Vltava (Má vlast)
Vltava je druhá symfonická báseň z cyklu Má vlast skladatele Bedřicha Smetany. Popisuje tok řeky – Vltavy. Kompozici symfonické básně provedl Smetana mezi 20. listopadem a 8. prosincem roku 1874. Premiéru měla až 4. dubna 1875.
Části symfonické básně[editovat | editovat zdroj]
- „Prameny Vltavy“ (dvě flétny symbolizují dva prameny Vltavy, Teplou a Studenou Vltavu)
- „Téma Vltavy“
- „Lesní téma“ (lesní roh)
- „Svatební scéna“ (polka – svatební lidový tanec)
- „Noční scéna“ (tanec víl a lesních divoženek v měsíčním svitu; staré hrady)
- „Téma Vltavy“
- „Svatojánské proudy“
- „Téma Vltavy“
- „Vyšehrad“ (Praha) – motiv z Vyšehradu
- „Vltava mizí v dálce“ (konec skladby – závěrečná tečka u soutoku s Labem v Mělníku)
Vznik a motivy symfonické básně[editovat | editovat zdroj]
Historie vzniku a původ hudebních motivů[editovat | editovat zdroj]
Smetana pochytil „zvuk pramenů řeky“ již v roce 1867 při své dovolené na horním toku jiné české řeky, a sice na místě vzniku Otavy (z potoka Křemelná a říčky Vydry) na Šumavě. Teprve po sedmi letech, za úplné hluchoty, však složil Vltavu.[1] I po roce 1867 pobýval Smetana u Vltavy. Pro jednotlivé části své po celém světě slavné symfonické básně použil různé motivy, např. také zvuku po stavbě vltavské kaskády zaniklých peřejí svatého Jana.[1]
O jedné z hlavních melodií se traduje, že je převzata z české lidové písně Kočka leze dírou, jež byla Smetanou transponována do mollové tóniny. Ve Švédsku, kde skladatel jistý čas působil, existuje názor, že se Smetana u jednoho z motivů inspiroval švédskou lidovou písní.[2]
Citát skladatele[editovat | editovat zdroj]
| „ | Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků, Teplá a Studená Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři lůny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze, Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátném toku svém v Labi. | “ |
| — Bedřich Smetana[zdroj?] | ||
Původ motivu[editovat | editovat zdroj]
Ústřední motiv Smetanovy Vltavy se vyskytuje už v populární písni ze šestnáctého století "La Mantovana", která je připisována italskému tenoru Giuseppe Cenci, také známému jako Giuseppino del Biado, († 1616)[3] k textu "Fuggi, fuggi, fuggi da questo cielo". Její první výtisk je v Biadově sbírce madrigal z roku 1600. Melodie, později známá jako "Ballo di Mantova" a "Aria di Mantova", získala popularitu v renesanční Evropě, když byla uváděna ve vlámštině jako "Ik zag Cecilia komen", v polštině "Pod Krakowem", v rumunštině "Carul cu boi", ve skotštině "My mistress is prettie" a ukrajinštině "Kateryna Kucheryava".
Motivy převzaté do jiných skladeb[editovat | editovat zdroj]
Uvádí se, že izraelskou hymnu Ha-Tikva složil Samuel Cohen pravděpodobně právě na jeden z námětů Smetanovy Vltavy.
Skladba byla rovněž použita do amerického filmu Strom života z roku 2011.[4] Na melodii Smetanovy symfonické básně nazpíval na začátku normalizace Karel Gott píseň Vltava s textem Jiřího Štaidla. V roce 2018 zhodnotil Pavel Klusák text a přednes této písně jako „vlastenecké vyznání plné klišé jako antiteze všem, kdo svobodně opouštěli hranice totality“.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b SCHNABL, Arthur: Diese wilde, bescheidene Schönheit (Ta divoká, skromná krasavice). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 14. května 2020, s. R 5 (německy).
- ↑ http://www.radio.cz/cz/clanek/73102
- ↑ John Walter Hill. "Cenci, Giuseppe" [online]. Oxford University Press [cit. 2010-02-21]. Dostupné online. Šablona:Subscription required
- ↑ Recenze: Strom života s Pittem je skvělý, ale nehodí se teenagerům. iDNES.cz [online]. 2011-07-21 [cit. 2019-06-18]. Dostupné online.
- ↑ KLUSÁK, Pavel. Tváře normalizace: Karel Gott dal české společnosti jasnou zprávu, těžší cestu si vybrat nehodlal. Deník N [online]. 2019-08-16 [cit. 2018-08-16]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vltava na Wikimedia Commons - Vltava v knihovně public domain hudebnin IMSLP (Petrucci Music Library) (partitura a klavírní výtah)
