Dálnice D47
| Dálnice D47 (projekt bývalé dálnice, nyní součást dálnice D1) |
|
|---|---|
| Základní údaje | |
| Plánovaná délka: | 0 km (80,152 km) |
| V provozu: | 0 km (74,039 km) |
| Ve stavbě: | 0 km (6,113 km) |
| V přípravě: | 0 km (0 km) |
| Počet křižovatek: | 0 (13) |
| Počet tunelů: | 0 (2) |
| Vývoj | |
| První plánování: | 1963 |
| Změny projektu: | 1993, 1999, 2006 |
| Zahájení výstavby: | 1979, 2003 |
| Otevření prvního úseku: |
zaniklý projekt (9. září 1983, 1. prosince 2007) |
| Dokončení: | zaniklý projekt (10. srpna 2011) |
| Zánik | |
| Zánik projektu: | 2006 |
| Důvod zániku: | nadbytečnost v dálniční síti ČR |
| Způsob zániku: | sloučením s dálnicí D1 |
Dálnice D47 je projekt dnes již bývalé dálnice, která byla původně (1963 – 1993) uvažována ve směru Brno – Vyškov – Kojetín – Přerov – Lipník nad Bečvou – Hranice – Bělotín – Studénka – Bílovec – Ostrava – Bohumín – státní hranice Československo/Polsko. Projekt uvažované dálnice D47 byl několikrát měněn, zkracován a jeho jižní úseky přesouvány pod projekt dálnice D1 (1993, 1999), až byl nakonec v roce 2006 pod projekt dálnice D1 přesunut úplně, čímž vlastně projekt uvažované dálnice D47 zanikl. Zůstal pouze na papíře, tedy jen v číselném označení staveb. Všechny úseky dříve uvažované dálnice D47 jsou nyní otevírány již jako dálnice D1, včetně kilometrového značení od Prahy. Projekt dálnice D1 se tímto v roce 2006 prodloužil o 80,152 km z 296,555 km na 376,707 km. Dálnice D1 tak povede z Prahy přes Jihlavu, Brno, Vyškov, Kroměříž, Přerov, Lipník nad Bečvou, Hranice, Ostravu a Bohumín až na státní hranici Česko/ Polsko (Věřňovice - Gorzyczki).
Obsah |
[editovat] Vývoj
[editovat] 1963 – 1978
Projekt dálničního spojení Brna a Ostravy se objevuje, na rozdíl od většiny ostatních českých dálnic, až v roce 1963. Už od počátku se nazývá jako dálnice D47. Ta má podle tehdejších plánů začínat u Brna v místě, kde se od dálnice D1 napojuje dálnice D2 (196. km dálnice D1, MÚK Brno-jih). Od tohoto místa má vést společně v jedné stopě (tzv. peáží) s dálnicí D1 asi 25 km na východ, kde se asi 3 km za Rousínovem u Komořan za obcí Podbřežice tato společná dálnice rozdvojí na dvě samostatné větve D1 a D47. D1 má vést na východ ve směru Uherské Hradiště – Uherský Brod – Trenčín – Žilina – Poprad – Prešov – Košice – státní hranice ČSSR/SSSR. D47 má vést severovýchodně ve směru Vyškov – Ivanovice na Hané – Němčice nad Hanou – Kojetín – Přerov – Lipník nad Bečvou – Hranice – Bělotín – Studénka – Bílovec – Ostrava – Bohumín – státní hranice ČSSR/Polsko.
[editovat] 1979 – 1992
První úsek plánované D47 se začal stavět v dubnu 1979 jako společný úsek D47 a D1. Jednalo se o 6,775 km dlouhý úsek úseku 0131 Brno-jih (196. km D1) – Brno-východ (203. km D1). Tento úsek byl otevřen 9. září 1983, ale kvůli společnému vedení s dálnicí D1 byl na mapách značen jen jako dálnice D1 včetně kilometrového značení, ačkoli se jednalo současně i o dálnici D47.
Další společné prodloužení D47 a D1 nastalo v říjnu 1984, kdy se zprovoznila zbývající část úseku 0131 Brno-východ (203. km D1) – Holubice (210. km D1), dlouhého 7,585 km. Dálnice D47 se tímto prodloužila na 14,36 km.
Ještě téhož roku, v prosinci 1984, byla zahájena výstavba dalšího společného úseku D1 a D47, tentokrát už v plánech značený jako dálnice D47 (podle dvojčíslí 47 na začátku kódového označení). Jedná se o úsek 47011 Holubice (210. km D1) – Tučapy (219. km D1) délky 9,066 km. Ke konci tohoto úseku byla plánována (a rozestavěna) dálniční křižovatka, kde se měla dálnice rozdvojit na dvě samostatné dálnice – D1 a D47. Protože se ale zatím neplánovalo pokračování výstavby D1, byla vybudována pouze jedna větev rozdvojení, tedy dálnice D47, nyní poprvé už jako samostatná dálnice D47. Tento nový úsek společné D1 a D47 a asi 1 km dlouhého samostatného úseku D47 (celkem asi 7 km) byl dán do provozu v 11. listopadu 1988. Celkem tedy už měla dálnice D47 celkem 23,4 km, z toho drtivou většinu jako společná peáž s dálnicí D1.
V květnu 1989 se začíná stavět další navazující úsek, teď už samostatné D47. Jedná se o 9,575 km dlouhý úsek 47012 Tučapy – Vyškov (230. km D1). Ten je dokončen a zprovozněn 30. července 1992.
[editovat] 1993 – 1998
10. listopadu 1993 změnila Vláda ČR usnesením č. 631 trasu dálnice D1 z Moravy na Slovensko na trasu Brno – Rousínov – Vyškov – Ivanovice na Hané – Němčice nad Hanou – Kojetín – Kroměříž – Hulín – Tlumačov – Zlín – Vizovice – Střelná – státní hranice Česko/Slovensko. Kromě toho i bylo rozhodnuto, že D47 nepovede přímým spojením Kojetín – Přerov, ale Hulín – Přerov a nebude začínat na 192. km D1 na MÚK Brno-jih a vést dlouhou peáží (tj. společným vedením) s D1, ale začínat až u Hulína už jen jako samostatná dálnice (tedy 1. kilometr D47 nebude u Brna, ne u Hulína). Těmito změnami došlo k pohlcení všech úseků D47 (ať postavených, rozestavěných, nebo plánovaných) v úseku Brno – Kojetín (především Komořany – Kojetín, kde D47 již vedla samostatně) dálnicí D1. Dálnice D47 se tak zkrátila o několik desítek kilometrů a ze dne na den byl počet zprovozněných a rozestavěných úseků znovu na nule. Paradoxně tak po 14 letech výstavby a 10 letech provozu neměla dálnice D47 ani jeden zprovozněný nebo alespoň rozestavěný úsek.
16. října 1996 rozhodla Vláda ČR usnesením č. 528 „zkrátit“ dálnici D1 tím, že úsek Hulín – státní hranice Česko/Slovensko bude postaven a otevřen jen jako rychlostní silnici R49 se všemi důsledky z toho vyplývající (parametry silnice, správa, údržba, značení, apod.). Důvody byly především finanční, protože výstavba a provoz dálnice je dražší, než výstavba a provoz rychlostní silnice. Vzhledem k očekávaným nízkým intenzitám provozu v tomto úseku nebyla totiž dálnice nutností. Zkrácením D1 a vznikem rychlostní silnice R49 tedy měl vzniknout stav, kdy dálnice D1 končila v místě, kde by nejen začínala rychlostní silnice R49 na Slovensko, ale také dálnice D47 do Polska.
[editovat] 1999 – 2001
21. července 1999 vydává Vláda ČR usnesení č. 741, kterým rozhoduje, že hranice mezi D1 a D47 nebude u Hulína, ale až u Lipníka nad Bečvou. D1 se tímto znovu prodloužila, avšak změnila svou historickou trasu (plánovanou od října 1938) a D47 se opět zkrátila, opět na úkor dálnice D1. Dálnice D47 se zkrátila z původně plánovaných cca 170 km už jen na 80,152 km.
20. května 2001 byla podepsána mezivládní dohoda České republiky a Polska o napojení české dálnice D47 na polskou dálniční síť, konkrétně na dálnici A1 vedoucí od státní hranice Česko/Polsko ve směru Rybnik – Gliwice – Częstochowa – Piotrków Trybunalski – Łódź – Toruń – Gdańsk.
[editovat] 2002 – 2006
28. května 2002 proběhl v Ostravě-Svinově u křížení se silnicí I/11 (na Opavu) slavnostní akt položení základního kamene nové dálnice D47, kterého se mj. zúčastnili i někteří členové Vlády ČR včetně premiéra Miloše Zemana. Kvůli následným politickým problémům ohledně vlastnictví a financování dálnice začala výstavba až 16. října 2003. Konkrétně se jednalo o 8,540 km dlouhý úsek 4708 Ostrava-Rudná – Hrušov.
19. května 2004 byla započata výstavba navazujícího 4,460 km dlouhého úseku 47091/1 Hrušov – Vrbice, 1. října 2004 navazující úsek 47091/2 Vrbice – Bohumín. 26. listopadu 2004 byla zahájena stavba 15,383 km dlouhého úseku 4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín, který byl vzhledem ke své důležitosti a dopravní vytíženosti navržen jako 6proudá dálnice (3 pruhy v každém směru) .
25. března 2005 se začal stavět 11,678 km dlouhý úsek 4707 Bílovec – Ostrava-Rudná, na který o rok později 6. dubna 2006 navázal 11,682 km dlouhého úseku 4706 Hladké Životice – Bílovec. O necelé dva měsíce později, 23. května 2006, začala výstavba dalšího navazujícího úseku, tentokrát 4705 Bělotín – Hladké Životice délky 18,096 km. Tím se během 14 měsíců rozestavěl souvislý úsek délky 41,456 km.
[editovat] 2006 – 2011
V roce 2006 rozhodlo ŘSD ČR (Ředitelství silnic a dálnic ČR), že veškeré úseky dálnice D47 budou zprovozněny už jako součást dálnice D1. Pojem D47 tak zůstane jen v technických plánech a označování úseků (začínají dvojčíslím 47 místo 01). D47 tak vlastně kompletně zanikne a sníží se tím i počet českých dálnic ze 7 na 6, aniž by se však změnil počet plánovaných kilometrů českých dálnic, který nadále zůstal 1006,604 km. Dálnice D1 tak povede z Prahy až na státní hranici Česko/Polskem a prodlouží se z 296,555 km na 376,707 km.
1. prosince 2007 byly otevřeny naráz 3 souvislé úseky 4708, 47091/1 a 47091/2 Ostrava-Rudná – Hrušov – Vrbice – Bohumín celkové délky 17,2 km.
6. dubna 2008 bylo zahájena stavba posledního úseku nyní už bývalé dálnice D47 – 6,113 km dlouhý úsek 47092 Bohumín – státní hranice Česko/Polskem.
Přesně měsíc na to, 6. května 2008 byl zprovozněn 11,678 km dlouhý úsek 4707 Bílovec – Ostrava-Rudná a ještě téhož roku 25. listopadu 2008 zprovozněn velice důležitý úsek 4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín délky 15,383 km. V tomto úseku se očekávají vysoké intenzity provozu, proto byl postaven a zprovozněn už jako 6proudá dálnice (3 pruhy v každém směru).
25. listopadu 2009 byl zprovozněn v polovičním profilu (1/2 dálnice) propojující úsek 4705 a 4706 Bělotín – Hladké Životice – Bílovec celkové délky 29,778 km. Doprava je zde svedena do jednoho pruhu. V létě 2010, by měl být zprovozněn o druhý půlprofil, takže dálnice bude kompletní. Kompletně dokončeny budou úseky 4705 a 4706 v prosinci 2010.
Podle dosavadních předpokladů 10. srpna 2011, má být zprovozněn poslední úsek bývalé dálnice D47 – 6,113 km dlouhý úsek 47092 Bohumín – státní hranice Česko/Polsko. Tím bude v srpnu 2011 kompletně dokončena výstavba bývalé dálnice D47, konkrétně projekt z roku 1999. Hlavní česká dálnice D1 se zde napojí u obcí Věřňovice - Gorzyczki na hlavní polskou dálnici A1.
[editovat] 2011 – 2014
Pokud budeme uvažovat projekt z roku 1993 nebo 1963, tak stavba nebude dokončena až o několik let později, protože stále nebude dostavěna dálnice v úseku Hulín – Lipník nad Bečvou, konkrétně úseky 0136 a 0137 dálnice D1 Říkovice– Přerov – Lipník nad Bečvou souhrnné délky 24,414 km. Tyto úseky budou dostavěny podle dosavadních (květen 2009) předpokladů až v říjnu 2014 (úsek 0136 Říkovice – Přerov) a v říjnu 2015 (úsek 0137 Přerov – Lipník nad Bečvou). Jestliže k tomu v tomto termínu dojde, bude po 52 letech od prvního plánování (1963) a po 36 letech od začátku výstavby (1979) kompletně dokončena dálnice ve směru Brno – Ostrava. Tím i dojde k úplnému dokončení dálnice D1, která se tak stane po dálnicích D2 (1980), D5 (2006) a D8 (předpoklad 2011) čtvrtou kompletně dokončenou českou dálnicí.
[editovat] Přehled úseků
Jednotlivé úseky bývalé dálnice D47 podle projektu z roku 1999, v roce 2006 přeřazeného jako součást dálnice D1.
| číslo | úsek | délka | kategorie | zahájení výstavby |
uvedení do provozu |
křižovatky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 4704 | Lipník nad Bečvou – Bělotín 296,513 km – 311,896 km |
15,383 km | D34/120 | 26. listopadu 2004 | 25. listopadu 2008 | Lipník nad Bečvou (exit 297) Hranice (exit 307) Bělotín (exit 311) |
| 4705 | Bělotín – Hladké Životice 311,896 km – 329,992 km |
18,096 km | D27,5/120 | 23. května 2006 | 25. listopadu 2009 (½) | Mankovice (exit 321) Hladké Životice (exit 330) |
| 4706 | Hladké Životice – Bílovec 329,992 km – 341,673 km |
11,682 km | D27,5/120 | 6. dubna 2006 | 25. listopadu 2009 | Butovice (exit 335) |
| 4707 | Bílovec – Ostrava-Rudná 341,673 km – 353,351 km |
11,678 km | D28/120 | 25. března 2005 | 6. května 2008 | Bravantice (exit 342) Klimkovice (exit 349) |
| 4708 | Ostrava-Rudná – Hrušov 353,351 km – 361,891 km |
8,540 km | D28/120 | 16. října 2003 | 1. prosince 2007 | Ostrava-Rudná (exit 354) Ostrava-Centrum (exit 357) Ostrava-Přívoz (exit 361) |
| 47091/1 | Hrušov – Vrbice 361,891 km – 366,351 km |
4,460 km | 19. května 2004 | Vrbice (exit 365) | ||
| 47091/2 | Vrbice – Bohumín 366,351 km – 370,551 km |
4,200 km | 1. října 2004 | — | ||
| 47092 | Bohumín – státní hranice (Česko/Polsko) 370,551 km – 376,498 km |
6,113 km | D27,5/120 | 6. dubna 2008 | plánováno 10. srpen 2011 |
Bohumín |
Podbarvením řádku jsou rozlišeny
| úseky v provozu; |
| úseky ve výstavbě; |
| úseky plánované. |
[editovat] Tunely
Na dálnici D1 v úseku bývalé dálnice D47 se nacházejí dva tunely, které jsou i jedinými na celé budoucí dálnici D1.
[editovat] Tunel Hrabůvka
První z nich se nachází na úseku 4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín. Jedná se o hloubený přesypaný tunel (tzv. ekodukt) šířky 48,2 m, po kterém přechází silnice III/44023, plynovod a Drahotušský potok. Most slouží především pro migraci zvěře.
[editovat] Tunel Klimkovice
- Podrobnější informace naleznete v článku Tunel Klimkovice.
Druhý z tunelů se nachází se na úseku 4707 Bílovec – Ostrava-Rudná. Tunel je ražený, délky 1076,826 m a 1088,090 m a byl postaven byl v letech 2004– 2008. Rychlost v něm je omezena pro všechny vozidla na 80 km/h. Celkové náklady na výstavbu tunelu jsou odhadovány na 2,5 miliardy Kč.
[editovat] Cena
Vláda Miloše Zemana v roce 2002 před volbami svěřila výstavbu a provoz dálnice bez výběrového řízení izraelskému konsorciu Housing and Construction za 125 miliard korun. Dálnice měla být hotová v roce 2009. Ministr dopravy Milan Šimonovský zakázku zrušil s odůvodněním, že ji postaví do konce roku 2008 po částech za sumu do 50 miliard korun. V roce 2009 stále chybí dva úseky, termín dokončení je rok 2011 a náklady přesáhnou 70 miliard.[1]
[editovat] Odkazy
[editovat] Související články
[editovat] Reference
[editovat] Externí odkazy
- Prezentace Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR) o výstavbě úseků bývalé dálnice D47 (nyní součást dálnice D1)
- Stránka o dálnici D1 (též i úseků bývalé dálnice D47) na serveru Ceskedalnice.cz
- Stránka o dálnici D1 (též i úseků bývalé dálnice D47) na serveru Dalnice-Silnice.cz
- Stránka o dálnici D1 (též i úseků bývalé dálnice D47) na serveru Dálnice.com
- Stránka o úsecích bývalé dálnice D47 (nyní součást dálnice D1) na serveru Dalnice-Silnice.cz
- Stránka o bývalé dálnici D47 (nyní součást dálnice D1) na serveru Dálnice.com
- Neoficiální stránky o bývalé dálnici D47 (nyní součást dálnice D1) na serveru d47.xf.cz, od 24.7.2006 neaktualizované
- ŘSD ČR (Ředitelství silnic a dálnic České republiky)
- MD ČR (Ministerstvo dopravy České republiky)
|
||||||||||||||||||