Přídělový systém
Přídělový systém nebo vázané hospodářství, také racionace je administrativní opatření, které každému obyvateli určuje, kolik základních potřeb si smí koupit. Využívá se v dobách nouze, typicky za války. Obvykle se vztahuje na základní životní potřeby: potraviny, palivo, šatstvo, kuřivo, mýdlo apod. Při nákupu zboží, které podléhá vázanému hospodářství, spotřebitel musí odevzdat odpovídající počet přídělových lístků. Přídělové lístky jsou obyvatelstvu vydávány podle předem daného klíče; zohledňuje se při tom náročnost profese, její užitečnost v době války atd. Vázané hospodářství je obvykle doprovázeno regulací spotřebitelských cen.
Přídělový systém v českých zemích[editovat | editovat zdroj]
1915–1921[editovat | editovat zdroj]
Za 1. světové války zavedla rakouská vláda přídělový systém v dubnu 1915 na většinu životních potřeb (mouka, chléb, cukr, sádlo, maso, brambory, mléko, šatstvo, uhlí atd.).[1] Vázané hospodářství bylo v ČSR zrušeno 1. července 1921.[2]
1939–1953[editovat | editovat zdroj]
Za druhé světové války byly v Protektorátu Čechy a Morava od 2. října 1939 zavedeny potravinové lístky, v prosinci 1939 pak i poukázky na textil a obuv.[3] Kvůli špatné hospodářské situaci přetrval v Československu přídělový systém až do 31. května 1953 (zrušen byl současně s provedením měnové reformy).
O podvodu spočívajícím v tištění falešných potravinových lístků pojednává 7. díl seriálu 30 případů majora Zemana Mědirytina (díl je situován do roku 1950).
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu přídělový systém na Wikimedia Commons - Bulletin Chrastavského muzea (oddíl Radostné loučení)