Hněvín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o hradu. O samotném kopci pojednává článek Hněvín (České středohoří).
Hrad Hněvín
Hrad Hněvín
Hrad Hněvín
Základní informace
Země ČeskoČesko Česko
Vystavěn 1. pol. 13. století
Zničen 1653
Zrekonstruován 1896–1914
Sloh gotika, novogotika
Stavební materiál Kámen
Rod Hrabišicové
Zeměpisné souřadnice 50°31′13″ s. š., 13°38′1″ v. d.
Z vyhlídkové věž je kruhový rozhled, od autodromu přes bývalý povrchový důl a kostel ve starém Mostě až po současné centrum ve stylu socialistického realismu

Hněvín (německy Landeswarte) je hrad ležící na stejnojmenném vrchu (399 m n. m.) ve městě Most v České republice. Původní hrad byl zbořen po třicetileté válce, dnešní podoba hradu vychází z historizující rekonstrukce na přelomu 19. a 20. století. Dnes slouží jako hotel, restaurace a rozhledna.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší vyobrazení hradu na rytině Jana Willenberga z roku 1602 (detail)
Most-Burg-2.JPG

Nejstarší dějiny hradu[editovat | editovat zdroj]

Podle archeologických průzkumů, které v areálu hradu probíhaly v 60. letech 20. století, bylo opevněné dřevěné hradiště na vrcholu hory vybudováno již v 9. století. Písemné prameny dokládají hrad až v polovině 13. století. V té době již byla osada Most rozkládající se pod ním povýšena na město a také hrad již byl kamenný. Přestavba z dřevěného hradiště na kamenný hrad proběhla zřejmě ve 12. století, kdy území vlastnil rod Hrabišiců. Když král Václav I. povýšil v polovině 13. století Most na královské město, přenesl z Bíliny na hrad jakožto jeho majitel sídlo královského správce.

Hrad do třicetileté války[editovat | editovat zdroj]

První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1248, kdy Přemysl Otakar II. během vzpoury proti svému otci Václavovi I. oblehl mostecký hrad, ale nepodařilo se mu jej dobýt. Ve 13. století byl hrad Václavem II. zastaven Braniborům. V listině z roku 1331 je poprvé zmíněn i název hradu. Tehdy se nazýval německy Landeswarte neboli Zemská stráž, což odkazovalo k jeho základní funkci jako strážce zemské hranice. Když v roce 1373 císař Karel IV. zasnuboval svou dceru Annu míšeňskému markraběti Fridrichovi, byly mu dány do zástavy hrad i město Most. Protože ze sňatku sešlo, město i hrad nad ním zůstaly v majetku Míšeňských. Teprve v roce 1406 za vlády Václava IV. se hrad i s městem dostaly po vyplacení odstupného zpět do královských rukou.

Za husitských válek zůstal hrad nedobyt. V roce 1423 král Zikmund zastavil hrad opět míšeňskému markraběti. Král Jiří z Poděbrad sice v roce 1455 oblehl hrad, ale do královského majetku se hrad dostal až v roce 1459 na základě chebské mírové smlouvy. Jiří z Poděbrad zapsal hrad s panstvím svým synům Hynkovi, Viktorínovi a Jindřichovi. Posledně jmenovaný prodal v roce 1480 hrad bratrům Benešovi a Ludvíkovi z Veitmile.

Kellyho socha na Hněvíně

Roku 1585 se hrad stal majetkem Ladislava Popela mladšího z Lobkovic. Jelikož Ladislav Lobkovic byl v roce 1593 obviněn z pokusu o vzpouru proti císaři Rudolfu II., uprchl ze země a v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti a konfiskaci majetku. Převzetí hradu provedla císařská komise roku 1594. Ovšem už následujícího roku prodal císař hrad i s veškerým příslušenstvím městu Most za 69 480 kop míšeňských grošů. Podle kupní smlouvy tehdy patřil k hradu poplužní dvůr s pivovarem, sladovnou, ovčínem a lesem na Resslu. Dále k panství patřily vesnice Souš, Třebušice, Holešice, Pohlody, Kamenná Voda, Vršany, Lipětín, Komořany i s Komořanským jezerem a v Krušných horách vesnice Mníšek, Křížatky, Klíny a Nová Ves v Horách. Dále dva mlýny zvané Střílnice a Gruntmil a hamr s mlýnem a pilou. Nakonec i panství Stradov a Přestanov. Panovník si s ohledem na strategický význam hradu vymínil předkupní právo a město muselo na vlastní náklady vydržovat hradní posádku.

Za vlády Rudolfa II. také pobývali na jeho příkaz na mosteckém hradě alchymisté Angličan Edward Kelley a Řek Marek Mamugny. Edward Kelley byl zpočátku císařovým oblíbencem, ovšem později byl zatčen a uvězněn na Křivoklátě. Po nezdařeném útěku byl vsazen do vězení na mosteckém hradě, kde v roce 1597 zemřel.

Večerní pohled na Hněvín

Hrad a třicetiletá válka[editovat | editovat zdroj]

Bezproblémové držení hradu a jeho statků skončilo pro město za třicetileté války. V letech 1620-1631 se na hradě vystřídalo několik císařských posádek, které museli měšťané vydržovat. Několikrát se během války pokusili hrad dobýt Švédové. Ti sice hrad nejprve nezískali, ovšem opakovaně zpustošili město. Až ke konci války v roce 1646 jej dobyli pod vedením generála Wrangela. Přestože hrad až do konce války obléhalo císařské vojsko, zůstal v rukou Švédů. Ti ho drželi i po uzavření vestfálského míru až do října 1649. Po těchto zkušenostech zaslali mostečtí měšťané císaři Ferdinandu III. prosbu o svolení k demolici hradu, aby hrad již nemohl přitahovat pozornost vojska, a aby stavební materiál mohli použít na opravu města. Císař jejich žádosti v září 1650 vyhověl. V listopadu 1651 začalo bourání a skončilo v roce 1653. Po následujících více než 200 let pak vrchol Zámecké hory, jak se kopec tehdy nazýval, zůstal pustý.

Obnova hradního areálu[editovat | editovat zdroj]

V 70. letech 19. století se začalo s postupnou úpravou kopce. Svahy byly zalesňovány, objevily se zpevněné cesty a další parkové úpravy. V roce 1879 byla na místě starých základů zřízena restaurace. Jednalo se o tzv. švýcarský domek ze zámku Jezeří. V roce 1889 zde byla postavena dřevěná vyhlídková věž, napodobenina Eiffelovy věže v Paříži, kterou však o rok později strhl silný vítr.

V roce 1896 byl ustanoven německý Spolek přátel Zámecké hory, který si vytknul za cíl obnovit hradní areál. Nejprve se započalo se stavbou kamenné vyhlídkové věže. Ta byla dostavěna v září roku 1900 a byla v horní části obložená glazurovanými cihlami ze šamotárny v Braňanech. Poté se spolek rozhodl vystavět vedle věže i restauraci v gotizujícím slohu. Práce na stavbě podle plánů architekta Adolfa Schwarzera začaly v roce 1905 a o rok později byly dokončeny. Budova byla elektrifikována a byl sem dokonce zaveden i telefon.

Spolek se rozhodl, že bude v obnově areálu pokračovat výstavbou dalších objektů. V roce 1911 bylo rozhodnuto přestavět vyhlídkovou věž, aby ladila s budovou restaurace. V letech 1913-1914 byla postavena menší věž plánovaná jako hradní kaple. Během první světové války zde žádné stavební aktivity neprobíhaly a až v roce 1927 byla postavena krytá veranda. Za druhé světové války obsadila hrad německá armáda a využívala jej k účelům protivzdušné obrany.Na obvodní zdi hradu,byl umístěn velký osvětlený hákový kříž.Na hradě sloužila protivzdušná obrana německé armády a ve zdejších sklepích hradu měli umístěnou skleněnou tabuli ,kde zakreslovali letadla pohybující se v okolí Mostecka. Němci pod vyhlídkou u hradu vybudovali v době válečné jeskyni,která sloužila jako případný kryt při náletech na zdejší chemické závody STW. Tato jeskyně je dnes volně přístupná.

Hněvín po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Krátce po válce sloužil hradní areál k vojenským účelům.Zdá se,že zde česká armáda něco hledala po jednotkách SS. Ale v roce 1950 se správcem objektu stal Městský národní výbor v Mostě. Následující roky hrad chátral, pouze v roce 1959 byla ve věži zřízena televizní retranslační stanice. V 60. letech již hrad nebyl přístupný veřejnosti, neboť hrozilo zřícení některých částí. V roce 1967 se začalo s rekonstrukcí areálu, která skončila v roce 1970. Provozovatelem areálu se stal Podnik bytového hospodářství v Mostě.

V roce 1972 byla ve východní věži, bývalé hradní kapli, pro veřejnost otevřena malá hvězdárna.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Hrad Hněvín pohled od Kostela Nanebevzetí Panny Marie

Po roce 1989 získalo město Most Hněvín v restituci jako historický majetek a v letech 2000-2001 provedlo nákladnou obnovu celého areálu. Byly opraveny střechy, vybudovány nové přípojky inženýrských sítí, na nádvoří položeno nové dláždění a instalováno vnější ovsětlení hradu. Na hradě stále funguje Hvězdárna dr. Antonína Bečváře, která je pobočkou Hvězdárny v Teplicích. Hrad slouží jako hotel a restaurace, z hradní věže je výhled na Mosteckou pánev, Krušné hory a České středohoří. Každoročně v červnu se na hradě koná Den magistra Kellyho.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Irena Blahoutová, Hrad Hněvín, Most 2001, bez ISBN
  • Zdeněk Smrž, Vrch Hněvín v pravěku a raném středověku, in: Osud Mostecka, Okresní muzeum Most: Most 1996, s. 49-50, bez ISBN

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Hněvín ve Wikimedia Commons