Leeds United AFC
| Leeds United AFC | |||
| Název | Leeds United Association Football Club | ||
|---|---|---|---|
| Přezdívka | "The Whites" "United" "The Peacocks" |
||
| Založen | 1919 | ||
|
|||
| Soutěž | Football League Championship | ||
| 2011/12 | 14. místo | ||
| Stadion | Elland Road, Leeds | ||
| Kapacita | 39 460 | ||
| Představenstvo | |||
| Předseda |  Ken Bates |
||
| Trenér | Neail Warnock |
||
| Přehled medailí | |||
|---|---|---|---|
| Pohár mistrů evropských zemí | |||
 |
1974/1975 | Leeds United AFC | |
| Evropská liga UEFA | |||
 |
1967/1968 | Leeds United AFC | |
|
1970/1971 | Leeds United AFC | |
| Pohár vítězů pohárů | |||
|
1972/1973 | Leeds United AFC | |
Leeds United Association Football Club je anglický fotbalový klub z Leedsu hrající druhou nejvyšší anglickou soutěž Football League Championship. Založen byl v roce 1904 jako Leeds City. V roce 1919 dostal název v podobě Leeds United a o rok později se z něj stal profesionální klub.
Stadion Elland Road má kapacitu téměř 40 tisíc míst. Zajímavostí je, že východní tribuna má nejdelší klenutou střechu v Evropě (52 metrů). Přímo na stadionu je cela předběžného zadržení a pod hřištěm v hloubce 70 stop je studna umožňující kropení hřiště.
V roce 2000 se Leeds dostal do semifinále Poháru UEFA, ve vyřazovacích bojích přešel i přes pražskou Slavii.
Za Leeds nastupovali hráči jako Paul Robinson, Rio Ferdinand, Harry Kewell nebo Robbie Keane.
Obsah |
Historie [editovat]
Leeds City [editovat]
Fotbal se v Leedsu objevoval již od roku 1877. První profesionální klub byl ale založen z vůle obyvatel města až v roce 1904 pod názvem Leeds City FC. Jenže klub neměl, kde hrát. To vyřešily problémy místního ragbyového týmu, který krachoval. Leeds City se tak přesunuli na jeho stadión pod názvem Elland Road. O rok později byl přijat do Football League. První utkání v rámci Division Two odehrál klub na hřišti Bradfordu, kterému podlehl 0:1. V premiérové sezóně Leeds City skončil na šestém místě, o rok později na desátém. Za klub válel hvězdný útočník Billy McLeod, který přišel z Lincoln City.
Po roce 1910 se dostal klub do tíživé finanční situace. Do klubu přišel nový manažer Herbert Chapman. Klub vytáhl po 6. místě těsně pod hranici postupu, poté ale skončil na 15. místě. Klubem otřásly informace o uplácení hráčů hostujících týmů během války. Celá situace vyústila aukcí, na které byl celý majetek klubu rozprodán včetně hráčského kádru. Výsledky týmu zdědilo Port Vale.
Založení Leeds United [editovat]
Několik hodin po aukci se několik příznivců sešlo a byl založen nový klub - Leeds United AFC. Klub se objevil v Midland League, kde hrála dříve rezerva City. Na stadiónu Elland Road se přesunuli hráči Yorkshire Amateurs a ti se poté nabídli, zda by se nemohli spojit s United. Manažerem se stal bývalý hráč City Dick Ray. Vedení klubu dokázalo získat potřebné peníze na provoz klubu. Poté umístilo do novin inzeráty o hledání nových hráčů.
Vše sledoval i vlastník 20 mil vzdáleného Huddersfieldu Town Hilton Crowthe. A protože tento klub neholdoval oblibě místních, tak Crowthea napadlo, že celý klub přesune do Leedsu. Dokonce k tomu získal souhlas hráčů. Místní obyvatelé však byli výrazně proti tomu. Vedení Football League proto rozhodlo, že město Huddersfield musí zaplatit 25 000 liber Croetheovi nebo ať odsouhlasí přesun na Elland Road. Tyto peníze se městu sice nepodařilo získat a zvedly se návštěvy, a tak měl Crowthe smůlu.
Crowthe poté půjčil Leeds United 35 000 liber, které mu měli vrátit po postupu do Division One. Přivedl bývalého manažera Barnsley Arthura Fairclougha a Dick Ray se posunul na pozici jeho asistenta. Trenérem se stal Dick Murell, asistentem byl zvolen Albert Stead.
V roce 1920 byl klub hlasováním přibrán do Football League. V premiérově sezóně v Division Two doplácelo mužstvo především na neproduktivní útok a skončil na 14. místě. Postupnými krůčky se posunoval tabulkou až na první místo v sezóně 1923/24. První pobyt v nejvyšší soutěži nedopadl zrovna nejlépe. Ve třech sezónách skončili na 18., 19. a poté na 21. sestupové pozici. To klub již netrápila malá produktivita nýbrž špatná obrana. Tým vstřelil 69, přesto ale získal pouhých 30 bodů. Podíl na tom měla i změna ofsajdového pravidla, kvůli které padalo všeobecně více branek.
Ke kormidlu se vrátil Dick Ray. Z Second Division se okamžitě vrátili z druhého místa s rekordními 98 brankami na kontě.
Externí odkazy [editovat]
