Dolní Heršpice
| Dolní Heršpice | |
|---|---|
.jpg) Jižní náměstí v Dolních Heršpicích | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Městská část | Brno-jih |
| Obec | Brno |
| Okres | Brno-město |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°9′9″ s. š., 16°37′23″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 813 (2021)[1] |
| Katastrální území | Dolní Heršpice (3,13 km²) |
| Nadmořská výška | 195 m n. m. |
| PSČ | 619 00 |
| Počet domů | 125 (2011)[2] |
 | |
  Dolní Heršpice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 12114 |
| Kód k. ú. | 612111 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolní Heršpice (německy Unter Gerspitz[3]) jsou městská čtvrť na jihu statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 3,13 km². Původně samostatná obec byla k Brnu připojena v roce 1919, od 24. listopadu 1990 je součástí samosprávné městské části Brno-jih. Žije zde přibližně 600 obyvatel.
Rozkládají se západně od řeky Svratky.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní podoba jména vsi byla Jarošovici (později -ice) odvozená od osobního jména Jaroš, což byla domácká podoba některého ze jmen začínajících na Jaro- (Jaroslav, Jaromír, Jarohněv atd.). Význam místního jména tedy byla "Jarošovi lidé". Podoba Heršpice se vyvinula z německé varianty jména (Jerspitz a podobně), která mimo jiné vykazuje typickou jihomoravskou záměnu českého zakončení -šovice za německé -spitz.[4]
Charakteristika čtvrtě
[editovat | editovat zdroj]Podobně jako sousední Přízřenice se i zástavba Dolních Heršpic skládá ze dvou výrazně oddělených částí. Jednak je to západní převážně obchodně průmyslová část rozkládající se podél Vídeňské ulice, jíž prochází důležitá víceproudová silnice E461, jejímž středem vede trasa tramvajové linky číslo 2. Západně od této ulice se nachází velké obchodní centrum Futurum Brno, v jehož přízemí je mimo jiné i velký hypermarket společnosti Tesco. Jižně od tohoto obchodního centra se zde na jihozápadě dolnoheršpického katastru rozkládají zahradní pozemky, navazující na obdobné pozemky v sousedním katastru Přízřenic. Druhá východní část zástavby Přízřenic je tvořena původní vesnicí, ležící na pravém břehu Svratky, a na levém břehu Svratky ležícím areálem Avion Shopping Parku Brno, v němž se nachází první brněnský původní hypermarket Tesco. Stejně jako v případě Přízřenic se mezi oběma částmi Dolních Heršpic rozkládají rozsáhlé plochy orné půdy, které v podstatně menší míře leží i na východním okraji dolnoheršpického katastru. Jádrem původní vesnice je Jižní náměstí, na němž se nachází kaplička sv. Kateřiny Sienské. V minulosti se vedle ní ve středu tohoto náměstí nacházel i rybníček. Východně od původní vsi prochází po březích Svratky cyklostezka. V roce 2008 vyrostl na pravém břehu Svratky obytný park Cubbe.[5]
Katastrálním územím Dolních Heršpic procházejí i dálnice D1 a D2, které se zde kříží.
Vývoj počtu obyvatelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 314 | 354 | 401 | 396 | 470 | 473 | 573 | 494 | 441 | 382 | 330 | 305 | 361 | 595 | 813 |
Sousedící obce a katastrální území
[editovat | editovat zdroj]Na jihu hraničí Dolní Heršpice s katastrálním území Přízřenice (rovněž součást městské části Brno-jih), na západě s katastrálním územím obce Moravany a katastrálním územím Horní Heršpice (rovněž součást městské části Brno-jih), na severu také s Horními Heršpicemi, na východě s katastrálními územími Brněnské Ivanovice a Holásky (obojí tvoří součást městské části Brno-Tuřany).
Historický přehled
[editovat | editovat zdroj]Dolní Heršpice byly původně nazývány Jerošovice či Jarošovice, později Jeršice či Jeršpice. Další úpravou a zkomolením původního jména tak nakonec vznikl současný název Dolní Heršpice.
Součástí Brna se Dolní Heršpice staly 16. dubna 1919. Poté zde do roku 1939 působil místní výbor, v letech 1939–1945 jen místní úřadovna. Po osvobození zde byl 27. dubna 1945 ustaven samostatný MNV, spravující celé tehdejší katastrální území Dolní Heršpice. Působil do konce roku 1946. K 1. lednu 1947 byl celý dolnoheršpický katastr začleněn do městského obvodu Brno VIII, v jehož rámci setrval do 30. září 1949. Od 1. října 1949 do 30. dubna 1954 pak byl celý dolnoheršpický katastr součástí městského obvodu Brno XI. Od 1. května 1954 pak byl celý dolnoheršpický katastr součástí městského obvodu Brno IX. Jeho název byl k 1. červnu 1957 změněn na Brno IX-Horní Heršpice. Roku 1960 se z něj stala městská část Horní Heršpice, přejmenovaná roku 1971 na Brno IX. Horní Heršpice. Ve druhé polovině 60. let došlo při radikální druhé katastrální reformě Brna též k úpravě katastrálních hranic Dolních Heršpic do dnešní podoby. V rámci této reformy byly provedeny úpravy hranice s Horními Heršpicemi, a k Dolním Heršpicím byly připojeny malé okrajové části původních katastrů Brněnských Ivanovic, Holásek a Přízřenic.
Roku 1975 byla městská část „Brno IX. Horní Heršpice“ zrušena a celé dolnoheršpické katastrální území bylo pak až do roku 1990 součástí městského obvodu Brno IV. Od 24. listopadu 1990 je celé dolnoheršpické katastrální území součástí samosprávné městské části Brno-jih.
12. září 2010 se v Dolních Heršpicích a Přízřenicích konalo místní referendum o oddělení od Brna a vytvoření nové obce Dolní Heršpice-Přízřenice, o těchto snahách podrobněji pojednává článek Dolní Heršpice-Přízřenice.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kaplička sv. Kateřiny Sienské na Jižním náměstí -
Křižovatka ulic Havránkova, Chleborádova a Jižního náměstí v původní vesnici -
Firmy na východní straně Vídeňské ulice v obchodně průmyslové části Dolních Heršpic -
Obchodní centrum Futurum -
Svratka v Dolních Heršpicích
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 201.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 252.
- ↑ Obytný park - Cubbe [online]. Brno: portalbrno.cz [cit. 2010-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-11.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Výsledky sčítání 2021 - otevřená data [online] [online]. Český statistický úřad, 2021-03-27 [cit. 2024-06-24]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno: Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Heršpice a Přízřenice, s. 109–111.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Heršpice na Wikimedia Commons
