Pankrác (Praha)
| Pankrác | |
|---|---|
 Kostel sv. Pankráce | |
| Lokalita | |
| Městská část | Praha 4 |
| Obvod | Praha 4 |
| Obec | Praha |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°3′23″ s. š., 14°26′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Nusle |
  Pankrác | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pankrác (rod mužský i ženský[1]) je název horní, jižní části katastrálního území Nusle v Praze 4. Pankrác byla původně ves a její název je odvozen od kostela svatého Pankráce. Na počátku 15. století byl kostel sv. Pankráce kostelem zaniklé vsi Krušina. V roce 1898 byla Pankrác spojena s Nuslemi.[2] Samostatné město Nusle, se soudním okresem, pak existovalo až do 1. ledna 1922, kdy bylo připojeno k Velké Praze. Pankrác se nachází v okolí kostela sv. Pankráce, v místech ulice Na Pankráci, Pankráckého náměstí, náměstí Hrdinů. Oblast Pankráce na okraji Krče, na tzv. Pankrácké pláni, se od první poloviny 19. století nazývá Horní Pankrác. V té době se zde nacházelo několik chalup.[3]
Název a kostel[editovat | editovat zdroj]
Místní název je odvozen od patrona zdejšího kostela, sv. Pankráce, římského mučedníka. Kostelík stojí v horní části Sinkulovy ulice. Dnešní raně barokní svatyně byla vybudována během druhé poloviny 17. století michelskými jezuity.[4] Stanula na základech staršího románského a později gotického kostela, který byl pobořen císařskými vojsky při švédském obléhání Prahy roku 1648 a vypleněn pruskou armádou roku 1757. Pod kostelem bylo během archeologického výzkumu v letech 1968–1970 odhaleno základové zdivo románské rotundy z konce 12. století. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 byl kostel odsvěcen a do roku 1818 využíván jako sklad prachu. Díky čilé stavební aktivitě na přelomu 18. a 19. století byl kostel opět vysvěcen a dodnes je součástí nuselské farnosti římskokatolické církve (je filiálním k nuselskému kostelu svatého Václava) s pravidelnými bohoslužbami. Severozápadně od kostela stála nuselská hospodářská usedlost Vokáčka.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Průmysl[editovat | editovat zdroj]
Na sídlišti Zelená liška, prakticky na rozhraní čtvrtí Nusle, Krč a Michle před vodojemem architekta Jana Kotěry z roku 1906, (jeho kopií je Třeboňská vodárna z roku 1909) se nacházel velký a celosvětově známý průmyslový podnik. Jednalo se o původní Janečkovu zbrojovku JaWa-Janeček-Wanderer, pozdější (národní) podnik Jawa Nusle, vyrábějící motocykly, které tradičně vítězily v Trophy teamech soutěže mezinárodní šestidenní. Dnes zde mají své provozovny řetězec Bauhaus, Finanční úřad pro Prahu 4, pojišťovny a další úřady a firmy. Menší provoz Jawy (tzv. motozbroj) se také nalézal v ulici 5. května vedle někdejšího kina Libuše jen malý kousek od někdejšího autobusového nádraží a konečné stanice trolejbusů. V roce 1964 pak došlo k násilné reorganizaci motocyklového průmyslu v Československu, z národního podniku Jawa Nusle se direktivním způsobem již roku 1960 stal jiný podnik, jednalo se o podnik ČKD Polovodiče zabývající se elektrotechnickou výrobou v oblasti silnoproudé elektroniky (výroba diod, tyristorů, triaků, usměrňovačů apod.). Za kinem Libuše, v dnešní ulici 5. května, působila již od doby první republiky firma na cejchování, opravy a výrobu vah. V ulici Na Pankráci, blízko kostela sv. Pankráce a Sokolovny, hrálo též první nuselské širokoúhlé kino Revoluce.[5]
V současnosti je Pankrác především obytná a administrativní čtvrť a žádný významný průmysl se zde nenachází.
Věznice a soud[editovat | editovat zdroj]
Od sklonku 19. století se název „Pankrác“ stal známým i jako označení pro pražskou pankráckou věznici (stavba Nusle č. p. 998), která byla vystavěna v letech 1885–1889 jako náhrada za Svatováclavskou trestnici [6] poblíž Karlova náměstí na Novém Městě pražském a byla několikrát přestavována (naposledy v roce 1939). S věznicí souvisí i bývalá budova krajského trestního soudu a později Nejvyššího soudu na Náměstí hrdinů (Nusle č. p. 1300), která byla přistavěna k věznici v letech 1929–1933 a je dílem arch. Bedřicha Bendelmayera. V budově dnes sídlí Vrchní soud a Vrchní státní zastupitelství v Praze.
Novější výstavba[editovat | editovat zdroj]
Oblast Pankráce byla ve 20. a 30. letech 20. století územím rozsáhlé bytové výstavby. Další výstavba pokračovala hlavně v 60. letech, kdy vyrostla sídliště Pankrác I, Pankrác II a Pankrác III. Nedaleko od sídliště Pankrác I byl v té době také dostavěn rozsáhlý televizní komplex Československé televize na Kavčích horách (nyní sídlo České televize), který se fakticky z větší části nachází ve čtvrti Podolí, z menší části pak v Nuslích (Hranice mezi katastry Podolí a Nuslí tam vede středem televizní budovy známé jako rohlík, dle svého půdorysu-poté prochází podolskou kolejí ČVUT k ulicím Na Dolinách a Sinkulovy). V roce 1969 vznikla ještě na katastru Nuslí u zdravotního střediska plastika, připomínající písmena J a P (tragické úmrtí Jana Palacha), která byla odstraněna až po roce 2000, byla již ve špatném stavu a údajně svou výškou okolo pěti metrů stínila nově zbudovanému kruhovému objezdu.
Od sedmdesátých let postupně vyrůstaly na Pankrácké pláni výškové budovy. V roce 1977 byla postavena budova Motokovu (dnes City Empiria), v roce 1983 byl dokončen hotel Panorama (nyní Panorama hotel Prague). V osmdesátých letech se začala stavět nová budova Československého rozhlasu (dnes City Tower), přes 20 let stála pouze hrubá stavba, dostavěna až v roce 2008. V roce 2008 vzniklo také obchodní centrum Arkády Pankrác. City Tower a City Empiria byly dvě nejvyšší budovy v Česku do roku 2013, kdy je překonal brněnský AZ Tower. Výstavba budovy ve tvaru „V" – V Tower s výškou 104 metrů začala v červnu 2015, skončila v únoru 2018.[7] Mezi další kancelářské budovy zde stojící patří City Green Court, Trimaran či Main Point Pankrác.
V části Pankráce při náměstí Hrdinů stojí budova někdejšího Centrotexu.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Minulost[editovat | editovat zdroj]
Pankrác se zapsala do historie také svým autobusovým nádražím Pankrác – historicky prvním nádražím tohoto typu v Praze. Bylo slavnostně otevřeno 7. července 1947. Nádraží sloužilo autobusovým linkám směřujícím především do jižních Čech, na Benešovsko a do Posázaví. Kapacita byla asi 200 spojů denně a počet cestujících postupně narostl na 11 000 denně.
V bezprostřední blízkosti autobusového nádraží (přibližně v prostoru pozdějšího mrakodrapu Motokovu) bylo hřiště fotbalového klubu Nuselského SK a také konečná stanice trolejbusové linky 55, která vedla z Pankráce přes Podolí pod Vyšehradem na Výtoň ke staré Botanické zahradě UK a odtud až na Václavské náměstí, kde se nacházela druhá konečná stanice. V jižním cípu autobusového nádraží se také nalézala velká čerpací stanice pohonných hmot.
Tramvajová doprava na Pankrác byla zahájena v roce 1925, kdy byla trať z Nuslí dovedena na dnešní náměstí Hrdinů. Brzy byla postavena nová vozovna a již v roce 1930 byla trať prodloužena až na Kačerov.
V těsném sousedství autobusového nádraží procházela tramvajová trať ulicí 5. května. V důsledku výstavby Severojižní magistrály byla později přeložena do ulice Na Pankráci. Jezdívaly zde tramvajové linky číslo 3, 13 a 14. Linka číslo 13 končila v Krči na Ryšánce a dále linky 3 a 14, jenž vedly nejprve na Lísek (pozdější Budějovické náměstí, nyní okolí stanice metra Budějovická) a později až na Kačerov – teprve mnohem později sem byla vedena také linka číslo 18. Tyto tramvajové tratě byly definitivně zrušeny v důsledku otevření linky „C“ Pražského metra v roce 1974. Jejich pozůstatek tvoří onen malý kousek s tramvajemi 18 a 19 od Nuselské radnice na náměstí Hrdinů, který zůstal, mimo jiné, zachován také kvůli provozu v Pankrácké tramvajové vozovně.
Konec autobusového nádraží[editovat | editovat zdroj]
V roce 1986 bylo autobusové nádraží na Pankráci uzavřeno s tím, že bude rekonstruováno tak, aby zde mohlo být odbavováno 700 autobusů denně. V roce 1990 vzniklo sdružení Občanská iniciativa Pankráce, která se zasazovala o zrušení záměru dokončit rekonstrukci a zprovoznit autobusové nádraží, protože většina obyvatel bezprostředně sousedících domů proti provozu tohoto nádraží v sousedství bytů protestovala. Na základě těchto protestů se vedení městské části Praha 4 rozhodlo rekonstrukci nádraží zastavit a dohodlo s investorem změnu projektu tak, že areál bude sice dokončen, ale v budovách původně určených pro nádraží vznikne nová (na Pankráci již třetí) tržnice. Ta byla otevřena počátkem roku 2000, fungovala ale jen krátce. V roce 2006 byla zbořena a na jejím místě byl v prosinci 2008 otevřen administrativní komplex Gemini. Funkci autobusového nádraží převzalo autobusové stanoviště u stanice metra Roztyly na lince C.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Na Pankrác se nejlépe lze dostat metrem, linkou C, do stejnojmenné stanice. Kromě toho sem vede od Nuselské radnice tramvajová trať zakončená Pankráckou vozovnou na náměstí Hrdinů. Od stanice Kotorská, zbudované v roce 2021 se trať větví k vozovně (linka 18) přes nuselskou ulici Na Veselí a stanici metra C "Pankrác"(linka 19).
Budoucnost[editovat | editovat zdroj]
V budoucnu se počítá s výstavbou stanice linky metra D a ve výhledu i linky E. Spolu s tímto je možné (ač málo pravděpodobné), že se sem navrátí tramvajová trať v trasování Lihovar – Dvorce – Jeremenkova – Budějovické náměstí – Pražského povstání (viz Budějovické náměstí). V roce 2008 zastupitelstvo Prahy 4 zveřejnilo, že bude uvažovat také o alternativním vedení tramvaje od náměstí Hrdinů ulicí Na Dolinách k Podolské vodárně.[8]
Tržnice[editovat | editovat zdroj]
V blízkosti stanice metra Pankrác existovaly tři tržnice. První z nich („oranžová“) fungovala v jedné ze čtyř čtvercových budov, které stojí nad tunely metra směrem do centra. V roce 2006 byla rekonstruována, v polovině roku 2017 byla definitivně uzavřena. Druhá tržnice byla v 80. letech umístěna do velké montované haly, která zde zůstala po výstavbě výškových budov. V přilehlých venkovních stáncích byl velký výběr čerstvé zeleniny a ovoce. Tato tržnice byla zbořena roku 2006 spolu s přilehlým šestipodlažním domem z roku 1930 ve Hvězdově ulici (první polovina tohoto domu zanikla již dříve při stavbě metra) a starším domkem a vilkou v kolmé ulici Runczikově. Uvolněné místo bylo využito pro rozšíření Hvězdovy ulice na čtyři pruhy a pro obchodní centrum Arkády Pankrác, které bylo otevřeno 14. listopadu 2008 (shodou okolností v den 90. výročí první volby T. G. Masaryka prezidentem republiky). Třetí tržnice fungovala jen krátce (viz odstavec konec autobusového nádraží). Na jejím místě vyrostly nové prosklené domy v Pikrtově ulici.
Na konci Hvězdovy ulice u kruhového objezdu a zdravotního střediska sídliště Pankrác II ve směru do Nuslí stávalo v letech 1970 až 2002 čtyřmetrové sousoší vertikálně řazených písmen J a P, připomínající plamen a neoficiálně památku na sebeobětování Jana Palacha. Bylo odstraněno po roce 2002 pro "neopravitelnost".
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Internetová jazyková příručka: Pankrác [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek a KOLEKTIV AUTORŮ. Pražský uličník, 2. díl. 1.. vyd. Praha: Libri, 1998. 725 s. ISBN 80-85983-25-7. S. 44.
- ↑ BARTOŇ, Jiří a KOLEKTIV AUTORŮ. Praha 4. 1.. vyd. Praha: Informatorium, 2001. 242 s. ISBN 80-86073-69-6. S. 135.
- ↑ Kostel sv. Pankráce Na Pankráci. stovezata.praha.eu [online]. [cit. 2015-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-01.
- ↑ Vratislav Preclík: Stručné dějiny Nuslí, Praha 1967
- ↑ Ottův slovník naučný, Svazek 18, heslo Nusle, str. 505 až 508, vydal J. Otto, Praha 1908
- ↑ Na Pankráci vyroste V Tower. V nejvyšším bytovém domě v republice bude 130 luxusních bytů
- ↑ Tučňák (časopis Prahy 4), červen 2008, s. 9. Dostupné online Archivováno 20. 9. 2008 na Wayback Machine..
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pankrác na Wikimedia Commons - Galerie Pankrác na Wikimedia Commons
- Archivní mapy Archivováno 11. 5. 2018 na Wayback Machine. (Nusle) na webu ČÚZK [cit. 2018-05-10]
