Přeskočit na obsah

Bechyňský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bechyňský kraj
Území
Sídlo krajeBechyně
Historická zeměČechy
Vznik2. polovina 13. století
Zánik1751
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nejstarší vyobrazení Bechyňského kraje na Aretinově mapě z roku 1619
Bechyňský kraj 1653–1655
Bechyňský kraj na Vogtově mapě 1712
Severozápad Bechyňského kraje. Müllerova mapa Čech z roku 1720
Severovýchod Bechyňského kraje. Müllerova mapa Čech z roku 1720.
Jihozápad Bechyňského kraje. Müllerova mapa Čech z roku 1720.
Jihovýchod Bechyňského kraje. Müllerova mapa Čech z roku 1720.

Počátky existence Bechyňského kraje nebo také jen Bechyňska spadají do druhé poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Kraj se nazýval podle města Bechyně, které bylo jeho správním centrem.

Bechyňské hradiště bylo na ostrožně nad Lužnicí vybudováno v 9. století.[1] První neurčitá zmínka o Bechyňsku je z 12. století. Bechyni poté získalo pražské biskupství, ale v roce 1268 místo získal zpět král Přemysl Otakar II., který se zde rozhodl postavit svůj hrad. Jan Lucemburský pak roku 1323 v podhradí založil město. Tehdy se připomíná i Chýnovsko a Doudlebsko, které se s Bechyňskem spojily v jeden kraj. Načas s ním bylo kvůli berním spojeno i Vltavsko.[2] Po roce 1340 se v držení Bechyně střídají různé šlechtické rody.

Kromě toho roku 1265 založil král Přemysl Otakar II. královské město České Budějovice a roku 1293 byl Jindřichův Hradec poprvé zmíněn jako město, pročež je také řazen k nejstarším městům v Čechách. V roce 1420 husité vypálili Sezimovo Ústí a vypukly husitské války. Na jaře téhož roku husté založili město Tábor a dne 5. dubna 1420 se v podhradí u Mladé Vožice odehrála bitva u Mladé Vožice, kde oddíl vedený hejtmanem Janem Žižkou z Trocnova při nočním přepadu zaskočil a téměř zničil vojsko českého panstva.

Při solním sčítání (seznam konzumentů soli za účelem výběru daní) v roce 1702 bylo zjištěno v Bechyňském kraji 124 058 křesťanů a 654 židů, dohromady tedy 124 712 obyvatel nad deset let. Krajským městem byla Bechyně do 23. ledna 1751, kdy byl reskriptem Marie Terezie Bechyňský kraj kvůli své územní rozsáhlosti, protože zabíral celou východní polovinu jižních Čech, rozdělen na dva podíly: Táborský kraj a Budějovický kraj.[2][3]

Významní hejtmané

[editovat | editovat zdroj]

Hejtmané za rytířský stav

[editovat | editovat zdroj]

Sídla v kraji roku 1654

[editovat | editovat zdroj]

Místa v kraji Bechyňském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka.

Jméno města stav obyvatel roku 1702*[8] počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830[9]
České Budějovice královské město 2280 784 7450 7426
Jindřichův Hradec poddanské, panské město, panství Jindřichův Hradec 636 5776 5705
Český Krumlov poddanské, panské město, panství Český Krumlov 1558 (roku 1651) 707 5578 5520
Třeboň poddanské, komorní město, panství Třeboň 674 331 4249 4427
Tábor královské město 1112 431 4043 4053
Pelhřimov královské město 992 368 3195 3164
Týn nad Vltavou poddanské, duchovní město, panství Týn nad Vltavou 527 301 2859 2883
Soběslav poddanské, komorní město, panství Třeboň 583 337 2580 2677
Pacov poddanské, panské město, panství Pacov 378 353 2564 2593
Nová Bystřice poddanské, panské město, panství Nová Bystřice 393 2487 2532
Počátky poddanské, panské město, panství Jindřichův Hradec 326 2247 2280
Kamenice nad Lipou poddanské, panské město, panství Kamenice nad Lípou 375 303 2154 2181
Bechyně poddanské, panské město, panství Bechyně 502 281 1966 2012
Veselí nad Lužnicí poddanské, komorní město, panství Třeboň 490 283 1885 1946
Milevsko poddanské, duchovní město, panství Milevsko 278 1817 1876
Nové Hrady poddanské, panské město, panství Nové Hrady 204 1586 1639
Miličín poddanské, panské město, statek Miličín 202 1366 1393
Jistebnice poddanské, panské město, panství Jistebnice 437 179 1208 1272
Rožmberk poddanské, panské město, panství Rožmberk 178 1143 1222
Lomnice nad Lužnicí poddanské, komorní město, panství Třeboň 303 (roku 1651) 161 1072 1116
Rudolfov svobodné horní město 239 140 903 925
Hořepník poddanské, rytířské město, statek Loutkov 249 (roku 1651) 125 877 882

(* Roku 1702 jsou obyvatelé nad 10 let.)

Městečka

[editovat | editovat zdroj]
Jméno městečka stav počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830
Lišov poddanské, panské městečko, panství Lišov 274 1916 1939
Trhové Sviny poddanské, panské městečko, panství Nové Hrady 232 1746 1879
Kaplice poddanské, panské městečko, panství Nové Hrady 290 1765 1793
Kardašova Řečice poddanské, panské městečko, panství Jindřichův Hradec 241 1710 1768
Strmilov poddanské, panské městečko, panství Jindřichův Hradec 281 1617 1657
Kunžak poddanské, panské městečko, panství Jindřichův Hradec 256 1622 1644
Černovice poddanské, panské městečko, panství Černovice 235 1570 1607
Mladá Vožice poddanské, panské městečko, panství Mladá Vožice 260 1545 1597
Horní Cerekev poddanské, panské městečko, panství Horní Cerekev 177 1521 1527
Deštná poddanské, panské městečko, panství Jindřichův Hradec 211 1399 1391
Žirovnice poddanské, panské městečko, panství Jindřichův Hradec 225 1335 1357
Benešov nad Černou poddanské, panské městečko, panství Nové Hrady 219 1301 1348
Červená Řečice poddanské, duchovní městečko, panství Červená Řečice 152 1213 1233
Stráž nad Nežárkou poddanské, panské městečko, panství Stráž nad Nežárkou 148 1138 1140
Staré Město pod Landštejnem poddanské, panské městečko, panství Landštejn 163 1118 1124
Dolní Cerekev poddanské, duchovní městečko, panství Červená Řečice 156 1104 1109
Vyšší Brod poddanské, panské městečko, panství Vyšší Brod 146 1022 1065
Nový Rychnov poddanské, duchovní městečko, panství Červená Řečice 143 1029 1039
Chýnov poddanské, panské městečko, panství Chýnov 106 970 1031
Horní Planá poddanské, panské městečko, panství Český Krumlov 105 979 994
Borotín poddanské, panské městečko, panství Jistebnice 129 935 962
Nová Cerekev poddanské, panské městečko, panství Stráž pod Rálskem 134 951 957
Chvalšiny poddanské, panské městečko, panství Český Krumlov 137 898 932
Dolní Bukovsko poddanské, komorní městečko, panství Třeboň 128 840 879
Ledenice poddanské, komorní městečko, panství Třeboň 112 788 824
Frymburk poddanské, panské městečko, panství Rožmberk 96 750 775
Bernartice poddanské, duchovní městečko, statek Bernartice 107 743 766
Stropnice poddanské, panské městečko, panství Nové Hrady 131 698 710
Borovany poddanské, duchovní městečko, statek kláštera v Borovanech 93 691 698
Cetviny poddanské, panské městečko, panství Rožmberk 103 646 660
Horní Dvořiště poddanské, panské městečko, panství Rožmberk 99 640 660
Rychnov nad Malší poddanské, panské městečko, panství Klašter panenský ve městě Krumlově 120 789 657
Hořice na Šumavě poddanské, panské městečko, panství Vyšší Brod 97 628 651
Velešín poddanské, panské městečko, panství Nové Hrady 96 644 650
Dolní Dvořiště poddanské, panské městečko, panství Rožmberk 104 587 621
Rožmitál na Šumavě poddanské, panské městečko, panství Rožmberk 90 526 543
Hojná Voda poddanské, panské městečko, panství Nové Hrady 86 506 534
Přídolí poddanské, panské městečko, panství Český Krumlov 53 371 387
Adamov poddanské, panské městečko, panství Lišov
Křemže poddanské, panské městečko, panství Český Krumlov
Mezimostí nad Nežárkou poddanské, komorní městečko, panství Třeboň
  1. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Bechyně, s. 31–32. 
  2. a b Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha: J. Otto, 1890, str. 630.
  3. Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 160, 161.
  4. Španovští z Lisova. leporelo.info [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-05. 
  5. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. S. 208. 
  6. Heinrich Wicpalek, Budějovice v „tureckém roce“ 1683
  7. Historie obce Vlčeves. www.vlceves.cz [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-10. 
  8. Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání
  9. Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]