Wikipedista:Horecak/Kraje:Symboly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Středočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Vlajka kraje

Oficiální popis znaku zní: „Červeno-stříbrně čtvrcený štít, v prvním a čtvrtém poli český lev, ve druhém poli černá plamenná orlice s červenou zbrojí a stříbrným perizoniem, ve třetím poli dvě vlnitá modrá břevna.“[1]

První a čtvrté pole znaku a vlajky zaujímá historický znak Čech, na jehož historickém území se kraj rozkládá. Svatováclavská (plamenná) orlice je dynastickým znakem Přemyslovců. Při schvalování však zazněly námitky, že tato figura byla v době německé okupace za II. světové války symbolem kolaborace s nacismem. Dvě modrá, vlnitá břevna ve třetím poli symbolizují dvě největší české řeky (Labe a Vltavu), které krajem protékají.[1]

Vlajka kraje je heraldická, tzn. odvozená z krajského znaku prostým přepisem na list o poměru 2:3.[1]

Jihočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Vlajka kraje

Oficiální popis znaku zní: „Čtvrcený štít, v prvním červeném poli český lev, ve druhém stříbrno-modře polceném poli červeno-zlatě polcená růže se semeníkem opačných barev a zelenými kališními lístky, ve třetím poli zlato-stříbrně polcený kůl, ve čtvrtém červeném poli stříbrná kvádrovaná hradba se třemi věžemi, prostřední větší, se zlatými střechami a makovicemi.“[1]

První pole znaku a vlajky zaujímá historický znak Čech, jejichž území zabírá největší část kraje. Druhé, polcené pole s růží, připomíná z první poloviny znak šlechtického rodu Rožmberků a Rožmberské dominium a z druhé poloviny znak Pánů z Hradce a jejich významné postavení na území dnešního Jihočeského kraje. Barvy třetího pole symbolizuji lesy a přírodní bohatství kraje (zelená barva), zlatou stezku (zlatá barva) a řeku Vltavu (stříbrná barva). Čtvrté pole je pak, v souladu s metodikou, derivátem znaku Českých Budějovic, krajského města Jihočeského kraje.[1]

Vlajka kraje je heraldická, tzn. odvozená z krajského znaku prostým přepisem na list o poměru 2:3.[1]

Plzeňský kraj[editovat | editovat zdroj]

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Vlajka kraje

Oficiální popis znaku zní: „Červeno-zeleně čtvrcený štít, v prvním poli český lev, ve druhém poli doleva vykračující zlatý dvouhrbý velbloud, ve třetím poli stříbrné a zlaté břevno a ve čtvrtém poli stříbrná románská rotunda s apsidou a zlatým křížkem.“[1]

První pole znaku za vlajky zaujímá historický znak Čech, na jehož historickém území se kraj rozkládá. Druhé pole vzniklo odvozením plzeňského znaku. Zobrazený velbloud je narážkou na příběh z husitských válek, kdy jej Plzeňané při výpadu proti vojskům, obléhající město, ukořistili. Třetí zelené pole symbolizuje zalesněnou hranici složený ze Šumavy a Českého lesa. Dvě břevna symbolizují dvě hlavní řeky, které odvádějí vodu z kraje, stříbrné Berounku a zlaté Otavu. Románská rotunda ve čtvrtém poli odkazuje ke staroplzenecké rotundě sv. Petra a Pavla, nejstarší zachované stavbě České republiky.[1]

Vlajka kraje je heraldická, tzn. odvozená z krajského znaku prostým přepisem na list o poměru 2:3.[1]

Karlovarský kraj[editovat | editovat zdroj]

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Vlajka kraje

Oficiální popis znaku zní: Červeno-modře čtvrcený štít, v prvním poli český lev, ve druhém poli zlatá fontána s tryskající stříbrnou vodou, ve třetím poli stříbrná zkřížená hornická kladívka na zlatých topůrkách, pod nimi dvě zlaté zkřížené ratolesti, ve čtvrtém poli stříbrný korunovaný dvouocasý lev se zlatou zbrojí vyrůstající ze tří vlnitých stříbrných břeven.[2]

První pole znaku a vlajky zaujímá historický znak Čech, na jehož historickém území se kraj rozkládá. Druhé pole s fontánou symbolizuje lázeňství, které kraj značně proslavilo, a třetí s kladívky hornictví, díky němuž má oblast dlouho hornickou a průmyslovou tradici, a díky němuž karlovarský region zbohatl. Obě pole symbolizují kraj, pozadí barev připomíná českou trikolóru. Čtvrté pole je pak, v souladu s metodikou, derivátem znaku Karlových Varů, krajského města Karlovarského kraje.[2]

Vlajka kraje je heraldická, tzn. odvozená z krajského znaku prostým přepisem na list o poměru 2:3.[2]

Ústecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Vlajka kraje

Oficiální popis znaku zní: „Červeno-modře čtvrcený štít. V prvním poli český lev. Ve druhém poli vyrůstá z modré vlnité paty se třemi stříbrnými vlnitými břevny do zeleného trojvrší stříbrná kvádrovaná věž s cimbuřím se sedmi stínkami, s prolomenou branou a zdviženou zlatou mříží. Ve třetím poli na zeleném trávníku stříbrný pluh. Ve čtvrtém poli stříbrný lev se zlatou zbrojí a dvěma ocasy majícími v místech křížení dva zlaté uzly. Lev má na hlavě stříbrnou kolčí přilbu se zlatou korunou a zlatými složenými orlími křídly. Z pod přilby splývá na hruď stříbrný kroužkový závěs se zlatým lemem“.[3]

První pole znaku a vlajky zaujímá historický znak Čech, na jehož historickém území se kraj rozkládá. Brána ve druhém poli je stylizovaná Porta Bohemica a symbolizuje prosperitu. Vlnité pruhy znázorňují vodstvo, trojvrší pak pohoří kraje (České středohoří a Krušné hory). Pluh ve třetím poli připomíná, že mytický zakladatel prvního panovnického rodu Přemyslovců Přemysl Oráč pocházel z území dnešního Ústeckého kraje. Čtvrté pole je pak, v souladu s metodikou, derivátem znaku Ústí nad Labem, krajského města Ústeckého kraje.[3]

Vlajka kraje je heraldická, tzn. odvozená z krajského znaku prostým přepisem na list o poměru 2:3.[3]

Liberecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Vlajka kraje

Oficiální popis znaku zní: „Červeno-modře čtvrcený štít, v 1. a 4. poli český lev, ve 2. poli stříbrné vozové kolo s osmi rameny, ve 3. poli stříbrný volný vydutý hrot.“[4]

První a čtvrté pole znaku a vlajky zaujímá historický znak Čech, na jehož historickém území se kraj rozkládá. Druhé pole je pak, v souladu s metodikou, derivátem znaku Liberce, krajského města Libereckého kraje. Konkrétně obsahuje vozové kolo, které je převzato ze znaku šlechtického rodu Redernů. Na městském znaku Liberce se nachází od 12. dubna 1577, tedy od jeho povýšení na město Rudolfem II. Figura ze třetího pole odkazuje na moderní dominantu krajského města, typickou siluetu vysílače a hotelu na hoře Ještědu.[4]

Vlajka kraje je heraldická, tzn. odvozená z krajského znaku prostým přepisem na list o poměru 2:3.[4]

Královéhradecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Vlajka kraje

Oficiální popis znaku zní: „Červeno-modře čtvrcený štít, v prvním a čtvrtém poli český lev, ve druhém poli unciální písmeno G, ve třetím poli zlatá koruna.“[4]

První a čtvrté pole znaku a vlajky zaujímá historický znak Čech, na jehož historickém území se kraj rozkládá. Druhé pole je pak, v souladu s metodikou, derivátem znaku Hradce Králové, krajského města Královéhradeckého kraje. Konkrétně obsahuje písmeno G ze znaku města. Koruna ve třetím poli představuje pět historických věnných měst českých královen (Hradec Králové, Jaroměř, Dvůr Králové, Trutnov a Nový Bydžov). Koruna je též symbolem historického kraje (dříve Hradecká provincie nebo Hradecký landfrýd) a přívlastku "Králové" v názvu města a kraje.[4]

Vlajka kraje je heraldická, tzn. odvozená z krajského znaku prostým přepisem na list o poměru 2:3.[4]

Pardubický kraj[editovat | editovat zdroj]

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Vlajka kraje

Oficiální popis znaku zní: „Červeno-modře čtvrcený štít, v prvním poli český lev, ve druhém poli moravská orlice, ve třetím poli stříbrná kvádrovaná zeď, v prolomené bráně s černou lyrou v klenáku zlatý glóbus, ve čtvrtém poli polovina stříbrného koně ve skoku se zlatou zbrojí a uzděním.“[4]

První dvě pole znaku a vlajky zaujímají historické znaky Čech a Moravy, na jejichž historických územích se kraj rozkládá. Třetí pole symbolizuje celý kraj. Kvádrová zeď se čtyřmi stínkami (zuby cimbuří) symbolizují různorodost území a čtyři regiony (Polabí, Podorlicko, Českomoravská vrchovina a Železné hory). Otevřená stříbrná brána se zlatým glóbem představuje vstřícnost kraje vůči vnějšímu světu. Černá lyra připomíná mistry hudby, kteří v Pardubickém kraji žili (např. Smetana, Martinů nebo Tomášek). Modrá barva v poli štítu značí množství řek, jezer a vodních ploch, které jsou v kraji. Stříbrná barva hradební zdi symbolizuje pás hor, který obepíná kraj širokým obloukem. Čtvrté pole je pak, v souladu s metodikou, derivátem znaku Pardubic, krajského města Pardubického kraje.[4]

Vlajka kraje je heraldická, tzn. odvozená z krajského znaku prostým přepisem na list o poměru 2:3.[4]

Kraj Vysočina[editovat | editovat zdroj]

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Vlajka kraje

Oficiální popis znaku zní: „Čtvrcený štít v prvním modrém poli moravská orlice, ve druhém stříbrném poli červený ježek, ve třetím stříbrném poli svěšený červený trs jeřabiny na zeleném stonku se dvěma lístky a ve čtvrtém červeném poli český lev.“[3]

První a čtvrté pole znaku a vlajky zaujímají historické znaky Moravy a Čech, na jejichž historických územích se kraj rozkládá. Druhé pole je, v souladu s metodikou, derivátem znaku Jihlavy, krajského města Kraje Vysočina. Třetí pole s jeřábem pak symbolizuje dílčí identitu kraje, typický strom Vysočiny, vyjadřující nezdolnost a prostou krásu regionu.[3]

Vlajka kraje je heraldická, tzn. odvozená z krajského znaku prostým přepisem na list o poměru 2:3.[3]

Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Vlajka kraje

Oficiální popis znaku zní: „Modro-červeně čtvrcený štít, v prvním poli moravská orlice, ve druhém poli stříbrné břevno pod stříbrným temenem, ve třetím poli zlatý vinný hrozen s listem a úponkem, ve čtvrtém poli zlato-červeně šachovaná korunovaná orlice se zlatou zbrojí.“[5]

První a čtvrté pole znaku a vlajky zaujímají historické znaky Moravy, na jejímž historickém území se kraj rozkládá. Moravská orlice v prvním poli představuje znak Moravy platný do roku 1915 a po roce 1918, orlice ve čtvrtém poli pak znak platný v letech 1915-1918. Druhé pole je, v souladu s metodikou, derivátem znaku Brna, krajského města Jihomoravského kraje. Konkrétně obsahuje pruhy z brněnského znaku. Třetí pole obsahuje hrozen vinné révy, který je symbolem celého kraje.[5]

Vlajka kraje je heraldická, tzn. odvozená z krajského znaku prostým přepisem na list o poměru 2:3.[5]

Olomoucký kraj[editovat | editovat zdroj]

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Vlajka kraje

Oficiální popis znaku zní: „Modro-zlatě čtvrcený štít, v prvním poli moravská orlice, ve druhém poli slezská orlice, ve třetím poli kosmé modré vlnité břevno, ve čtvrtém poli zlatá majuskulní písmena SPQO (2,2)“.[2]

První a druhé pole zaujímají historické znaky Moravy a Slezska, na jejichž historických územích se kraj rozkládá. Modré, kosmé, vlnité břevno ve třetím, zlatém poli symbolizuje řeku Moravu protékající lány zlaté pšenice úrodného hanáckého kraje a odpovídá směru toku řeky krajem. Zlatá písmena SPQO ve čtvrtém, modrém poli byla převzata ze znaku krajského města (Olomouc) a jedná se o zkratku latinského výrazu Senatus Populusque Olomucensis (česky Senát a lid olomoucký, viz SPQR). Písmena jsou ve znaku Olomouce od 12. listopadu 1758, kdy byla přidána Marií Terezií jako polepšení znaku za hrdinný odpor měšťanů proti Prusům při druhém pruském obléhání.[2]

Vlajka kraje je heraldická, tzn. odvozená z krajského znaku prostým přepisem na list o poměru 2:3.[2]

Moravskoslezský kraj[editovat | editovat zdroj]

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Vlajka kraje

Oficiální popis znaku zní: „Čtvrcený štít, v prvním zlatém poli slezská orlice, ve druhém modrém poli moravská orlice, ve třetím modrém poli na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou provázený vlevo nahoře zlatou růží s červeným semeníkem a zelenými kališními lístky, čtvrté pole polcené, pravá půle stříbrno-červeně polcena, vlevo půl doleva obrácené zlaté orlice s červenou zbrojí.“[3]

První a druhé pole znaku a vlajky zaujímají historické znaky Slezska a Moravy, na jejichž historických územích se kraj rozkládá. Přednost má slezská orlice, protože většina kraje leží ve Slezsku. Třetí pole je, v souladu s metodikou, derivátem znaku Ostravy, krajského města Moravskoslezského kraje. Konkrétně je vyobrazen kůň s růží. V polceném čtvrtém poli bílý a červený pruh umístěné v levé části symbolizují Opavsko, zatímco polovina žluté orlice umístěné v pravé části Těšínsko.[3]

Vlajka kraje je heraldická, tzn. odvozená z krajského znaku prostým přepisem na list o poměru 2:3.[3]

Zlínský kraj[editovat | editovat zdroj]

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Vlajka kraje

Oficiální popis znaku zní: „Modro-zlatě čtvrcený štít, v prvním poli moravská orlice, ve druhém poli postavená zavřená modrá kniha se stříbrnou ořízkou a zlatým patriarším křížem na deskách, ve třetím poli dvě modré zkřížené sekerky – valašky na černých topůrkách, přeložené položenou modrou radlicí a převýšené modrým vinným hroznem, ve čtvrtém poli zlatá osmihrotá hvězda.“[1]

První pole znaku a vlajky zaujímá historický znak Moravy, na jejímž historickém území se kraj rozkládá. Patriarší kříž, symbol Velkomoravské říše, ve druhém poli připomíná působení věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje. Třetí pole poukazuje na přírodní a kulturní rozmanitost oblasti: valašky (Vsetínsko a Zlínsko – Valašsko), radlice (Kroměřížsko – Haná) a vinný hrozen (Uherskohradišťsko). Čtvrté pole je pak, v souladu s metodikou, derivátem znaku Zlína, krajského města Zlínského kraje. Konkrétně je vyobrazena zlatá hvězda.[1]

Vlajka kraje je heraldická, tzn. odvozená z krajského znaku prostým přepisem na list o poměru 2:3.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l EXNER, Petr; FOJTÍK, Pavel. KRAJSKÉ SYMBOLY V ČESKÉ REPUBLICE (III). Vexilologie. Čís. 127. Dostupné online. ISSN 1211-2615. 
  2. a b c d e f EXNER, Petr; FOJTÍK, Pavel. KRAJSKÉ SYMBOLY V ČESKÉ REPUBLICE (I). Vexilologie. Čís. 124. Dostupné online. ISSN 1211-2615. 
  3. a b c d e f g h i EXNER, Petr; BROŽEK, Aleš. KRAJSKÉ SYMBOLY V ČESKÉ REPUBLICE (IV). Vexilologie. Čís. 130. Dostupné online. ISSN 1211-2615. 
  4. a b c d e f g h i EXNER, Petr. KRAJSKÉ SYMBOLY V ČESKÉ REPUBLICE (II). Vexilologie. Roč. 125. Dostupné online. ISSN 1211-2615. 
  5. a b c EXNER, Petr. KRAJSKÉ SYMBOLY V ČESKÉ REPUBLICE (V). Vexilologie. Čís. 133. Dostupné online. ISSN 1211-2615.