Starostové a nezávislí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ)
Skočit na: Navigace, Hledání
Starostové a nezávislí
Zkratka: STAN
Datum založení: 2004
Předseda: Martin Půta
Sídlo: Suchá Loz 72
687 53 Suchá Loz
Ideologie: komunální politika
decentralizace
Evropská strana: Evropská lidová strana
Politická skupina EP: Evropská lidová strana
Stranické noviny: STANoviny
Barvy: zelená, modrá, červená, žlutá
Volební výsledek: 15,95 % (EP 2014)
Zisk mandátů ve volbách
Poslanecká sněmovna 2013
5 / 200
Senát
5 / 81
Evropský parlament 2014
4 / 21
Zastupitelstva obcí
2413 / 62178
[p 1][1]
Oficiální web
www.starostove-nezavisli.cz

Starostové a nezávislí (STAN) je české politické hnutí, zaměřené především na komunální politiku na úrovni obcí a krajů. Své zástupce má ale i v Poslanecké sněmovně, Senátu a Evropském parlamentu. V čele hnutí stojí Martin Půta, hejtman Libereckého kraje. Prvním místopředsedou hnutí je Petr Gazdík, který je zároveň místopředseda Poslanecké sněmovny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hnutí vzniklo transformací v roce 2009 z hnutí Nezávislí starostové pro kraj (NSK), které bylo založeno v roce 2004. Na rozdíl od NSK, které působilo především ve Zlínském kraji, hnutí Starostové a nezávislí má celostátní charakter.

Prvním předsedou STAN byl od roku 2009 Petr Gazdík a prvním místopředsedou Stanislav Polčák, za kterých byla uzavřena dohoda s TOP 09 na všech úrovních politiky. Petr Gazdík se stal předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů.

V roce 2013 byla uzavřena nová dohoda, která fakticky omezila spolupráci obou politických uskupení pouze na parlamentní úrovni, tedy v Poslanecké sněmovně a Senátu.

Od března 2014 se stal novým předsedou STAN liberecký hejtman Martin Půta a prvním místopředsedou Petr Gazdík. Stanislav Polčák se stal místopředsedou.

V roce 2014 STAN a TOP 09 kandidovali do Evropského parlamentu společně a získali 15,95 % hlasů, což jsou 4 mandáty. Jedním z nově zvolených europoslanců byl i místopředseda hnutí Stanislav Polčák.

Program[editovat | editovat zdroj]

Hodnotové patero[editovat | editovat zdroj]

Hnutí nemá stanovený jednotný program, protože jeho hlavní členská základna se nachází na nejnižší samosprávné úrovni, kterou tvoří komunální politici (především starostové a zastupitelé obcí a měst) různého politického smýšlení. Na celostátním sněmu v roce 2014 bylo schváleno hodnotové patero hnutí:

  1. Cílem hnutí Starostové a nezávislí je vytvářet podmínek pro život občanů v právním a fungujícím státě, který se opírá o rozvinutou místní a regionální samosprávu. Stát nemá zasahovat nadbytečně a neoprávněně do činností samospráv.
  2. Hnutí chápe výkon veřejných funkcí jako službu občanům s důrazem na svobodu a odpovědnost jednotlivce a solidaritu společenství občanů. Důležitou roli v řešení sociálních problémů mají mít obce a města a získávat k tomu odpovídají prostředky od státu. Sociální problémy je třeba řešit tam, kde vznikají.
  3. Hnutí prosazuje průhlednost veřejného života, potírání korupce a je proti zneužívání získané moci. Usiluje o obnovení důvěry v právní řád, zkvalitnění zákonů a vymahatelnost práva. Odmítá veškeré projevy národnostní, náboženské a rasové nesnášenlivosti. Nespolupracuje s nedemokratickými a extremistickými silami.
  4. Do veřejných funkcí prosazuje osobnosti – schopné, zodpovědné a sebevědomé občany, kteří dokážou převzít odpovědnost sami za sebe, rodinu, obec, kraj, stát a život budoucích generací a výsledky jejich práce a činnosti svědčí o takto nabytých zkušenostech.
  5. Předseda STAN Martin Půta
    K základním prioritám hnutí patří odpovědné hospodaření, kvalitní vzdělávací systém, péče o životní prostředí a zachování kulturního dědictví. Investice do vzdělání je zárukou budoucí prosperity, jež však musí být založena na zásadě šetrnosti (v nakládání s financemi, energetickými zdroji, ale i obezřetnými krajinnými zásahy).

Program se dá jinými slovy chápat tak, že hnutí podporuje princip subsidiarity, chce tedy, aby o věcech s místním dopadem rozhodovaly místní samosprávy. Dále se zasazuje o celkovou decentralizaci moci, omezení byrokracie, potírání korupce a zneužívání moci. Podporuje také evropskou integraci, kvalitní vzdělávací systém a investice do vědy. V otázkách ekonomiky státu se zasazuje o tržní principy s nezbytným sociálním akcentem a nedotknutelnost soukromého vlastnictví. V neposlední řadě dbá na ochranu životního prostředí.

Hlavní politická témata hnutí[editovat | editovat zdroj]

Rozpočtové určení daní[editovat | editovat zdroj]

Novela zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), kterou STAN prosadili v parlamentu, jinak přerozdělila sdílené daně mezi konkrétní obce a města. Díky novele obce a města získaly více peněz do svých rozpočtů. Důvodem k prosazení novely byl ten, že rozdíl v příjmech na hlavu občana menší obce ve srovnání s Prahou byl ještě v roce 2006 6,5 násobný. V roce 2012 novelu schválil parlament, která začala platit od začátku roku 2013. Výsledkem bylo snížení rozdílu příjmů obcí s Prahou na 3,2 násobek, reálně pak obce a města získaly do svých rozpočtů 12 miliard korun ročně.

Díky novele si ve svém rozpočtu polepšila i Praha a získala tak přes 600 000 korun za 1 rok.

První místopředseda STAN Petr Gazdík

Lidé[editovat | editovat zdroj]

Vedení[editovat | editovat zdroj]

Předsedové[editovat | editovat zdroj]

Europoslanec a místopředseda STAN Stanislav Polčák

Volby[editovat | editovat zdroj]

Volby do zastupitelstev měst a obcí 2014[editovat | editovat zdroj]

V polovině října roku 2014 se budou konat volby do zastupitelstev měst a obcí, tzv. komunální volby. STAN bude kandidovat více než v 1/6 všech obcí a měst v České republice. Očekává se až 900 kandidátek. Jednotné heslo zní "postaráme se", které podle slov hnutí vychází ze zkušeností a schopností komunálních politiků, postarat se o místa, kde žijí.

Volby do senátu 2014[editovat | editovat zdroj]

STAN stavěli kandidáty až na výjimky v koalici s TOP 09. Výjimkou byli například kandidáti Petr Žůrek a Zbyněk Linhart, kteří kandidovali pouze za STAN. Dále např. Petr Bursík kandidoval pouze za TOP 09.

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby do Evropského parlamentu 2014[editovat | editovat zdroj]

Voleb do Evropského parlamentu v roce 2014 se STAN účastnili v koalici s TOP 09 a získali druhý nejvyšší počet hlasů. Zisk byl 15,95 %, což jsou 4 mandáty. STAN má tak svého jednoho europoslance, kterým je místopředseda hnutí Stanislav Polčák.

Předčasné volby do Poslanecké sněmovny 2013[editovat | editovat zdroj]

V předčasných volbách kandidovali zástupci STAN na kandidátce TOP 09, která získala celkem 11,99 % platných hlasů, které po přepočítání představovaly dohromady 26 poslaneckých mandátů (21 pro TOP 09, 5 pro STAN). Mandáty za STAN získali Petr Gazdík, Stanislav Polčák, Jan Farský[p 2], Věra Kovářová a František Vácha[p 3].

Protože byl v roce 2014 zvolen Stanislav Polčák do Evropského parlamentu, mandátu poslance národního parlamentu se vzdal.

Petr Gazdík se stal místopředsedou Poslanecké sněmovny.

Volby do Evropského parlamentu 2009[editovat | editovat zdroj]

Starostové a nezávislí se účastnili voleb do Evropského parlamentu v roce 2009 spolu s Alternativou, což byla koalice stran ANeO, Demokracie, Klub angažovaných nestraníků, Nezávislí starostové, Strana práce, Strana pro otevřenou společnost a US-DEU. Z voleb do Evropského parlamentu vyšli se ziskem 2,29 % a nezískali tak žádný mandát. Do voleb do Evropského parlamentu 2014 kandiduje strana s TOP 09.

Volby do Poslanecké sněmovny 2009[editovat | editovat zdroj]

V zrušených podzimních volbách 2009 do Poslanecké sněmovny měli kandidovat na kandidátce strany TOP 09, za kterou nakonec kandidovali ve volbách 2010, v nichž bylo zvoleno 9 registrovaných příznivců nebo členů hnutí za poslance v rámci TOP 09, a to Josef Cogan, Petr Gazdík , Stanislav Polčák, Václav Horáček, Jan Farský, Ludmila Bubeníková, Jiří Besser, Alena Hanáková a Luděk Jeništa. Toho po zvolení do Senátu vystřídal Petr Holeček, starosta Kralup nad Vltavou. Petr Gazdík pak byl zvolen předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, který v současné době sdružuje 41 poslanců. Řady doplnil v květnu 2013 pan poslanec Milan Šťovíček. V parlamentních volbách 2013 získala strana na kandidátce TOP 09 pět poslanců: Petra Gazdíka, Stanislava Polčáka, Jana Farského, Věru Kovářovou a Františka Váchu.

Senát[editovat | editovat zdroj]

Mezi podporovatele hnutí z řad senátorů patří Jan Horník, Jiří Šesták a Luděk Jeništa. Všichni jsou členy senátorského klubu Starostové a Ostravak.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Poslanec Jiří Besser se v červenci 2010 stal ministrem kultury České republiky ve vládě Petra Nečase, když jej do této funkce nominovala TOP 09, které podle koaliční dohody toto křeslo patřilo. V této funkci ho v prosinci 2011 nahradila poslankyně Alena Hanáková, která tento post zastávala až do července 2013.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Strana získala 1243 mandátů na samostatných kandidátkách. Dalších 1097 mandátů získala na kandidátkách ve sdružení Nezávislými kandidáty. Dále získala dalších 73 mandátů v rámci společných kandidátek různých koalic a sdružení.
  2. Člen Starostů pro Liberecký kraj, příznivec STAN.
  3. Člen hnutí Občané pro Budějovice, příznivec STAN.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výsledky voleb, volby.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]