. 19, s. 3. Foto medaile. 
  219. a b Národní listy. 1940-05-26, roč. 80, čís. 139, s. 9. Foto medaile. Dostupné online [cit. 2017-12-05]. 
  220. Šifra „Ceps“. Pardubice Arnoštu z Pardubic. Pražský ilustrovaný zpravodaj. 1940-06-27, roč. 1940, čís. 27, s. 23. 
  221. Štít. 1940-07-04, roč. 34, čís. 27, příloha „600 let města Pardubic“, s. 1 (nestránkováno). Foto hliněného modelu sochy. ISSN 1214-5106. 
  222. a b Anonym. Začátkem srpna bude posvěcena socha Arnošta z Pardubic v arciděkanském chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích. (Nedělní) Lidové listy. 1940-07-14, roč. 19 (21), čís. 162, s. 5. Foto autora a sochy. 
  223. a b Šifra „fšf.“. Odhalení sochy arcibisk. Arnošta z Pardubic. Večerní České slovo. 1940-08-05, roč. 22, čís. 181, s. 4. 
  224. POUL, František. Vyvrcholení jubilejních oslav 600 let města Pardubic. (Nedělní) Lidové listy. 1940-08-18, roč. 19 (21), čís. 192, s. 9. Foto sochy. 
  225. Šifra „zv“. Pardubice a arcibiskup Arnošt. Lidové noviny. 1940-08-21, roč. 48, čís. 422, s. 5. Dostupné online [cit. 2017-12-06]. ISSN 1802-6265. 
  226. Venkov : list českého zemědělského lidu. 1940-08-24, roč. 35, čís. 198, s. 3. Foto sochy s mozaikou v pozadí. Dostupné online [cit. 2019-11-11]. ISSN 1805-0905. 
  227. POUL, František. Slavnost svěcení sochy Arnošta z Pardubic, prvního arcibiskupa pražského, zakladatele a patrona města. (Nedělní) Lidové listy. 1940-08-25, roč. 19 (21), čís. 198, s. 4. Na s. 1 velkoformátové foto sochy s mozaikou v pozadí. 
  228. Anonym. Pardubice k uctění památky prvního arcibiskupa pražského. Národní listy. 1940-08-26, roč. 80, čís. 35, pondělní vydání, s. 1-2. Na s. 1 foto sochy s mozaikou v pozadí. Dostupné online [cit. 2017-12-06]. 
  229. POUL, František. Významná slavnost v Pardubicích: vděčné Pardubice svému zakladateli a patronu arcibiskupu Arnoštovi. Lidové listy. 1940-08-27, roč. 19 (21), čís. 199, s. 1-2. 
  230. Lidové noviny. 1940-08-28, roč. 48, čís. 436, s. 3. Foto sochy s mozaikou v pozadí. Dostupné online [cit. 2017-12-07]. ISSN 1802-6265. 
  231. Anonym. Pardubičtí občané postavili mramorový památník svému patronu a zakladateli města. Štít. 1940-08-29, roč. 34, čís. 34, s. 4. Historie projektu; foto ze slavnostního vysvěcení sochy. ISSN 1214-5106. 
  232. Anonym. J. E. njdp. biskup v čele četných delegací. Tamtéž.
  233. Anonym. Socha Arnošta z Pardubic. Východočeský kraj. 1940-08-30, roč. 22, čís. 35, s. 1. Foto sochy. ISSN 1802-5188. 
  234. Východočeský kraj. 1940-09-27, roč. 22, čís. 39, s. 1. ISSN 1802-5188. 
  235. Jas. 1940-11-22, roč. 14, čís. 47, s. 721 (nestránkováno). Foto sochy. Dostupné online [cit. 2017-12-07]. ISSN 1803-0289. 
  236. Umělecké památky Čech. Redakce Emanuel Poche. Svazek 3. P-Š. Praha: Academia, 1986. 538 s. S. 24. 
  237. KOTYK, Jiří. Tradice Arnošta z Pardubic v dějinách Pardubic 20. století [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka, 2005-02-16 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  238. Anonym. Arnošt z Pardubic a město Pardubice [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka, 2009-06-05 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  239. a b ŘEHÁČEK, Jan. Pardubické oslavy pod hákovými kříži [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka, 2010-09-24 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  240. a b JARÁ, K. Oslava jubilea 600 let od povýšení Pardubic na město [online]. Pardubice: Sdružení přátel Pardubického kraje, 2010-10-20 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  241. Arnošt z Pardubic [online]. [cit. 2017-12-09]. Foto sochy s mozaikou v pozadí. Dostupné online. 
  242. Galerie: Pardubice slavily Arnošta z Pardubic [online]. Pardubice: Pardubický deník.cz, 2014 [cit. 2017-12-09]. Foto sochy s mozaikou v pozadí. Dostupné online. 
  243. Táž fotografie [online]. [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  244. PALEČEK, Jiří. Parpedie : Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka [cit. 2017-12-07]. Kapitola Arnošt z Pardubic. Dostupné online. 
  245. PALEČEK, Jiří. Parpedie : Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka [cit. 2017-12-07]. Kapitola Busta. Dostupné online. 
  246. PALEČEK, Jiří. Parpedie : Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka [cit. 2017-12-07]. Kapitola Kostel sv. Bartoloměje. Dostupné online. 
  247. Nick „1Numizmatik“. Medailérska tvorba Františka Zusku. CS Mince [online]. 2017-05-17 [cit. 2017-11-30]. Dostupné online. (slovensky) 
  248. Národní listy. 1924-09-28, roč. 61, čís. 266, s. 5. Dostupné online [cit. 2018-01-14]. 
  249. Tribuna. 1921-09-28, roč. 3, čís. 228, s. 5. ISSN 1805-7179. 
  250. Český svět. 1921-10-13, roč. 18, čís. 2, s. 32. Foto aversu medaile. Dostupné online [cit. 2018-01-14]. 
  251. Anonym. Theater und Musik. Karl Burian. Prager Presse. 1921-09-28, roč. 1, čís. 182, s. 7. Dostupné online [cit. 2018-01-14]. (německy) 
  252. Šifra „K. Čv.“. Pěvec z boží milosti – Karel Burian – zemřel. Večer. 1924-09-26, roč. 1924, čís. 221, s. 2. 
  253. Medaile v zemích českých (1924), s. 66, foto aversu na tab. 17.
  254. a b Vyobrazení etc. (1924), s. 60. Foto aversu a reversu.
  255. a b Haimann (2006). Foto aversu medaile.
  256. a b c Medaile v zemích českých (1924), s. 66.
  257. a b c d e f g h i Haimann (2006).
  258. Národní listy. 1922-01-05, roč. 62, čís. 5, s. 4. Dostupné online [cit. 2018-01-14]. 
  259. KOČÍ, Josef. Návrat Karla Havlíčka z Brixenu. Praha: Melantrich, 1986. 40 s. (Slovo k historii; sv. 6). S. 38. Foto aversu medaile. 
  260. Medaile v zemích českých (1924), s. 66, foto aversu a reversu na tab. 17.
  261. a b Provenio : Databáze vlastníků historických a moderních knižních sbírek a provenienčních záznamů v knihách [online]. Praha: Knihovna Národního muzea, rev. 2017-11-28 [cit. 2018-01-15]. Kapitola Havlíček Borovský, Karel, 1821-1856. Foto aversu a reversu medaile. Dostupné online. 
  262. a b Muzea a galerie na Vysočině on-line [online]. Jihlava: Kraj Vysočina [cit. 2018-01-16]. Kapitola Pamětní medaile 100 let od narození Karla Havlíčka. Foto aversu medaile zde. Dostupné online. 
  263. a b Archivní katalog [online]. Praha: Archiv hl.m. Prahy [cit. 2018-01-16]. Kapitola Medaile ke stému výročí narození Karla Havlíčka Borovského. Foto aversu a reversu medaile. Dostupné online. 
  264. Vyobrazení etc. (1924), s. 61. Foto aversu a reversu.
  265. DOBRÝ, Josef. Záslužné medaile zvláštních zemědělských odvětví. Věstník Československého zemědělského musea. 1934, roč. 7, čís. 1, s. 52. 
  266. Numismatické listy. 1993-12, roč. 48, čís. 5-6, s. 151. ISSN 0029-6074. 
  267. a b Katalog sbírek Východočeské galerie [2]
  268. Prager Presse, Bilderbeilage. 1924-02-24, roč. 4, čís. 8, s. 1. Foto medaile. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. (německy) 
  269. Národní listy. 1924-03-08, roč. 64, čís. 67, příloha, s. 9. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  270. Anonym. Výtvarné umění. Národní listy. 1924-04-13, roč. 64, čís. 103, s. 5. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  271. Prager Presse. 1934-10-14, roč. 14, čís. 41, s. 4-5. Foto plakety. (německy) 
  272. Večerní České slovo. 1934-05-11, roč. 16, čís. 109, s. 8. Foto odznaku. 
  273. Pestrý týden. 1934-05-12, roč. 9, čís. 19, s. 3. Foto odznaku. 
  274. Anonym. Slavnosti železničního pluku v Pardubicích. Národní listy. 1935-02-17, roč. 75, čís. 48, 3. vydání, s. 3. Dostupné online [cit. 2018-01-18]. 
  275. Anonym. Slavnosti železničního pluku v Pardubicích. Národní politika. 1935-02-17, roč. 53, čís. 48, s. 4. Dostupné online [cit. 2018-01-18]. 
  276. Anonym. Slavnosti železničního pluku v Pardubicích. Československý legionář. 1935-02-22, roč. 17, čís. 8, s. 8. Dostupné online [cit. 2018-01-18]. 
  277. Anonym. Medaile železničního pluk. Večerní České slovo. 1935-03-08, roč. 17, čís. 56, s. 8. Foto aversu a reversu medaile. 
  278. Letem světem. 1935-03-09, roč. 9, čís. 22, s. 3. Foto aversu a reversu medaile. Dostupné online [cit. 2018-01-18]. 
  279. Národní politika. 1935-03-10, roč. 53, čís. 69, s. 4. Foto aversu a reversu medaile. Dostupné online [cit. 2018-01-18]. 
  280. Prager Presse. 1935-03-10, roč. 15, s. 5. Foto aversu a reversu medaile. (německy) 
  281. Pestrý týden. 1935-03-16, roč. 10, čís. 11, s. 4. Foto aversu medaile. 
  282. Jas : rodinný obrázkový týdeník. 1935-03-29, roč. 9, čís. 13, s. 4. Foto aversu a reversu medaile. 
  283. a b KLICPEROVÁ, Lenka. Železniční pluk v Pardubicích, jeho vznik, budování a osobnost plukovníka Ing. Josefa Klicpery. Pardubice: Klub přátel Pardubicka, 2003. 48 s. (AB – Zet Pardubicka; sv. 24). S. 48. Foto aversu medaile. 
  284. PALEČEK, Jiří. Parpedie : Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka [cit. 2017-12-07]. Kapitola Jan Frýba. Dostupné online. 
  285. Nick „MG34“. Detektorweb.cz [online]. Praha: Detektorweb.cz, 2007-05-30 [cit. 2018-01-18]. Kapitola Železniční pluk II.. Foto aversu a reversu medaile. Dostupné online. 
  286. Národní politika. 1935-08-20, roč. 53, čís. 228, s. 11. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  287. Šifra „Ingl.“. Po škole a před mistrovstvím. Národní listy. 1935-08-21, roč. 75, čís. 229, Večerník, s. 6. Foto plakety. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  288. Šifra „Ingl.“. Juniorská mistrovství v lawntennise přípravou na Maďarsko. Národní listy. 1935-08-22, roč. 75, čís. 164, s. 5. Foto plakety. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  289. Tennis : úřední časopis Československé lawntennisové asociace. 1935-09-14, roč. 8, čís. 10, s. titulní. Foto plakety. 
  290. Národní politika. 1935-08-28, roč. 53, čís. 236, odpolední vydání, s. 5. Foto plakety. Dostupné online [cit. 2018-01-18]. 
  291. Národní politika. 1935-08-29, roč. 53, čís. 237, příloha pro venkov k rannímu vydání, s. 2. Foto plakety. 
  292. Tamtéž, s. 4. Foto plakety.
  293. Anonym. Pamětní spis vydaný v upomínku na odevzdání praporu, věnovaného hlavním městem Bratislavou, ženijnímu pluku 6 p. presidentem ČSR. Dr. E. Benešem 16. září 1936. Bratislava: Ženijní pluk 6, 1936. ii + 67 s. S. 13. Foto aversu a reversu medaile. 
  294. Pražský ilustrovaný zpravodaj. Roč. 1936, čís. 40.. Foto reversu medaile. 
  295. Prager Presse. 1936-09-18, roč. 16.. Foto aversu a reversu medaile. (německy) 
  296. Národní politika. 1936-09-20, roč. 54, čís. 259, Nedělní zábavná a poučná příloha Národní politiky, s. 1. Foto aversu a reversu medaile. Dostupné online [cit. 2018-01-20]. 
  297. Anonym. Návrh pamětní medaile k 600 let města Pardubic. Štít. 1940-05-03, roč. 34, čís. 18, s. 3. Foto sádrového modelu medaile. ISSN 1214-5106. 
  298. Anonym. Jubilejní medaile k výročí 600 let města Pardubic. Východočeský kraj. 1940-05-10, roč. 22, čís. 19, s. 1. Foto medaile. ISSN 1802-5188. 
  299. Anonym. Pamětní medaile k 600. výročí města Pardubic. Večer. 1940-05-17, roč. 1940, čís. 112, s. 2. Foto medaile. 
  300. Národní politika. 1940-05-21, roč. 58, čís. 140, s. 5. Foto medaile. Dostupné online [cit. 2017-12-12]. 
  301. Pestrý týden. 1940-05-25, roč. 15, čís. 21, s. 7. Foto aversu medaile. Dostupné online [cit. 2017-12-12]. ISSN 1801-4429. 
  302. PALEČEK, Jiří. Parpedie : Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka [cit. 2017-12-07]. Kapitola Medaile. Dostupné online. 
  303. a b Sbírky Českého muzea stříbra [online]. Kutná Hora: České muzeum stříbra [cit. 2017-12-12]. Na webové stránce ve „Vyhledávání“ vybrat „Hledat ve všech podsbírkách“ a zadat „Zuska“. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Anonym. Z galerie našich umělců – krajanů. Nové proudy : krajinský týdenník Berounska, Hořovicka, Kladenska, Kralovicka, Lounska a Rakovnicka. 1918, roč. 1, čís. 7, s. 7. 
  • BURIAN, Jan; HATLÁKOVÁ-BAUEROVÁ, Eva. Příbuzné si člověk nevybírá aneb Pokus o rodinnou kroniku. Praha: Galén, 2017. 277 s. ISBN 978-80-7492-298-5. 
  • František Zuska 1887 – 1955. Katalog výstavy. Rakovník: Rabasova galerie Rakovník, 2017. 40 nečíslovaných s. ISBN 978-80-87406-61-8. 
  • HAIMANN, Petr. Slovník autorů a zhotovitelů mincí, medailí, plaket, vyznamenání a odznaků se vztahem k Čechám, Moravě, Slezsku a Slovensku (1505-2005). Praha: Libri, 2006. 583 s. ISBN 80-7277-324-0. S. 552. 
  • HARTL, Roman. Král pěvců Karel Burian a dalších 80 historických osobností městysů a obcí mikroregionu Balkán. Slabce: Sdružení obcí mikroregionu Balkán, 2013. 298 s. S. 293-294. 
  • HARTLOVÁ, Markéta. Výtvarník, nebo voják? Obojí. Raport : týdeník pro Rakovnicko a Novostrašecko. 22. 8. 2017, roč. 27, čís. 34, s. 9. 
  • HUŇÁČEK, Miloslav. Kostely – modlitebny – kaple – zvonice. Pardubice: Klub přátel Pardubicka a Společnost pro rozvoj Pardubicka, 2000. 54 s. (AB – Zet Pardubicka; sv. 10). S. 6. 
  • HUŇÁČEK, Miloslav. Pamětní desky a jiné pamětní nápisy na Pardubicku. 1. část. Nápisy v Pardubicích včetně připojených obcí. 2. vyd. Pardubice: Společnost pro rozvoj Pardubicka, 2005. 52 s. (AB – Zet Pardubicka; sv. 2). 
  • JILEMNICKÝ, Alois. Kámen jako událost : kulturně historický a společenský obraz první české školy sochařů a kameníků za sto let její existence 1884 – 1984. Praha: Panorama, 1984. 429 s. S. 186-187 a 422. 
  • KLIMPL, Miroslav. Co se kdy na Pardubicku šustlo : (od nepaměti do konce 20. století). Pardubice: Krajská knihovna v Pardubicích, 2003. 147 s. ISBN 80-903037-5-7. 
  • KMOŠEK, Petr. Obraz domova v malířství východních Čech 20. století. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2006. 323 s. ISBN 80-86845-45-1. 
  • KOŽÍK, Jaroslav; FALATHOVÁ, Zuzana. Medailérska tvorba v rokoch 1918-1960. Bratislava: Slovenská numismatická spoločnosť, pobočka Bratislava, 2018. 136 s. Dostupné online. (slovensky) 
  • KREJČÍ, František. Před 50 lety zemřel sochař F. Zuska. Rakovnický deník. 2005, roč. 7, čís. 42, s. 4. ISSN 1212-5857. 
  • Kronika města Pardubic. Pardubice: Město Pardubice, 1895 – 1933. 864 s. Dostupné online. Státní okresní archiv Pardubice, fond č. 27: Archiv města Pardubice, položka „Pamětní kniha města Pardubic (1895-1933)“. 
  • Medaile v zemích českých. Praha: Numismatická společnost československá, 1924. 71 s., 20 tab. Kapitola 247. František Zuska, s. 66 a tab. 17. 
  • MIČKA, Ladislav. Kulturní tvář Rakovnicka. Rakovník: Okresní muzeum a galerie, 1976. 165 s. S. 66. 
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2010. Svazek 21 : W – Ž. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2010. 391 s. (Prameny a dokumenty). ISBN 978-80-86171-35-7. S. 311. 
  • SMITKA, Luboš. Rakovnické pomníky v lesku a bídě. Rakovník: Státní oblastní archiv v Praze - Státní okresní archiv Rakovník, 2008. 194 s. ISBN 978-80-86772-29-5. 
  • ŠEBEK, František. Medaile Pardubicka. Pardubice: Krajské muzeum Východních Čech – pracoviště Pardubice a Česká numismatická společnost – pobočka Pardubice, 1987. 93 s., 16 nečísl. příloh. (Fontes Musei Pardubicensis). 
  • Vyobrazení plaket a medaillí zhotovených Československou státní mincovnou v Kremnici. Kremnica: Státní mincovna v Kremnici, 1924. 62 s. S. 60-61. 
  • Železniční pluk : 1918-1931. Pardubice: Důstojnický sbor Železničního pluku, 1931. 195 s. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]