Brno-střed
Šablona:Infobox městská část statutárního města Šablona:Geo dms Brno-střed je od 24. listopadu 1990 jednou z 29 městských částí statutárního města Brna. Městská část se rozkládá zhruba uprostřed města po obou březích řeky Svratky západně od řeky Svitavy, má rozlohu 1503 ha a svým územím se do určité míry kryje s územím města Brna v letech 1850-1919 (tzv. Vnitřní Brno). Městská část zahrnuje celá katastrální území Město Brno, Staré Brno, Štýřice, Veveří, Stránice, a části katastrálních území Černá Pole, Pisárky, Trnitá a Zábrdovice. Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-střed zařazeno do volebního obvodu číslo 59.
Charakteristika
Městská část Brno-střed je poměrně nesourodým celkem řady čtvrtí s hustou, ale různě starou zástavbou. Vedle nejstarší brněnské zástavby v historickém jádru Brna se zde nacházejí také moderní výškové budovy i panelová sídliště. Dominanty městské části představují Katedrála svatého Petra a Pavla (známá také jako Petrov) na kopci Petrově a hrad Špilberk. Na území městské části se nachází také nejvýznamnější brněnský park Lužánky i ústřední hřbitov v Brně. Vzhledem ke svojí poloze v rámci Brna a především k tomu, že zahrnuje i původní historické centrum města, je Brno-střed nejvýznamnější městskou částí Brna a jeho administrativním, hospodářským a kulturním centrem, v němž tradičně sídlí řada úřadů a institucí, řada základních, středních i vysokých škol, mnoho firem i obchodů. Je to také důležitý dopravní uzel.
Brno-střed jako sídlo úřadů a institucí
V centrální čtvrti Město Brno sídlí Ústavní soud, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, úřad veřejného ochránce práv (ombudsman), magistrát města Brna, Městský soud v Brně, Brněnské biskupství, Česká televize Brno. Ve čtvrti Veveří sídlí krajský úřad Jihomoravského kraje. V Pisárkách má své sídlo i Ruský konzulát.
Doprava
Městská část Brno-střed představuje vzhledem ke svojí poloze ve středu Brna významný dopravní uzel, do něhož směřuje nejen řada autobusových, tramvajových i trolejbusových linek městské hromadné dopravy, ale také řada linek vnitrostátní a mezinárodní autobusové, železniční i nákladní dopravy. V centrální městské čtvrti Město Brno se nachází hlavní brněnské železniční nádraží a staré autobusové nádraží, z něhož vyjíždějí například spoje společnosti Student Agency; naopak na jihovýchodě zase Ústřední autobusové nádraží Brno, z něhož vyjíždějí i mezinárodní autobusové spoje. Územím městské části také prochází značná část trasy velkého městského okruhu.
Ekonomika
Brno-střed je však také hospodářským srdcem Brna. Nachází se zde řada velkých, středních i malých firem a také mnoho obchodů. Nejvýznamnější zdejší společností jsou Brněnské veletrhy a výstavy, které mají v Pisárkách světoznámé výstaviště. Z obchodů jsou významné například hypermarket Interspar na Vídeňské, vícepatrová budova obchodního domu Tesco na Dornychu, obchodní centrum Vaňkovka nacházející se mezi Tescem a Ústředním autobusovým nádražím, jakož i velké hobby markety Hornbach a Bauhaus na Heršpické ulici. Hlavně v centrální čtvrti Město Brno má své pobočky i řada bank jako je Česká národní banka či Komerční banka aj.
Kultura
V městské části Brno-střed mají své sídlo i významné kulturní instituce, jako je Moravské zemské muzeum, Moravská galerie, Muzeum města Brna či divadla - Janáčkovo divadlo, Mahenovo divadlo, Městské divadlo, Hadivadlo, Reduta, Divadlo Husa na provázku aj., je zde Hvězdárna a planetárium , Moravská zemská knihovna a řada dalších.
Problémy městské části
Mezi velké problémy MČ Brno-střed patří (jedná se např. o Kamennou čtvrť) nedostatečné pokrytí kanalizační sítí. Tento stav je nevyhovující jak z hlediska hygieny, tak z hlediska ochrany životního prostředí.
Historický přehled
Jádro městské části tvoří čtvrť Město Brno. Součástí Brna se jednotlivé části území moderní městské části Brno-střed staly postupně v letech 1850-1919. Před první katastrální reformou Brna ze začátku 40. let 20. století existovala na území moderní městské části Brno-střed celá původní katastrální území Josefov, Kožená, Malá Nová Ulice, Město Brno, Náhon, Na Hrázi a Příkop, Nové Sady, Pekařská, Silniční, Špilberk, Švábka, U Svaté Anny, V Jirchářích, dále části katastrálních území Bohunice, Dolní a Horní Cejl, Horní Heršpice, Komárov, Křenová, Křížová, Staré Brno a Vídeňka, Trnitá, Velká Nová Ulice a Červená, Zábrdovice, Žabovřesky (včetně části Kamenného Mlýna). Při první katastrální reformě Brna řada malých katastrálních území zanikla rozdělením či přičleněním k větším katastrálním územím. Zároveň došlo i k úpravám hranic i nadále existujících katastrů.
