Bitva u Zborova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Tento článek pojednává o bitvě 1. světové války. Možná hledáte: Bitva u Zborova (1649).
Bitva u Zborova
Příslušníci 7. roty ve Zborovských zákopech
Příslušníci 7. roty ve Zborovských zákopech
Trvání1. červenec 1917, 2. červenec 1917
MístoZborov, dnešní Ukrajina
Souřadnice49°40′ s. š., 25°9′ v. d.
VýsledekČeskoslovenské vítězství
Strany
Čechy Československé legie Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Německá říšeNěmecká říše Německá říše[zdroj⁠?]
Síla
3500 mužů 5500 mužů
Ztráty
167 mrtvých, 17 raněných později zemřelo, 11 pohřešovaných, 700 raněných 3300 zajatých (z toho 62 důstojníků), 20 děl
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Památník „Hrdinům od Zborova“ v Blansku. V den výročí 2. července se zde konává vzpomínkový akt.

Bitva u Zborova (2. července 1917) představovala součást tzv. Kerenského ofenzívy a představovala první významné vystoupení Československých legií na východní frontě. Úspěch československých jednotek byl natolik výrazný, že ruská vláda poté zrušila veškerá omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských zajatců.

Ještě před bitvou byli v průběhu dělostřelecké přípravy těžce zraněni dva pozdější naši významní generálové Jan Syrový (přišel tam o oko) a Otakar Husák.

Československá střelecká brigáda o síle asi 3500 mužů (1. střelecký pluk „Mistra Jana Husa“, 2. střelecký pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3. střelecký pluk „Jana Žižky z Trocnova“) v rámci tzv. Kerenského ofenzívy, na vedlejším směru, dosáhla slavného úspěchu, když nadšeným útokem prorazila přes 4 linie pozic rakousko-uherské armády až do hloubky asi 5 km a získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Proti Československé střelecké brigádě zde stály část 86. pěšího pluku a 6. pěšího pluku 32. uherské pěší divize a rakouské pěší pluky č. 35 (plzeňský) a č. 75 (jindřichohradecký) z 19. pěší divize o síle asi 5500 mužů dobře vystrojených a výborně vyzbrojených. Oproti tomu Čs. střelecká brigáda měla velmi slabou výzbroj, kulometů zoufalý nedostatek a zcela nedostatečná byla i výstroj. Ztráty Čs. střelecké brigády – 185 padlých a zemřelých následkem zranění a asi 700 zraněných. Krvavý byl i polední boj o Mogilu, opevněné návrší držené Maďarským plukem. Tam padla většina z téměř 200 českých a slovenských legionářů.

Zajímavost

S bitvou jsou spojování hned tři budoucí českoslovenští prezidenti. Zatímco T. G. Masaryk bitvu sledoval z Petrohradu pomocí telegramů a válečných vývěsek, Ludvík Svoboda se jí účastnil v poli jako legionář, kde proti němu podle legendy stál na straně Rakouska-Uherska Klement Gottwald. Přítomnost Klementa Gottwalda však nelze podle dobových pramenů potvrdit; podle historika Aleše Knížka je jeho účast teoreticky možná,[1] podle historika Tomáše Jakla je vyloučená, protože Gottwald byl v době bitvy v nemocnici ve Vídni.[2]

U Zborova bojoval 1. střelecký pluk ještě pod názvem pluk „Svatého Václava“. Po zborovské bitvě, když profesor Masaryk československé legionáře navštívil, dovolil si jako předseda Československé národní rady tento pluk přejmenovat na pluk „Mistra Jana Husa“. Souhrnně byly výše uvedené pluky označeny ruským velením čestným názvem „pluky 18. června“ (na tento den přišlo dle ruského kalendáře zahájení Kerenského ofenzívy, den před zborovskou bitvou) a mohly si na své prapory a korouhve připevnit čestné svatojiřské stuhy. Vrchní velitel ruských vojsk generál Alexej Brusilov ocenil československé legionáře s tím, že se sklonil před jejich statečností a před jejich velitelem T. G. Masarykem se poklonil po mužicku, až po pás.

Tomáš G. Masaryk se poté zasloužil o dobudování 1. divize dvěma pluky: pluku „Jana Husa“ a „Jiřího z Poděbrad“, dále výše zmíněným třetím „Jana Žižky z Trocnova“ a čtvrtým plukem „Prokopa Holého Velikého“; také založením 2. divize, jejíž první střelecký pluk byl pojmenován právě po něm (pátý pluk pražský „T. G. Masaryka“) a dále obsahoval šestý pluk „Hanácký-Olomoucký“, sedmý „Tatranský“ (složený ze Slováků, kteří Masaryka vítali „lépe než svého“) a osmý pluk „Slezský“. Rovněž jízdní pluky „Jana Jiskry z Brandýsa“ a jízdní pluk nitranských kozáků vznikly právě Masarykovou zásluhou. Při odjezdu Masaryka přes Sibiř (7. března 1918) vznikala již 3. divize, a to 9. střelecký pluk „Jana Sladkého Koziny z Hrádku“ a 10. střelecký pluk „Karla Havlíčka Borovského“, později doplněné pluky „Palackého“ a „Štefánikovým“. Když Masaryk dorazil do Vladivostoku jako kvartýrmajstr českých legionářů, bojovalo již 12 střeleckých pluků, dva pluky jezdecké a dva obrněné vlaky.

Významní účastníci bitvy

Odkazy

Reference

  1. ↑ KUPKA, Martin. Ministr obrany odhalil na Ukrajině památník padlým u Zborova. iDNES.cz [online]. 2012-07-03 [cit. 2014-07-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ BAROCH, Pavel. Lži o českých legionářích: Gottwald bojoval u Zborova. Echo24.cz [online]. 2014-08-18 [cit. 2014-08-18]. Dostupné online. 

Literatura

  • GALANDAUER, Jan. 2. 7. 1917: Bitva u Zborova: Česká legenda. Praha: Havran, 2002. 153 s. ISBN 80-86515-16-8. 
  • LEIN, Richard. The Battle of Zborow and Its Reflection in History. Prague Papers on the History of International Relations. 2007, roč. 11, s. 213- 225. Dostupné online [PDF]. ISBN 978-80-7308-208-6. 
  • Preclík, Vratislav: Bitva u Zborova ovlivnila jednání T.G. Masaryka o naší republice, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 77, str.3-7, ročník XV.,červen 2007, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • Preclík, Vratislav: Dobytí Kazaně a Masarykova cesta k demokratickému státu, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 88, str.35-42, ročník XVII., říjen-prosinec 2009, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • Preclík Vratislav: Zborov a T.G. Masaryk, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 53, str.9-11, ročník XI.,červenec 2003, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • Preclík Vratislav: T.G. Masaryk a "Kyjevské tažení" jeho legionářů, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 100, str.21-27, ročník XX.,říjen-prosinec 2012, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • Preclík Vratislav: T.G. Masaryk - vznik Československa a jeho legionáři, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 104, str.4-11, ročník XXI., září-prosinec 2013, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • SIDORIN, Vladimir Il'jič. Ruské armádní velitelství a Zborov. Praha: Svaz ruských válečných invalidů v ČSR, 1937. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
První světová válka
Chronologie
Předválečné konflikty
Příčiny války
1914
1915
1916
1917
1918
Poválečné konflikty
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitva_u_Zborova&oldid=13369434“