Irena Greifová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Irena Greifová
Narození21. dubna 1939
Michalovce
Úmrtí22. prosince 2022 (ve věku 83 let)
Malvazinky (čtvrť)
Povolánívýtvarnice, scénografka, kostýmní návrhářka a designérka
ChoťJosef Laufer (1969–2022)[1]
DětiKarel Greif[1]
Ester Lauferová[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Irena Greifová (21. dubna 1939 Michalovce, Slovenský stát – 22. prosince 2022 Praha) byla slovenská kostýmní výtvarnice.[2] Věnovala se především tvorbě dobových kostýmů pro divadlo a film. Jejím manželem byl český herec a zpěvák Josef Laufer, jejím synem z prvního manželství byl herec a podnikatel Karel Greif, s Josefem Lauferem měla dceru, diplomatku Ester Lauferovou.[3]

Život a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 21. dubna 1939 ve slovenských Michalovcích. Na konci roku 1939 se rodina přestěhovala na Moravu, nejdříve do Měrotína u Litovle a později do Olomouce, kde prožila většinu svého dětství. V roce 1952 se rodina přestěhovala do Prahy poté, co otec získal místo flétnisty v orchestru Ústředního divadla československé armády v Praze.[4]

Studovala Střední průmyslovou školu grafickou v Praze (Střední umělecká škola Václava Hollara), 1958 pokračovala ve studiu v sochařském ateliéru Jana Laudy, později docházela do ateliéru Adolfa Weniga a Vladimíra Nývlta.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Irena Greifová působila jako autorka kostýmů pro Národní divadlo,[5] Divadlo Na zábradlí, Hudební divadlo Karlín,[6] Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem. Z její dílny pocházejí kostýmy, které pro ztvárnění svých rolí oblékají např. Iva Janžurová, Jana Preissová, Jiří Bartoška, Eva Urbanová, Vlastimil Harapes a další.

Mezi nejvýznamnější práce, na kterých se Irena Greifová podílela byly inscenace režisérů Jana Grossmana, Evžena Sokolovského, Ivana Rajmonta, či Petra Novotného.

Od roku 1994 pracovala jako kostýmní výtvarnice v českých i zahraničních divadlech. V letech 1979-1990 externě vyučovala kostýmní tvorbu na DAMU v Praze. 1990-1994 Působila ve stálém angažmá jako kostýmní výtvarnice v Národním divadle v Praze.[7]

Vedle Národního divadla, Divadla Na zábradlí a Městských divadel pražských působila v mnoha divadlech mimo hlavní město a do roku 2008, kdy se rozhodla svoji uměleckou dráhu ukončit, vytvořila kostýmní návrhy k téměř 300 inscenacím. Po výtvarné stránce byl jejím nejbližším spolupracovníkem scénograf Ivo Žídek.

Byla autorkou i mnoha kostýmů pro film a televizi. K významným filmům patří Petrolejové lampy, Tři veteráni, Noc na Karlštejně či Panna a netvor.[6]

Kostýmní návrhy v českých divadlech (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Filmografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c Pohřeb Ireny Greifové, manželky Laufera: Vyplulo na ně trpké tajemství - AHA.cz. Dostupné online. [cit. 2024-04-21].
  2. ↑ Irena Greifová: kariéra a osobní život slovenské kostýmní výtvarnice. Extra.cz [online]. [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ Pohřeb Ireny Greifové, manželky Laufera: Vyplulo na ně trpké tajemství - AHA.cz. Ahaonline.cz [online]. [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ ALBERTOVÁ, Helena. Irena Greifová. V Praze: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-80-7008-367-3. 
  5. ↑ Irena Greifová - Národní divadlo. www.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Rodina se naposledy rozloučila s manželkou Josefa Laufera Irenou Greifovou (✝83): Vzpomínka na mládí s hercem vás dojme. www.super.cz [online]. [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ ALBERTOVÁ, Helena. Irena Greifová. V Praze: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-80-7008-367-3. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ALBERTOVÁ, Helena; VÖRÖŠOVÁ, Markéta, Irena Greifová. Institut umění – Divadelní ústav. 2016

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Irena_Greifová&oldid=23845949“