Ludvík XVIII.
Ludvík XVIII. | |
---|---|
král Francie a Navarry | |
Doba vlády | de iure 8. červen 1795 – 16. září 1824 de facto 6. duben 1814 – 20. březen 1815, 8. červenec 1815 – 16. září 1824 |
Korunovace | neproběhla |
Úplné jméno | Louis-Stanislas-Xavier de France |
Tituly | Hrabě z Provence (1755-95) Vévoda z Anjou (1771-95) Vévoda z Vendôme (1771-1789) |
Narození | 17. listopad 1755 palác ve Versailles |
Úmrtí | 16. září 1824 (68) Paříž |
Pohřben | Bazilika Saint-Denis, Paříž |
Předchůdce | de jure Ludvík XVII. de facto Napoleon I. |
Nástupce | Karel X. |
Potomci | žádní |
Rod | Kapetovci |
Dynastie | Bourboni |
Otec | Ludvík Ferdinand Bourbonský |
Matka | Marie Josefa Saská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ludvík XVIII. (17. listopadu 1755 – 16. září 1824) byl francouzský král, vnuk Ludvíka XV., bratr popraveného Ludvíka XVI. a svého nástupce Karla X., příslušník královského rodu Bourbonů.
Život
Vyrůstal ve Versailles na dvoře Ludvíka XV. ve stínu svého staršího bratra, následníka trůnu (dauphina) Ludvíka XVI. Po narození dostal titul vévoda z Provence a po smrti svého dědečka Ludvíka XV. v roce 1774 dostal titul „Monsieur“, náležící nejstaršímu královu bratrovi.
14. května 1771 se ve Versailles oženil s Marií Josefínou Savojskou, dcerou sardinského krále Viktora Amadea III. a Marie Antonie Bourbonské. Jejich manželství zůstalo bezdětné.
Patřil ke konzervativní skupině monarchistů, kteří si nepřáli, aby Ludvík XVI. ustupoval zastáncům ústavy. V roce 1789 se dokonce zapletl do přípravy státního spiknutí, které chtělo sesadit umírněného Ludvíka XVI. z královského trůnu. Vévoda z Provence měl následně vládnout Francii jako regent. Spiknutí však bylo odhaleno. Vévoda uprchl v roce 1791 z Francie a cestoval po celé Evropě, kde hledal spojence v boji proti revoluci. Pobýval ve Vestfálsku, Veroně, ale i v Kuronsku (v Rusku) a v Anglii. Po smrti svého královského bratra nejprve uznal nárok králova syna, desetiletého Ludvíka XVII. na trůn a prohlásil se za následníka trůnu; po jeho smrti v roce 1795 se prohlásil za krále Ludvíka XVIII. Republikánská vláda Francie však jeho nároky neuznala.
Diplomatickými cestami se zapojil do boje proti Francouzské republice a následně proti Napoleonu Bonapartovi. Po první porážce císaře Napoleona I. (v bitvě u Lipska v říjnu roku 1813) se stal oficiálně na několik měsíců králem. Následně se Bonaparte vrátil z Elby a Ludvík uprchl do Gentu. Po Napoleonově porážce v bitvě u Waterloo v červnu roku 1815 se vrátil na svůj toužebně očekávaný trůn.
Během své vlády v letech 1815–1824 nejprve nevystupoval jako konzervativní monarchista. Do svých služeb povolal například bývalého Napoleonova ministra zahraničí Talleyranda. Následně však restauroval monarchii do podoby před revolucí v roce 1789. Politiky, kteří v Konventu hlasovali v roce 1793 pro smrt krále, poslal do vyhnanství. Opustit vlast museli například bývalí konzulové J. E. Sieyes nebo R. Ducos.
Ludvík XVIII. zemřel 16. září roku 1824. Pochován byl v Bazilice Saint-Denis, místě posledního odpočinku francouzských králů. Protože zemřel bezdětný, vlády se po jeho smrti ujal jeho bratr Karel X.
Vývod z předků
Ludvík Francouzský | ||||||||||||
Ludvík Francouzský | ||||||||||||
Marie Anna Bavorská | ||||||||||||
Ludvík XV. | ||||||||||||
Viktor Amadeus II. | ||||||||||||
Marie Adelaide Savojská | ||||||||||||
Anna Marie Orleánská | ||||||||||||
Ludvík Ferdinand Bourbonský | ||||||||||||
Rafael Leszczyński | ||||||||||||
Stanislav I. Leszczyński | ||||||||||||
Anna Kateřina Jablonovská | ||||||||||||
Marie Leszczyńská | ||||||||||||
Jan Karol Opaliński | ||||||||||||
Kateřina Opalinská | ||||||||||||
Zofia Czarnkowska | ||||||||||||
Ludvík XVIII. | ||||||||||||
Jan Jiří III. Saský | ||||||||||||
August II. Silný | ||||||||||||
Anna Žofie Dánská | ||||||||||||
August III. Polský | ||||||||||||
Kristián Ernest z Brandenburg-Bayreuth | ||||||||||||
Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová | ||||||||||||
Sofie Louisa Württemberská | ||||||||||||
Marie Josefa Saská | ||||||||||||
Leopold I. | ||||||||||||
Josef I. Habsburský | ||||||||||||
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská | ||||||||||||
Marie Josefa Habsburská | ||||||||||||
Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská | ||||||||||||
Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská | ||||||||||||
Literatura
- HARTMANN, Petr Claus, a kol. Francouzští králové a císaři v novověku : od Ludvíka XII. k Napoleonovi III. (1498-1870). Praha: Argo, 2005. 467 s. ISBN 80-7203-517-7.
- Otakar Dorazil: Vládcové nového věku 3, Praha 1993
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové |
Předchůdce: Ludvík XVII. |
Titulární král Francie a Navarry 1795 – 1814 |
Nástupce: - |
Předchůdce: Napoleon Bonaparte (jako císař Francouzů) |
král Francie a Navary 1814 – 1824 |
Nástupce: Karel X. |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík XVIII. Francouzský na Wikimedia Commons
- Osoba Ludvík XVIII. ve Wikicitátech
- Francouzští králové
- Bourboni
- Osobnosti napoleonských válek
- Narození 1755
- Úmrtí 1824
- Restaurace Bourbonů
- Rytíři Řádu černé orlice
- Rytíři španělského Řádu zlatého rouna
- Pohřbení v bazilice Saint-Denis
- Katoličtí panovníci
- Pretendenti francouzského trůnu
- Andorrská knížata
- Úmrtí 16. září
- Narození 17. listopadu
- Lazariáni