Vltava (Má vlast)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Titulní list autografu partitury Smetanovy Vltavy

Vltava je druhá symfonická báseň z cyklu Má vlast skladatele Bedřicha Smetany. Popisuje tok řeky – Vltavy. Kompozici symfonické básně provedl Smetana mezi 20. listopadem a 8. prosincem roku 1874. Premiéru měla až 4. dubna 1875.

Části symfonické básně[editovat | editovat zdroj]

  1. „Prameny Vltavy“ (dvě flétny symbolizují dva prameny Vltavy, Teplou a Studenou Vltavu)
  2. „Téma Vltavy“
  3. „Lesní téma“ (lesní roh)
  4. „Svatební scéna“ (polka – svatební lidový tanec)
  5. „Noční scéna“ (tanec víl a lesních divoženek v měsíčním svitu; staré hrady)
  6. „Téma Vltavy“
  7. „Svatojánské proudy“
  8. „Téma Vltavy“
  9. „Vyšehrad“ (Praha) – motiv z Vyšehradu
  10. „Vltava mizí v dálce“ (konec skladby – závěrečná tečka u soutoku s Labem v Mělníku)

Vznik a motivy symfonické básně[editovat | editovat zdroj]

Historie vzniku a původ hudebních motivů[editovat | editovat zdroj]

Smetana pochytil „zvuk pramenů řeky“ již v roce 1867 při své dovolené na horním toku jiné české řeky, a sice na místě vzniku Otavy (z potoku Křemelná a říčky Vydry) na Šumavě. Teprve po sedmi letech, za úplné hluchoty, však složil Vltavu.[1] I po roce 1867 pobýval Smetana u Vltavy. Pro jednotlivé části své po celém světě slavné symfonické básně použil různé motivy, např. také zvuku po stavbě vltavské kaskády zaniklých peřejí svatého Jana.[1]

O jedné z hlavních melodií se traduje, že je převzata z české lidové písně Kočka leze dírou, jež byla Smetanou transponována do mollové tóniny. Ve Švédsku, kde skladatel jistý čas působil, existuje názor, že se Smetana u jednoho z motivů inspiroval švédskou lidovou písní.[2]

Citát skladatele[editovat | editovat zdroj]

Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků, TepláStudená Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři lůny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze, Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátném toku svém v Labi.
— Bedřich Smetana[zdroj?]

Motivy převzaté do jiných skladeb[editovat | editovat zdroj]

Uvádí se, že izraelskou hymnu Ha-Tikva složil Samuel Cohen pravděpodobně právě na jeden z námětů Smetanovy Vltavy.

Skladba byla rovněž použita do amerického filmu Strom života z roku 2011.[3] Na melodii Smetanovy symfonické básně nazpíval na začátku normalizace Karel Gott píseň Vltava s textem Jiřího Štaidla. V roce 2018 zhodnotil Pavel Klusák text a přednes této písně jako „vlastenecké vyznání plné klišé jako antiteze všem, kdo svobodně opouštěli hranice totality“.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SCHNABL, Arthur: Diese wilde, bescheidene Schönheit (Ta divoká, skromná krasavice). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 14. května 2020, s. R 5 (německy).
  2. http://www.radio.cz/cz/clanek/73102
  3. Recenze: Strom života s Pittem je skvělý, ale nehodí se teenagerům. iDNES.cz [online]. 2011-07-21 [cit. 2019-06-18]. Dostupné online. 
  4. KLUSÁK, Pavel. Tváře normalizace: Karel Gott dal české společnosti jasnou zprávu, těžší cestu si vybrat nehodlal. Deník N [online]. 2019-08-16 [cit. 2018-08-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]