Přeskočit na obsah

Bohušovice nad Ohří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohušovice nad Ohří
náměstí
náměstí
Znak města Bohušovice nad OhříVlajka města Bohušovice nad Ohří
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecLitoměřice
Obec s rozšířenou působnostíLitoměřice
(správní obvod)
OkresLitoměřice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 442 (2024)[1]
Rozloha8,62 km²[2]
Nadmořská výška151 m n. m.
PSČ411 56
Počet domů473 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřaduHusovo náměstí 42
411 56 Bohušovice nad Ohří
mu@bohusovice.cz
StarostkaKamila Čvančarová
Oficiální web: www.bohusovice.cz
Bohušovice nad Ohří na mapě
Bohušovice nad Ohří
Bohušovice nad Ohří
Další údaje
Kód obce564591
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohušovice nad Ohří (v místním nářečí Boušovice, německy Bauschowitz an der Eger) jsou město v okrese Litoměřice, které leží převážně na levém břehu řeky Ohře, zhruba pět kilometrů jižně od Litoměřic, v těsném sousedství města Terezín. Na pravém břehu, necelé dva kilometry jihovýchodně od Bohušovic, se pak nalézá ves a místní část Hrdly. Město se rozkládá na území o rozloze 8,62 km². Na území města žije přibližně 2 400[1] obyvatel.

Oblast byla osídlena už v pravěku, o čemž svědčí archeologické nálezy šňůrové keramiky z pozdní doby kamenné, kostrové hroby z doby římské a z éry stěhování národů. Slovanské osídlení zde bylo prokázáno už v 6. století.

První písemná zmínka o Bohušovicích (Bvsouici) se váže k ustavení litoměřické kapituly roku 1057.[4] Původní název osady zněl Busovice a později Bušovice.[5] Osada se rozkládala na pahorku zvaném Citomín na severovýchodě. Dalším držitelem byl doksanský klášter a od roku 1384 litoměřická kapitula, která zde nechala postavit kostel. Za husitských válek stálo místní obyvatelstvo na straně stoupenců kalicha. Roku 1460 zastavil Zikmund[kdo?] obec Vilému z Konic a na Kamýku, odkud přešly ke Kaplířům ze Sulevic a nakonec zpět doksanskému klášteru. Za třicetileté války vpadli do obce roku 1631 Sasové a roku 1634 Švédové. Ti osadu vypálili včetně kostela. Nový kostel svatého Prokopa byl vystavěn v roce 1718. Obcí prošlo za sedmileté války pruské vojsko, které nedaleko svedlo bitvu u Lovosic. Do života obce zasáhla i výstavba pevnosti Terezín v roce 1780. Významným podnětem k rozvoji obce se stala stavba železnice z Prahy do Drážďan (ke zprovoznění zdejšího úseku došlo v roce 1850) a postavení cukrovaru v roce 1870. Později byla vystavěna i mlékárna a pivovar. První statut města byl udělen roku 1920,[6] během druhé světové války byl nacisty odebrán. Znovu byl statut města Bohušovicím nad Ohří udělen 6. října 1998.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 664 1 130 1 407 1 479 1 771 1 736 1 608 1 225 1 314 1 264 1 810 2 179 2 238 2 238 2 078
Počet domů 92 110 135 159 191 223 242 258 244 258 282 316 329 346 355

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Městské hospodářství je založené na zemědělství a potravinářské výrobě. Výroba a sklady jsou soustředěny především v okolí železniční stanice při jižním okraji města, zčásti zasahují až katastrálního území sousední obce Brňany. Podnikají zde firmy Konus (výroba hořčice), Bohušovická mlékárna a další společnosti zabývající se zemědělskou prvovýrobou či zemědělským zásobováním.

Město má napojení na blízkou dálnici D8 (jihovýchodně položený exit 35 Doksany či západně exit 45 Lovosice východ, oba vzdálené necelých devět kilometrů po silnici) a prochází jím železniční trať Praha–Děčín. Železniční stanice Bohušovice nad Ohří stojí v jižní části města. Obsluhují ji jak osobní vlaky, tak část rychlíků.

Za druhé světové války, kdy Bohušovice s Terezínem ležely na samotných hranicích Protektorátu Čechy a Morava, odtud vedla železniční vlečka až za hradby města Terezína, tudy nacisté dopravovali osoby židovského původu uvězněné v terezínském ghettu nejen do Terezína, ale i z Terezína do likvidačních koncentračních táborů smrti v Osvětimi i jinde.

Tato vlečka, dnes již zaniklá, byla po válce elektrifikována a zkrácena, sloužila pak až do devadesátých let 20. století místnímu podniku Zelenina Terezín, jako taková později posloužila i k natočení některých filmů, jejichž děj se vztahoval k Terezínu za druhé světové války. Díky silničnímu mostu přes řeku Ohři, spojujícímu Bohušovice a Hrdly, přes město vede také jedna z alternativních cest na trase Praha–Litoměřice. Z Litoměřic sem přes Terezín zajíždí i linky místní autobusové dopravy.

  • Ve městě se nachází digitální kino.
  • V roce 2007 město oslavilo 950 let od první písemné zmínky o obci. Vrcholem oslav byl kulturní program na Husově náměstí. Hudebním hostem byla kapela Čechomor.
  • Do roku 2008 se ve městě konal hudební festival Rockfest Bohušovice.
  • V květnu 2017 se v Bohušovicích uskutečnil nový hudební festival Eger fest.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bohušovicích nad Ohří.
  • Frank Wollman (1888–1969), literární historik, dramatik, slavista a vysokoškolský pedagog
  • Zdeněk Hajský (1926–2012), fotbalista a trenér
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek I. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1954. S. 118. 
  5. Stanislav Růžička: Nechtěné město Bohušovice nad Ohří
  6. AUGUSTIN, Josef. Česká republika ve znacích, symbolech a erbech. Sokolov: Arbor, 1997. ISBN 80-901534-0-2. S. 20. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]