Projekt dálnice D47

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Dálnice D47)
Skočit na: Navigace, Hledání
Dálnice D47
(projekt bývalé dálnice,
nyní součást
dálnice D1)
Trasa
D1
E462
Základní údaje
Plánovaná délka: 0 km (80,152 km)
V provozu: 0 km (74,039 km)
Ve stavbě: 0 km (6,113 km)
V přípravě: 0 km (0 km)
Počet křižovatek: 0 (13)
Počet tunelů: 0 (2)
Vývoj
První plánování: 1963
Změny projektu: 1993, 1999,
2006
Zahájení výstavby: 1979, 2003
Otevření
prvního úseku:
zaniklý projekt
(9. září 1983,
1. prosince 2007)
Dokončení: zaniklý projekt
(10. srpna 2011)
Zánik
Zánik projektu: 2006
Důvod zániku: nadbytečnost
v dálniční síti ČR
Způsob zániku: sloučením
s dálnicí D1

Projekt dálnice D47 je projekt dnes již bývalé dálnice, která byla původně (19631993) uvažována ve směru BrnoVyškovKojetínPřerovLipník nad BečvouHraniceBělotínStudénkaBílovecOstravaBohumín – státní hranice Československo/Polsko. Projekt uvažované dálnice D47 byl několikrát měněn, zkracován a jeho jižní úseky přesouvány pod projekt dálnice D1 (1993, 1999), až byl nakonec v roce 2006 pod projekt dálnice D1 přesunut úplně, čímž vlastně projekt uvažované dálnice D47 zanikl. Zůstal pouze na papíře, tedy jen v číselném označení staveb. Všechny úseky dříve uvažované dálnice D47 jsou nyní otevírány již jako dálnice D1, včetně kilometrového značení od Prahy. Projekt dálnice D1 se tímto v roce 2006 prodloužil o 80,152 km z 296,555 km na 376,707 km. Dálnice D1 tak povede z Prahy přes Jihlavu, Brno, Vyškov, Kroměříž, Přerov, Lipník nad Bečvou, Hranice, Ostravu a Bohumín až na státní hranici Česko/ Polsko (Věřňovice - Gorzyczki).

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

1963 – 1978[editovat | editovat zdroj]

Projekt dálničního spojení Brna a Ostravy se objevuje, na rozdíl od většiny ostatních českých dálnic, až v roce 1963. Už od počátku se nazývá jako dálnice D47. Ta má podle tehdejších plánů začínat u Brna v místě, kde se od dálnice D1 napojuje dálnice D2 (196. km dálnice D1, MÚK Brno-jih). Od tohoto místa má vést společně v jedné stopě (tzv. peáží) s dálnicí D1 asi 25 km na východ, kde se asi 3 km za Rousínovem u Komořan za obcí Podbřežice tato společná dálnice rozdvojí na dvě samostatné větve D1 a D47. D1 má vést na východ ve směru Uherské HradištěUherský BrodTrenčínŽilinaPopradPrešovKošice – státní hranice ČSSR/SSSR. D47 má vést severovýchodně ve směru VyškovIvanovice na HanéNěmčice nad HanouKojetínPřerovLipník nad BečvouHraniceBělotínStudénkaBílovecOstravaBohumín – státní hranice ČSSR/Polsko.

1979 – 1992[editovat | editovat zdroj]

První úsek plánované D47 se začal stavět v dubnu 1979 jako společný úsek D47 a D1. Jednalo se o 6,775 km dlouhý úsek úseku 0131 Brno-jih (196. km D1) – Brno-východ (203. km D1). Tento úsek byl otevřen 9. září 1983, ale kvůli společnému vedení s dálnicí D1 byl na mapách značen jen jako dálnice D1 včetně kilometrového značení, ačkoli se jednalo současně i o dálnici D47.

Další společné prodloužení D47 a D1 nastalo v říjnu 1984, kdy se zprovoznila zbývající část úseku 0131 Brno-východ (203. km D1) – Holubice (210. km D1), dlouhého 7,585 km. Dálnice D47 se tímto prodloužila na 14,36 km.

Ještě téhož roku, v prosinci 1984, byla zahájena výstavba dalšího společného úseku D1 a D47, tentokrát už v plánech značený jako dálnice D47 (podle dvojčíslí 47 na začátku kódového označení). Jedná se o úsek 47011 Holubice (210. km D1) – Tučapy (219. km D1) délky 9,066 km. Ke konci tohoto úseku byla plánována (a rozestavěna) dálniční křižovatka, kde se měla dálnice rozdvojit na dvě samostatné dálnice – D1 a D47. Protože se ale zatím neplánovalo pokračování výstavby D1, byla vybudována pouze jedna větev rozdvojení, tedy dálnice D47, nyní poprvé už jako samostatná dálnice D47. Tento nový úsek společné D1 a D47 a asi 1 km dlouhého samostatného úseku D47 (celkem asi 7 km) byl dán do provozu v 11. listopadu 1988. Celkem tedy už měla dálnice D47 celkem 23,4 km, z toho drtivou většinu jako společná peáž s dálnicí D1.

V květnu 1989 se začíná stavět další navazující úsek, teď už samostatné D47. Jedná se o 9,575 km dlouhý úsek 47012 TučapyVyškov (230. km D1). Ten je dokončen a zprovozněn 30. července 1992.

1993 – 1998[editovat | editovat zdroj]

Vyznačení orientační trasy dálnice D47 podle projektu platného v letech 19931999.

10. listopadu 1993 změnila vláda ČR usnesením č. 631 trasu dálnice D1 z Moravy na Slovensko na trasu Brno – Rousínov – Vyškov – Ivanovice na HanéNěmčice nad HanouKojetínKroměřížHulínTlumačovZlínVizoviceStřelná – státní hranice Česko/Slovensko. Kromě toho i bylo rozhodnuto, že D47 nepovede přímým spojením Kojetín – Přerov, ale Hulín – Přerov a nebude začínat na 192. km D1 na MÚK Brno-jih a vést dlouhou peáží (tj. společným vedením) s D1, ale začínat až u Hulína už jen jako samostatná dálnice (tedy 1. kilometr D47 nebude u Brna, ne u Hulína). Těmito změnami došlo k pohlcení všech úseků D47 (ať postavených, rozestavěných, nebo plánovaných) v úseku Brno – Kojetín (především KomořanyKojetín, kde D47 již vedla samostatně) dálnicí D1. Dálnice D47 se tak zkrátila o několik desítek kilometrů a ze dne na den byl počet zprovozněných a rozestavěných úseků znovu na nule. Paradoxně tak po 14 letech výstavby a 10 letech provozu neměla dálnice D47 ani jeden zprovozněný nebo alespoň rozestavěný úsek.

16. října 1996 rozhodla vláda ČR usnesením č. 528 „zkrátit“ dálnici D1 tím, že úsek Hulín – státní hranice Česko/Slovensko bude postaven a otevřen jen jako rychlostní silnici R49 se všemi důsledky z toho vyplývající (parametry silnice, správa, údržba, značení, apod.). Důvody byly především finanční, protože výstavba a provoz dálnice je dražší, než výstavba a provoz rychlostní silnice. Vzhledem k očekávaným nízkým intenzitám provozu v tomto úseku nebyla totiž dálnice nutností. Zkrácením D1 a vznikem rychlostní silnice R49 tedy měl vzniknout stav, kdy dálnice D1 končila v místě, kde by nejen začínala rychlostní silnice R49 na Slovensko, ale také dálnice D47 do Polska.

1999 – 2001[editovat | editovat zdroj]

Vyznačení orientační trasy dálnice D47 podle projektu platného v letech 19992006.

21. července 1999 vydává vláda ČR usnesení č. 741, kterým rozhoduje, že hranice mezi D1 a D47 nebude u Hulína, ale až u Lipníka nad Bečvou. D1 se tímto znovu prodloužila, avšak změnila svou historickou trasu (plánovanou od října 1938) a D47 se opět zkrátila, opět na úkor dálnice D1. Dálnice D47 se zkrátila z původně plánovaných cca 170 km už jen na 80,152 km.

20. května 2001 byla podepsána mezivládní dohoda České republiky a Polska o napojení české dálnice D47 na polskou dálniční síť, konkrétně na dálnici A1 vedoucí od státní hranice Česko/Polsko ve směru RybnikGliwiceCzęstochowaPiotrków TrybunalskiŁódźToruńGdańsk.

2002 – 2006[editovat | editovat zdroj]

28. května 2002 proběhl v Ostravě-Svinově u křížení se silnicí I/11 (na Opavu) slavnostní akt položení základního kamene nové dálnice D47, kterého se mj. zúčastnili i někteří členové vlády ČR včetně premiéra Miloše Zemana. Kvůli následným politickým problémům ohledně vlastnictví a financování dálnice začala výstavba až 16. října 2003. Konkrétně se jednalo o 8,540 km dlouhý úsek 4708 Ostrava-Rudná – Hrušov.

19. května 2004 byla započata výstavba navazujícího 4,460 km dlouhého úseku 47091/1 Hrušov – Vrbice, 1. října 2004 navazující úsek 47091/2 Vrbice – Bohumín. 26. listopadu 2004 byla zahájena stavba 15,383 km dlouhého úseku 4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín, který byl vzhledem ke své důležitosti a dopravní vytíženosti navržen jako 6proudá dálnice (3 pruhy v každém směru) .

25. března 2005 se začal stavět 11,678 km dlouhý úsek 4707 BílovecOstrava-Rudná, na který o rok později 6. dubna 2006 navázal 11,682 km dlouhého úseku 4706 Hladké ŽivoticeBílovec. O necelé dva měsíce později, 23. května 2006, začala výstavba dalšího navazujícího úseku, tentokrát 4705 Bělotín – Hladké Životice délky 18,096 km. Tím se během 14 měsíců rozestavěl souvislý úsek délky 41,456 km.

2006 – 2011[editovat | editovat zdroj]

Vyznačení nové podoby dálnice D1 po připojení D47 v roce 2006. Červeně jsou vyznačeny již zprovozněné části, šedivě plánované nebo rozestavěné (stav k listopadu 2009).
Tunel Klimkovice na úseku 4707 BílovecOstrava-Rudná dálnice D1 ve výstavbě (2007)

V roce 2006 rozhodlo ŘSD ČR (Ředitelství silnic a dálnic ČR), že veškeré úseky dálnice D47 budou zprovozněny už jako součást dálnice D1. Pojem D47 tak zůstane jen v technických plánech a označování úseků (začínají dvojčíslím 47 místo 01). D47 tak vlastně kompletně zanikne a sníží se tím i počet českých dálnic ze 7 na 6, aniž by se však změnil počet plánovaných kilometrů českých dálnic, který nadále zůstal 1006,604 km. Dálnice D1 tak povede z Prahy až na státní hranici Česko/Polskem a prodlouží se z 296,555 km na 376,707 km.

1. prosince 2007 byly otevřeny naráz 3 souvislé úseky 4708, 47091/1 a 47091/2 Ostrava-Rudná – HrušovVrbiceBohumín celkové délky 17,2 km.

6. dubna 2008 bylo zahájena stavba posledního úseku nyní už bývalé dálnice D47 – 6,113 km dlouhý úsek 47092 Bohumín – státní hranice Česko/Polskem.

Přesně měsíc na to, 6. května 2008 byl zprovozněn 11,678 km dlouhý úsek 4707 Bílovec – Ostrava-Rudná a ještě téhož roku 25. listopadu 2008 zprovozněn velice důležitý úsek 4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín délky 15,383 km. V tomto úseku se očekávají vysoké intenzity provozu, proto byl postaven a zprovozněn už jako 6proudá dálnice (3 pruhy v každém směru).

25. listopadu 2009 byl zprovozněn v polovičním profilu (1/2 dálnice) propojující úsek 4705 a 4706 Bělotín – Hladké Životice – Bílovec celkové délky 29,778 km. Doprava je zde svedena do jednoho pruhu. V létě 2010, by měl být zprovozněn o druhý půlprofil, takže dálnice bude kompletní. Kompletně dokončeny budou úseky 4705 a 4706 v prosinci 2010.

Podle dosavadních předpokladů 10. srpna 2011, má být zprovozněn poslední úsek bývalé dálnice D47 – 6,113 km dlouhý úsek 47092 Bohumín – státní hranice Česko/Polsko. Tím bude v srpnu 2011 kompletně dokončena výstavba bývalé dálnice D47, konkrétně projekt z roku 1999. Hlavní česká dálnice D1 se zde napojí u obcí Věřňovice - Gorzyczki na hlavní polskou dálnici A1.

2011 – 2014[editovat | editovat zdroj]

Pokud budeme uvažovat projekt z roku 1993 nebo 1963, tak stavba nebude dokončena až o několik let později, protože stále nebude dostavěna dálnice v úseku HulínLipník nad Bečvou, konkrétně úseky 0136 a 0137 dálnice D1 ŘíkovicePřerov – Lipník nad Bečvou souhrnné délky 24,414 km. Tyto úseky budou dostavěny podle dosavadních (květen 2009) předpokladů až v říjnu 2018 (úsek 0136 Říkovice – Přerov) a v říjnu 2019 (úsek 0137 Přerov – Lipník nad Bečvou). Jestliže k tomu v tomto termínu dojde, bude po 52 letech od prvního plánování (1963) a po 36 letech od začátku výstavby (1979) kompletně dokončena dálnice ve směru Brno – Ostrava. Tím i dojde k úplnému dokončení dálnice D1, která se tak stane po dálnicích D2 (1980), D5 (2006) a D8 (předpoklad 2015) čtvrtou kompletně dokončenou českou dálnicí.

Přehled úseků[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé úseky bývalé dálnice D47 podle projektu z roku 1999, v roce 2006 přeřazeného jako součást dálnice D1.

číslo úsek délka kategorie zahájení
výstavby
uvedení
do provozu
křižovatky
4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín
296,513 km – 311,896 km
15,383 km D34/120 26. listopadu 2004 25. listopadu 2008 Lipník nad Bečvou (exit 297)
Hranice (exit 307)
Bělotín (exit 311)
4705 Bělotín – Hladké Životice
311,896 km – 329,992 km
18,096 km D27,5/120 23. května 2006 25. listopadu 2009 (½) Mankovice (exit 321)
Hladké Životice (exit 330)
4706 Hladké Životice – Bílovec
329,992 km – 341,673 km
11,682 km D27,5/120 6. dubna 2006 25. listopadu 2009 Butovice (exit 335)
4707 Bílovec – Ostrava-Rudná
341,673 km – 353,351 km
11,678 km D28/120 25. března 2005 6. května 2008 Bravantice (exit 342)
Klimkovice (exit 349)
4708 Ostrava-Rudná – Hrušov
353,351 km – 361,891 km
8,540 km D28/120 16. října 2003 1. prosince 2007 Ostrava-Rudná (exit 354)
Ostrava-Centrum (exit 357)
Ostrava-Přívoz (exit 361)
47091/1 Hrušov – Vrbice
361,891 km – 366,351 km
4,460 km 19. května 2004 Vrbice (exit 365)
47091/2 Vrbice – Bohumín
366,351 km – 370,551 km
4,200 km 1. října 2004
47092 Bohumín – státní hranice (Česko/Polsko)
370,551 km – 376,498 km
6,113 km D27,5/120 6. dubna 2008 30. listopadu 2012 Bohumín

Tunely[editovat | editovat zdroj]

Na dálnici D1 v úseku bývalé dálnice D47 se nacházejí dva tunely, které jsou i jedinými na celé budoucí dálnici D1.

Tunel Hrabůvka[editovat | editovat zdroj]

První z nich se nachází na úseku 4704 Lipník nad BečvouBělotín. Jedná se o hloubený přesypaný tunel (tzv. ekodukt) šířky 48,2 m, po kterém přechází silnice III/44023, plynovod a Drahotušský potok. Most slouží především pro migraci zvěře.

Tunel Klimkovice[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tunel Klimkovice.

Druhý z tunelů se nachází se na úseku 4707 BílovecOstrava-Rudná. Tunel je ražený, délky 1076,826 m a 1088,090 m a byl postaven byl v letech 20042008. Rychlost v něm je omezena pro všechny vozidla na 80 km/h. Celkové náklady na výstavbu tunelu jsou odhadovány na 2,5 miliardy .

Cena[editovat | editovat zdroj]

Vláda Miloše Zemana v roce 2002 před volbami svěřila výstavbu a provoz dálnice bez výběrového řízení izraelskému konsorciu Housing and Construction za 125 miliard korun. Dálnice měla být hotová v roce 2009. Ministr dopravy Milan Šimonovský zakázku zrušil s odůvodněním, že ji postaví do konce roku 2008 po částech za sumu do 50 miliard korun. V roce 2009 stále chybí dva úseky, termín dokončení je rok 2011 a náklady přesáhnou 70 miliard.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://hn.ihned.cz/c1-38499360-ceska-zahada-proc-jsou-silnice-tak-drahe

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]